Předávání dokumentace o zadávacím řízení ÚOHS v řízení o přezkoumání úkonů zadavatele

Dochází-li v zadávacím řízení k přezkumu úkonů zadavatele, je první povinností zadavatele ve lhůtě 10 dní předat Úřadu úplnou dokumentaci o zadávacím řízení. Briskní transfer uvedených písemností je předpokladem efektivního provádění dozoru, neboť blokační lhůta, v níž zadavatel nesmí s vybraným dodavatelem smlouvu uzavřít, činí nanejvýš 60 dní; proto, nesplní-li zadavatel zmíněnou povinnost ani v dodatečné lhůtě 5 dnů (byť i jen ve vztahu k části zadávací dokumentace), uloží Úřad nápravné opatření ve formě zrušení zadávacího řízení nebo přezkoumávaného úkonu. Při ukládání nápravného opatření Úřad nedisponuje žádnou mírou správního uvážení a sankce je dle dikce § 263 odst. 4 na místě vždy.

Forma předávaných dokumentů je upravena mírně roztříštěným, přesto však konzistentním způsobem: jak v řízení o návrhu (§ 252 odst. 3), tak v řízení zahájeném z moci úřední (§ 258 odst. 1) komunikují strany výhradně prostřednictvím datové schránky nebo datovou zprávou podepsanou uznávaným elektronickým podpisem, a to pouze s výjimkou dokumentů uvedených v § 252 odst. 4, totiž netextových částí dokumentace, jejichž konverze by mohla být velmi obtížná až nemožná.

Zajímavou otázkou je, zda nedodržení elektronické formy komunikace způsobuje také účinky automatického zrušení zadávacího řízení; podle názoru autora rozhodně ne.

Budeme-li totiž vycházet z obecné úpravy správního řízení, je předání zadávací dokumentace podání jako každé jiné (§ 37 správního řádu). Požaduje-li zákon o zadávání veřejných zakázek podání učiněné v elektronické formě, klade vlastně na zadavatele dvě na sobě nezávislé povinnosti, a to:

  1. povinnost podat,
  2. učinit podání elektronicky.

Jen selhání ve splnění první z uvedených povinností Úřadu efektivní dohled nad plněním povinností zadavatele naprosto znemožní, a bude proto následováno zrušením zadávacího řízení. Podání v listinné formě bude sice podáním vadným, přesto však bude podáním, a Úřad by proto měl zadavatele podle § 37 odst. 3 správního řádu vyzvat k odstranění jeho vady, totiž vyzvat k podání elektronicky, a stanovit k tomuto náhradnímu podání lhůtu, která však bude na obecné 10- či 15denní podací lhůtě nezávislá a jejíž splnění bude reflektováno jen ve výši uložené sankce podle § 268 odst. 1 písm. e).

V případě pochyb odkažme na rozhodovací praxi Ústavního soudu, například nález sp. zn. II. ÚS 254/01, v němž zaznělo zásadní pravidlo přístupu k soudní ochraně: „… nabízí-li se dvojí možný výklad, je v intencích zásad spravedlivého procesu zvolit interpretaci ústavně konformní, jež poskytuje ochranu právům stěžovatele – zásada in dubio pro libertati.“

Uzavřeme proto výklad takto: zadavatel je povinen s Úřadem spolupracovat a předat mu zadávací dokumentaci v její úplnosti a v elektronické formě; nedodržení podmínky elektronické formy však nepovede k zrušení zadávacího řízení Úřadem, nýbrž jen k peněžité sankci, neboť i z listinných podkladů lze průběh řízení přezkoumat a naplnit tak účel dozoru.

Autor: Marek Tesař