V dnešním článku se budeme zabývat problematikou žádostí o poskytnutí informací z elektronických nabídek (dále také jako „žádost“). V úvodu stručně představíme pravidla otevírání elektronických nabídek ve srovnání s otevíráním nabídek listinných. Následně se zaměříme na žádosti o sdělení informací z nabídek podané účastníky řízení a vysvětlíme rozdíl mezi žádostmi podanými dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím a „jinými“ žádostmi. V závěru představíme vhodný postup, který by měli zadavatelé pro vyřízení žádostí o sdělení informací zvolit.


Na tomto místě je vhodné zdůraznit, že článek pojednává pouze o žádostech podaných účastníky v průběhu zadávacího řízení, a současně se netýká sdělování informací, které zadavatel uveřejňuje povinně dle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále také jako „zákon“), např. oznámení o výběru dodavatele dle § 123 zákona. Poskytování informací po skončení zadávacího řízení a poskytování povinně uveřejňovaných informací se řídí jinými pravidly a není předmětem tohoto článku.

 

Pravidla pro otevírání nabídek 

Pravidla pro otevírání nabídek můžeme rozdělit do těchto tří skupin:
ds

Společná pravidla pro otevírání elektronických i listinných nabídek

§ 108 zákona

Zvláštní pravidla pro otevírání elektronických nabídek

§ 109 zákona

Zvláštní pravidla pro otevírání listinných nabídek

§ 110 zákona

–        zadavatel otevírá pouze nabídky podané účastníky řízení

–        otevření nabídek není možné před uplynutím lhůty pro podání nabídek

–        otevření nabídek je možné až po uplynutí lhůty pro podání nabídek (chybí povinnost otevírat „bez zbytečného odkladu“)

–        zadavatel má kontrolní povinnost některých aspektů nabídky (viz dále)

–        otevření nabídek je možné až po uplynutí lhůty pro podání nabídek a současně bez zbytečného odkladu

–        pro elektronicky podávané nabídky se § 110 neuplatní

 

Společná pravidla pro otevírání nabídek dle § 108 zákona

Ustanovení § 108 zákona obsahuje dvě základní pravidla, která se uplatní jak při otevírání nabídek v listinné podobě, tak v podobě elektronické:

  1. zadavatel hodnotí pouze nabídky podané účastníky zadávacího řízení, tj. nabídky podané těmi, kteří se podle § 47 zákona stali účastníky řízení;
  2. otevření nabídek může proběhnout až po uplynutí lhůty pro podání nabídek.

Kromě těchto pravidel se uplatní dále také zásady podle § 109 zákona pro otevírání nabídek v elektronické podobě, případně § 110 zákona pro nabídky listinné. Vzhledem k tematickému zaměření článku se budeme dále věnovat pouze pravidlům pro elektronické nabídky dle § 109 zákona.

 

Pravidla pro otevírání elektronických nabídek podle § 109 zákona

Kromě výše uvedených pravidel dle § 108 zákona pro otevírání elektronických nabídek platí následující:

  1. Nabídky v elektronické podobě otevírá zadavatel po uplynutí lhůty pro podání nabídek.
  2. Zadavatel je povinen zkontrolovat u každé podané nabídky, zda byla doručena ve lhůtě, zda
    je autentická a zda s jejím obsahem nebylo manipulováno.

Shrnutí: Při otevírání nabídek v elektronické podobě je zadavatel povinen řídit se společnými pravidly dle § 108 zákona, a speciálními pravidly dle § 109 zákona.

 

Průběh otevírání nabídek v elektronické podobě

Otevírání nabídek v elektronické podobě se v několika aspektech liší od otevírání nabídek listinných. V souvislosti s otázkou sdělování údajů z elektronických nabídek můžeme zmínit zejména pravidlo neveřejnosti procesu otevírání nabídek, podle kterého se účastníci otevírání nabídek neúčastní, zadavatel není povinen jim sdělovat identifikační údaje účastníků zadávacího řízení a údaje z nabídek odpovídající číselně vyjádřitelným kritériím hodnocení. Zadavatel dále není povinen vyhotovovat o otevírání nabídek protokol.

 

Sdělování údajů z elektronických nabídek při otevírání nabídek

V návaznosti na popsaná pravidla a průběh otevírání elektronických nabídek se budeme nyní věnovat otázce sdělování údajů z elektronických nabídek, které jistým způsobem může sloužit jako protiváha neveřejnosti procesu otevírání nabídek.

 

Modelové situace

V souvislosti s podáním žádosti o sdělení údajů z nabídek po dobu průběhu zadávacího řízení si lze představit tyto dvě základní situace:

Varianta A: Žádost na základě zákona o svobodném přístupu k informacím Varianta B: „Jiná“ žádost
Účastník řízení podá žádost o sdělení údajů z elektronické nabídky na základě zákona
č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím (dále také jako „ZSPI“).
Účastník řízení podá žádost o sdělení údajů z elektronické nabídky, ale ze žádosti není zřejmé, že se žadatel domáhá poskytnutí informací na základě ZSPI.

 

Jak by měl zadavatel na podané žádosti v souladu se zákonem reagovat?

Varianta A: Zadavatel je povinen poskytnutí informací odepřít.

Odůvodnění: Poskytnutí informací na základě žádosti dle ZSPI je výslovně zakázáno § 218 odst. 2 písm. a) zákona, podle kterého platí, že „zadavatel neposkytne podle zákona o svobodném přístupu k informacím do ukončení zadávacího řízení informace, které se týkají obsahu nabídek a osob, které se podílejí na průběhu zadávacího řízení“. Zákaz poskytování informací dle § 218 odst. 2 písm. a) zákona se vztahuje na informace bez ohledu na to, zda je dodavatel označil jako důvěrné informace či nikoli. Osobami, které se podílí na průběhu zadávacího řízení se rozumí členové komisí a přizvaní odborníci dle § 42 zákona, ale také další osoby podílející se na průběhu zadávacího řízení, např. zaměstnanci zadavatele. Daný zákaz však platí pouze po dobu zadávacího řízení, tedy do podpisu smlouvy s vybraným dodavatelem nebo do zrušení zadávacího řízení.

Varianta B: Zadavatel může na základě vlastního rozhodnutí informace poskytnout, anebo jejich poskytnutí odmítnout.

Odůvodnění: Jelikož výše citované ustanovení § 218 zákona hovoří výslovně o situacích, kdy je podána žádost dle ZSPI, na variantu B se zákaz poskytnout informace neuplatní a zadavatel bude postupovat pouze podle zákona o zadávání veřejných zakázek. Ten žádná další konkrétní ustanovení o poskytování informací neobsahuje, proto podle obecné úpravy dle § 39 odst. 1 zákona a pravidla pro průběh zadávacího řízení v této otázce určí zadavatel sám v souladu se zásadami dle § 6 zákona.
Může tedy sám rozhodnout, zda informace poskytne a také v jaké formě je poskytne.
Podle stanoviska Ministerstva pro místní rozvoj může např. poskytovat informace v anonymizované podobě, aby tak předešel uzavírání zakázaných dohod mezi účastníky řízení. Z poskytnutých údajů by tudíž neměla být zřejmá identifikace jednotlivých účastníků. Zadavatel de facto poskytne pouhý seznam nabídkových cen (případně jiných číselně vyjádřitelných hodnot, které byly předmětem hodnocení) bez identifikace účastníků, kteří danou nabídkovou cenu zadavateli nabídli.

 

Na základě jakých kritérií zadavatel vyhodnotí, o který typ žádosti se jedná?

Podle § 14 odst. 2 ZSPI musí být ze žádosti zřejmé, že se zadavatel domáhá poskytnutí informace ve smyslu tohoto zákona, tj. pokud tato skutečnost zřejmá není, se žádostí nebude zacházeno jako se žádostí podle ZSPI.

 

Shrnutí

Ze žádosti je zřejmé, že se žadatel domáhá informací na základě zákona o svobodném přístupu k informacím → zadavatel je povinen poskytnutí informací ODMÍTNOUT

Ze žádosti není zřejmé, že se žadatel domáhá informací na základě zákona o svobodném přístupu k informacím → rozhodnutí o poskytnutí informací záleží na zadavateli, tj. může žádost ODMÍTNOUT, anebo jí VYHOVĚT

 

Závěrem

Vzhledem k podobě výše popsané právní úpravy lze zadavatelům doporučit, aby v případě obdržení žádosti o sdělení obsahu nabídky předně pečlivě vyhodnotili, zda se jedná o žádost na základě ZSPI, anebo „jinou“ žádost. Pokud se jedná o „jiné“ žádosti a zadavatel se rozhodne informace poskytnout, měl by dbát na to, aby jeho postup při poskytování informace nenarušoval zásady uvedené v § 6 zákona, tedy zejména aby poskytnutím informací nezákonně nezvýhodnil některého z účastníků či nepřispěl ke vzniku zakázaných dohod mezi účastníky. V případě, že se zadavatel rozhodne informace poskytnout účastníkovi, který si o ně žádal, pak by v souladu s dodržením zásady zákazu diskriminace měl stejné informace poskytnout i

Autoři:

Jana Ševčíková

Mgr. Veronika Svobodová