Text se zabývá významnými novinkami zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve vztahu k hodnotícím kritériím a k hodnocení nabídek. Jde o úvodní text seriálu o hodnocení nabídek pro server www.nzvz.cz, který se bude podrobně věnovat jednotlivým aspektům zadávání veřejných zakázek.

Dne 1. 10. 2016 vstoupí v účinnost zákonč. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zkratkou NZVZ [coby nový zákon o veřejných zakázkách], která umožní dostatečnou distinkci od zkratky ZVZ starého zákona o veřejných zakázkách). NZVZ tímto nahradí zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZVZ).

Největší rozdíl NZVZ oproti ZVZ spočívá v úhlu pohledu a uchopení hodnotících kritérií, především základního hodnotícího kritéria ekonomická výhodnost a potažmo i nejnižší nabídkové ceny. NZVZ již pojem „základní hodnotící kritérium“ v podstatě nezná a používá pouze ekonomickou výhodnost (§ 114 odst. 1 NZVZ). Nejnižší nabídková cena představuje limitní stav ekonomické výhodnosti v momentě, kdy zadavatel hodnotí pouze cenu nabídek.  Pojmosloví dále rozšiřuje termín „nejnižší náklady životního cyklu“, díky němuž zadavatelé snadněji obhájí kritéria zvolená pro hodnocení celkových nákladů životního cyklu – nejenom nákladů na pořízení. Princip tohoto pojmu ovšem zadavatelé již znají, neboť ho používali i za platnosti ZVZ.

Další podstatná změna se týká formulace ekonomické výhodnosti. ZVZ požadoval při použití  základního hodnotícího kritéria ekonomická výhodnost, aby dílčí hodnotící kritéria vyjadřovala „vztah užitné hodnoty a ceny“ (§ 78 odst. 4 ZVZ). Podle § 114 odst. 2 NZVZ se ekonomická výhodnost hodnotí na základě „nejvýhodnějšího poměru nabídkové ceny a kvality včetně poměru nákladů životního cyklu a kvality“.

NZVZ (§ 114 odst. 3 písm. a) a b)) zakazuje zadavatelům veřejných zakázek hodnotit nabídky pouze pomocí nejnižší nabídkové ceny.  Tento zákaz se týká všech zadavatelů, kteří budou vybírat dodavatele projekčních nebo architektonických služeb či dalších poradenských služeb a služeb zdravotní péče, sociální péče a souvisejících služeb uvedených v kategorii 1 nebo 5 podle přílohy č. 4 k NZVZ a též zadavatelů využívající řízení se soutěžním dialogem nebo v řízení o inovačním partnerství.

Zákonodárce pro usnadnění zadávacího řízení stanovil výčty kritérií kvality (§ 116 odst. 2 NZVZ) a nákladů životního cyklu (§ 117), které ovšem nejsou taxativní. Tato ustanovení mají významný vliv na nový přístup k zadávání veřejných zakázek. Například tam, kde původní ZVZ zmiňoval pouze „vlastnosti plnění z hlediska vlivu na životní prostředí“, vyjmenovává § 117 písm. b) NZVZ „náklady způsobené dopady na životní prostředí, které jsou spojeny s předmětem plnění veřejné zakázky kdykoli v průběhu jeho životního cyklu, a to v případě, že lze vyčíslit jejich peněžní hodnotu; mohou jimi být zejména náklady na emise skleníkových plynů nebo jiných znečišťujících látek nebo jiné náklady na zmírnění změny klimatu.“ Některé z principů těchto ustanovení se už dříve nesetkaly s porozuměním zadavatelů, proto se jim budeme v budoucnu věnovat důkladněji.

Paragrafům (NZVZ) 116 a 117 předchází § 115 Pravidla pro hodnocení nabídek a doplňuje § 118 Metoda pro stanovení nákladů životního cyklu. Odst. 3 § 118 ponechává v kompetenci vlády sestavení společných metod pro stanovení nákladů životního cyklu a rozsahu jejich používání. § 116 odst. 3 NZVZ pak v souladu s ustálenou praxí stanovuje: „Kritériem kvality nesmí být smluvní podmínky, jejichž účelem je utvrzení povinností dodavatele, nebo platební podmínky.“

NZVZ nezmiňuje procentuální omezení dílčích hodnotících kritérií. Ta se očekávají s příchodem vyhlášky, která bude obdobou vyhlášky č. 232/2012 Sb. Smyslem těchto omezení resp. doporučení procentuálních hladin jednotlivých kritérií má být prevence takových nastavení, které by preferovaly nepřiměřeně nákladné nabídky, a zároveň posílit transparentnost a objektivitu hodnocení. Striktní omezení se budou vztahovat většinou na dotované veřejné zakázky, jak je kupříkladu vymezuje směrnice Zadávání veřejných zakázek v OP ŽP 2014 – 2020, verze 5.

Erudovaný pohled napoví, že § 116 NZVZ přebírá hodnotící kritéria z původního ZVZ. Např. původní kritérium „kvalita“ bylo rozšířeno do samostatného ustanovení § 116 NZVZ Kritéria kvality, přičemž mu původně rovné pojmy byly podřazeny. Pozitivním důsledkem této změny by mohla být snaha nehodnotit pouze pořizovací cenu, ale zahrnout i další kritéria.

Zásadní změna se týká také zjednodušeného podlimitního řízení. Nově § 53 odst. 6 NZVZ připouští sestavení i jiných hodnotících kritérií než stanovuje NZVZ pro řízení nadlimitní (§ 114 NZVZ a dále): „Jako kritéria kvality zadavatel může stanovit i jiná kritéria, než jsou uvedena v § 116, pokud jsou založena na objektivních skutečnostech vztahujících se k osobě dodavatele nebo k předmětu veřejné zakázky…“. Zjednodušené podlimitní řízení tak umožňuje volbu vlastních kritérií, která ovšem musí být přiměřená (§ 6 NZVZ) a odpovídat principům hospodárnosti (zákon č. 320/2001 Sb.)

Aktuálně nejrozšířenějším vlastním kritériem je hodnocení referencí, které je velmi populární u výběrových řízení nespadajících pod ZVZ.  Při aplikaci je toto kritérium vhodné odborně zpracovat, zvolit limitní počty, adekvátně nastavit časové období, stanovit parametry obdoby vůči předmětu plnění, minimální hodnoty referovaných zakázek, plnění závazků subdodavateli aj.

Důležitou novinkou je ustanovení Změny kvalifikace účastníka zadávacího řízení § 88 odst. 1 písm. c) NZVZ, které v ZVZ chybělo. To se může dotknout všech zadavatelů, kteří v souladu s novelou  č. 40/2015 ze dne 6. 3. 2015 využili kritérium „organizace, kvalifikace a zkušenosti osob zapojených do realizace veřejné zakázky, pokud mají významný dopad na její plnění“ a v průběhu řízení či provádění služeb tuto problematiku nepodchytili. Vzhledem k tomu, že kvalifikace bude nově často využívána k hodnocení nabídek (§ 114 odst. 3 NZVZ), a v rámci zamezení rozporu se zákonem, je třeba v zadávacím řízení a v obchodních podmínkách ustanovit body, které zamezí neodborné záměně osob či referencí, které mají dopad na hodnocení nabídek.

NZVZ také upravuje zvýhodnění nabídek od dodavatelů zaměstnávajících osoby se zdravotním postižením (původně § 101 odst. 4 ZVZ). Problematika je nyní upravena odlišně, aby nedocházelo k zneužívání zákonem zohledňované okolnosti.

Pokračování v Co nového přináší Zákon o zadávání veřejných zakázek ve vztahu k hodnotícím kritériím? Část 2.