VERZE:	4
VYDAL:	Řídicí orgán OP VVV
DATUM PLATNOSTI:	Dnem zveřejnění na webových stránkách MŠMT – OP VVV
DATUM ÚČINNOSTI:	1. září 2016

Přehled změn

 

Kapitola	Bližší určení změny (oproti verzi 3, účinné od 20. 1. 2016)	Odůvodnění revize
1.	Pravidla pro žadatele a příjemce – obecná část (dále jen „PpŽP“) vydává Řídicí orgán Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání (dále jen „ŘO OP VVV“). PpŽP jsou určena žadatelům a příjemcům žádajícím o podporu do OP VVV, resp. realizujícím projekty v OP VVV (vyjma žadatelů/příjemců projektů jedné z forem zjednodušeného vykazování – standardní stupnice jednotkových nákladů, kteří se řídí Pravidly pro žadatele a příjemce pro ZP). Pro specifické typy projektů nebo zaměření jsou v rámci dokumentace k výzvě vydávána Pravidla pro žadatele a příjemce – specifická část, která upravují/doplňují tato rámcová PpŽP. Cílem PpŽP je podat žadatelům základní informace, jak postupovat při zpracování žádosti o podporu, seznámit je se všemi povinnými náležitostmi žádosti o podporu a upozornit na potenciální rizika, která mohou ohrozit její včasné a řádné předložení. Dále příjemcům a partnerům popsat a vysvětlit ve větší šíři výklad povinných a doporu¬če¬ných postupů při realizaci projektu. Příprava žádosti o podporu Při přípravě žádosti o podporu je žadatel povinen řídit se aktuálně platnou a účinnou verzí PpŽP. Pokud v průběhu přípravy žádosti o podporu/schvalovacího procestu dojde k vydání další verze PpŽP, řídí se žadatel: stále tou verzí Pravidel pro žadatele a příjemce – obecná a specifická část, která byla platná a účinná ke dni vyhlášení výzvy, toto platí pouze pro kolový typ výzvy, nebo verzí Pravidel pro žadatele a příjemce – obecná a specifická část, která byla platná a účinná v den předložení žádosti o podporu do schvalovacího procesu, toto platní pro průběžné výzvy. ŘO OP VVV může vydat mezi jednotlivými verzemi PpŽP Metodické dopisy týkající se určité kapitoly/podkapitoly, které upravují/doplňují PpŽP. Těmito Metodickými dopisy se žadatel řídí od chvíle jejich platnosti a účinnosti. Realizace projektu Při realizaci projektu je příjemce povinen řídit se verzí Pravidel pro žadatele a příjemce – obecná část a specifická část platných a účinných v den podpisu právního aktu o poskytnutí/ převodu podpory, tj. PpŽP uvedenými v právním aktu o poskytnutí/převodu podpory a podmínkami, které jsou definovány vyhlášenou výzvou a dále Metodickými dopisy platnými a účinnými v den podpisu právního aktu o poskytnutí/převodu podpory. Právní akt o poskytnutí/převodu podpory obsahuje hlavní podmínky pro realizaci projektu. Kromě výše uvedených dokumentů je příjemce povinen řídit se v průběhu realizace projektu také platnou a účinnou legislativou České republiky a EU.PpŽP nabývají platnosti dnem jejich zveřejnění na webových stránkách MŠMT, účinnosti nabývají dnem uvedeným v PpŽP, nejdříve však v den platnosti.	Upřesnění informace, platnosti a účinnosti.
2.	Upraveny definice: „Rozpočtové opatření“ přejmenováno na „Opatření NM“  „Datum předpokládaného/skutečného zahájení fyzické realizace projektu“ přejmenováno na „Datum zahájení fyzické realizace projektu (předpokládané/skutečné)“ a současně upraveno a doplněno vysvětlení tohoto pojmu. „Datum ukončení fyzické realizace projektu“ přejmenováno na „Datum ukončení (fyzické) realizace projektu“ a na základě toho upraven tento pojem v celém dokumentu dle nového	Uvedení do souladu se zněním Operačního manuálu OP VVV. Upřesnění pojmosloví. Odstranění definic, které nesouvisí s přípravou, realizací a udržitelnosti projektů OP VVV. Doplnění chybějících

 

Kapitola	Bližší určení změny (oproti verzi 3, účinné od 20. 1. 2016)	Odůvodnění revize
	znění. Dopis ministra – přejmenován na Dopis (oznámení) náměstka Částečně upravena definice pojmu „Finančí útvar Doplnění definic: datum poskytnutní podpory, intenzita podpory, MSP, organizace pro výzkum a šíření znalostí, podnik, podnik v obtížích, smluvní výzkum, výzkumná infrastruktura, výzkumná organizace, průmyslový výzkum, základní výzkum, orientovaný výzkum, monitorovací indikátory. Odstranění definic: Absorpční kapacita, administrativní kapacita, Arachne. Sloučení pojmů Nástroj publicity a Manuál jednotného vizuálního stylu ESIF v programovém období 2014–2020, indikátor a monitorovací indikátor.	definic.
2.	Sloučeny definice Nástroj publicity a Manuál JVS.	Tematická             provázanost terminologie publicity.
3.	Aktualizace legislativy k veřejné podpoře, aktualizace právních předpisů.	Aktualizace údajů.
3.3	Do přehledu doplněn bod materiál MŠMT: Strategie digitálního vzdělávání v platném znění.	Doplnění materiálu.
4.1	Přesunuta informace o IS ESF2014+ z kap. 11 do kap. 4.1.	Zpřehlednění       informací pro žadatele/příjemce.
4.1	V části IS KP14+ u bodu v případě registrovaného uživatele – upraven pojem uživatel na kontaktní osobu.	Upřesnění informace k lepšímu porozumění.
4.1	V části Typy interních depeší u bodu Uživatelské depeše opraveny významy pojmů externí a interní uživatel: externí (uživatel IS KP14+/žadatel/příjemce), interní (uživatel CSSF14+/implementační struktura ŘO). Pojmy byly vysvětleny opačně, což bylo nesprávně.	Oprava chybné informace.
4.2	Opravena adresa MŠMT – Karmelitská 529/5.	Oprava chybné informace.
4.2	Kontaktní e-mail v případě obecných dotazů k OP VVV přesunut z části Osobní konzultace do části Telefonická a e-mailová komunikace.	Uvedení informace na správné místo.
4.2	Vložen text Kontaktn osoby	Zpřesnění       informace       pro žadatele
5.2	V kapitole Příprava žádosti o podporu v části sběr/studium informací smazáno část doporučující žadatelům konzultace projektových záměru. Dále doplněn odkaz na web MŠMT.	Úprava na základě připomínek sekce IV.
5.2.1	Upřesněna podmínka pro dokládání struktury vlastnických vztahů žadatele/partnera s finančním příspěvkem. Doplněna podmínka pro doložení seznamu skutečných majitelů žadatelů, kteří nejsou fyzickou osobou v souladu se zákonem č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu na základě metodického dopisu, kterým se aktualizuje MPFT od MMR. Doplněny subjekty, které mohou vyzvat žadatele k dodatečnému prokázání skutečností uvedených v čestném prohlášení. Upřesněna podmínka likvidace, exekuce a insolvence – doplněny jasné odkazy na legislativu, kterou se uvedené části řídí. Doplněna podmínka finanční stability/zdraví, kterou musí splňovat žadatelé uvedení v příloze č. 1 a 2 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, ve znění pozdějších předpisů a žadatelé uvedení v příloze č. 1 a 2 zákona č. 341/2005 Sb., o veřejných výzkumných institucích, ve	Upřesnění             oprávněnosi žadatelů/partnerů.

 

Kapitola	Bližší určení změny (oproti verzi 3, účinné od 20. 1. 2016)	Odůvodnění revize
	znění pozdějších předpisů. Formulační úpravy.
5.2.1	Doplněna definice pracovníka klíčového pracovníka a excelentního pracovníka.	Upřesnění pojmů „klíčový pracovník“ a „excelentní pracovník“.
5.2.4	Upravenay věty: U všech projektů OP VVV je povinnou klíčovou aktivitou projektu Řízení projektu, pokud není Pravidly pro žadatele a příjemce – specifická část stanoveno jinak. Žadatel je povinen tuto aktivitu v žádosti o podporu uvést jako samostatnou klíčovou aktivitu s názvem například: Řízení projektu/Managment projektu/Projektové řízení aj. Obsahem popisu klíčové aktivity musí být:	Upřesnění       informace       pro žadatele a příjemce
5.2.1	Do kapitoly doplněna povinnost a doklady, které má žadatel dokládat k prokázání vlastnické struktury a střetu zájmů. Dále také doplněno základní vymezení střetu zájmů při kontrole žádosti o podporu.	Doplnění na základě doporučení auditu designace.
5.2.2	Doplněna informace: . V rámci EFRR nelze realizovat aktivity mimo EU, v rámci ESF projektů lze realizovat aktivity mimo EU pokud to povolí výzva.	Upřesnění informací pro žadatele a příjemce.
5.2.5	Doplněna poznámka pod čarou umožňující žadatelům uvést nezpůsobilé výdaje např. ve Studii proveditelnosti, pokud je to pro projekt relevantní. Doplnění poznámky pod čarou, která doporučeuje žadateli/příjemci při nastavení rozpočtu a finančního plánu projektu nahlížet do tabulek limitů mezd a cen majetku v místě a čase obvyklých.	Doplnění na základě interní připomínky sekce IV.
5.2.5.1.2	Doplněna výjimka, že změna data je možná ve výjimečných případech, např. při prodloužení doby realizace projektu do poznámka pod čarou	Doplnění               na                 základě připomínek sekce IV.
5.2.6	Nová kapitola CBA. Text přesunut z kap. 8.9.1 a upraven v souladu s JMP a řídicí dokuemntací ŘO OP VVV.	Uvedení do souladu s novými podmínkami JMP.
5.4	Odstraněna lhůta 7 měsíců pro proces schvalování – v souladu s aktuální JMP.	Uvedení do souladu s novými podmínkami JMP.
5.4.1	Uvedení do souladu s JMP – opravitelnost kritérií, rozdělení kontroly do více kroků atp.	Uvedení do souladu s novými podmínkami JMP.
5.4.2	Uvedení do souladu s JMP – postupy pro hodnocení arbitra. Formulační úpravy.	Upřesnění             postupu,                 soulad s JMP.
5.4.3	Formulační úpravy.
5.4.4	Vložena nová kapitola – specifická fáze procesu schvalování pro velké projekty.	Soulad s Obecným nařízením a JMP
5.5	Formulační úpravy.
5.5.3	Smazána věta, že v relevantních případech může být výhrada součástí právního aktu o poskytnutí/převodu podpory.	Uvedení do souladu s legislativtou. Smazáno na základě připomínky sekce IV.
5.6	V kapitole přepracována část popisující vyrozumění neúspěšných žadatelů.	Uvedení                do                 souladu s                  podmínkami         JMP a zákonem.
6.	Uvedení kapitoly do souladu s JMP a řídicí dokumentací ŘO (Operační manuál ŘO OP VVV).	Uvedení do souladu s novými podmínkami JMP.
6.3	Upřesnění poviného obsahu Oznámení	Uvedení do souladu s novými podmínkami JMP.
6.4	Formulační úpravy. Doplnění dokládání a umístění vzorových příloh	Zpřesnění textu.

 

Kapitola	Bližší určení změny (oproti verzi 3, účinné od 20. 1. 2016)	Odůvodnění revize
	beze změny významu textu.
6.4	Odstranění přílohy Prohlášení o závažných změnách	Veškeré změny jsou žadatelem hlášeny prostřednictvím změnových řízení. Potřebná data tak má ŘO k dispozici.
6.5	Upraveno ustanovení o doručování. Doplněna pravidla změnového řízení.	Zpřesnění textu v souladu se zákonem.
7.1	Do prvního odstavce na konec doplněn text: „Monitorování projektu se prování buď formou administrativního ověřování (prostřednictvím monitorovacích zpráv a monitorovacích návštěv), nebo prostřednictvím kontroly na místě (viz kapitola 9.1)“.	Upřesnění           informace žadatele/příjemce.	pro
7.1	Část Typy monitorovacích zpráv, na konec této části kapitoly vložen nový odstavec s textem: „V případě potřeby může být ze strany ŘO OP VVV provedena tzv. „monitorovací návštěva“, v rámci níž bude ověřován stav, ve kterém se projekt nachází a dále především diskutovány či řešeny nejasnosti nebo problémy projektu, které si vyžadují konzultaci příjemce s ŘO OP VVV. Tímto způsobem lze předcházet již nenapravitelným pochybením a příp. sankcionování příjemce. Z monitorovací návštěvy zpracuje ŘO OP VVV záznam v MS2014+ (modul Monitorovací návštěva). O zpracování záznamu z monitorovací návštěvy informuje ŘO OP VVV přjemce formou interní depeše.“	Doplnění               informací žadatele/příjemce k monitorování projektů.	pro
7.1	Část Evaluační aktivity, původní znění druhé věty nahrazeno upraveným zněním: „Cílem realizace evaluačních aktivit programu je vyhodnocování úspěšnosti intervencí OP VVV realizovaných na úrovni programu, prioritních os, investičních priorit, specifických cílů, výzev i jednotlivých projektů.“	Upřesnění           informace žadatele/příjemce.	pro
7.1.1	Úprava postupu schvalování ZoR projektu.	Výstup z pracovní skupiny ke kapitole 6 Operačního manuálu.
7.1.1	Část „Termíny předkládání ZoR projektu/ŽoP: Původní znění druhé věty prvního odstavce nahrazeno upraveným zněním: „První průběžnou ZoR projektu/ŽoP včetně všech nezbytných příloh předkládá příjemce do 20 pracovních dnů po uplynutí 3 měsíců  ode dne vydání právního aktu o poskytnutí/převodu podpory, a každou další průběžnou ZoR projektu/ŽoP do 20 pracovních dnů, zpravidla po uplynutí 6 měsíců od ukončení předchozího sledo¬vaného (monitorovacího) období“. Na konec této části doplněn text: „V případě, že je výzvou definována zpětná způsobilost výdajů (tudíž zahájení projektu/zahájení fyzické realizace projektu je možné před vydáním právního aktu o poskytnutí/převodu podpory), tak tyto zpětně způsobilé výdaje příjemce předkládá zpravidla v první průběžné ZoR projektu/ŽoP“. Za první větu prvního odstavce doplněn text v závorce „(např. harmonogram klíčových aktivit, doklady o úhradě výdajů uvedených v soupiskce dokladů, faktury apod.)“.	Uvedení do souladu s jednotným metodickým prostředím a z důvodu upřesnění informací pro žadatele/příjemce.
7.1.1	Část Posunutí termínu předložení ZoR projektu/ŽoP: Původní znění poslední věty prvního odstavce nahrazeno upraveným zněním: „V případě nedodržení náhradního termínu pro předložení ZoR projektu/ŽoP ŘO přistoupí k uplatnění finančního postihu dle právního aktu o poskytnutí/ převodu podpory.“	Na základě připomínek z VPŘ.
7.1.1	Část Vrácení ZoR projektu/ŽoP k dopracování. Na konec této části doplněn text v závorce: „při adminitraci ZoR projektu/ŽoP je důležité	Na základě připomínek z VPŘ.

 

Kapitola	Bližší určení změny (oproti verzi 3, účinné od 20. 1. 2016)	Odůvodnění revize
	posuptovat v případě jejího vrácení k dopracování tak, aby byla dodržena lhůta 90 kalendářních dnů.“
7.1.1	Část „Dřívější předložení ZoR projektu/ŽoP“: na konec doplněn text: „V případě ex-ante financování, může být první průběžná ZoR projektu/ŽoP předložena v dřívějším termínu, ale až po proplacení první zálohové platby ze strany poskytovatele podpory.“	Upřesnění           informace               pro žadatele/příjemce.
7.1.1	Část Předložení ZoR projektu/ŽoP. U ex-ante financování doplněn text: „V případě, že již byly ze státního rozpočtu převedeny příjemci veškeré prostředky určené na realizaci projektu, předkládá příjemce ŽoP, která obsahuje pouze vyúčtování předchozí zálohové platby. Příjemce je povinen před předložením každé ŽoP provést revizi stavu čerpání finančních prostředků schváleného projektu a v případě, že příjemce sám usoudí, že má dostatečnou finanční rezervu předfinancování pro následující období realizace projektu, předkládá ŽoP, která obsahuje pouze vyúčtování předchozí zálohové platby“. Doplněn nový druhý odstavec s textem: „V případě projektů realizovaných žadatelem/příjemcem, který má dle § 2 ods. 1 zákona č. 340/2015 Sb., o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o registru smluv“) povinnost uveřejňovat soukromoprávní smlouvy prostřednictvím registru smluv, má tento žadatel/příjemce povinnost ke každé takto zaregistrované smlouvě, která souvisí s realizací projektu a která slouží k prokázání způsobilosti výdajů projektu, uvádět při jejím předložení příslušné ID smlouvy, pod kterým je vedená v registru smluv. Toto ID smlouvy uvede žadatel/příjemce buď v samotné Smlouvě, nebo jej uvede do textového pole v rámci ZoR projektu u příslušné aktivity, v rámci které k uzavření této smlouvy došlo.“	Na základě připomínek z VPŘ  a z důvodu upřesnění informací pro žadatele/příjemce.
7.1.1	Část Dohoda mezi ŘO OP VVV a příjemcem o nepředložení poslední průběžné ZoR projektu/ŽoP; Původné znění druhé věty nahrazeno upraveným zněním: „Tato dohoda je možná v případě, že by poslední průběžná ZoR projektu/ŽoP měla být předložena dva měsíce před ukončením realizace projektu nebo v termínu kratším než dva měsíce před ukončením realizace projektu“.	Na základě připomínek z VPŘ.
7.1.1	Části Administrace ZoR projektu a Administrace ŽoP byly sločené do jedné části s názvem „Administrace ZoR projektu/ŽoP“ a současně byl v souvislosti s tým sloučen a upraven text obou částí.	Na základě připomínek z VPŘ.
7.1.1	Část „Vratka nevyužitých finančních prostředků v průběhu realizace projektu“: pojem ŘO OP VVV nahrazen pojmem „poskytovatel podpory“. Původní znění posledních čtyř vět této části nahrazeny upraveným zněním: „Současně musí platit, že se jedná o finanční prostředky, které už příjemce nevyužije do konce daného kalendářního roku. V případě, že příjemce bude výše uvedenou vratku finančních prostředků posílat, je povinen na základě této výzvy zaslat prostřednictvím interní depeše avízo k dané vratce finančnímu administrátoru/adminis¬trátorce příslušného oddělení ŘO OP VVV nejlépe 5 pracovních dní předem, ale minimálně 1 pracovní den před zasláním finančních prostředků na účet poskytovatele podpory. Pro jednodušší evidenci uvede příjemce v avízu jako povinnou položku, variabilní symbol registrační číslo projektu. Finanční prostředky musí být na účtu poskytovatele podpory připsány nejpozději do termínu, který stanový poskytovatel podpory v zaslané výzvě k provedení vratky.“ Současně doplněna poznámka pod čárou: „Vzhledem k uzavírání účtů poskytovatele v daném kalendářním roce.“	Upřesnění informace pro žadatele/příjemcea na základě připomínek z VPŘ.

Kapitola	Bližší určení změny (oproti verzi 3, účinné od 20. 1. 2016)			Odůvodnění revize
7.1.2	Do kapitoly doplněn text: „Minimální informace v případě požadavku na předložení IoP, která musí být Admin OA zaslána v interní depeši v MS2014+ je: konkrétní frekvence/období, do kdy má být IoP předložena, včetně předběžné informace, po jaké období bude tato zpráva po příjemci vyžadována; na základě jakých skutečností je předložení této zprávy vyžadováno.“ „Následující IoP může příjemce podat, jakmile je předchozí informace schválena ŘO.“			Upřesnění           informace               pro žadatele/příjemce.
7.1.5	První odstavec, druhá věta: doplněn pojem „skutečného“ data ukončení (fyzické) realizace projektu …			Upřesnění           informace               pro žadatele/příjemce.
7.2	Část textu týkající se účinnosti změn: „Změna je zpravidla účinná ke dni následujícímu po dni schválení podstatné změny. ŘO OP VVV může stanovit datum účinnosti později“ upravena následovně: „Změna je zpravidla účinná ke dni schválení podstatné změny ze strany ŘO. Datum účinnosti může být stanoveno i později, než k datu schválení. V tomto případě je změna účinná až od stanoveného data.“ Text týkající se změnového řízení doplněn o informace ke změnám v období od podání žádosti o podporu do vydání právního aktu o poskytnutí/převodu podpory. Text týkající se podstatných změn upřesněn. Rozšíření textu týkající ho se informování příjemce o schválení/zamítnutí podstatné změny.			Na základě připomínek OA a z důvodu upřesnění informace               pro žadatele/příjemce.
7.2	Formulační       úpravy      –     pojem      „předem“      nahrazen      pojmem „v dostatečném časovém předstihu“. Rozšíření textu: konkrétní položky, které byly v rozpočtu kráceny/zrušeny na základě doporučení hodnoticí/výběrové komise, nemůže již příjemce při realizaci projektu navýšit/obnovit formou nepodstatné změny“ na „nepodstatné/podstatné změny“			Upřesnění příjemce.	informace	pro
7.2.1	Do textu byla doplněna informace, že  nepodstatné změny jsou ze strany ŘO vzaty na vědomí. Doplnění ustanovení, že potvrzení nepodstatné nebo schválení podstatné změny automaticky neznamená způsobilost výdaje, který bude na základě této změny předložen. Způsobilost bude posouzena ŘO až na základě předložení relevantních dokumentů v rámci příslušné ŽoP. Vložení doporučení příjemcům, aby předkládali nepodstatné změny s dostatečným předstihem před založením ŽoP v případě, že se nepodstatná změna této ŽoP týká Rozšíření textu k nepodstatným změnám stavebně technického charakteru. Doplněna            definice nepodstatné         změny    při           výměně klíčového/excelentního pracovníka. V návaznosti na tuto úpravu byl aktualizován text týkající se změny kontaktní osoby, pokud se současně jedná o klíčového/excelentního pracovníka.			Upřesnění příjemce.	informace	pro
7.2.2.1	Nahrazení pojmu „dřívější ukončení projektu“, nově je zaveden pojem  „zkrácení doby realizace projektu“. Mezi podstatné změny zakládající změnu právního aktu byla doplněna změna IČO příjemce/partnera			Upřesnění příjemce.	informace	pro
7.2.2.1	Doplnění situace, kdy projekt není evidován v EDS/SMVS, avšak v průběhu realizace vyvstane potřeba použití investic.			Upřesnění příjemce.	informace	pro
Pravidla pro žadatele a příjemce – obecná část
Číslo vydání: 4		Datum účinnosti: 1. září 2016	Stránka 10 z 303

 

 

Kapitola	Bližší určení změny (oproti verzi 3, účinné od 20. 1. 2016)	Odůvodnění revize
	Přeformulování textu týkajícího se změny příjemce.
7.2.2.2	Doplnění/úprava kategorií podstatných změn.	Aktualizace interních pokynů MŠMT.
7.2.2.2	V části textu popisující změnu klíčové aktivity/etapy projektu – „kdy se mění účel  nebo cíle aktivity/etapy“ odstraněn pojem „cíle aktivity/etapy“. Úprava formulace v odrážce „Výměna pracovníka na klíčové pozici“, doplněno „který disponuje klíčovými odbornými znalostmi a schopnostmi potřebnými  pro realizaci projektu, a..“ Doplněna definice podstatné změny při výměně klíčového/excelentního pracovníka. Upravena hranice změny cílových hodnot závazných výstupových a výsledkových indikátorů. Z podstatných změn nezakládajících změnu právního aktu odstraněna změna lokality projektu, jednalo se o duplicitu se změnou místa realizace projektu, která zakládá změnu právního aktu.	Upřesnění             informace                 pro žadatele/příjemce.
7.4.2	Upřesnění textu v prvním odstavci.	Upřesnění             informace                 pro žadatele/příjemce.
7.4.3	Upraven původní termín pro uchování dokumentu na 31. 12. 2033 a současně upraven původní text  poznámky pod čárou č. 64 následovně: „Lhůta byla nastavena s ohledem na čl. 140 obecného nařízení, které stanovuje, že doba, po kterou musí být originální dokumenty k dispozici Komisi a Evropskému účetnímu dvoru v souladu s článkem 140 obecného nařízení jsou dva roky od předložení účetní závěrky OP VVV, v níž jsou zahrnuty konečné výdaje ukončené činnosti a s ohledem na ustanovení § 44a odst. 11 rozpočtových pravidel.“	Uvedení do souladu s JMP a současně upraveno v souladu se zákonem o rozpočtových pravidlech.
8.1.2	Druhý odstavec, původní znění první věty nahrazeno upraveným zněním následovně: „Procentní výše první zálohové platby je uvedena v textu výzvy a vypočte se na základě součtu plánovaných výdajů z předloženého finančního plánu projektu zpravidla na dvě první sledovaná období, pokud není výzvou stanoveno jinak.“.	Upřesnění             informace                 pro žadatele/příjemce.
8.1.5	Komplexní přepracování kapitoly 8.1.5.	Upřesnění             informace                 pro žadatele/příjemce.
8.1.5	Tabulka č. 1 – přehled míry spolufinancování příjemců v projektech v programovém období 2014-2020: V sloupci Typ žadatele/příjemce doplněná poznámka pod čárou v: řádku – „Do této kategorie žadatelů/příjemců, se řadí také školy a školská zařízení, která jsou příspěvkovou organizací územních samosprávních celků a dobrovolných svazků obcí, zapsaných ve školním rejstříku.“ řádku – „Do této kategorie žadatelů/příjemců se řadí také dobrovolné svazky obcí.“ řádku – „Definice výzkumné organizace vychází z definice uvedené v Rámci Společenství pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací, v Obecném nařízení o blokových výjimkách (GBER) a v zákoně č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací. Výzkumná organizace je ze zákona č. 130/2002 Sb. povinna reinvestovat svůj celý zisk do vědeckovýzkumné činnosti.“ řádku – na konec poznámky doplněn text: „ale nevztahuje se na nich 0 % kofinancování.“	Upřesnění             informace                 pro žadatele/příjemce.

 

Kapitola	Bližší určení změny (oproti verzi 3, účinné od 20. 1. 2016)	Odůvodnění revize
8.2	Doplnění ustanovení o označování dokladů registračním číslem projektu.	Povinost vyplývá z MP finanční toky (MF).
8.2	Za 5. odstavec doplněn text: „V případě výdajů, které spadají pod režim daný možnostmi zjednodušeného vykazování výdajů, příjemce vede účetnictví nebo daňovou evidenci, ale jednotlivé účetní položky ve svém účetnictví nebo daňové evidenci nemusí přiřazovat ke konkrétnímu projektu a nemusí prokazovat skutečně vzniklé výdaje ve vztahu k projektu účetními doklady. V případě využití paušálních sazeb jsou základem pro určení paušální sazby přímé náklady jednoznačně definované v příslušném právním aktu o poskytnutí/převodu podpory, které musí být příjemcem náležitě doloženy pomocí účetních dokladů. U výdajů vykazovaných v ostatních režimech zjednodušeného vykazování výdajů se dokládají podklady nezbytné pro ověření, že činnosti nebo výstupy, které jsou uvedeny v právním aktu o poskytnutí/převodu podpory, byly skutečně provedeny. V těchto případech nemá příjemce povinnost dokládat své výdaje v žádostech o platbu konkrétními účetními doklady. Pro příjemce, kteří vedou účetnictví podle zákona o účetnictví nebo daňovou evidenci podle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, se na výdaje vykazované zjednodušenou formou nevztahuje povinnost jednoznačně přiřadit všechny účetní položky ke konkrétnímu projektu, pokud tato povinnost není dána předpisy ČR.“	Upřesnění           informace žadatele/příjemce.	pro
8.5	Upraven text týkající se vykazování a dokladování způsobilé části DPH, pokud subjekt může uplatnit nárok na částečný odpočet DPH. Do poznámky pod čarou doplněna zpřesňující informace, pro vykazování DPH u subjektů s plněním v režimu přenesené daňové povinnosti –poskytnutí stavebních a montážních prácí	Upřesnění           informace žadatele/příjemce.	pro
8.7.1	Časová způsobilost výdaje – Na začátek prvního odstavce doplněn nový text: Z časového hlediska jsou výdaje způsobilé, pokud vznikly a byly skutečně uhrazeny v době realizace projektu. Okamžik vzniku způsobilého výdaje je v případě účetních dokladů vystavených osobou, která není plátcem DPH, datum uskutečnění účetního případu. Ve většině případů je okamžik uskutečnění účetního případu totožný s okamžikem vyhotovení účetního dokladu. U daňových dokladů vystavených plátcem DPH je okamžikem vzniku způsobilého výdaje datum uskutečnění zdanitelného plnění. I zde platí, že datum uskutečnění zdanitelného plnění je nezbytnou náležitostí daňového dokladu dle zákona o DPH v platném znění. Datum vzniku je následně rozhodující pro to, do kterého monitorovacího období bude účetní doklad zařazen. Výdaje, k jejichž uskutečnění dojde po skončení realizace projektu, jsou z časového hlediska způsobilé za podmínky, že jejich věcné plnění souvisí s obdobím, ve kterém se projekt realizoval, a jsou vyúčtovány nejpozději se závěrečnou žádostí o platbu. Z výše uvedeného vyplývá, že…“	Upřesnění           informace žadatele/příjemce.	pro
8.7.1	Vložen nový text: Prokázání výdaje Příjemce je povinen řádně doložit způsobilé přímé výdaje nárokované pro daný projekt příslušným účetním dokladem, popřípadě další podpůrnou dokumentací. Prostřednictvím účetních, daňových či jiných dokladů prokazuje příjemce vždy časovou způsobilost pro vznik výdaje, přímou vazbu vynaloženého výdaje na projekt a jeho nezbytnost pro realizaci projektu. Výdaje, byť z věcného hlediska způsobilé, které nejsou řádně doložené, jsou vždy považovány za výdaje nezpůsobilé.	Doplnění popisu obecných podmínek způsobilosti výdajů.

 

Kapitola	Bližší určení změny (oproti verzi 3, účinné od 20. 1. 2016)	Odůvodnění revize
	Další informace k dokladování výdajů jsou uvedeny v kap. 8.2 a 8.7.2.
8.7.2	Na závěr prvního odstavce vložen nově text: „Výdaje jako takové, lze rozlišit na výdaje, na které se v projektech uplatňuje úplné vykazování (tzv. přímé výdaje, viz kapitola 8.6.1) a výdaje v režimu zjednodušeného vykazování výdajů (viz kapitola 8.6.2).“ Původní název části „Přímé výdaje (další rozpad dle kategorií)“ nahrazen novým zněním „Kategorie způsobilých výdajů“. Název části A této kapitoly přejměnován na „Výdaje na přímé aktivity – investiční“ a části B na „Výdaje na přímé aktivity – neinvestiční“.	Doplnění popisu obecných podmínek v prokazování a v způsobilosti výdajů.
8.7.2	Upravena délka dovolené pro ostatní pracovníky: maximálně 5 týdnů v roce, pokud to povoluje kolektivní smlouva nebo interní směrnice organizace: pro všechny ostatní zaměstnavatele.	Narovnání podmínek v souladu s MP pro způsobilé výdaje pro všechny žadatele a příjemce OP VVV.
8.7.2	Část A. Přímé výdaje – investiční, Budovy a stavby: byla jasně konkretizována, respektive tento druh výdajů byl rozdělen na 3 části 1) nová stavba, 2) stavební úpravy stávající stavby, 3) pořízení nemovitostí. V souvislosti s tímto rozdělením došlo také ke konkretizaci dokladů, prostřednictvím kterých je doložena způsobilost výdajů.	Zpřesnění informací a jasné rozdělení typu výdajů.
8.7.2	Doplnění některých způsobilých výdajů v případě realizace nových staveb.	Upřesnění způsbilosti výdajů.
8.7.2	Doplnění výpočtu způsobilých výdajů společných prostor v případě staveb a rekonstrukce budov.	Doplnění postupu.
8.7.2	Doplnění textu k příloze Komentář rozpočtu, doplněna informace k novým stavbám.	Doplnění postupu.
8.7.2	Upřesnění bodu a) a b) u popisu dokladování způsobilosti Mzdových výdajů, takto: pracovní smlouvy nebo dohody – dokladuje se pouze s prvním uplatněním výdaje (pracovní smlouvy nebo dohody včetně pracovní náplně, mzdové sazby a výše úvazku pro projekt). Při změně pracovní smlouvy nebo dohody se dokládá dodatek k pracovní smlouvě nebo dohodě a to nejpozději s prvním uplatněním výdaje po provedení změny; mzdové rekapitulace či jiné vhodné formy doložení celkových způsobilých mzdových výdajů zaměstnanců (např. rozpis mzdových výdajů, mzdové listy, výplatní lístky, sjetiny ze účetního mzdového systému) za sledované období. Doložené dokumenty musí obsahovat informace, umožňující řádné provedení kontroly výše osobních výdajů souvisejících s daným projektem (jedná se např. o údaj o počtu odpracovaných hodin, počtu hodin dovolené, nemocenské a dalších překážek v práci, výše hrubé mzdy, výše odvodů na sociální a zdravotní pojištění, výše superhrubé mzdy a další).	Upřesnění           dokladování mzdových výdajů.
8.7.2	U vybraných druhů výdajů (Stroje a zařízení, Hardware a osobní vybavení, Dlouhodobý nehmotný majetek, Drobný nehmotný majetek) byl upraven popis dokladování způsobilosti výdaje. Byla doplněna možnost dokládaní „smlouvy“, v případě, že byl výdaj realizován v rámci smlouvy a nikoliv v rámci objednávky.	Doplnění výčtu dokladů, které příjemce               dokl prokazování výdajů.	ádá          při způsobilosti
8.7.2	Cestovní náhrady – v úvodu této části odstraněn text: „Účel pracovní cesty musí vždy souviset s projektem. Na pracovní cestu může být zaměstnavatelem (příjemcem či partnerem) vyslán pouze zaměstnanec, který je na základě uzavřeného pracovněprávního vztahu zapojen do projektu.“	Narovnání a odstranění pravidla.	podmínek duplicitního

 

Kapitola	Bližší určení změny (oproti verzi 3, účinné od 20. 1. 2016)	Odůvodnění revize
8.7.2	Per diems – původní znění první věty čtvrtého odstavce nahrazeno upraveným zněním: „Příjemce dokládá buď smlouvu se zahraničním expertem či podepsané čestné prohlášení zahraničního experta, kde bude uvedena identifikace akce (např. konference, seminář), termín konání, prohlášení, že totožné náklady na tuto akci nebyly hrazeny expertovi žádným dalším subjektem.“	Upřesnění           informace žadatele/příjemce.	pro
8.7.2	Do části Cestovní náhrady upraven požadavek na provádění průzkůmu trhu při zajišťování ubytování, takto: Do průzkumu trhu je nutné zahrnout alespoň 3 různé nabídky.	Upřesnění           informace žadatele/příjemce.	pro
8.7.2	Hmotný majetek a materiál – na úvod této části vložen následovný text: „Doporučené maximální ceny vybavení jsou stanoveny dokumentem Seznam obvyklých cen vybavení, umístněném na webových stránkách MŠMT: http://www.msmt.cz/strukturalni–fondy–1/seznam–obvyklychcen–vybaveni . Dokument stanovuje i postup v případě, kdy je účelné, aby doporučené obvyklé ceny byly překročeny.“	Upřesnění           informace žadatele/příjemce.	pro
8.7.2	Do této části na úvod doplněn text: „Do kapitoly rozpočtu nákup služeb patří například: energie – nezbytné pro realizaci aktivit projektu – provoz strojů a zařízení, výzkumných center, apod.; opravy a údržba – údržba strojů, zařízení či budov, vždy ve vazbě na aktivity projektu; jiné výdaje – výdaje na právní poradenství, znalecké posudky, na administraci zakázek, zajišťovanou externím dodavatelem a další výše nespecifikované služby pokud přímo souvisejí s činnostmi projektu a pokud jsou nezbytné pro jeho realizaci (např. výdaje na nezbytné vzdělávání členů odborného týmu související s projektem)“, který byl odstraněn z části Outsourcované služby.	Upřesnění           informace žadatele/příjemce.	pro
8.7.2	Správní a jiné poplatky – odstraněn text: „Nezpůsobilými výdaji v rámci přímých výdajů jsou bankovní poplatky, úroky z dlužných částek, pokuty a penále.“	Upřesnění           informace žadatele/příjemce.	pro
8.7.3	Do první věty prvního odstavce doplněn text: „nebyly pořízené z ESIF,“   Zpřesněn požadavek na formu znaleckého posudku (jedná se o znalecký posudek dle zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku, a související platné legislativy). Zpřesněn popis stanovení lhůty pro vyhotovení znaleckého posudku. Zpřesněn popis vykazování věcného příspěvku v rámci ZoR projektu.	Upřesnění           informace žadatele/příjemce.	pro
8.7.4	Zpřesnění definice k nepřímým nákladům, jejich užití a kontrole	Upřesnění.
8.7.4.1	Text této kapitoly doplněn o možnosti využití paušálních sazeb.	Na základě připomínek VPŘ.
8.7.4.2	Doplnění možnosti výpočtu nepřímých nákladů sazbou 15% z přímých osobních nákladů v případě  EFRR	Doplnění možnosti.
8.7.4.3	Doplnění definice nepřímých nákladů – administrativní pozice nejsou ve všech variantách nepřímých a paušálních nákladů součástí nepřímých nákladů	Upřesnění,          vyplývající z Guidance on simplified cost options.
8.7.4.3	Bod 3), čtvrtá odrážka – původní znění textu upraveno následovně: „náklady na nákup zařízení a vybavení a spotřebního materiálu, které jsou pořizovány  za účelem zajištění publicity z ESIF.“	Upřesnění informace pro žadatele/příjemce a na základě připomínek VPŘ.

 

Kapitola	Bližší určení změny (oproti verzi 3, účinné od 20. 1. 2016)	Odůvodnění revize
	V bodě 4. odstraněna odrážka věnovaná bankovním poplatkům.
8.8	Doplnění nezpůsobilých přímých výdajů o bankovní poplatky	Obtížnost přiřazování bankovních poplatků ke konkrétním platbám projektu.
8.8	Doplnění definice nezpůsobilých výdajů	Upřesnění             definice pro příjemce.
8.9	Vložení ustanovení, že bankovní úroky nejsou jiným peněžním příjmem	Výsledek               metodického upřesnění ve spolupráci s MMR a MF.
8.9.1	Přesun textu části kapitoly 8.9.1 k CBA do samostatné kapitoly 5.2.6.	Větší přehlednost textu.
9.1	Celá kapitola byla přepracována a část textu vypuštěna.	Upřesnění informace pro žadatele a příjemce a současně uvedení do souladu s OM OP VVV.
9.2	Název kapitoly byl upraven následovně: „Nesrovnalosti a způsoby jejich řešení.“ Celá tato kapitola byla přepracována.	Na základě připomínek z VPŘ upřesnění informace pro žadatele a příjemce a současně uvedení do souladu s OM OP VVV.
10.	Kapitola přepracována z důvodu přehlednosti, souladu s JMP a řídicí dokumentací ŘO OP VVV.	Uvedení do souladu. S JMP.
10.1	Upraveno: – hodnotitel se kriticky vyjadřuje k chybějícímu popisu některé části žádosti o podporu a  žadatel prokáže, že je popis v žádosti o podporu uveden;věcné chyby hodnotitele veformulaci komentáře/výhrady či absence zdůvodnění výhrady; Doplněno podtržené:  odvolávajícím se proti odbornému názoru hodnotitele bez doložení důkazu o porušení konkrétního pravidla OP VVV (např. hodnotitel se kriticky vyjadřuje k chybějícímu (nikolivnedostatečnému) popisu určitého popisu a žadatel v žádosti o přezkum prokáže, že v žádosti o podporu byl popis uveden);	Zpřesněnísnění informacík připomínkám podkladů ŘO v procesu schvalování projektu.
11.3.1	Doplněna kapitola 11.3.1 Ochrana osobních údajů Přečíslování původní kap. 11.3.1 a 11.3.2 na 11.3.2 Společné indikátory a 11.3.3 Programově specifické indikátory	Doplnění informací o ochraně osobních údajů vyplývajících ze stanoviska ÚOOÚ.
11.3.2	Doplněno: Evidence musí být zapsána nejpozději v návaznosti na dokončení realizace projektu, tj. v době zpracování závěrečné zprávy o realizaci projektu.Na základě údajů dostupných v IS ESF2014+ k podpořeným osobám v rámci konkrétního projektu dokáže IS ESF2014+ vypočítat hodnoty indikátorů týkajících se účastníků projektu a ty předat do IS KP14+ do rozpracované zprávy o realizaci projektu. Z těchto důvodů příjemce údaje k indikátorům týkajícím se účastníků projektu v IS KP14+ přímo needituje. Doplněno: Podpořená osoba se vykáže v indikátoru 6 00 00, jakmile překročí hranici bagatelní podpory i tehdy, když není vykázána v ostatních indikátorech podpořených osob. Například nedokončí kurz, ale stráví v něm více času, než je limit pro bagatelní podporu.	Doplněna informace k IS ESF2014+ a vykazování účastníků.
Kapitola	Bližší určení změny (oproti verzi 3, účinné od 20. 1. 2016)	Odůvodnění revize
11.3.3	Doplněno: Do výsleků se v rámci projektu konkrétní osoba, konkrétní organizace, publikace, patentová přihláška, absolvent atd. započítává jedenktrát, pokud definicí, výzvou nebo navazující dokumentací k výzvě není stanoveno jinak. A dále doplněno započítání e-learningu.	Zpřesnění informací pro žadatele a příjemce.
12.	Odstraněna zkratka PVD, doplněn ZZVZ, odstraněno úvodní ustanovení. Nadpis doplněn o slovo kontrola.	Zjednodušení       a                 upřesnění informací pro příjemce.
12.4.2 až 12.4.9	Zpřesnění a dopracování kapitol.	Zpřesnění             informace                 pro příjemce.
15.	Celá kapitola byla formulačně zpřesněna.	Zpřesnění kapitoly pro lepší srozumitelnost textu.
15.1	Bližší specifikace jednotlivých znaků veřejné podpory.	Zpřesnění kapitoly pro lepší srozumitelnost textu.
15.2	Doplnění základních  principů pro posuzování veřejné podpory v oblasti vzdělávání.	Doplnění a zpřesnění informací pro žadatele/příjemce.
15.3.1	Doplněn text: Podporu dle Nařízení Komise č. 651/2014 nelze vyplatit podniku, vůči němuž byl v návaznosti na rozhodnutí Komise, jímž  je podpora prohlášena za protiprávní a neslučitelnou s vnitřním trhem, vystaven inkasní příkaz	Doplnění v souladu s textem Nařízení Komise č. 651/2014
15.3.2	Doplněn text: U poskytnuté podpory, která nebyla celá příjemcem vyčerpána, může poskytovatel upravit záznam v RDM tak, aby odpovídal výši skutečně vyčerpané podpory de minimis. Tomuto kroku musí předcházet změna právního aktu ve kterém poskytovatel deklaruje, jakou částku podpory de minimis příjemce fakticky obdržel, a že na zbývající část dotace, na kterou mu vznikl právní nárok v prvotním právním aktu poskytnutí podpory de minimis, touto revizí právní nárok ztrácí. O změnu právního aktu musí zažádat příjemce.	Doplnění               informací                 pro žadatele/příjemce.
15.7	Doplněna nová podkapitola: Důsledky porušení pravidel pro veřejnou podporu.	Doplnění               informací                 pro žadatele/příjemce.
17.1	Úprava formulace – v části  byla nahrazena věta výše podpory od EU větou  informace o finanční podpoře od Unie ve znění: „Tento projekt je spolufinancován EU.“	Soulad s Metodickým pokynem pro publicitu ESIF v letech 2014-2020
17.1	Upřesnění časové lhůty pro umístění nástrojů povinné publicity a souvisejících činností.	Soulad s Metodickým pokynem pro publicitu ESIF v letech 2014-2020
17.1	Doplnění odkazu na Generátor nástrojů povinné publciity (vytvořeno MMR pro všechny OP)	Spuštění ostré verze v červnu 2016.
18.9	Úprava názvu a textu přílohy, pojem „oznámení“ nahrazen pojmem „informace“.	Úprava terminologie a textu dle zákona o rozpočtových pravidlech.
18.2	Aktualizace definovaných polí ve vzoru Průběžné/závěrečné zprávy o realizaci	Doplnění o aktualizované pole dle MS2014+
18.10	Úprava terminologie – v části Doklady dle stavebního zákona, varianta C byla provedena následující úprava „spojené společné územní a stavební řízení“.	Úprava   terminologie         dle zákona.

 

1. KAPITOLA – ÚVOD

 

Pravidla pro žadatele a příjemce – obecná část (dále jen „PpŽP“) vydává Řídicí orgán Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání (dále jen „ŘO OP VVV“). PpŽP jsou určena žadatelům a příjemcům žádajícím o podporu do OP VVV, resp. realizujícím projekty v OP VVV

(vyjma žadatelů/příjemců projektů jedné z forem zjednodušeného vykazování – standardní stupnice jednotkových nákladů, kteří se řídí Pravidly pro žadatele a příjemce pro ZP).

Pro specifické typy projektů nebo zaměření jsou v rámci dokumentace k výzvě vydávána Pravidla pro žadatele a příjemce – specifická část, která upravují/doplňují tato rámcová PpŽP.

Cílem PpŽP je podat žadatelům základní informace, jak postupovat při zpracování žádosti o podporu, seznámit je se všemi povinnými náležitostmi žádosti o podporu a upozornit na potenciální rizika, která mohou ohrozit její včasné a řádné předložení.

Dále příjemcům a partnerům popsat a vysvětlit ve větší šíři výklad povinných a doporučených postupů při realizaci projektu.

 

Příprava žádosti o podporu

 

Při přípravě žádosti o podporu je žadatel povinen řídit se aktuálně platnou a účinnou verzí PpŽP. Pokud v průběhu přípravy žádosti o podporu/schvalovacího procesu dojde k vydání další verze PpŽP, řídí se žadatel:

• stále tou verzí Pravidel pro žadatele a příjemce – obecná a specifická část, která byla platná a účinná ke dni vyhlášení výzvy, toto platí pouze pro kolový typ výzvy, nebo
• verzí Pravidel pro žadatele a příjemce – obecná a specifická část, která byla platná a účinná v den předložení žádosti o podporu do schvalovacího procesu, toto platní pro průběžné výzvy.

ŘO OP VVV může vydat mezi jednotlivými verzemi PpŽP Metodické dopisy týkající se určité kapitoly/podkapitoly, které upravují/doplňují PpŽP. Těmito Metodickými dopisy se žadatel řídí od chvíle jejich platnosti a účinnosti. Realizace projektu

Při realizaci projektu je příjemce povinen řídit se verzí Pravidel pro žadatele a příjemce – obecná část a specifická část platných a účinných v den podpisu právního aktu o poskytnutí/ převodu podpory, tj. PpŽP uvedenými v právním aktu o poskytnutí/převodu podpory a podmínkami, které jsou definovány vyhlášenou výzvou a dále Metodickými dopisy platnými a účinnými v den podpisu právního aktu o poskytnutí/převodu podpory.

Právní akt o poskytnutí/převodu podpory obsahuje hlavní podmínky pro realizaci projektu. Kromě výše uvedených dokumentů je příjemce povinen řídit se v průběhu realizace projektu také platnou a účinnou legislativou České republiky a EU.

PpŽP nabývají platnosti dnem jejich zveřejnění na webových stránkách MŠMT, účinnosti nabývají dnem uvedeným v PpŽP, nejdříve však v den platnosti.

 

 

1.1 Přehled prioritních os, investičních priorit a specifických cílů OP VVV.

 

Cílem Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání je přispět k rozvoji vzdělanostní společnosti, v níž budou znalosti a dovednosti lidských zdrojů klíčovým faktorem konkurenceschopnosti ČR.

Prioritní osa		Fond	Investiční priority		Specifické cíle odpovídající investiční prioritě
1. Posilování kapacit pro kvalitní výzkum		EFRR	Posilování výzkumné a inovační infrastruktury a kapacit pro rozvoj vynikající úrovně výzkumu a inovací a podpora odborných středisek, zejména těch, jež jsou předmětem celoevropského zájmu		Zvýšení mezinárodní kvality výzkumu a jeho výsledků. Budování kapacit a posílení dlouhodobé spolupráce výzkumných organizací s aplikační sférou. Zkvalitnění infrastruktury pro výzkumně vzdělávací účely. Zlepšení strategického řízení výzkumu na národní úrovni.
2. Rozvoj vysokých škol a lidských zdrojů pro výzkum a vývoj		ESF	Zlepšování kvality a účinnosti a přístupu k terciárnímu a rovnocennému vzdělávání, zejména v případě znevýhodněných skupin, aby se zvýšila účast a úrovně dosaženého vzdělání		Zvýšení kvality vzdělávání na vysokých školách a jeho relevance pro potřeby trhu práce. Zvýšení účasti studentů se specifickými potřebami, ze socio – ekonomicky znevýhodněných skupin a z etnických minorit na vysokoškolském vzdělávánía snížení studijní neúspěšnosti studentů. Zkvalitnění podmínek pro celoživotní vzdělávání na vysokých školách. Nastavení a rozvoj systému hodnocení a zabezpečení kvality a strategického řízení vysokých škol. Zlepšení podmínek pro výuku spojenou s výzkumem a pro rozvoj lidských zdrojů v oblasti výzkumu a vývoje.
		EFRR	Investice do vzdělávání, odborného vzdělávání a odborné přípravy pro získání dovedností a do celoživotního učení rozvíjením		1. Zkvalitnění vzdělávací infrastruktury na vysokých školách za účelem zajištění vysoké kvality výuky, zlepšení přístupu znevýhodněných skupin a zvýšení otevřenosti vysokých škol.
	Prav			idla pro žadatele a příjemce – obecná část
	Číslo vydání: 4			Datum účinnosti: 1. září 2016		Stránka 18 z 303

 

Prioritní osa		Fond	Investiční priority		Specifické cíle odpovídající investiční prioritě
			infrastruktury pro vzdělávání  a odbornou přípravu
3. Rovný přístup  ke kvalitnímu předškolnímu, primárnímu  a sekundárnímu vzdělávání		ESF	Socio – ekonomická integrace  marginalizovaných skupin jako  jsou Romové		1. Sociální integrace dětí a žáků včetně začleňování romských dětí do vzdělávání.
			Boj proti všem formám diskriminace  a prosazování rovných příležitostí		1. Kvalitní podmínky pro inkluzivní vzdělávání.
			Omezování a prevence předčasného ukončování školní docházky a podpora rovného přístupu ke kvalitním programům předškolního rozvoje, k primárnímu a sekundárnímu vzdělávání, možnostem formálního  a neformálního vzdělávání, které umožňuje zpětné začlenění do procesu vzdělávání a odborné přípravy		Zvýšení kvality předškolního vzdělávání včetně usnadnění přechodu dětí na ZŠ. Zlepšení kvality vzdělávání a výsledků žáků v klíčových kompetencích. Rozvoj systému strategického řízení a hodnocení kvality ve vzdělávání. Zkvalitnění přípravy budoucích a začínajících pedagogických pracovníků. Zvýšení kvality vzdělávání a odborné přípravy včetně posílení jejich relevance pro trh práce.
4. Technická pomoc		EFRR	N/A		Zajištění efektivní administrace. Zajištění informovanosti, publicity a absorpční kapacity.
	Prav			idla pro žadatele a příjemce – obecná část
	Číslo vydání: 4			Datum účinnosti: 1. září 2016		Stránka 19 z 303

 

2. KAPITOLA – DEFINICE POUŽÍVANÝCH POJMŮ

 

Administrativní tým

 

Tento pojem zahrnuje všechny pracovníky zajišťující chod projektu, provádějí například jeho monitorování, připravují vyúčtování a zajišťují jeho publicitu. Smyslem jejich činnosti není práce s cílovou skupinou. Nejčastěji se jedná o projektového a finančního manažera, asistenta, PR manažera, apod.

 

Auditní orgán

 

Orgán zodpovědný za zajištění provádění auditů za účelem ověření účinného fungování řídicího a kontrolního systému operačního programu a za vykonávání činností v souladu s čl. 127 Obecného nařízení (Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu a o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Eropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení (ES) č. 1083/2006 (dále jen „Obecné nařízení“).

 

Bloková výjimka

 

Blokovou výjimkou se rozumí výjimka (resp. právní titul) z obecného zákazu veřejné podpory dle Nařízení Komise (EU) č. 651/2014 ze dne 17. 6. 2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem (dále jen „GBER“), stanoví druhy či kategorie podpor (výjimek), které jsou při splnění stanovených podmínek slučitelné s vnitřním trhem bez povinnosti oznámení (notifikace) Komisi před poskytnutím dané podpory.

 

Certifikace

Certifikací výdajů se rozumí potvrzení správnosti údajů o vynaložených výdajích v souladu s předpisy EU a předpisy ČR předložených řídicími orgány Platebnímu a certifikačnímu orgánu. Výsledkem certifikace je zpracování a zaslání certifikátu o vynaložených výdajích spolu s výkazem výdajů a s žádostí o platbu Platebním a certifikačním orgánem Evropské komisi.

 

Celkové výdaje 

Celkové výdaje projektu jsou součtem způsobilých a nezpůsobilých výdajů projektu.

Celoživotní učení

 

Celoživotní učení je souhrn všech vzdělávacích aktivit realizovaných od raného dětství až po důchodový věk, jehož cílem je dosáhnout odpovídajících znalostí a dovedností v oblasti osobního, občanského, sociálního i profesního rozvoje. Zahrnuje formální vzdělávání, neformální vzdělávání a informální učení. Centrální evidence dotací z rozpočtu (CEDR)

Generální finanční ředitelství vede centrální evidenci, v níž zpracovává údaje o dotacích poskytovaných ze státního rozpočtu, státních fondů, státních finančních aktiv a Národního fondu. Jejich poskytovatelé jsou povinni do centrální evidence dotací zaznamenávat údaje o nich a o jejich příjemcích, případně tyto údaje do ní přenášet z jiných evidencí, pokud obsahují stanovené údaje. Obsah a rozsah údajů zaznamenávaných nebo přenášených do centrální evidence dotací a postupy a lhůty, které při tomto zaznamenávání a přenášení poskytovatelé plní, stanoví ministerstvo vyhláškou č. 286/2007 Sb., o centrální evidenci dotací.

 

Centrální registr podpor de minimis (RDM)

Centrální registr podpor malého rozsahu (de minimis) vznikl k 1. lednu 2010. Cílem registru je vytvořit centrální systém pro evidenci podpor malého rozsahu (de minimis). Správcem RDM je ÚOHS a Ministerstvo zemědělství, které je rovněž  jeho provozovatelem. Centrální registr je dostupný na adrese http://eagri.cz/public/app/RDM/Portal. Centrum excelence 

Jedno jasně tematicky vyprofilované pracoviště výzkumu a vývoje (např. ústav vysoké školy (VŠ), výzkumný ústav nebo jeho jasně organizačně vymezená a účetně oddělená část nebo obdobně vyčleněné společné pracoviště několika výzkumných institucí). Centrum excelence je aktivní ve výzkumné činnosti, často mezioborové povahy, a programově propojuje VaV, vzdělávání (zejména studentů doktorských studijních programů a mladých výzkumných pracovníků) a inovační činnost. Centrum excelence dosahuje v personálním zabezpečení a technickém vybavení kritických velikostí, aby bylo schopno dosahovat mimořádně kvalitních výsledků ve výzkumu v mezinárodním měřítku. Formou dlouhodobých strategických partnerství spolupracuje s prestižními zahraničními pracovišti VaV, jakož i se subjekty z aplikační sféry a s dalšími významnými pracovišti v daném oboru na národní úrovni. Výnosy ze zahraničních zdrojů (se zohledněním oborových specifik) se významně podílejí na celkovém VaV rozpočtu centra i na celkových provozních nákladech centra. Centrum popularizace

Zábavně naučné centrum, které nenucenou populární formou a prostřednictvím interaktivních exponátů/prvků/pomůcek nabízí výuku a možnost hlubšího porozumění podstaty fyzikálních a přírodních jevů.

 

Cílová skupina

Skupina subjektů nebo osob, na kterou je program/projekt zaměřen a má z něj užitek po dobu jeho realizace, včetně doby udržitelnosti (např. pracovníci výzkumných organizací a vysokých škol, studenti vysokých škol, děti a žáci, pedagogičtí pracovníci). Cost – Benefit Analysis (CBA)

Analýza nákladů a přínosů vymezuje socioekonomické efekty plánovaného projektu. Zjednodušeně ukazuje, co komu projekt přináší a co je na jeho realizaci nutno vynaložit. Vymezuje skupinu všech účastníků, kterých se projekt dotkne, ať přímo či nepřímo. V rámci analýzy jsou vyčísleny nejen veškeré finanční náklady a výnosy, ale také významné a dopředu odhadnutelné nepřímé pozitivní a negativní důsledky. Umožňuje tak zohlednit intervence, které nejsou ziskové a finančně výnosné, ale mají nefinanční, např. společenský, užitek.

 

Databáze výstupů OP VVV

Informační systém ke zpřístupnění relevantních výstupů.

 

Datum poskytnutí podpory

Datem poskytnutí podpory se rozumí datum, kdy příjemce získá podle platného vnitrostátního právního režimu na tuto podporu právní nárok.

 

Datum zahájení fyzické realizace projektu (předpokládané/skutečné)

Předpokládané datum zahájení fyzické realizace projektu je datum, kdy žadatel/ příjemce hodlá započít s fyzickou realizací projektu (může být stejné, jako datum zahájení projektu – viz datum zahájení projektu, pokud výzva nestanoví jinak). Toto datum vyplňuje žadatel v žádosti o podporu. Po úspěšném ukončení schvalovacího procesu, žadatel následné doloží spolu s požadovanými podklady nutnými pro vydání právního aktu o poskytnutí/převodu podpory skutečné datum zahájení fyzické realizace projektu, které může být i pozdější než předpokládané. Následně bude toto datum uvedeno v právním aktu o poskytnutí/převodu podpory. Zahájení fyzické realizace projektu může začít před/současně s/nebo po vydání právního aktu o poskytnutí/převodu podpory. Žadatel je povinen zahájit fyzickou realizaci projektu nejpozději do 6 měsíců od vydání právního aktu o poskytnutí/ převodu podpory. Od skutečného data zahájení fyzické realizace projektu, nebo od vydání právního aktu o poskytnutí/převodu podpory, podle toho které nastane později, se počítá délka sledovaného (monitorovacího) období projektu.

Rozdíl mezi předpokládaným a skutečným datem zahájení fyzické realizace projektu spočívá v tom, že předpokládané datum uvádí žadatel do žádosti o podporu a skutečné datum předkládá žadatel/příjemce k vydání právního aktu o poskytnutí převodu podpory. Obě tyto data mohou, ale nemusí být stejná. Avšak skutečné datum zahájení fyzické realizace projektu nemůže být dřívější jako je předpokládané datum zahájení fyzické realizace projektu.

 

Datum ukončení (fyzické) realizace projektu

Toto datum, které je uvedeno v právním aktu o poskytnutí/převodu podpory, znamená poslední den pro řádné a včasné ukončení projektu příjemcem. K datu ukončení realizace projektu bude ŘO OP VVV posuzováno i dosažení předepsaných výstupů projektu.

V případě, že pro využívání výstupů projektu je třeba vydání povolení či rozhodnutí příslušného orgánu, může být projekt dokončen nejdříve dnem, kdy toto povolení či rozhodnutí nabude právní moci.

 

Datum zahájení projektu

Představuje možné datum pro vznik způsobilých výdajů projektu definované ŘO OP VVV ve vyhlášené výzvě. Po úspěšném ukončení schvalovacího procesu, žadatel doloží spolu s požadovanými podklady nutnými pro vydání právního aktu o poskytnutí/ převodu podpory skutečné datum zahájení projektu, které může být i pozdější než datum stanovené ve výzvě. Následně bude toto datum uvedeno v právním aktu o poskytnutí/převodu podpory. Nejdříve možným datem pro vznik způsobilých výdajů projektu je 1. 1. 2014. Výdaje vzniklé před tímto datem nemohou být považovány za způsobilé. V případě, že datum zahájení projektu je dřívější než datum zahájení fyzické realizace projektu, jsou od data zahájení projektu způsobilé pouze výdaje spojené s přípravou projektu, nikoliv s klíčovými aktivitami projektu.

 

Dohoda o partnerství

Dokument vypracovaný členským státem za účasti partnerů v souladu s přístupem založeným na víceúrovňové správě, který stanoví strategii členského státu, priority a opatření pro účinné a efektivní využívání ESIF za účelem dosahování cílů strategie Evropa 2020. Dodavatel

Fyzická nebo právnická osoba, která dodává zboží, poskytuje služby nebo provádí stavební práce.

 

Dopis (oznámení) NM o převodu podpory

Právní akt oznámení o převodu podpory, kterým se stanovuji podmínky pro realizaci projektu vydaný MŠMT jako poskytovatelem podpory pro jinou organizační složku státu a jimi zřízené státní příspěvkové organizace jako příjemce dotace.

 

EDS/SMVS

Jedná se o informační systém programového financování – Evidenční dotační systém/Správa majetku ve vlastnictví státu (dříve Informační systém programového financování – ISPROFIN).

 

Elektronické tržiště

Webová aplikace, která umožňuje elektronické zadávání zakázek, systém elektronických tržišť upravuje usnesení vlády č. 343 ze dne 10. 5. 2010.

 

Evaluace/Hodnocení

Proces založený na důkladném sběru informací a na jejich odborném vyhodnocování s cílem získat spolehlivé podklady pro řízení implementace a strategické rozhodování. Evaluace tak přispívá k hospodárnosti při nakládání s veřejnými prostředky a při jejich čerpání.

V případě evaluací v oblasti EFRR/ESF se hodnotí nastavení strategií, politik, programů a projektů, jejich design, implementace a účinky. Záměrem je vyhodnotit relevanci a naplnění cílů (účelnost), dosažení efektivity, hospodárnosti a udržitelnosti. Hodnocení se provádějí před zahájením programového období či vlastní realizace (ex-ante), během nich (ad–hoc, ongoing nebo mid–term) a po nich (ex-post).

 

Evropské strukturální a investiční fondy (ESIF)

Evropské strukturální a investiční fondy: Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR), Evropský sociální fond (ESF), Fond soudržnosti (FS), Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) a Evropský námořní a rybářský fond (ENRF).

 

Evropský úřad pro potírání podvodných jednání („European Anti-fraud Office“ – OLAF)

Úřad zřízený z rozhodnutí Komise (Rozhodnutí Komise (EU) 2015/512 ze dne 25. března 2015), jehož posláním je vyšetřovat podvodnou činnost týkající se rozpočtu EU, případy korupce v orgánech a institucích EU a závažného pochybení ze strany jejich pracovníků. Pro Evropskou komisi OLAF vypracovává politiku týkající se potírání podvodů.

Hlavní úlohou úřadu je vést správní vyšetřování v členských státech, které se týká finančních zájmů EU (vnější vyšetřování) s vyšetřování personálu a orgánů EU (vnitřní vyšetřování).

Právním základem pro potírání podvodné činnosti v EU je článek 325 Smlouvy o fungování Evropské unie (který nahradil článek 280 Smlouvy o ES).

 

Ex-ante a ex-post financování

V závislosti na charakteru projektu a smluvním vztahu mezi ŘO OP VVV a příjemcem mohou být projekty financovány prostřednictvím pravidelných zálohových plateb (ex-ante financování), nebo prostřednictvím zpětného uhrazení způsobilých výdajů projektu (ex-post financování).

 

Experimentální výzkum a vývoj

Systematická tvůrčí práce směrující k rozšíření stavu poznání, včetně poznatků o člověku, kultuře a společnosti, a jeho použití s cílem nalézt nové možnosti využití těchto poznatků.

 

Finanční toky

Přesun finanční částky mezi různými orgány, které se podílejí na implementaci programu, a příjemci.

 

Harmonogram výzev

Veřejně dostupný dokument sloužící k získání informací o tom, kdy budou vyhlašovány nové výzvy, o jejich zaměření a množství prostředků, kolik řídicí orgán na výzvu vyčlenil.

Rámcový plán pro OP VVV na daný kalendářní rok, na základě něhož jsou v daném kalendářním roce vyhlašovány výzvy na konkrétní intervence. Harmonogram výzev je součástí Strategického realizačního plánu.

 

Individuální projekt

Je ucelený soubor aktivit financovaných z OP VVV, který směřuje k dosažení předem stanovených a jasně definovaných měřitelných cílů. Projekt je realizován v určeném časovém horizontu podle zvolené strategie a s daným rozpočtem.

 

Individuální projekt systémový

Řeší komplexně danou problematiku určité oblasti nebo celého území ČR. Hlavním znakem IPs je koncentrovaná a cílená podpora. Do procesu přípravy a monitoringu IPs bude zapojen MV OP VVV. Při realizaci IPs bude kladen větší důraz na jejich řízení, monitoring a průběžné vyhodnocování.  Intenzita podpory

Intenzitou podpory se rozumí hrubá výše podpory vyjádřená jako procentní podíl způsobilých nákladů před odpočtem daně nebo jiných poplatků.

 

Investiční priorita

Priority specifikované ve specifických nařízeních o EFRR, ESF, které naplňují jednotlivé tematické cíle definované v obecném nařízení a které mohou být z daného fondu podporovány.

 

Kolaborativní výzkum

Kolaborativním výzkumem se rozumí takový výzkum, který je realizován prostřednictvím účinné spolupráce, pokud alespoň dvě nezávislé strany, z nichž alespoň jedna je výzkumnou organizací nebo výzkumnou infrastrukturou, sledují společný cíl na základě dělby práce, společně stanoví rozsah projektu, podílejí se na jeho koncipování, přispívají k jeho provádění a sdílejí finanční, technologická, vědecká a jiná rizika projektu, jakož i jeho výsledky. Podmínky projektu spolupráce, zejména co se týče příspěvků na jeho náklady, sdílení rizik a výsledků, šíření výsledků, přístupu k právům duševního vlastnictví a pravidel pro přidělení těchto práv, je třeba stanovit před zahájením projektu. Za kolaborativní výzkum není považován smluvní výzkum a poskytování výzkumných služeb. Komplementarita

Komplementarita je vazba mezi intervencemi, které se vzájemně kombinují a doplňují. Komplementarita může být realizována samostatně, nevyžaduje podmíněnost realizace komplementární intervence.

 

Kombinovaná platba

Rozumí se taková platba, která zahrnuje proplacení jak uhrazených, tak neuhrazených konkrétních výdajů při splnění daných podmínek uvedených v textu výzvy.

Konečný uživatel

Konečným uživatelem podpory je subjekt, který realizuje projekt a přijímá prostředky ze strukturálních fondů a fondu soudržnosti na spolufinancování projektu. Jde-li o grantové schéma, jsou konečnými uživateli realizátoři grantových akcí předkládaných do grantových schémat. Nositelé grantových schémat jsou konečnými příjemci. V případě, kdy nejde o grantové schéma, tj. v případě individuálních projektů, jsou koneční příjemci totožní s konečnými uživateli.

 

Kontrola

Kontrolní orgán při kontrole zjišťuje, jak kontrolovaná osoba plní povinnosti, které jí vyplývají z právních předpisů nebo které jí byly uloženy na základě uzavřeného právního aktu o poskytnutí/převodu podpory.

Monitorovací indikátory (monitorovací ukazatele)

Monitorovací indikátor je nástroj pro měření cíle/plánu, postupu či dosažených efektů jednotlivých úrovní implementace. Monitorovací indikátor musí být přesně definován a tvoří jej kód, název, jasná definice, měrná jednotka včetně popisu způsobu měření, zdroji údajů, výchozí, cílová a dosažená hodnota. Pojem „indikátor“ má stejný význam jako jeho český ekvivalent „ukazatel“.

 

Monitorovací systém (MS2014+)

Informační systém sloužící k monitorování, řízení, hodnocení a reportování implementace ESIF v České republice v programovém období 2014–2020, a to na všech úrovních implementace (projekt, program, Dohoda o partnerství).

 

Monitorovací výbor

Výbor, jehož úkolem je posuzovat provádění programu. Monitorovací výbor plní funkce v souladu s čl. 49 Obecného nařízení a dále specificky dle čl. 110 Obecného nařízení. Členy monitorovacího výboru jsou zástupci relevantních řídicích a koordinačních subjektů a partnerů (např. odbory ministerstev, partnerská ministerstva, kraje, obce, nestátní neziskové organizace).

Malý a střední podnik (MSP)  Podnik splňující podmínky uvedené v příloze č. I Nařízení Komise (EU) č. 651/2014 ze dne 17. června 2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem.

Počet zaměstnanců a finanční prahy vymezující kategorie podniků:

1.Kategorie mikropodniků, malých a středních podniků (MSP) je složena z podniků, které zaměstnávají méně než 250 osob a jejichž roční obrat nepřesahuje 50 milionů EUR nebo jejichž bilanční suma roční rozvahy nepřesahuje 43 miliony EUR.

2.V rámci kategorie malých a středních podniků je malý podnik vymezen jako podnik, který zaměstnává méně než 50 osob a jehož roční obrat nebo bilanční suma roční rozvahy nepřesahuje 10 milionů EUR.

3.V rámci kategorie malých a středních podniků je mikropodnik vymezen jako podnik, který zaměstnává méně než 10 osob a jehož roční obrat nebo bilanční suma roční rozvahy nepřesahuje 2 miliony EUR.

V případě nezávislého podniku jsou údaje včetně počtu zaměstnanců sestaveny výlučně na základě účetních závěrek daného podniku. Údaje, včetně počtu zaměstnanců podniku, který má partnerské podniky nebo propojené podniky, jsou sestaveny na základě účetní závěrky a dalších údajů podniku nebo na základě konsolidované účetní závěrky podniku, je-li sestavována, nebo konsolidované účetní závěrky, do které je podnik zahrnut v rámci konsolidace.

 

Národní orgán pro koordinaci a řízení Dohody o partnerství

Centrální metodický a koordinační orgán pro implementaci programů spolufinancovaných z ESIF v České republice v programovém období 2014–2020. V uvedené oblasti je partnerem pro Evropskou komisi za ČR, zabezpečuje řízení Dohody o partnerství na národní úrovni, je správcem monitorovacího systému MS2014+, je metodickým orgánem v oblasti implementace a centrálním orgánem pro oblast publicity.

 

Nástroj publicity a Manuál jednotného vizuálního stylu ESIF v programovém období 2014– 2020

Nástojem publicity se rozumí opatření/nástroje/aktivity pro zajištění informování široké veřejnosti o podpoře poskytnuté z Evropských strukturálních a investičních fondů. Povinné nástroje jsou stanoveny Nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 a jsou závazné pro Národní orgán pro koordinaci, řídicí orgány, zprostředkující subjekty i příjemce.

Manuál jednotného vizuálního stylu (Manuál JVS) stanovuje pravidla používání grafických prvků a definuje jednotný vizuální styl pro programové období 2014–2020. Jeho součástí jsou minimální požadavky na zpracování povinných nástrojů publicity.

 

Nesrovnalost

Nesrovnalostí se rozumí porušení právních předpisů EU nebo ČR v důsledku jednání nebo opomenutí hospodářského subjektu, které vede nebo by mohlo vést ke ztrátě v souhrnném rozpočtu EU nebo ve veřejném rozpočtu ČR, a to započtením neoprávněného výdaje do souhrnného rozpočtu EU nebo do veřejného rozpočtu ČR. V případě vyměření odvodu za porušení rozpočtové kázně dle rozpočtových pravidel zásadně platí, že v důsledku PRK došlo nebo mohlo dojít ke ztrátě ve veřejném rozpočtu ČR, a to započtením neoprávněného výdaje. Za nesrovnalost se však nepokládá provedení neoprávněného výdaje OSS za předpokladu, že dojde k odhalení tohoto neoprávněného výdaje a provedení dostatečné finanční opravy před schválením žádosti o platbu ze strany ŘO. Za nesrovnalost se dále nepokládá provedení neoprávněného výdaje na úrovni příjemce, pokud se jedná o dotaci poskytovanou v režimu exante a zároveň za předpokladu, že dojde k odhalení tohoto neoprávněného výdaje a provedení dostatečné finanční opravy před schválením žádosti o platbu. Tyto případy však budou nadále představovat podezření na PRK (termín PRK je definován v § 44 zákona rozpočtových pravidel), jež budou dále řešeny v souladu s právními předpisy ČR. Trestný čin spáchaný v souvislosti s realizací programů nebo projektů spolufinancovaných z rozpočtu EU se vždy považuje za nesrovnalost.

 

Nezpůsobilé výdaje

Nezpůsobilé výdaje jsou výdaje, které nemohou být spolufinancovány z ESIF, neboť nejsou v souladu s příslušnými předpisy EU, národními pravidly nebo dalšími pravidly stanovenými příslušným poskytovatelem podpory či podmínkami právního aktu o poskytnutí/převodu podpory.

 

Odborný tým

Zaměstnanci projektu vykonávající odbornou část projektu, například výzkumný pracovník, lektor, odborný garant a další pracovníci podílející se na odborné a věcné stránce klíčových aktivit.

 

Opatření NM

Opatření NM je interní právní akt o poskytnutí/převodu podpory, kterým se stanoví podmínky čerpání projektu. Tento právní akt o poskytnutí/převodu podpory je vydáván pro projekty technické pomoci a příjemcům, kterými jsou věcné sekce MŠMT a organizační složky státu spadající pod MŠMT (např. Česká školní inspekce).

Oprávněný žadatel (příjemce)

Ve znění operačního programu jsou pro každou oblast podpory vymezeni tzv. oprávnění žadatelé, příp. příjemci. V OP VVV se jedná např. o kraje, obce, neziskové organizace, vysoké školy atp.

 

Operace

Operací je projekt, smlouva, opatření nebo skupina projektů, které byly vybrány ŘO příslušného programu nebo z jeho pověření v souladu s kritérii stanovenými monitorovacím výborem a které přispívají k dosažení cílů priority nebo priorit, k níž/nimž se vztahují.

 

Operační program

Základní strategický dokument tematické, finanční a technické povahy pro konkrétní tematickou oblast nebo území, ve kterém jsou popsány konkrétní cíle a priority pro čerpání z EFRR, ESF v programovém období 2014–2020, kterých chce členský stát v dané tematické oblasti/prioritě dosáhnout a jakým způsobem, s vazbou na Dohodu o partnerství a strategii Unie. Jedná se o závazný dokument pro řídicí orgán daného programu vůči Evropské komisi.

OP VVV je víceletým tematickým programem v gesci MŠMT, v jehož rámci je možné v programovém období 2014 – 2020 čerpat finanční prostředky ze strukturálních fondů EU. Cílem OP VVV je přispět k posunu České republiky směrem k ekonomice založené na vzdělané, motivované a kreativní pracovní síle, na produkci kvalitních výsledků výzkumu a jejich využití pro zvýšení konkurenceschopnosti ČR.

 

Organizace pro výzkum a šíření znalostí

„Organizací pro výzkum a šíření znalostí“  nebo „výzkumnou organizací“ se rozumí subjekt (např. univerzita nebo výzkumný ústav, agentura pro transfer technologií, zprostředkovatel v oblasti inovací, fyzický nebo virtuální spolupracující subjekt zaměřený na výzkum) bez ohledu na jeho právní postavení (zřízený podle veřejného, nebo soukromého práva) nebo způsob financování, jehož hlavním cílem je provádět nezávisle základní výzkum, průmyslový výzkum nebo experimentální vývoj nebo veřejně šířit výsledky těchto činností formou výuky, publikací nebo transferu znalostí. Pokud tento subjekt rovněž vykonává hospodářské činnosti, je třeba pro financování, náklady a příjmy těchto hospodářských činností vést oddělené účetnictví. Podniky, jež mohou uplatňovat rozhodující vliv na takovýto subjekt, např. jako podílníci nebo členové, nesmí mít přednostní přístup k výsledkům, jichž dosáhl.

 

Orientovaný výzkum

Orientovaným výzkumem je chápán takový výzkum, který je směřován k oblasti obecného zájmu, za účelem vytvoření široké škály aplikací v budoucnosti. Orientovaný výzkum, na rozdíl od základního výzkumu, je prováděn s očekáváním, že vytvoří širokou bázi poznatků, která pravděpodobně bude základem pro řešení již rozpoznaných či předpokládaných (aktuálních či budoucích) problémů, či objevujících se možností využití.

 

Plán čerpání

Odhad finančních objemů žádostí o platbu pro sledované období, např. následující měsíc, rok.

 

Platební a certifikační orgán

Orgán zodpovědný za celkové finanční řízení prostředků poskytnutých České republice z rozpočtu EU a certifikaci výdajů v souladu s čl. 126 Obecného nařízení. Pro programové období 2014 – 2020 bylo zajištěním výkonu funkce platebního, certifikačního a auditního orgánu na základě usnesení vlády ČR č. 448 ze dne 12. června 2013 pověřeno MF.

Rozhodnutím ministra financí ze dne 19. listopadu 2014 byl výkonem funkce Platebního a certifikačního orgánu pověřen odbor 55 – Národní fond Ministerstva financí. Podnik

Podle ustálené judikatury Soudního dvora jsou podniky vymezeny jako subjekty, které vykonávají hospodářskou činnost, bez ohledu na jejich právní postavení a způsob jejich financování. Označení konkrétního subjektu za podnik proto závisí zcela na povaze jeho činností.

 

Podnik v obtížích

„Podnikem v obtížích“ se rozumí podnik, v jehož případě nastane alespoň jedna z následujících okolností.

• V případě společnosti s ručením omezeným (jejíž existence nepřesahuje tři roky nebo – pro účely způsobilosti pro rizikové financování – která není malým nebo středním podnikem do sedmi let od jeho prvního komerčního prodeje, jenž je na základě hloubkové kontroly provedené vybraným finančním zprostředkovatelem způsobilý pro investice v oblasti rizikového financování), kde v důsledku kumulace ztrát došlo ke ztrátě více než poloviny upsaného základního kapitálu. Tento případ nastává, když je výsledek odečtení kumulovaných ztrát od rezerv (a všech dalších prvků, jež se obecně považují za kapitál společnosti) negativní a svou výší překračuje polovinu upsaného základního kapitálu. Pro účely tohoto ustanovení se za „společnost s ručením omezeným“ považují zejména formy podniků uvedené v příloze I směrnice 2013/34/EU (1) a „základní kapitál“ zahrnuje případně jakékoli emisní ážio.
• V případě společnosti, v níž alespoň někteří společníci plně ručí za závazky společnosti (jejíž existence nepřesahuje tři roky nebo – pro účely způsobilosti pro rizikové financování – která není malým nebo středním podnikem do sedmi let od jeho prvního komerčního prodeje, jenž je na základě hloubkové kontroly provedené vybraným finančním zprostředkovatelem způsobilý pro investice v oblasti rizikového financování), kde v důsledku kumulace ztrát došlo ke ztrátě více než poloviny jejího kapitálu zaznamenaného v účetnictví této společnosti. Pro účely tohoto ustanovení se za „společnost, v níž alespoň někteří společníci plně ručí za závazky společnosti“ považují zejména formy podniků uvedené v příloze II směrnice 2013/34/EU.
• Jestliže vůči podniku bylo zahájeno kolektivní úpadkové řízení nebo tento podnik splňuje kritéria vnitrostátního práva pro zahájení kolektivního úpadkového řízení na žádost svých věřitelů.
• Jestliže podnik obdržel podporu na záchranu a zatím nesplatil půjčku nebo neukončil záruku nebo jestliže obdržel podporu na restrukturalizaci a stále se na něj uplatňuje plán restrukturalizace.
• V případě podniku, který není malým nebo středním podnikem, kde v uplynulých dvou letech:
  1. účetní poměr dluhu společnosti k vlastnímu kapitálu je vyšší než 7,5 a
  2. poměr úrokového krytí hospodářského výsledku společnosti před úroky, zdaněním a odpisy (EBITDA) je nižší než 1,0.

 

Poskytovatel podpory/dotace

Poskytovatelem podpory/dotace se rozumí ústřední orgán státní správy nebo jiný subjekt určený zákonem, který může na základě rozpočtových pravidel poskytnout dotaci nebo návratnou finanční pomoc z veřejných zdrojů. Poskytovatelem podpory/dotace v OP VVV je Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy.

 

Pravidla pro žadatele a příjemce

Pravidla obsahující výčet podmínek a pravidel, při jejichž splnění se může žadatel ucházet o finanční pomoc z OP, a které musí příjemce dodržovat při realizaci schváleného projektu a v době udržitelnosti.

 

Právní akt o poskytnutí/převodu podpory

Právní akt, ve kterém je stvrzeno poskytnutí/převod podpory subjektem poskytujícím podporu vůči příjemci. Blíže specifikuje podmínky poskytnutí/převodu podpory. Dle vztahu a charakteru poskytovatele podpory a příjemce může mít různou formu. Profil zadavatele

Elektronický nástroj definovaný dle § 17 písm. w) ZVZ / § 28 odst. 1 písm. j) ZZVZ.

 

Prioritní osa

Prioritní osa je základní jednotka operačního programu, která naplňuje jeden nebo více investičních/tematických cílů a která je spolufinancovaná z jednoho či více fondů.

 

Průmyslový výzkum

Plánovitý výzkum nebo kritické šetření zaměřené na získání nových poznatků a dovedností pro vývoj nových výrobků, postupů nebo služeb nebo k podstatnému zdokonalení stávajících výrobků, postupů nebo služeb. Zahrnuje vytváření dílčích částí složitých systémů a může zahrnovat výrobu prototypů v laboratorním prostředí nebo v prostředí se simulovaným rozhraním se stávajícími systémy a rovněž výrobu pilotních linek, je-li to nezbytné pro průmyslový výzkum, a zejména pro obecné ověřování technologie.

 

Příjemce

Veřejný nebo soukromý subjekt zodpovědný za zahájení, realizaci či udržení operace spolufinancované z ESIF, který na základě právního aktu o poskytnutí/převodu podpory, a při splnění v něm stanovených podmínek, předkládá řídicímu orgánu žádost o platbu (resp. jednotnou žádost nebo žádost o dotaci) a přijímá nárokované finanční prostředky z veřejných rozpočtů. V souvislosti s veřejnou podporou a podporou de minimis se výrazem „příjemce“ rozumí subjekt, který dostává veřejnou podporu/podporu de minimis.

 

Příspěvek EU

Příspěvkem EU se rozumí část celkových způsobilých výdajů vynakládaných v rámci projektů/programu, jež je spolufinancována EU. V případě OP VVV je příspěvek EU financován z EFRR a ESF, a to ve výši až 85 % celkových způsobilých výdajů projektů/ programu.

 

Realizace projektu (délka trvání projektu)

Představuje aktivity, které spadají do období mezi skutečným datem zahájení fyzické realizace projektu a datem ukončení (fyzické) realizace projektu. Období realizace projektu je přesně definováno v právním aktu o poskytnutí/převodu podpory.

Realizační tým 

Zahrnuje všechny pozice v projektu, tzn. administrativní a odborný tým projektu.

 

Rozhodnutí o poskytnutí dotace

Jednostranný právní akt o poskytnutí podpory vydávaný MŠMT jako poskytovatelem podpory v případech, kdy příjemcem nejsou organizační složky státu a jimi zřízené státní příspěvkové organizace.

 

Rozvoj lidských zdrojů

Rozvoj lidských zdrojů zahrnuje koncepční přístup k budování adekvátní administrativní kapacity.

 

Řídicí orgán

Orgán zodpovědný za účelné, efektivní a hospodárné řízení a provádění operačního programu v souladu se zásadami řádného finančního řízení. Funkcemi řídicího orgánu operačního programu spolufinancovaného z EFRR, ESF, FS a ENRF může být pověřen celostátní, regionální nebo místní orgán veřejné správy nebo veřejný či soukromý subjekt. Řídicí orgán vykonává činnosti v souladu s čl. 125 Obecného nařízení. Sankce

Odvod a penále za porušení rozpočtové kázně vyměřený místně příslušným finančním úřadem.

Specifický cíl

Zamýšlená změna, které má být dosaženo prostřednictvím aktivit v rámci investiční priority.

 

Spolufinancování

Představuje míru zapojení jednotlivých implementačních složek do financování projektu. Jedná se o souhrnné označení pro určení EU podílu, maximálního podílu státního rozpočtu a minimální finanční spoluúčasti příjemců na financování projektů. Míra spolufinancování se stanovuje na celkové způsobilé výdaje projektu a v závislosti na typu příjemce, charakteru činnosti a kategorie regionu, ve které příjemce danou operaci realizuje. Synergie

Synergie je vztah mezi aktivitami, které jsou vůči sobě v přímé funkční interakci a navzájem se posilují ve svých účincích a dopadech. Synergie tak může přinést vyšší efekt ve srovnání se součtem efektů jednotlivých aktivit realizovaných odděleně. Synergické vazby mohou vznikat uvnitř programů ESIF, mezi programy ESIF, mezi programy ESIF a EU programy a mezi ESIF programy a národními programy.

 

Smluvní výzkum

Smluvní výzkum lze charakterizovat jako výzkumnou činnost prováděnou výzkumnou organizací, která je spojena s poskytováním služeb s vysokou přidanou hodnotou, tj. obecně služeb objednaných a uhrazených druhou stranou, kde náklady a přiměřený zisk výzkumné organizace jsou rovněž uhrazeny druhou stranou. Jde zejména o výzkumné a vývojové služby, včetně souvisejících konzultačních služeb (například zpracování vzorků, zakázkové měření, testování apod.).

Smluvním výzkumem se v souladu s článkem 2.2.1 Rámce společenství pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací 2014/C 198/01 rozumí výzkum, který je obvykle prováděn výzkumnou organizací pro určitý podnik jako služba v situacích, kdy výzkumná organizace obvykle obdrží úměrnou úplatu za poskytnutou službu a podnik určí podmínky této služby. Podnik obvykle vlastní veškeré výsledky projektu a nese riziko neúspěchu.

Do smluvního výzkumu se nezapočítávají výnosy z prodeje či pronájmu nemovitostí, z pronájmu běžného zařízení, výnosy z prodeje materiálu a výrobků (s výjimkou zakázkového vývoje a výroby prototypů). Obecně se nezapočítávají výnosy z aktivit, které nemají souvislost s výzkumnou a vývojovou činností výzkumné organizace. Smluvní výzkum také není účast na projektech VaVaI (programových i grantových) a veřejných zakázkách ve VaVaI financovaných z veřejných rozpočtů, ve kterých výzkumná organizace je v postavení příjemce nebo  partnera projektu.

Pokud jde o výnosy z pronájmu specializovaného zařízení, pak je lze započítat pouze v případě, že je pronájem spojen také s prokazatelným poskytnutím výzkumných a vývojových služeb a jedná se o pronájem motivovaný snahou o efektivní využití pořízeného zařízení v podobě doplňkové hospodářské činnosti.

Výsledkem projektu smluvního výzkumu je obvykle některých a následujících druhů výsledků (dle RIV15) – patent, poloprovoz, ověřená technologie, odrůda, plemeno, užitný vzor, průmyslový vzor, prototyp, funkční vzorek, výsledky promítnuté do právních předpisů a norem, výsledky promítnuté do směrnic a předpisů nelegislativní povahy závazných v rámci kompetence  příslušného poskytovatele, výsledky promítnuté do schválených strategických a koncepčních dokumentů VaVaI orgánů státní nebo veřejné správy, certifikovaná metoda, léčebný postup, památkový postup, specializovaná mapa s odborným obsahem, software, výzkumná zpráva, souhrnná výzkumná zpráva.

 

Technická pomoc

Finanční prostředky účelově určené především pro potřeby řídicího orgánu na oblasti přípravy, monitorování, administrativní a technické podpory (realizace programu, studie, analýzy, propagaci programu, informační systémy, výměnu zkušeností s partnery, odborná školení pracovníků, apod.), hodnocení, auditu a kontroly, které jsou nezbytné pro účinnou realizaci OP VVV.

 

Účinná spolupráce

Účinnou spoluprací se rozumí spolupráce nejméně dvou nezávislých stran za účelem výměny znalostí či technologií nebo k dosažení společného cíle na základě dělby práce, kde příslušné strany společně stanoví rozsah projektu spolupráce, přispívají k jeho realizaci a sdílejí jeho rizika a výsledky. Náklady na projekt může nést v plné výši jedna či více stran a tím zbavit ostatní strany jejich finančních rizik. Za formy spolupráce nejsou považovány smluvní výzkum a poskytování výzkumných služeb.

 

Udržitelnost projektu

Doba, po kterou musí příjemce udržet výstupy projektu. K udržení výstupů projektu, je příjemce zavázán v právním aktu o poskytnutí/převodu podpory, ve kterém poskytovatel podpory dobu udržitelnosti blíže specifikuje. Dodržení závazku udržitelnosti může být předmětem kontroly ze strany příslušných institucí.

 

Velký projekt

Projekt financovaný z prostředků EFRR či FS složený z řady prací, činností nebo služeb, které jsou určeny k dosažení nedělitelného úkolu přesné hospodářské nebo technické povahy, s jasně určenými cíli, jehož celkové způsobilé náklady přesahují 50 mil. EUR, resp. 75 mil. EUR v případě projektů přispívajících k naplňování tematického cíle 7 (tj. podpora udržitelné dopravy a odstraňování překážek v klíčových síťových infrastrukturách).

 

Veřejná podpora

Veřejnou podporou splňující znaky čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie se rozumí každá podpora poskytnutá v jakékoli formě státem nebo z veřejných prostředků, která narušuje nebo může narušit hospodářskou soutěž tím, že zvýhodňuje určité podniky nebo určitá odvětví výroby a ovlivňuje obchod mezi členskými státy.

 

Věstník veřejných zakázek

Část Informačního systému o veřejných zakázkách, která zabezpečuje uveřejňování informací o veřejných zakázkách.

 

Výběrové řízení

Postup zadavatele stanovený v oddílu 12.3 PpŽP, jehož účelem je zadání zakázky, a to až do uzavření smlouvy nebo do zrušení výběrového řízení.

 

Výzkumná infrastruktura

Výzkumnou infrastrukturou se rozumí zařízení, zdroje a související služby, které vědecká obec využívá k provádění výzkumu v příslušných oborech, zahrnující vědecké vybavení a výzkumný materiál, zdroje založené na znalostech, např. sbírky, archivy a strukturované vědecké informace, infrastruktury informačních a komunikačních technologií, např. sítě GRID, počítačové a programové vybavení, komunikační prostředky, jakož i veškeré další prvky jedinečné povahy, které jsou nezbytné k provádění výzkumu. Tyto infrastruktury se mohou nacházet na jednom místě nebo mohou být „rozmístěné“ v rámci sítě.

Výzkumná organizace

Viz definice organizace pro výzkum a šíření znalostí.

 

Výzva

Výzva je aktivita řídicího orgánu, popř. jiného k tomu pověřeného subjektu příslušného programu, vyzývající žadatele k podání žádostí o podporu podle předem stanovených podmínek.

Kolová výzva je soutěžní typ výzvy, kde jsou projekty porovnávány mezi sebou.

Průběžná výzva je nesoutěžní typ výzvy, kde si projekty ohledně získání podpory vzájemně nekonkurují. Zadávací řízení

Postup zadavatele podle ZVZ/ZZVZ, jehož účelem je zadání veřejné zakázky, a to až do uzavření smlouvy nebo do zrušení zadávacího řízení.

Zadavatel 

Každý subjekt, který během realizace projektu provádí výběrové nebo zadávací řízení.

 

Zakázka

Plnění realizované na základě písemné smlouvy nebo písemné objednávky mezi zadavatelem a jedním či více dodavateli, jejímž předmětem je úplatné poskytnutí dodávek či služeb nebo úplatné provedení stavebních prací.

 

Základní výzkum

Základním výzkumem se dle Nařízení čl. 651/2014 rozumí experimentální nebo teoretická práce vykonávaná především za účelem získání nových poznatků o základních principech jevů a pozorovatelných skutečností, která není zaměřena na přímé komerční uplatnění nebo využití.

 

Zájemce

Dodavatel, který byl ve výběrovém nebo zadávacím řízení vyzván zadavatelem k podání nabídky.

 

Zásobník náhradních projektů

Zásobník náhradních projektů slouží k evidenci projektů z hlediska kvality doporučených k financování, které ale z důvodu omezené finanční alokace v rámci dané výzvy nemohou být financovány. Tyto projekty jsou zařazeny do Zásobníku náhradních projektů a v případě uvolnění dodatečných finančních prostředků, nebo v případě snížení požadavku žadatelů v rámci projektů schválených k financování, mohou být schváleny k financování.

 

Zjednodušené vykazování výdajů

Způsob vykazování výdajů projektu, kdy jsou omezeny požadavky na finanční reporting (podklady) a doložení výdajů ze strany příjemce souvisejícími účetními doklady, příp. jsou tyto požadavky nahrazeny podmínkou dosažení definovaných milníků a výstupů nebo předem stanoveným postupem pro vyčíslení způsobilých výdajů; variantami jsou paušální sazba např. nepřímé výdaje, jednotkové náklady a jednorázové částky.

 

Zjednodušený projekt

Projekt, který se skládá výhradně ze standardizovaných aktivit s definovanými výstupy či výsledky, které jsou stanoveny řídicím orgánem, a pro které řídicí orgán nastavil v souladu s pravidly pro zjednodušené vykazování přesnou výši podpory připadající na jednotlivé aktivity (resp. výstupy či výsledky).

 

Zprostředkující subjekt

Subjekt, který byl řídicím orgánem OP VVV pověřen výkonem některých funkcí řídicího orgánu na základě delegační dohody. Dohoda mezi řídicím a zprostředkujícím subjektem musí být písemná (viz čl. 123 odst. 6 Obecného nařízení).

 

Způsobilé výdaje

Výdaje vynaložené na stanovený účel a v rámci období stanoveného v právním aktu o poskytnutí/převodu podpory, které jsou v souladu s příslušnými předpisy EU a ČR, příslušným metodickým pokynem MMR – NOK (Metodický pokyn pro způsobilost výdajů a jejich vykazování v programovém období 2014–2020) a dalšími pravidly stanovenými ŘO pro daný OP.

 

Žadatel

Subjekt předkládající žádost o podporu. Tímto termínem je subjekt označován v průběhu zpracování žádosti o podporu, jejího předložení poskytovateli podpory a následně v průběhu schvalování žádosti o podporu a uzavírání právního aktu o poskytnutí/ převodu podpory s poskytovatelem podpory. V okamžiku uzavření právního aktu o poskytnutí/převodu podpory se žadatel stává příjemcem.

 

Žádost o podporu

Žádost, kterou vyplňuje žadatel a předkládá ji s cílem získat finanční podporu v rámci operačního programu pro předkládanou operaci. Žádost musí být zpracována v souladu s podmínkami operačního programu.

 

3. KAPITOLA – PRÁVNÍ ZÁKLAD A DALŠÍ VÝCHOZÍ DOKUMENTACE

 

3.1 Legislativa a prováděcí předpisy ES/EU

 

Evropské předpisy jsou dostupné na http://eur–lex.europa.eu.

 

Evropské strukturální a investiční fondy

• Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu a o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení (ES) č. 1083/2006 (dále jen „Obecné nařízení“);
• Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1301/2013 ze dne 17. prosince 2013 o Evropském fondu pro regionální rozvoj, o zvláštních ustanoveních k cíli Investice pro růst a zaměstnanost a o zrušení nařízení (ES) č. 1080/2006 (dále jen „nařízení o EFRR“);
• Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1304/2013 ze dne 17. prosince 2013 o Evropském sociálním fondu a o zrušení nařízení (ES) č. 1081/2006 (dále jen „nařízení o ESF“);
• Nařízení Evropského parlamentu (ES) č. 1059/2003 o stanovení jednotné statistické klasifikace územních jednotek (NUTS);
• Směrnice 2001/42/ES Evropského parlamentu a Rady o posuzování vlivů některých plánů a programů na životní prostředí;
• Nařízení Komise č. 522/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1301/2013, pokud jde o podrobná pravidla týkající se zásad výběru a řízení inovačních opatření v oblasti udržitelného rozvoje měst, jež mají získat podporu z Evropského fondu pro regionální rozvoj;
• Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 821/2014 ze dne 28. července 2014, kterým se stanoví pravidla pro uplatňování nařízení (EU) č. 1303/2013 Evropského parlamentu a rady, pokud jde o podrobná ujednání pro převod a správu příspěvků z programu, podávání zpráv o finančních nástrojích, technické vlastnosti informačních a komunikačních opatření k operacím a systém pro zaznamenávání a uchovávání údajů;
• Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 240/2014 ze dne 7. ledna 2014 o evropském kodexu chování pro partnerskou spolupráci v rámci evropských strukturálních a investičních fondů;
• Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 480/2014 ze dne 3. března 2014, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu a o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu;
• Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 481/2014 ze dne 4. března 2014, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1299/2013, pokud jde o zvláštní pravidla způsobilosti výdajů pro programy spolupráce;
• Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 184/2014 ze dne 25. února 2014, kterým se podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu stanoví podmínky týkající se systému pro elektronickou výměnu dat mezi členskými státy a Komisí a kterým se podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1299/2013 o zvláštních ustanoveních týkajících se podpory z Evropského fondu pro regionální rozvoj pro cíl Evropská územní spolupráce přijímá nomenklatura kategorií zásahů pro podporu z Evropského fondu pro regionální rozvoj v rámci cíle Evropská územní spolupráce;
• Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 215/2014 ze dne 7. března 2014, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu, pokud jde o metodiky podpory opatření v souvislosti se změnou klimatu, určování milníků a cílů ve výkonnostním rámci a nomenklaturu kategorií zásahů pro evropské

strukturální a investiční fondy;

• Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 288/2014 ze dne 25. února 2014, kterým se stanovují pravidla podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu, pokud jde o vzor pro operační programy v rámci cíle Investice pro růst a zaměstnanost, a podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1299/2013 o zvláštních ustanoveních týkajících se podpory z Evropského fondu pro regionální rozvoj pro cíl Evropská územní spolupráce, pokud jde o vzor pro programy spolupráce v rámci cíle Evropská územní spolupráce;
• Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 1011/2014 ze dne 22. září 2014, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013, pokud jde o vzory pro předkládání určitých informací Komisi, a podrobná pravidla týkající se výměny informací mezi příjemci a řídicími orgány, certifikačními orgány, auditními orgány a zprostředkujícími subjekty;
• Prováděcí rozhodnutí Komise ze dne 18. února 2014, kterým se stanoví seznam regionů způsobilých pro financování z Evropského fondu pro regionální rozvoj a Evropského sociálního fondu a seznam členských států způsobilých pro financování z Fondu soudržnosti pro období 2014–2020 [oznámeno pod číslem C(2014) 974) (2014/99/EU].

Zadávání veřejných zakázek

• Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES;
• Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/25/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb a o zrušení směrnice 2004/17/ES;
• Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 842/2011 ze dne 19. srpna 2011, kterým se stanoví standardní formuláře pro zveřejňování oznámení v oblasti zadávání veřejných zakázek a kterým se zrušuje nařízení (ES) č. 1564/2005;
• Nařízení Komise (EU) č. 1336/2013 ze dne 13. prosince 2013, kterým se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/17/ES, 2004/18/ES a 2009/81/ES ohledně prahových hodnot používaných při postupech zadávání zakázek.

Veřejná podpora

• Smlouva o fungování Evropské unie (SFEU), čl. 107, 108 a 109; Nařízení Komise (EU) č. 651/2014 ze dne 17. 6. 2014, kterým se v souladu s čl. 107 a čl. 108 Smlouvy prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem;
• Nařízení Rady (EU) 2015/1588 ze dne 13. července 2015 o použití článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie na určité kategorie horizontální státní podpory;
• Sdělení Komise Rámec pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací 2014/C 198/01 (dále jen „Rámec“);
• Sdělení Komise o pojmu státní podpora podle čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie;
• Nařízení Komise (EU) č. 1407/2013 ze dne 18. prosince 2013 o použití článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie na podporu de minimis;
• Nařízení Rady (EU) 2015/1589 ze dne 13. července 2015, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 108 Smlouvy o fungování Evropské;
• Nařízení Komise (ES) č. 794/2004 ze dne 21. dubna 2004, kterým se provádí nařízení Rady (ES) č. 659/1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 93 Smlouvy o ES, ve znění pozdějších změn a doplnění;
• Nařízení Komise (EU) 2015/2282 ze dne 27. listopadu 2015, kterým se mění nařízení (ES)

č. 794/2004, pokud jde o formuláře pro oznamování státní podpory a informační listy;

• Nařízení Komise č. 1125/2009 ze dne 23. listopadu 2009, kterým se mění nařízení 794/2004;
• Nařízení Komise č. 271/2008 ze dne 30. ledna 2008, kterým se mění nařízení 794/2004;
• Nařízení Komise č. 1147/2008 ze dne 31. října 2008, kterým se mění nařízení 794/2004;
• Nařízení Rady (EU) č. 733/2013 ze dne 22. července 2013, kterým se mění nařízení (ES) č. 994/98 o použití článků 92 a 93 Smlouvy o založení Evropského společenství na určité kategorie horizontální státní podpory;

Nařízení Komise (EU) č. 360/2012 ze dne 25. dubna 2012 o použití článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie na podporu de minimis udílenou podnikům poskytujícím služby obecného hospodářského zájmu (dále jen „Nařízení SOHZ“);

• Sdělení Komise o použití pravidel EU v oblasti státní podpory na vyrovnávací platbu udělenou za poskytování SOHZ (dále jen „Sdělení SOHZ“);
• Rozhodnutí Komise ze dne 20. prosince 2011 o použití čl. 106 odst. 2 SFEU na státní podporu ve formě vyrovnávací platby za závazek veřejné služby udělené určitým podnikům pověřeným poskytováním SOHZ (dále jen „Rozhodnutí SOHZ“);
• Sdělení Komise Rámec Evropské unie pro státní podporu ve formě vyrovnávací platby za závazek veřejné služby (2012/C 8/03);
• Sdělení Komise – Kritéria pro analýzu slučitelnosti státních podpor na zaměstnávání znevýhodněných a zdravotně postižených pracovníků podléhajících individuální oznamovací povinnosti č. 2009/C 188/02;
• Sdělení Komise – Kritéria pro analýzu slučitelnosti státních podpor na vzdělávání podléhajících individuální oznamovací povinnosti č. 2009/C 188/01;
• Pokyny k regionální státní podpoře na období 2014–2020 č. 2013/C 209/01 platné od

1. 7. 2014;

• Mapa regionální podpory na období 2014–2020.

Předpisy o VaV

• Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1291/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí Horizont 2020 – rámcový program pro výzkum a inovace (2014–2020) a zrušuje rozhodnutí č. 1982/2006/ES;
• Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a výboru regionů COM (2013) 494 v konečném znění „Partnerství veřejného a soukromého sektoru v programu Horizont 2020: účinný nástroj k dosažení inovací a růstu v Evropě“;
• Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a výboru regionů COM (2012) 392 v konečném znění „Posílené partnerství Evropského výzkumného prostoru pro excelenci a růst“;
• Usnesení Rady ze dne 27. listopadu 2009 o obnoveném rámci evropské spolupráce v oblasti mládeže (2010–2018) 2009/C 311/01.

 

3.2 Související právní předpisy České republiky

Právní předpisy České republiky jsou dostupné na http://aplikace.mvcr.cz/sbirka–zakonu/.

Zákony

• Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „ZVZ“);

Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „stavební řád“);

• Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád; a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „správní řád“);
• Zákon č. 215/2004 Sb., o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory a o změně zákona o podpoře výzkumu a vývoje; a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o úpravě vztahů v oblasti VP“);
• Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty; a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o DPH“);
• Zákon č. 420/2004 Sb., o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí; a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků

a dobrovolných svazků obcí“);

• Zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů; a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o archivnictví a spisové službě“);
• Zákon č. 47/2002 Sb., o podpoře malého a středního podnikání a o změně zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky; a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen zákon o podpoře malého a středního podnikání“);
• Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů; a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o finanční kontrole“);
• Zákon č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje; a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o podpoře regionálního rozvoje“);
• Zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze; a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o hl. m. Praze“);
• Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích; a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o majetku ČR“);
• Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „rozpočtová pravidla“);
• Zákon č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o NKÚ);
• Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o daních z příjmů“);
• Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „daňový řád“);

Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o účetnictví“);

Zákon č. 255/2012 Sb., o kontrole; a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „kontrolní řád“);

• Zákon č. 456/2011 Sb., o finanční správě České republiky; a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o finanční správě ČR“);
• Zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky; a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o zřizení ministerstev a jiných ústředních orgánu státní správy“);
• Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „trestní zákoník“);
• Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „trestní řád“);
• Zákon č. 418/2001 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o trestní odpovědnosti právnických osob“);
• Zákon č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o přemeněnách obchodních společností a družstev“);
• Zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací) a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o podpoře VVI“);
• Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o vysokých školách“);
• Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „školský zákon“);
• Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „občanský zákoník“);
• Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvecha o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o obchodních korporacích“);
• Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákoník práce“);
• Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o ochraně osobních údajů“);
• Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o svobodném přístupu k informacím“);
• Zákon č. 234/2014 Sb., o státní službě a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o státní službě“);

Zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o pedagogických pracovnících“);

• Zákon č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. (dále jen „katastrální zákon“);
• Zákon č. 250/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. (dále jen zákon o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů);
• Zákon č. 341/2005 Sb., o veřejných výzkumných institucích ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o veřejných výzkumných inititucích“);
• Zákon č. 283/1992 Sb., o Akademii věd ČR ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o akademii věd“);
• Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o obcích);
• Zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů“);
• Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů; (dále jen „insolvenční zákon“);
• Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociálním zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti“);
• Zákon č. 151/1997 Sb.,o oceňování majetku a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o oceňování majetku“);
• Zákona č. 198/2002 Sb., o dobrovolnické službě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o dobrovolnické službě“);
• Zákon č. 373/2011 Sb., specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o specifických zdravotních službách“);
• Zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „AML zákon“).

 

Usnesení vlády  Usnesení vlády jsou dostupná na http://www.vlada.cz

• Usnesení vlády ČR ze dne 31. srpna 2011 č. 650 k Souhrnnému návrhu zaměření budoucí kohezní politiky Evropské unie po roce 2013 v podmínkách České republiky obsahujícímu i návrh rozvojových priorit pro čerpání fondů Evropské unie po roce 2013;
• Usnesení vlády ČR ze dne 8. září 2011 č. 664 k dalšímu postupu přípravy monitorovacího systému strukturálních fondů a Fondu soudržnosti na programové období 2014–2020;

Usnesení vlády ČR ze dne 21. března 2012 č. 184 o doporučeních ke zjednodušení administrativní zátěže pro žadatele a příjemce při čerpání finančních prostředků z fondů

Evropské unie v programovém období 2014–2020;

• Usnesení vlády ČR ze dne 22. srpna 2012 č. 610 k návrhu na snížení legislativních bariér pro implementaci strukturálních fondů a Fondu soudržnosti Evropské unie v programovém období let 2014–2020;
• Usnesení vlády ČR ze dne 28. listopadu 2012 č. 867 (dále „UV 867/2012“) a související materiál Podklad pro přípravu Dohody o partnerství pro programové období 2014–2020 –

Vymezení programů a další postup při přípravě České republiky pro efektivní čerpání fondů Společného strategického rámce;

• Usnesení vlády ČR ze dne 15. května 2013 č. 345 ke Koncepci jednotného metodického prostředí jako součást pro naplňování cílů Dohody o partnerství;
• Usnesení vlády ČR ze dne 12. června 2013 č. 447 k Návrhu Dohody o partnerství pro programové období 2014–2020;
• Usnesení vlády ČR ze dne 12. června 2013 č. 448 k Pravidlům řízení a koordinace Dohody o partnerství v programovém období 2014–2020;
• Usnesení vlády ČR ze dne 9. srpna 2013 č. 597 k Souboru metodických dokumentů k oblastem evaluace, zásadám tvorby a používání indikátorů, způsobilosti výdajů a jejich vykazování a řízení rizik v programovém období let 2014 až 2020;
• Usnesení vlády ČR ze dne 23. října 2013 č. 809 k postupu přípravy programového období 2014–2020 na národní úrovni;
• Usnesení vlády ČR ze dne 20. listopadu 2013 č. 873 k Metodickému pokynu pro řízení výzev, hodnocení a výběr projektů v programovém období 2014–2020;
• Usnesení vlády ČR ze dne 15. ledna 2014 č. 44 k Souboru metodických dokumentů k oblastem monitorování, zadávání veřejných zakázek, publicity a komunikace a přípravě řídicí dokumentace programů v programovém období let 2014–2020;
• Usnesení vlády ČR ze dne 12. března 2014 č. 166 k Metodickému pokynu k revizi programů v programovém období 2014 – 2020;
• Usnesení vlády ČR ze dne 9. dubna 2014 č. 242 k Dohodě o partnerství pro programové období let 2014–2020;
• Usnesení vlády ČR ze dne 16. června 2014 č. 444 o Metodickém pokynu k rozvoji lidských zdrojů v programovém období let 2014 až 2020 a v programovém období let 2007–2013;
• Usnesení vlády ČR ze dne 19. července 2012 č. 552 o Národních prioritách orientovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací;
• Usnesení vlády ČR ze dne 31. července 2013 č. 569 o Implementaci Národních priorit orientovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací;
• Usnesení vlády ČR č. 761/2007 o Strategii celoživotního učení České republiky, (formální vzdělávání, neformální vzdělávání, informální učení);
• Usnesení vlády ČR ze dne 9. července 2014 č. 557 k Operačnímu programu Výzkum, vývoj a vzdělávání;
• Usnesení vlády ČR ze dne 9. července 2014 č. 536 o Souboru metodických dokumentů k oblasti monitorování Evropských strukturálních a investičních fondů v programovém období let 2014–2020;
• Usnesení vlády ČR ze dne 14. července 2014 č. 583 o Pravidlech spolufinancování Evropských strukturálních a investičních fondů v programovém období 2014–2020;
• Usnesení vlády ČR ze dne 15. října 2014 č. 837 k Metodickému pokynu finančních toků programů spolufinancovaných z Evropských strukturálních fondů, Fondu soudržnosti a Evropského námořního a rybářského fondu na programové období let 2014–2020;
• Usnesení vlády ČR ze dne 25. června 2014 č. 473 k Metodickému pokynu upravujícímu metodiku hlášení nesrovnalostí na vnější úrovni Evropskému úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) pro programové období 2014–2020;
• Usnesení vlády ČR ze dne 27. října 2014 č. 867 o Metodickém pokynu pro výkon kontrol v odpovědnosti řídicích orgánů při implementaci Evropských strukturálních a investičních fondů pro období let 2014–2020;
• Usnesení vlády ČR ze dne 12. listopadu 2014 č. 918 ke Kritériím pro možnost zahájení implementace programu – resp. vyhlašování výzev před schválením programu Evropskou komisí v programovém období 2014–2020;
• Usnesení vlády ČR ze dne 1. prosince 2014 č. 1006 k aktualizaci Metodického pokynu k rozvoji lidských zdrojů v programovém období 2014–2020 a v programovém období 2007– 2013;
• Usnesení vlády ČR ze dne 8. prosince 2014 č. 1028 o Národní výzkumné a inovační strategii pro inteligentní specializaci České republiky (Národní RIS3 strategie);
• Usnesení vlády ČR ze dne 12. května 2014 č. 342 o Koncepci podpory mládeže na období 2014–2020;
• Usnesení vlády ČR ze dne 27. srpna 2014 č. 681 o Národním dokumentu k územní dimenzi;
• Usnesení vlády ČR ze dne 27. srpna 2014 č. 682 o Metodickém pokynu pro využití integrovaných nástrojů v programovém období let 2014 až 2020.

 

3.3 Další závazné dokumenty

 

Závazné dokumenty jsou dostupné na:

http://www.strukturalni–fondy.cz/cs/Fondy–EU/2014–2020

Strategické dokumenty EU

• Evropa 2020 – Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění, COM (2010) 2020 v konečném znění;
• Strategický rámec evropské spolupráce ve vzdělávání a odborné přípravě (ET 2020, resp. Education and Training 2020);
• Obnovený rámec evropské spolupráce v oblasti mládeže (2010–2018);

Strategické dokumenty ČR

Dohoda o partnerství pro programové období 2014–2020;

• Operační programy (OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost, OP Výzkum, vývoj a vzdělávání, OP Doprava, OP Životní prostředí, OP Zaměstnanost, Integrovaný regionální OP, OP Praha – pól růstu ČR, OP Technická pomoc, OP Přeshraniční spolupráce Česká republika – Polská republika 2014–2020, OP přeshraniční spolupráce Slovenská republika –

Česká republika 2014–2020, OP přeshraniční spolupráce Rakouská republika – Česká republika 2014–2020, Program rozvoje venkova, OP Rybářství);

• Národní program reforem ČR 2014;
• Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti České republiky pro roky 2012–2020;
• Strategie vzdělávací politiky České republiky do roku 2020;
• Strategie celoživotního učení České republiky;
• Priority pro oblasti v gesci Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) v budoucím období kohezní politiky EU 2014–2020;
• materiál MŠMT: Stav genderové rovnosti v resortu MŠMT a Návrh střednědobého strategického plánu v oblasti genderové rovnosti;
• materiál MŠMT: Strategie digitálního vzdělávání v platném znění;
• Strategie vzdělávání pro udržitelný rozvoj České republiky;
• Státní program environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty v České republice;
• Strategie regionálního rozvoje ČR 2014–2020;
• Aktualizace Národní politiky výzkumu, vývoje a inovací České republiky na léta 2009–2015 s výhledem do roku 2020;
• Národní priority orientovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací,
• Národní inovační strategie ČR 2012–2020;
• Národní výzkumná a inovační strategie pro inteligentní specializaci České republiky (Národní RIS3 strategie);
• Koncepce podpory rozvoje nadání a péče o nadané na období let 2014–2020;
• Strategie pro boj s podvody a korupcí v rámci čerpání fondů SSR v období 2014–2020;
• Strategie vlády v boji s korupcí 2013–2014;
• Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy České republiky na období 2015–2020.

Ostatní dokumenty  Dokumenty vztahující se k přípravě programového období 2014–2020 jsou dostupné na: http://www.strukturalni–fondy.cz/cs/Fondy–EU/2014–2020/Dokumenty  Metodické pokyny Ministerstva pro místní rozvoj

• Metodický pokyn pro monitorování implementace Evropských strukturálních a investičních fondů v České republice v programovém období 2014–2020;
• Metodický pokyn pro oblast zadávání zakázek pro programové období 2014–2020;

• Metodický pokyn pro využití integrovaných nástrojů v programovém období 2014–2020; Metodický pokyn pro způsobilost výdajů a jejich vykazování v programovém období 2014– 2020;
• Metodický pokyn pro publicitu a komunikaci Evropských strukturálních a investičních fondů v programovém období 2014–2020;
• Metodický pokyn pro řízení výzev, hodnocení a výběr projektů v programovém období 2014– 2020;
• Metodický pokyn pro řízení rizik ESI fondů v programovém období 2014–2020;
• Metodický pokyn k revizi programů pro programové období 2014–2020;
• Metodický pokyn Zásady tvorby a používání indikátorů v programovém období 2014–2020;
• Metodický pokyn pro evaluace v programovém období 2014–2020;
• Metodický pokyn pro přípravu řídicí dokumentace programů v programovém období 2014– 2020;
• Metodický pokyn k rozvoji lidských zdrojů v programovém období 2014–2020 a v programovém období 2007–2013;
• Metodický pokyn pro přípravu programových dokumentů pro programové období 2014– 2020;
• Metodický pokyn procesů řízení a monitorování ESI fondů v MS2014+, 1.část;
• Metodický pokyn procesů řízení a monitorování ESI fondů v MS2014+, 2.část;
• Manuál vizuálního stylu ESI fondů v programovém období 2014–2020; Metodika řízení programů v programovém období 2014–2020.

Metodické pokyny Ministerstva financí

• Metodický pokyn finančních toků programů spolufinancovaných z Evropských strukturálních fondů, Fondu soudržnosti a Evropského námořního a rybářského fondu na programové období 2014–2020;
• Metodický pokyn pro výkon kontrol v odpovědnosti řídicích orgánů při implementaci Evropských strukturálních a investičních fondů pro období 2014–2020;
• Metodický pokyn upravující metodiku hlášení nesrovnalostí na vnější úrovni Evropskému úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) pro programové období 2014–2020;
• Metodický pokyn certifikace výdajů na programové období 2014–2020;
• Metodický pokyn pro auditní činnost Auditního orgánu pro programové období 2014–2020.

Ostatní metodické dokumenty

• Metodické doporučení pro oblast veřejné podpory;
• Metodické doporučení pro projekty vytvářející příjmy v programovém období 2014–2020;
• Metodický pokyn o Centrálním registru podpor malého rozsahu – de minimis (dále jen

„RDM“);Metodická příručka k aplikaci pojmu „jeden podnik“ z pohledu  pravidel de minimis;

• Příručka pro uživatele monitorovacího systému MS2014+;
• Guide to Cost-benefit Analysis of Investment Projects – Economic appraisal tool for Cohesion Policy 2014–2020;
• Synergies between ESIF, Horizon 2020 + other EU smart growth programmes.

 

4. KAPITOLA – KONTAKTY A KOMUNIKACE S ŽADATELEM A PŘÍJEMCEM

 

Jednou z hlavních komunikačních forem ŘO s žadatelem/příjemcem je využití Interních depeší monitorovacího systému (více kapitola 4.1 Komunikace v IS KP14+). Vhodný a včasný způsob komunikace mezi žadatelem/příjemcem a ŘO OP VVV je základním předpokladem úspěšné realizace projektu.

Veškeré dokumenty ve všech fázích přípravy/realizace/udržitelnosti projektu jsou přikládány ve formě:

• „elektronického originálu“ (výpisy primárně zhotovené elektronicky nebo dokumenty podepsané zaručeným elektronickým podpisem);
• nebo úředně ověřené kopie v elektronické podobě – dokumenty vzniklé autorizovanou konverzí originálu v listinné podobě do elektronické podoby;- nebo prosté kopie (skenu).

Včasná komunikace žadatele/příjemce s ŘO OP VVV může v mnoha případech zamezit vzniku problematických situací, které mohou vést u příjemce, při porušení podmínek a pravidel OP VVV, k jeho sankcionování včetně krácení či odebrání dotace. Za účelem úspěšné realizace projektu byl sestaven níže uvedený systém komunikace mezi ŘO OP VVV a žadateli/příjemci.

 

4.1 Komunikace v IS KP14+

 

Již od procesu přihlášení potenciálního žadatele o dotaci je umožněna komunikace v rámci MS2014+ mezi žadatelem (správcem projektu) a ŘO OP VVV (zejména administrátorem projektu), například ve věci dotazů k textu výzvy, vrácení žádosti o podporu k doplnění, případných žádostí o přezkum rozhodnutí, negociace před uzavřením právního aktu o poskytnutí/převodu podpory, apod.

Zjednodušené schéma monitorovacího systému (MS2014+):

IS KP14+ Informační systém konečného příjemce CSSF 14+ Moduly, které využívá ŘO MS2014+
	IS ESF2014+ Informační systém pro sledování účastníků

 

Termínem MS2014+ v textu označujeme celý monitorovací systém, pojem IS KP14+ označuje pouze jeho část, do které vstupuje žadatel/příjemce.

 

IS ESF2014+

IS ESF2014+ je systém na sledování počtu účastníků intervencí podle Přílohy I nařízení o ESF Umožňuje zejména:

• monitoring osob podpořených projekty OP VVV s maximálním využitím existujících dat evidovaných v agendových systémech MPSV, které jsou doplňovány sběrem dat od realizátorů jednotlivých projektů;
• automatizovaný výpočet indikátorů týkajících se účastníků pro jednotlivé projekty a přenos dosažených hodnot indikátorů do IS KP14+.

Soubor společných indikátorů monitorujících účastníky intervencí je v rámci IS ESF2014+ uváděn jako tzv. karta účastníka. IS KP14+

V případě dotazů týkajících se monitorovacího systému (IS KP14+) využijte následujících možností komunikace s ŘO OP VVV nebo správcem sytému:

v případě neregistrovaného uživatele:

• pro metodické a technické dotazy využijte formulář na záložce FAQ;
• při potížích s registrací využijte formulář na úvodní obrazovce pole Registrace; v případě registrovaného uživatele (se založenou žádostí o podporu OP VVV):
• využijte funkcionalitu Depeše a dotaz zašlete na kontaktní osobu specifikovanou ve výzvě.

Detailní popis práce s funkcionalitou Depeše je popsána v Uživatelské příručce IS KP14+: Pokyny pro vyplnění formuláře žádosti o podporu.

 

Typy interních depeší

• Uživatelské depeše

Převážná část komunikace mezi uživateli MS2014+ bude probíhat v rámci nástroje interní depeše pomocí uživatelských depeší, a to zcela bez omezení typu uživatele. Externím (uživatel IS KP14+/žadatel/příjemce) i interním (uživatel CSSF14+/implementační struktura ŘO) uživatelům je při jejich registraci přidělena adresa a oba typy uživatelů mohou pomocí uživatelských depeší od počátku komunikovat. Uživatelské depeše žadatel/příjemce vytváří, přijímá a odesílá na ŘO OP VVV.

Specifickou část interních depeší tvoří uživatelské depeše zasílané na technickou podporu monitorovacího           systému.         Pro      tento    účel     je         vytvořena        skupinová       adresa OP VVV_Žadatel_Technická podpora.

• Systémové depeše

Systémové depeše jsou rozesílány ze strany ŘO OP VVV na základě události v systému všem uživatelům. Jedná se např. o upozornění o procházejícím termínu předepsané činnosti, informační zprávy ŘO OP VVV či informace o změně stavu jednotlivých procesů. Systémové depeše žadatel/příjemce pouze dostává, na tyto zprávy neodpovídá, jsou systémem či ŘO OP VVV automaticky generovány.

 

4.2 Další formy komunikace

 

Žadatel/příjemce má možnost v některých specifických případech zvolit ke komunikaci s ŘO OP VVV jeden z následujících způsobů komunikace s tím, že naprostá většina komunikace se odehrává v rámci IS KP14+.

V případě, že v těchto pravidlech, ani v IS KP14+, není pro konkrétní situaci přímo uveden způsob komunikace, zvolí žadatel/příjemce nejvhodnější způsob komunikace po dohodě s projektovým/finančním administrátorem.

 

Písemná korespondence

Žadatel/Příjemce komunikuje s ŘO OP VVV pomocí Informačního systému datových schránek – ISDS (nevyužije-li k odeslání korespondence písemnou listinnou formu). ISDS je pro tento typ komunikace doporučen ŘO OP VVV. Komunikace pomocí ISDS probíhá v souladu se zákonem o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů. Komunikace je v rámci ISDS založena na odesílání a příjmu datových zpráv.

Datová zpráva se zasílá  do datové schránky MŠMT s identifikátorem „vidaawt“. 

Jako osoba příjemce datové zprávy je uveden pracovník ŘO OP VVV, obvykle projektový/finanční administrátor projektu. V poli „Věc“ je uvedeno registrační číslo projektu.

Příjemce může využít ve stejných případech, jako je uvedeno u komunikace pomocí ISDS i listinné formy komunikace. Komunikace probíhá na základě odeslání dopisu ŘO OP VVV poštou či kurýrní službou (případně podáním na podatelnu MŠMT), s uvedením přiděleného administrátora na adresu:

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy

Odbor (doplňte název odboru) Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání Titul, jméno a příjmení (nahraďte jménem pracovníka ŘO OP VVV) číslo projektu: (doplňte registrační číslo projektu)

Karmelitská 529/5, 118 12 Praha 1 – Malá Strana

 

Telefonická a emailová komunikace

S ohledem na neexistenci tzv. auditní stopy při využití telefonické komunikace a nedostatečné opodstatnění užití emailové komunikace ve vztahu k funkci interních depeší, nejsou tyto způsoby komunikace s žadateli a příjemci ze strany ŘO OP VVV doporučeny. Telefonická a emailová komunikace může být plně nahrazena možností využití interních depeší (viz kapitola 4.1), případně písemnou korespondencí (viz kapitola 4.2). Kontaktní email v případě obecných dotazů k OP VVV: opvvv@msmt.cz.

 

Osobní konzultace

Příjemce může požádat projektového/finančního administrátora o osobní konzultaci. Osobní konzultace je možná pouze po předchozí písemné/telefonické dohodě s projektovým/finančním administrátorem. Z důvodu zachování auditní stopy je doporučeno sjednat si konzultaci formou interní depeše.

 

Kontaktní osoby

Kontaktní osoba pro žadatele je mimo kontakty uvedené na webových stránkách OP VVV upřesněna také v textu konkrétní výzvy.

Pro příjemce jsou v období realizace projektu hlavními kontaktními osobami projektový/ finanční administrátor přidělený danému projektu prostřednictvím IS KP14+. Hlavní část komunikace mezi příjemcem a ŘO OP VVV probíhá mezi kontaktní osobou příjemce nebo zástupcem statutárního orgánu příjemce a projektovým/finančním administrátorem jako zástupcem ŘO OP VVV. Příjemce kontaktuje ŘO OP VVV prostřednictvím přiděleného projektového/finančního administrátora v pravidelných intervalech v souvislosti s pravidelnými aktivitami realizace projektu (např. předložení zprávy o realizaci projektu, předložení žádosti o platbu), v nepravidelných intervalech (např. zpráva o zahájení realizace výběrového řízení) a při mimořádných událostech (např. žádost o podstatnou změnu v projektu).

Kontaktní osoba příjemce je plně zodpovědná za komunikaci příjemce s ŘO OP VVV, a proto je nezbytné, aby kontaktní osobou příjemce byla určena osoba s potřebnými předpoklady (znalost projektu, znalost podmínek OP VVV). Je nutné, aby tato osoba byla vždy dostupná a schopná aktivně komunikovat a pružně reagovat na případné požadavky ŘO OP VVV, nebo byla dočasně zastoupena osobou, která tuto roli v případě potřeby převezme. Kontaktní osoba příjemce je povinna zajistit v době své nepřítomnosti zastupitelnost, aby byl zachován plnohodnotný průběh komunikace mezi příjemcem a ŘO OP VVV.

ŘO OP VVV doporučuje mimo výše uvedené předpoklady určit kontaktní osobu příjemce také s ohledem na dobu realizace projektu tak, aby byla minimalizována potřeba změn kontaktní osoby v průběhu realizace projektu, a vytvořit v rámci projektu takový komunikační systém, aby kontaktní osoba měla k dispozici aktuální informace o projektu, nebo byla schopna tyto informace včas zajistit.

 

4.3 Webové stránky OP

 

Webové stránky OP VVV dostupné na adrese http://www.msmt.cz/strukturalni–fondy–1/op–vvv jsou základním informačním portálem určeným zejména žadatelům a příjemcům projektů OP VVV. Na webových stránkách jsou pravidelně aktualizovány dokumenty, včetně Pravidel pro žadatele a příjemce OP VVV, kontaktní údaje na pracovníky OP (projektové/finanční administrátory), loga určená pro publicitu a aktuální informace ŘO OP VVV k průběhu OP.

 

 

5. KAPITOLA – PROCESY A PRAVIDLA PODÁNÍ ŽÁDOSTI O PODPORU, HODNOCENÍ A VÝBĚRU PROJEKTŮ

 

5.1 Vyhlášení výzvy

 

Na http://www.dotaceeu.cz a http://www.msmt.cz/strukturalni–fondy–1/vyzvy–op–vvv je zveřejňován harmonogram výzev OP VVV na každý rok a zároveň jsou zde uváděny informace o vyhlášení každé konkrétní výzvy. V OP VVV jsou vyhlašovány výzvy: průběžné – nesoutěžní typ výzvy, projekty si vzájemně nekonkurují. Žadatelům, jejichž projekty splní podmínky výzvy, je poskytována podpora v pořadí, v jakém podali žádost o podporu;

kolové – soutěžní typ výzvy, projekty jsou porovnávány mezi sebou. Podporu obdrží projekty, které splní podmínky výzvy, a to v pořadí od nejlepšího podle výsledku věcného hodnocení.

Výzvy jsou vyhlašovány minimálně na 4 týdny. Průběžné výzvy jsou zpravidla vyhlášeny na delší dobu (například jeden rok) a končí obvykle vyčerpáním alokace. V případě průběžných výzev může ŘO OP VVV rozhodnout o ukončení výzvy dříve, než je vyčerpána alokace – tato možnost bude uvedena vždy v rámci konkrétní výzvy.

Každá výzva obsahuje základní informace o podmínkách poskytnutí podpory – věcné zaměření, časové nastavení, informace o formě podpory (finanční alokace, způsobilost výdajů, atd.), územní zaměření, povinné náležitosti žádosti o podporu.

V souvislosti s procesem schvalování je v rámci každé výzvy stanoven model hodnocení, výčet jednotlivých fází procesu schvalování vč. lhůt, výčet subjektů zapojených do jednotlivých fází, seznam kritérií pro hodnocení projektů včetně způsobu hodnocení a výběru pro všechny fáze procesu schvalování.

S ohledem na zaměření výzvy je zvolen jeden z modelů hodnocení:

• jednokolové hodnocení – veškeré údaje nutné pro hodnocení jsou žadatelem předloženy v jeden okamžik v rámci jedné žádosti o podporu; následně probíhá proces schvalování projektů;
• dvoukolové hodnocení – v prvním kole žadatel předkládá předběžnou žádost o podporu, ve které uvádí pouze část informací o projektu v souladu s výzvou a navazující dokumentací k výzvě (žadatel předkládá rovněž zjednodušenou formu příloh). V případě, že je předběžná žádost o podporu vyhodnocena ŘO OP VVV jako vyhovující, je žadatel ve druhém kole vyzván k předložení plné žádosti o podporu, tj. kompletních podkladů pro posouzení žádosti o podporu. Ve druhém kole jsou již posuzovány pouze ty projekty, které splnily kritéria kola prvního.

 

5.2 Příprava žádosti o podporu

 

Žádost o podporu předkládá žadatel pouze elektronicky prostřednictvím IS KP14+ (viz https://mseu.mssf.cz/index.aspx). Žadatel se v IS KP14+ nejprve registruje, následně zpracovává  a finalizuje žádost o podporu. Pro podání, resp. podpis žádosti o podporu je žadatel povinen disponovat kvalifikovaným certifikátem/osobním elektronickým podpisem.

Postup pro vyplnění webového formuláře žádosti o podporu (vč. postupu pro získání kvalifikovaného certifikátu/osobního elektronického podpisu) je popsán v Uživatelské příručce IS KP14+ – Pokyny pro vyplnění formuláře žádosti o podporu (viz webové stránky OP VVV). Uživatelská příručka IS KP14+ obsahuje mimo jiné návod pro vyplnění jednotlivých polí žádosti o podporu (popis obsahu polí), tento návod je pro žadatele závazný. Žádost o podporu včetně příloh je jediným zdrojem údajů, na základě kterých bude žádost hodnocena a následně ne/doporučena k financování, a proto musí být kvalitně zpracována.

Sběr/studium informací

Před zahájením zpracování žádosti o podporu v IS KP14+ doporučuje ŘO OP VVV žadatelům:

• prostudovat výzvu a navazující dokumentaci k výzvě;
• zjistit termíny seminářů pro žadatele;
• zjistit informace o možných konzultacích s ŘO;
• zjistit informace o způsobu a termínech předkládání žádostí o podporu a jejich hodnocení.

Tyto informace jsou dostupné především na adrese http://www.msmt.cz/strukturalni–fondy1/op–vvv.

 

Projektový záměr

ŘO OP VVV doporučuje žadatelům si před zpracováním žádosti o podporu v IS KP14+ vypracovat nejprve projektový záměr, v němž bude stručně definováno, čeho má být daným projektem dosaženo, jaký bude mít projekt přínos a jaký bude postup jeho realizace.

Při přípravě projektového záměru je důležité, aby žadatel nejprve posoudil vhodnost předložení žádosti o podporu do dané výzvy z hlediska oprávněnosti. Oprávněnost projektového záměru je přitom nutné posuzovat s ohledem na všechny podmínky a pravidla stanovená příslušnou výzvou a navazující dokumentací k výzvě.

Jedná se zejména o následující:

• oprávněnost subjektu (žadatele) = kdo může žádat o podporu;
• oprávněnost místa realizace a dopadu (lokalizace) = kde může být projekt realizován, na jaké území může mít projekt dopad;
• oprávněnost cílových skupin = kdo může být cílovou skupinou/cílovými skupinami projektu;
• oprávněnost aktivit = jaké aktivity mohou být realizovány v rámci dané výzvy;
• oprávněnost partnera projektu a pojem partnerství = kdo může být partnerem projektu, jaké musí splňovat podmínky;
• oprávněnost/způsobilost finančních prostředků = na co mohou být finanční prostředky využity, jaká může být minimální a maximální výše podpory na jeden projekt.

Projektový záměr není součástí IS KP14+ ani předmětem hodnocení ze strany ŘO OP VVV, slouží pouze pro potřeby žadatele, příp. pro konzultaci s ŘO OP VVV. Žadatelé mhou dotazy k projektovým záměrům konzultovat s kontaktní osobou ŘO OP VVV uvedenou ve výzvě, a to v dostatečném předstihu před termínem podání žádosti o podporu. Vypracované projektové záměry žadatelům slouží pro kompetentní rozhodnutí, zda žádost o podporu předložit.

 

Žádost o podporu v IS KP14+

Teprve v případě shody projektového záměru s pravidly a podmínkami oprávněnosti definovanými výzvou je účelné pokračovat v přípravě projektu, tzn. rozpracování žádosti o podporu v IS KP14+. Při zpracování žádosti o podporu v IS KP14+ je žadatel povinen dbát zejména na dodržování následujících zásad:

• žádost o podporu musí být v souladu s příslušnou výzvou;
• žádost o podporu musí jasně definovat problém a navrhovat konkrétní řešení. Zpracování žádosti o podporu by měla předcházet důkladná analýza potřebnosti projektu ve vztahu k plánovaným činnostem projektu a ve vztahu k již realizovaným činnostem v dané oblasti (výstupům a výsledkům jiných projektů s obdobným zaměřením – prevence dvojího financování totožných aktivit);
• cíle žádosti o podporu musí být měřitelné, hodnoty indikátorů musí být reálně dosažitelné a adekvátně ambiciózní;
• klíčové aktivity realizované v rámci projektu musí být dostatečně detailně rozepsány tak, aby byla patrná jejich návaznost na definované potřeby a cíle (detailní popis činností lze doložit jako samostatnou přílohu žádosti); všechny plánované aktivity musí být nezbytné pro dosažení stanovených cílů;
• harmonogram žádosti o podporu musí mít logickou strukturu;
• rozpočet žádosti o podporu musí být sestaven v souladu s pravidlem hospodárnosti, účelnosti a efektivnosti plánovaných výdajů;
• udržitelnost projektu musí být detailně popsána, pokud je udržitelnost výzvou požadována.

Upozorňujeme žadatele, že s ohledem na ustanovení § 18a zákona č. 218/2000 Sb., rozpočtových pravidlel, musí MŠMT poskytnout ke zveřejnění veškeré dokumenty a údaje, které jsou rozhodné pro poskytování dotací. Z toho vyplývá, že úplné znění žádostí o podporu (včetně jejich příloh) bude veřejnosti k dispozici na portále provozovaném Ministerstvem financí (www.dotinfo.cz). Do žádosti proto neuvádějte žádné citlivé údaje, žádné skutečnosti zakládající obchodní tajemství a ani informace chráněné autorským právem. Tuto skutečnost žadatel potvrzuje podpisem čestného prohlášení, které je povinnou součástí žádosti o podporu.

ŘO OP VVV doporučuje žadatelům účastnit se seminářů pro žadatele/příjemce zaměřených na specifika konkrétní výzvy, zpracování žádosti o podporu a následně realizaci projektu. Termíny konání seminářů zveřejňuje ŘO OP VVV na stránkách OP VVV http://www.msmt.cz/strukturalnifondy–1/seminare a současně na http://www.dotaceeu.cz.

 

Přílohy žádosti o podporu

Součástí formuláře žádosti o podporu mohou být také povinné, povinně volitelné a nepovinné přílohy. Povinné jsou přílohy žádosti o podporu, které je žadatel povinen doložit vždy. Povinně volitelné jsou přílohy, ze kterých žadatel vybere vhodnou variantu, tzn. jsou pro žadatele povinné pouze za konkrétních podmínek. Nepovinnými přílohami se rozumí přílohy, které přiloží žadatel nad rámec povinných/povinně volitelných příloh. Pro stavební projekty je stanoven specifický seznam příloh, které je povinen žadatel předložit společně s žádostí o podporu. Obecný seznam příloh pro stavební projekty je uveden v , příloze č. 10. Výčet příloh pro každou výzvu může být zpřesněn v Pravidlech pro žadatele a příjemce – specifická část. Forma dokládání příloh žádosti o podporu

 

Originál

Dokument vyplněný nebo zpracovaný dle vzoru, dokument zpracovaný žadatelem (vzor není k dispozici) s připojeným zaručeným elektronickým podpisem. Ruční podpis dokument nemusí obsahovat. Pokud je v některém vzoru dokumentu nad rámec uvedena kolonka na podpis, jedná se o upozornění na povinnost dokument elektronicky podepsat. Originál datové zprávy, která obsahuje elektronický podpis nebo časové razítko.

 

Úředně ověřená kopie

Originál dokumentu (výpisy, potvrzení atp.) konvertovaný z listinné do elektronické podoby (tzv.

autorizovaná konverze).

 

Prostá kopie

Sken dokumentu (originál nebo úředně ověřenou kopii je žadatel/partner povinen přeložit na vyžádání Řídicího orgánu nebo při kontrole).

Forma dokládání uvedená v Pravidlech pro žadatele a příjemce – specifická část je závazná pro žadatele i pro partnery.

 

5.2.1 Oprávněnost žadatele/partnera

 

Oprávněnost žadatele/partnera, způsob doložení a kontrola je vždy vymezena výzvou, a to podle typu žadatele/partnera, na základě jeho finanční/odborné/administrativní/materiálnětechnické připravenosti atp.

 

Žadatel/partner je povinen splnit všechny podmínky oprávněnosti stanovené výzvou. V souvislosti s oprávněností žadatele/partnera může být kontrolováno mimo jiné zda:

• Žadatel/partner splňuje definici oprávněných žadatelů/partnerů ve výzvě.
• Žadatel/partner s finančním příspěvkem – právnická osoba (dále jen žadatel/partner), zveřejnil/doložil svoji strukturu vlastnických vztahů, a to v souladu s ust. § 14 odst. 3 písm. e) rozpočtových pravidel. Žadatel dokládá v žádosti o podporu na záložce Subjekty projektu/Osoby subjektu, partner dokládá prostřednictvím přílohy žádosti o podporu.
• Žadatel o podporu, který není fyzickou osobou, přiloží k žádosti o poskytnutí podpory seznam svých skutečných majitelů v souladu s ust. § 4 odst. 4 AML zákonaNelze-li skutečného majitele určit podle AML zákona, protože konkrétní právní forma příjemce není v AML zákoně výslovně uvedena, předloží žadatel informaci o fyzické osobě či osobách, které v rámci něj vykonávají nejvyšší řídicí funkci.
• V souvislosti se zveřejněním/doložením struktury vlastnických vztahů a s cílem zamezit potenciálnímu střetu zájmů má žadatel/partner povinnost na vyžádání ŘO OP VVV a případně dalších subjektů (PCO, AO, EK nebo EÚD) doložit dokumenty prokazující skutečnosti uváděné na záložce Subjekty projektu/Osoby subjektu a partner skutečnosti uváděné v příloze žádosti o podporu.
• Žadatel/partner má povinnost informovat ŘO OP VVV o změnách ve vlastnické struktuře, a o změnách, které mohu způsobit střet zajmů, a to od podání žádosti o podporu do ukončení realizace projektu.
• Žadatel/partner, který nezveřejní/nedoloží strukturu vlastnických vztahů nebo žadatel/partner, u něhož dojde ke střetu zájmů, nesplňuje podmínky oprávněného žadatele/partnera.

Je-li žadatel/partner právnickou osobou, posuzuje se, zda doložil informaci o identifikaci:

1. Osob jednajících jménem žadatele/partnera s uvedením, zda jednají jako jeho statutární orgán nebo jednají na základě udělené plné moci.

 

U těchto osob má žadatel/partner povinnost na vyžádání ŘO OP VVV doložit:

• jedná-li jménem žadatele statutární orgán – např. výpis z obchodního rejstříku, stanovy, zakládací smlouva obecně prospěšné společnost;
• jedná-li jménem žadatele osoba na základě udělené plné moci – plná moc.

 

1. Osob s podílem v právnické osobě žadatele/partnera.

 

U těchto osob má žadatel/parnter povinnost na vyžádání ŘO OP VVVV doložit:

• seznam osob spolu s uvedením výše podílu / akcií (u akcií je uvedena jmenovitá hodnota a počet ks) – nutné údaje k fyzickým osobám (jméno a příjmení, datum narození / rodné číslo, adresa, příp. IČ);
• osoby s podílem v právnické osobě žadatele – identifikace výpisem z obchodního rejstříku nebo seznamem akcionářů dle § 264 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích.

 

1. Osob, v nichž má žadatel/partnerpodíl, a o výši tohoto podílu.

 

U těchto osob má žadatel/parnter povinnost na vyžádání ŘO OP VVVV doložit:

• seznam právnických osob, v nichž má žadatel majetkový podíl (mimo osobu žadatele) spolu s uvedením výše podílu / akcií (u akcií je uvedena jmenovitá hodnota a počet ks) – nutné údaje k právnickým osobám (název, adresa, sídlo a IČ).
• Právnické osoby, v nichž má žadatel podíl a výše tohoto podílu – identifikace výpisem z obchodního restříku nebo seznamem akcionářů těchto osob dle § 264 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích.

 

ŘO OP VVV ověřuje, zda tyto osoby nejsou napojeny na osoby, jež o přidělení veřejných prostředků rozhodovaly. Například u vyhledaných konečných vlastníků firmy, jež získala státní dotaci, ověřuje, zda tito koneční vlastníci nejsou například členy stejné politické strany jako je osoba, která danou zakázku či dotaci přidělila, nebo zda těmito konečnými vlastníky nejsou příbuzní dané osoby.

Při kontrole žádosti o podporu se posuzuje případná existence skutečností nasvědčujících možnému střetu zájmů. Za střet zájmů se považuje situace, kdy zájmy osob, které se podílejí nebo mají vliv na výsledku procesu schvalování, hodnocení, či výběru projektů ohrožují jejich nestrannost nebo nezávislost. Zájmem osob dle předchozí věty se rozumí zájem získat osobní výhodu nebo snížit majetkový nebo jiný prospěch zúčastněných osob.

 

• Žadatel/partner není v insolvenčním řízení podle zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů .
• Žadatel/partner není v likvidaci ve smyslu příslušných ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
• Proti žadateli/partnerovi není vedeno exekuční řízení podle zákona č. 120/2001 Sb., exekuční řád, ve znění pozdějších předpisů, správní podle zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, daňová exekuce podle zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů, nebo vykonávací řízení podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád.
• Žadatel/partner s finančním příspěvkem splňuje podmínky bezdlužnosti vůči orgánum státní správy a samosprávy, finančnímu úřadu a zdravotním pojišťovnám (nemá v evidenci daní zachyceny daňové nedoplatky, a to jak v České republice, tak v zemi sídla, místa podnikání či bydliště; nemá nedoplatek na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění nebo na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti; a to jak v České republice, tak v zemi sídla, místa podnikání či bydliště); za splněné podmínky bezdlužnosti

se považuje, pokud bylo poplatníkovi (plátci) daně povoleno posečkání daně nebo placení daně ve splátkách dle úst. § 156 daňového řádu, nebo placení pojistného a penále ve splátkách dle úst. § 20a zákona o pojistném na sociálním zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.

• Žadatel/partner je trestně bezúhonný; za splněné podmínky bezúhonnosti se považuje, pokud nebyl pravomocně odsouzen pro trestný čin, jehož skutková podstata souvisí s předmětem podnikání (činnosti) nebo pro trestný čin hospodářský nebo trestný čin proti majetku nebo se na něj tak podle zákona hledí. Žadatel/partner s finančním příspěvkem nebyl v posledních třech letech disciplinárně potrestán podle zvláštních právních předpisů upravujících výkon odborné činnosti, pokud tato činnost souvisí s předmětem projektu.
• Žadatel/partner splňuje min. počet let/historii v oblasti výzkumu, vývoje a vzdělávání v souladu s požadavky uvedenými ve výzvě.
• Žadatel splňuje minimální hranici ročního obratu daného výzvou/podmínky finanční stability (zdraví).

Žadatel je povinen prostřednictvím přílohy žádosti o podporu prokázat, že roční obrat organizace/společnosti žadatele dosahuje alespoň min. hranice stanovené výzvou ve vztahu k celkovým způsobilým výdajům uvedeným v žádosti o podporu. V případě projektů, kde se na realizaci podílí partner/partneři s finančním příspěvkem, může relevantní část odpovídající podílu partnera/partnerů žadatel prokázat prostřednictvím partnera/partnerů. Podmínka dosažení požadovaného obratu musí být splněna za poslední dvě po sobě jdoucí uzavřená účetní období trvající 12 měsíců (která existují), za která měl žadatel odevzdat daňová přiznání, a která předcházejí datu podání žádosti o podporu. Tuto skutečnost žadatel prokazuje předložením Výkazu zisků a ztrát za výše specifikovaná účetní období. Definice ročního obratu je specifikována v ust. § 1d odst. 2 zákona 563/1991 Sb. o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů: „Ročním úhrnem čistého obratu se pro účely tohoto zákona rozumí výše výnosů snížená o prodejní slevy, dělená počtem započatých měsíců, po které trvalo účetní období, a vynásobená dvanácti.“ Veřejně prospěšní poplatníci definovaní v ust. § 17a zákona č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, uvedou roční úhrn čistého obratu z celkové činnosti, tj. z hlavní i hospodářské činnosti. Poplatníci, kteří vedou daňovou evidenci, uvedou součet všech příjmů dosažených za zdaňovací období nebo za období, za které podávali poslední daňové přiznání k dani z příjmů.“

Žadatelé uvedení v příloze č. 1 a 2 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, ve znění pozdějších předpisů a žadatelé uvedení v příloze č. 1 a 2 zákona č. 341/2005 Sb., o veřejných výzkumných institucích, ve znění pozdějších předpisů, neprokazují výši obratu, jejich finanční stabilita (zdraví) se posuzuje prostřednictvím výroční či jiné zprávy o hospodaření, kterou žadatel dokládá jako přílohu žádosti o podporu. Žadatel je povinen prokázat, že výsledek hospodaření celé organizace/instituce ze všech činností²¹ žadatele dosahuje kladných, nebo nulových hodnot. Podmínka požadované finanční stability musí být splněna za poslední dvě po sobě jdoucí uzavřená účetní období²² trvající 12 měsíců²³, za která organizace/instituce odevzdává daňová přiznání, a která předcházejí datu podání žádosti o podporu.

• Žadatel/partner disponuje min. materiálně – technickým vybavením definovaným výzvou.
• Žadatel/partner disponuje dostatečným realizačním (odborným/administrativním) týmem, zkušenostmi s projektovým řízením a s odbornou problematikou.

Složení realizačního týmu žadatele/partnera

V žádosti o podporu žadatel/partner určuje velikost a složení realizačního týmu. Při sestavování týmu je nutné vycházet zejména z předpokládané náročnosti řízení a realizace projektu po stránce obsahové a finanční. Kvalita realizačního týmu má významný vliv na kvalitu řízení a úspěšnost realizace celého projektu. Popis realizačního týmu a způsobu řízení projektu je především obsahem povinné klíčové aktivity Řízení projektu – více viz kap. 5.2.4.

V rámci výzvy může být uveden požadavek na doložení profesních životopisů²⁴ pracovníků realizačního týmu (administrativního/odborného týmu) projektu, popřípadě pracovníků partnerů. Jedná se o pracovníky, kteří budou zastávat významné pozice ve vedení projektu a dále o pracovníky disponující klíčovými odbornými znalostmi a schopnostmi potřebnými  pro realizaci projektu. Tyto životopisy slouží k prokázání, že žadatel a jeho případní partneři budou disponovat dostatečnou personální kapacitou pro řízení a odborné zajištění navržených aktivit

                                                                                                                                                     

jednání slouží k podpoře osob blízkých zakladateli nebo 2. jejíž činnost směřuje k podpoře osob blízkých zakladateli.

1. Tj. hlavní činnost a doplňková (hospodářská) činnost dle přílohy č. 2 k vyhlášce č. 504/2002 Sb. ve znění pozdějších předpisů.
2. Tj. žadatel prokazuje splnění podmínky pro finanční stabilitu za každé ze dvou předcházejících po sobě jdoucích uzavřených účetních období samostatně.
3. V případě, že žadatel v době podání žádosti o podporu nemá poslední účetní období uzavřeno, doloží jako povinnou přílohu žádosti o podporu čestné prohlášení, že výši výsledku hospodaření za poslední uzavřené období doloží před vydáním právního aktu o poskytnutí/ převodu podpory. Doložení finanční stability je závaznou podmínkou pro vydání právního aktu o poskytnutí/převodu podpory. V případě že žadatel nedoloží finanční stabilitu nejpozději při doložení dokumentace potřebné pro vydání právního aktu o poskytnutí/převodu podpory, bude jeho žádost o podporu vyřazena z procesu schvalování, tzn., nebude podpořena.
4. Profesní životopis by měl minimálně zahrnovat dosaženou kvalifikaci, pracovní zkušenosti, absolvované vzdělání, odbornou přípravu a školení, dále další schopnosti, znalosti a dovednosti včetně jazykové vybavenosti, především u pozic, pro které jsou tyto schopnosti potřebné.

projektu. Prostřednictvím životopisů bude žadatel dokládat např. zkušenosti členů realizačního týmu s řízením obdobných projektů, zkušenosti s prací s cílovou skupinou, zkušenosti a odbornost v tématech, jež projekt řeší, i úlohu, kterou bude plnit partner.Klíčový pracovník může být definován výzvou nebo navazující dokumentací.

Klíčový pracovník – je takový pracovník, který disponuje klíčovými odbornými znalostmi a schopnostmi, a zároveň jsou tyto znalosti a schopnosti potřebné pro realizaci projektu a aktivně je využívá pro dosažení účelu projektu. Tento pracovník je členem administrativního nebo odborného týmu. Pokud jsou ve výzvě, navazující dokumentaci a/nebo žádosti o podporu stanoveny kvalifikační předpoklady a požadavky na odbornost, musí být klíčovým pracovníkem splněny.

Excelentní pracovník – je takovým expertem, který disponuje výjimečnými, odbornými znalostmi a schopnostmi v oboru, v němž působí, a zároveň jsou tyto znalosti a schopnosti potřebné pro realizaci projektu a aktivně je využívá pro dosažení účelu projektu. Tento pracovník je členem výhradně odborného týmu. Pokud jsou ve výzvě, navazující dokumentaci a/nebo žádosti o podporu stanoveny kvalifikační předpoklady a požadavky na odbornost, musí být excelentním pracovníkem splněny.

Pokud je výzvou či navazující dokumentací definován klíčový pracovník a zároveň je v této dokumentaci umožněno stanovení mezd/platů pro zaměstnance/pracovníky dle bodu 3 dokumentu Seznam mezd/platů a možné postupy stanovení mezd/platů pro zaměstnance/pracovníky podílející se na realizaci projektů Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání může žadatel/příjemce tento způsob stanovení mzdy/platu/odměny z dohody použít.

Realizační tým je složen z týmu administrativního a odborného. A) Administrativní tým je zodpovědný zejména za:

• koordinaci projektových aktivit;
• organizační a provozní stránku projektu;
• dosažení plánovaných cílů projektu včetně naplnění plánovaných hodnot indikátorů;
• zajišťování efektivní komunikace na všech úrovních realizace projektu (směrem k poskytovateli podpory, vedení organizace příjemce, partnerům projektu a jednotlivým pracovníkům projektu).

Řízením projektu, tedy projektovým managementem, by měla být pověřena skupina pracovníků, která bude schopná svými činnostmi pokrývat všechny úrovně řízení projektu a zajišťovat veškeré činnosti související s administrací projektu. Může se jednat o pracovníky organizace žadatele, resp. příjemce, případně mohou být do této skupiny přizváni i pracovníci partnerských organizací (pokud je výzvou partnerství umožněno). V optimálním případě by měl být tým složen z pracovníků, kteří již mají dostatečné zkušenosti s realizací projektů.

 

Příklady typových pozic administrativního týmu

Hlavní manažer/ka projektu: tento pracovník/tato pracovnice je zodpovědný/á za celkové řízení projektu a obvykle je hlavní kontaktní osobou projektu, která komunikuje s pracovníky ŘO OP VVV. Tato osoba zodpovídá za provádění řízení rizik projektu, hodnocení průběhu projektu, přípravu zpráv o realizaci a jejich správnost, správnost výběrových/zadávacích řízení, správnost změn v projektu, řádný chod projektu v souladu s harmonogramem, sledování správnosti a vyhodnocování naplňování indikátorů projektu, účast na kontrolách projektu, apod.  Manažer/ka nebo administrátor/ka projektu: tento pracovník/tato pracovnice zodpovídá za věcnou správnost administrativy projektu, např. za vedení operativní evidence, administraci případných změn projektu, vedení provozní korespondence, adresářů, statistik, věcnou přípravu zpráv o realizaci, uchovávání materiálů a dokumentace k projektu, dodržování pravidel publicity.

Finanční manažer/ka: tento pracovník/tato pracovnice má v projektu odpovědnost za finanční správnost a platby. Má např. dohled nad financováním projektu a stavem rozpočtu projektu, kontroluje a připravuje podklady pro žádosti o platbu, zpracovává žádosti o platbu, připravuje podklady pro finanční části zpráv o realizaci, účastní se kontrol projektu. Může také vykonávat činnosti související s vedením účetnictví projektu, evidencí účetních dokladů, vedením bankovního účtu, apod.

V závislosti na zaměření projektu a jeho náročnosti, množství klíčových aktivit, velikosti rozpočtu, cílové skupiny, apod. je možné do administrativního týmu zařadit i další pozice, například:

• finanční účetní projektu;
• asistentku/asistenta projektu;
• manažera pro publicitu;
• personalistu;
• ICT technika;
• případně další administrativní pozice.

 

B) Odborný tým je zodpovědný zejména za:

– věcné plnění aktivit projektu;  – tvorbu výsledků a výstupů projektu; – aktivní práci s cílovou skupinou.

Složení odborného týmu musí odpovídat cílům projektu a specifickým požadavkům definovaných výzvou. Může se jednat o pracovníky organizace žadatele, resp. příjemce, mohou být přizváni i pracovníci partnerských organizací (pokud je výzvou partnerství umožněno) a externí odborníci.

Příklady typových pozic odborného týmu

• metodik;
• pedagogický pracovník;
• lektor;
• expert;
• psycholog;
• sociální pracovník;
• vědecký a odborný pracovník;
• odborný oponent;
• odborný řešitel;
• koordinátor/manažer klíčové aktivity;
• vedoucí výzkumného programu;
• exper pro oblast transferu technologií.

 

5.2.2 Územní způsobilost projektů OP VVV

 

V OP VVV je možné realizovat projekty jak na území méně rozvinutých regionů (13 krajů ČR), tak na území více rozvinutého regionu, kterým je v ČR hl. město Praha. OP VVV má tedy dvě programové oblasti.

V rámci každé výzvy bude vždy vymezeno území, resp. přípustné místo realizace a dopadu projektu. Výzva může vymezit zaměření projektů plošně na území celé ČR včetně hl. města Prahy, nebo může být konkrétnější, např. vymezením sociálně vyloučené lokality, kraje, obce s rozšířenou působností. Konkrétní vymezení oprávněnosti místa realizace a dopadu projektu je vždy uvedeno ve výzvě nebo v dokumentaci k výzvě s ohledem na její zaměření/typ žadatelů/partnerů. V rámci EFRR nelze realizovat aktivity mimo EU, v rámci ESF projektů lze realizovat aktivity mimo EU pokud to povolí výzva.

V souvislosti s oprávněností místa realizace a dopadu projektu bude hodnoceno, zda vymezení území projektu není prokazatelně v rozporu s podmínkami stanovenými výzvou. Oprávněnost však nebude posuzována pouze z hlediska území, na kterém budou probíhat aktivity projektu, ale i z hlediska dopadu aktivit projektu na cílovou skupinu. Místo realizace je určující pro rozhodnutí, zda je projekt a jeho výdaje územně způsobilé (viz kapitola 8.7.2). Projekty musí po celou dobu realizace dodržet územní způsobilost vymezenou v rámci výzvy, na jejímž základě obdržely podporu.

V rámci realizace projektu příjemce nedokládá vazbu cílové skupiny na programovou oblast, pokud výzvou nebo navazující dokumentaci není stanoveno jinak.

Dílčí činnosti projektu (nikoli projekt jako celek) mohou v odůvodněných případech probíhat mimo území vymezené ve výzvě k předkládání projektu (včetně realizace mimo území ČR), vždy ale musí být ve prospěch daného území a v souladu s výzvou.

 

5.2.3 Oprávněnost cílových skupin

 

Oprávněné cílové skupiny, příp. další informace o cílových skupinách, budou vždy uvedeny v konkrétní výzvě k předkládání žádostí o podporu. Konkrétní způsob kontroly a hodnocení oprávněnosti cílových skupin bude vždy uveden ve výzvě, nebo v navazující dokumentaci k výzvě. V souvislosti s oprávněností cílových skupin bude kontrolováno, zda cílové skupiny nejsou prokazatelně v rozporu s podmínkami výzvy.

 

5.2.4 Oprávněnost aktivit projektu

 

Oprávněné aktivity vedou k naplňování stanovených cílů OP VVV, jednotlivých prioritních os/investičních priorit a specifických cílů definovaných výzvou. Konkrétní způsob kontroly a hodnocení oprávněnosti aktivit bude vždy uveden ve výzvě. V souvislosti s oprávněností aktivit bude kontrolováno, zda všechny aktivity žádosti o podporu směřují k naplňování aktivit vyhlášených ve výzvě, zda žádost o podporu obsahuje všechny povinné aktivity definované výzvou, příp. zda neobsahuje některou z vyloučených aktivit.

U všech projektů OP VVV je povinnou klíčovou aktivitou projektu Řízení projektu, pokud není Pravidly pro žadatele a příjemce – specifická část stanoveno jinak. Cílem klíčové aktivity Řízení projektu je nastavit předem postupy řízení projektu tak, aby zajišťovaly průběžné řízení a kontrolu realizace projektu. Kvalitně nastavený systém řízení umožní včas identifikovat případná rizika a eliminovat jejich dopad na realizaci projektu.

Žadatel je povinen tuto aktivitu v žádosti o podporu uvést jako samostatnou klíčovou aktivitu s názvem například: Řízení projektu/Managment projektu/Projektové řízení aj. Obsahem popisu klíčové aktivity musí být:

• popis složení realizačního týmu složeného z administrativního a odborného týmu;
• popis případných podpůrných systémů (například SharePoint) sloužících k efektivnímu řízení projektu;
• další informace k řízení projektu (například porady realizačního týmu aj.).

V případě, že žadatelům nestačí textové pole v IS KP14+ (viz Uživatelská příručka IS KP14+, kap. 5) stanovené pro tuto klíčovou aktivitu, odkáží na přílohu žádosti o podporu a tyto informace uvedou zde.

Ve vazbě na klíčovou aktivitu Řízení projektu žadatel doloží prostřednictvím povinné přílohy s názvem Realizační tým:

• popis činností jednotlivých pracovních pozic členů týmů s identifikací jejich přiřazení do týmů (je povoleno, aby jeden pracovník vykonával činnosti jak odborné, tak administrativní za podmínky, že je identifikovatelné, kterou činností spadá do jakého týmu);
• u každé pracovní pozice je uvedena výše jeho pracovního úvazku na projektu, u pracovníků zaměstnaných na smlouvy mimo pracovní poměr (DPP, DPČ) je uveden místo výše úvazku týdenní hodinový fond (například: 20 hodin/týdně).

Další povinné aktivity mohou být specifikovány ve výzvě nebo Pravidlech pro žadatele a příjemce – specifická část. Kromě povinných aktivit může výzva definovat aktivity povinně volitelné/nepovinné a vyloučené.

 

5.2.5 Nastavení rozpočtu a finančního plánu projektu

 

Při sestavování rozpočtu projektu je nezbytné plánovat pouze takové výdaje, které mohou být z prostředků OP VVV financovány, tzv. způsobilé výdaje. Pravidla způsobilosti výdajů jsou blíže popsána v kapitole 8.7.

ŘO OP VVV doporučuje řídit se při sestavování rozpočtu zejména následujícími obecnými zásadami:

• jednotlivé položky rozpočtu musí být vzájemně provázány s plánovanými aktivitami projektu a výdaji s nimi spojenými;
• výdaje projektu musí být rozepsány v souhrnném rozpočtu v žádosti o podporu (struktura rozpočtu je definovaná ze strany ŘO);
• celková výše rozpočtu a jednotlivých rozpočtových položek musí být přiměřená a opodstatněná zejména vzhledem k cílům a obsahu projektu, velikosti cílové skupiny, délce trvání projektu a obsahu klíčových aktivit, cílovým hodnotám výstupových a výsledkových indikátorů;
• plánované výdaje projektu musí být účelné, efektivní a hospodárné.

Konkrétní způsob kontroly a hodnocení rozpočtu a finančního plánu bude vždy uveden ve výzvě, v části týkající se způsobu hodnocení (hodnoticí kritéria, nebo v Příručce pro hodnotitele, případně další doplňující dokumentaci k výzvě).

Žadatel je povinen doložit k žádosti o podporu povinnou přílohu nazvanou Komentář k rozpočtu. Žadatel je pro tvorbu této přílohy povinen využít závazný návod na vyplnění, viz kap. 8.7.2.

 

5.2.5.1 Finanční milníky

 

Finanční milník vyjadřuje minimální výši výdajů projektu, kterou je příjemce povinen k datu, k němuž je milník stanoven, vyúčtovat. Finanční milníky (průběžné a hraniční finanční ukazatele) nastavuje ŘO OP VVV na základě předloženého finančního plánu předfinancování a vyúčtování, sestaveného žadatelem v žádosti o podporu a případně upraveného na základě krácení nebo úprav rozpočtu před vydáním právního aktu o poskytnutí/převodu podpory.

Finanční milníky jsou uvedeny v právním aktu o poskytnutí/převodu podpory.

 

5.2.5.1.1 Průběžné finanční ukazatele

Průběžným finančním ukazatelem projektu je 80 % kumulativní částky vyúčtování uvedené ve finančním plánu za každá dvě po sobě následující sledovaná období v případě 6měsíčního sledovaného období (resp. 4 po sobě jdoucí sledovaná období v případě, je-li jejich délka stanovena na 3 měsíce). V případě, že příjemcům vyvstane v průběhu realizace projektu potřeba upravit průběžný finanční ukazatel, mohou požádat o podstatnou změnu a průběžný finanční ukazatel upravit. Změna průběžného finančního ukazatele může být poskytovatelem podpory schválena pouze v případě, bude-li předložena nejpozději do poloviny období, na které je stanoven průběžný finanční ukazatel (tj. zpravidla do posledního dne 6. měsíce daného období), pro které je průběžný finanční ukazatel stanoven. Finanční ukazatele není třeba upravovat v případě, že je ze strany příjemce jisté, že budou plněny do minimální výše uvedené v právním aktu o poskytnutí/ převodu podpory. Společně se změnou průběžných finančních ukazatelů je příjemce povinen předkládat změnu finančního plánu.

Výjimku představuje situace, kdy v rámci projektu vznikne za období, pro které je stanoven finanční ukazatel, kumulativně úspora do 10 % z celkových způsobilých výdajů, viz kapitola 12.5. Jestliže příjemce neplánuje vzniklou úsporu využít v daném časovém rozmezí a současně její nevyčerpání znemožní dosáhnout 80 % kumulativní částky vyúčtování dle finančního plánu, tj. plánovaného průběžného finančního ukazatele, je příjemce oprávněn požádat o podstatnou změnu kdykoliv před termínem vyhodnocení průběžného finančního ukazatele. V takovém případě musí žádost o podstatnou změnu představovat změnu pouze a jenom ve výši této úspory. Společně se změnou průběžných finančních ukazatelů je příjemce povinen předkládat změnu finančního plánu, v níž bude promítnuto i plánované využití úspory. V případě této změny není ovlivněn hraniční finanční ukazatel, viz kapitola 5.2.5.1.2.

Průběžné finanční milníky budou sledovány pouze u projektů, jejichž doba trvání od data zahájení fyzické realizace do předpokládaného data ukončení (fyzické) realizace je delší, než 30 měsíců včetně. Průběžný finanční ukazatel nebude stanoven na období, ve kterém by zbývalo méně než rok do konce realizace projektu.

Vyhodnocení průběžných finančních milníků bude provedeno k termínu, kdy budou schváleny žádostí o platbu za všechna sledovaná období, za která je průběžný finanční ukazatel stanoven. Při vyhodnocení splnění výše průběžného finančního milníku se sečtou veškeré předložené částky vyúčtování (po očištění o výdaje, které příjemce v průběhu schvalování ze své vlastní vůle vyjme ze žádosti o platbu) a porovnají se s výší průběžného finančního ukazatele. Nezapočítává se kladný rozdíl průběžného finančního ukazatele a skutečného čerpání, z minulých období, který již jednou byl důvodem k udělení sankce. Při nesplnění minimální výše průběžného finančního ukazatele předá ŘO finančnímu úřadu podnět s podezřením na porušení rozpočtové kázně. Konkrétní procentní výše sankce bude vyčíslena v právním aktu o poskytnutí/ převodu podpory.

 

5.2.5.1.2 Hraniční finanční ukazatel

Jeden z výše uvedených průběžných finančních ukazatelů bude příjemcům stanoven jako závazný hraniční finanční ukazatel (pro dané období již není stanoven průběžný finanční ukazatel). Hraničním finančním ukazatelem projektu je 60 % kumulativní částky vyúčtování uvedené ve finančním plánu za období odpovídající cca 60 % doby realizace projektu (konkrétní termín bude stanoven v právním aktu o poskytnutí/převodu podpory). Hraniční finanční ukazatel nemůže příjemce podstatnou změnou ponížit, pokud současně nepožádá formou podstatné změny o snížení celkové částky dotace. Společně se změnou hraničního finančního ukazatele je příjemce povinen předkládat změnu finančního plánu.Není možné změnit datum, ke kterému se hraniční milník vyhodnocuje.

Hraniční finanční ukazatele budou sledovány u všech projektů.

Vyhodnocení hraničního finančního milníku bude provedeno k termínu, kdy je schválena žádost o platbu za sledovaná období, která předcházela termínu vyhodnocení hraničního milníku. Při vyhodnocení splnění výše hraničního finančního milníku se sečtou veškeré předložené částky vyúčtování (po očištění o výdaje, které příjemce v průběhu schvalování ze své vlastní vůle vyjme ze žádosti o platbu) a porovnají se s výší hraničního finančního ukazatele.

Při nesplnění minimální výše hraničního finančního ukazatele předá ŘO finančnímu úřadu podnět s podezřením na porušení rozpočtové kázně. Konkrétní procentní výše sankce bude vyčíslena v právním aktu o poskytnutí/ převodu podpory.

 

5.2.6 Cost benefit analýza (CBA)

 

Finanční a ekonomická analýza (CBA) slouží k posouzení 3E (hospodárnost, efektivnost a účelnost) při hodnocení projektů. Výstupy lze využít k hodnocení ekonomického výkonu projektu, posouzení jeho udržitelnosti a společenského dopadu.

Povinnost ne/předkládat CBA je vždy stanovena výzvou/navazující dokumentací k výzvě. V případě její povinnosti vyplňuje žadatel CBA v samostatém modulu CBA v IS KP14+.

Výjimkou je CBA pro velké projekty, kterou žadatelé zpracovávají mimo IS KP14+ a dokládají jako přílohu žádosti o podporu.

Finanční analýza je základním předpokladem pro ověření, zda je nutné projekt spolufinancovat, a je také východiskem pro posouzení udržitelnosti projektu, tj. zda je pro projekt zajištěn dostatek finančních zdrojů. Žadatel zpracovává finanční analýzu v modulu CBA MS2014+. Povinnost zpracování finanční analýzy platí pro:

• všechny projekty vytvářející příjmy podle článku 61 Obecného nařízení (viz kap. 8.9);
• ostatní projekty od minimálního finančního objemu celkových způsobilých výdajů projektu ve výši 5 mil. Kč.

Ekonomická analýza obsahuje posouzení rizik a předpokládaného dopadu na dané odvětví a na socioekonomickou situaci daného členského státu nebo regionu, a pokud je to možné a vhodné, ostatních regionů Evropské unie.

Předložení CBA od stanovených limitů celkových způsobilých výdajů projektu není povinné pro:

• projekty, u kterých výše investičních výdajů nepřesahuje 50 % celkových způsobilých výdajů projektu;
• projekty vytvářející příjmy dle čl. 61 obecného nařízení, u kterých je potenciální čistý příjem určen předem pomocí metody paušální sazby (tzv. flat rate), nebo u kterých je aplikována snížená míra spolufinancování dle čl. 61 odst. 5 obecného nařízení;
• projekty, které mají obdržet podporu v rámci programové úrovně, pro kterou byla snížena maximální míra spolufinancování; zjednodušené projekty.

Postupy pro žadatele jsou popsány v Uživatelské příručce pro IS KP14+ – Pokyny pro vyplnění modulu CBA.

 

5.3 Příjem žádostí o podporu

Žádost o podporu je přijata ŘO OP VVV pouze elektronicky prostřednictvím IS KP14+ po její finalizaci a podpisu žadatelem. Finalizaci a podpis je žadatel povinen provést do termínu uvedeného ve výzvě (nejzazší termín příjmu žádostí o podporu/datum ukončení výzvy). Žádosti o podporu finalizované/registrované po termínu uvedeném ve výzvě nebudou přijaty do procesu schvalování. Rozhodujícím datem přijetí je datum podpisu žádosti v IS KP14+.

 

5.4 Fáze schvalování projektů

 

Procesem schvalování se rozumí proces od ukončení příjmu žádostí o podporu po vydání právního aktu o poskytnutí/převodu podpory.

Délka procesu schvalování bude vždy nastavena související dokumentací výzvy, tj. Pravidla pro žadatele a příjemce – specifická část, a tozejména s ohledem na zaměření/typ podporovaných aktivit/typ projektů výzvy.

Po přijetí žádosti o podporu na základě vyhlášené výzvy prochází každá žádost o podporu jednotlivými fázemi procesu schvalování, a to při dodržení zásad transparentnosti, rovného přístupu a nediskriminace. Proces schvalování žádosti o podporu zpravidla zahrnuje:

1. Proces hodnocení
   • kontrola přijatelnosti a formálních náležitostí;
   • věcné hodnocení.
2. Proces výběru projektů

Požadavkem pro postoupení žádosti o podporu do další fáze procesu schvalování je splnění požadavků fáze předchozí. Konkrétní fáze procesu schvalování budou vždy uvedeny v rámci textu výzvy nebo v Pravidlech pro žadatele a příjemce – specifická část.

Všechny předložené žádosti o podporu projdou minimálně kontrolou kritérií přijatelnosti a formálních náležitostí. V případě, že bude ve výzvě uvedeno využití věcného hodnocení/výběru projektů, bude tento krok ze strany ŘO OP VVV zajištěn prostřednictvím hodnotitelů/arbitrů/hodnoticí komise/výběrové komise.

 

Maximální podoba procesu schvalování na úrovni OP VVV

 

5.4.1 Kontrola přijatelnosti a formálních náležitostí

 

Cílem kontroly přijatelnosti a formálních náležitostí je zejména posouzení základních věcných a administrativních požadavků kladených na žádost o podporu v příslušné výzvě.

Kontrola přijatelnosti a formálních náležitostí může být prováděna jako jeden krok nebo rozdělena do více kroků.

Kritéria kontroly přijatelnosti a formálních náležitostí jsou vylučovací, tzn. hodnocena formou splněno/nesplněno (příp. kritérium pro danou žádost o podporu irelevantní).

Při nesplnění některého z opravitelných kritérií a zároveň za podmínky splnění všech neopravitelných kritériíje žadatel prostřednictvím IS KP14+ vždy min. jednou vyzván k doplnění chybějících informací, a to ve lhůtě min. 5 pracovních dnů od data doručení žádosti ŘO OP VVV o doplnění údajů. Přesná lhůta pro doplnění bude uvedena vždy v textu žádosti ŘO OP VVV o doplnění údajů. Pokud výzva umožňuje víc než jedno doplnění chybějících informací, žadatel bude vyzván k doplnění opakovaně pouze v případě, že reaguje na první žádost ŘO OP VVV k doplnění. V případě, že žadatel na základě žádosti/žádostí ŘO OP VVV o doplnění údajů chybějící informace/podklady nedoplní (dostatečně dle požadavků ŘO OP VVV a v rámci lhůty), žádost o podporu je vyřazena z procesu schvalování.

V případě nesplnění kteréhokoli neopravitelného kritéria je žádost o podporu automaticky vyřazena z dalšího procesu schvalování.

Kritéria kontroly přijatelnosti a formálních náležitostí jsou vždy blíže specifikována v textu vyhlášené výzvy (příp. v navazující dokumentaci k výzvě), a to včetně způsobu hodnocení.

 

5.4.2 Věcné hodnocení

 

Cílem věcného hodnocení projektů je vyhodnotit kvalitu projektů s ohledem na naplňování věcných cílů programu a v případě kolových výzev umožnit srovnání projektů podle jejich kvality.

Předmětem věcného hodnocení může být také CBA. Povinnost zpracovat finanční a/nebo ekonomickou analýzu je vždy stanovena výzvou/navazující dokumentací k výzvě.

V rámci věcného hodnocení hodnotí žádosti o podporu hodnotitel/hodnoticí komise. Kritéria věcného hodnocení jsou vždy blíže specifikována v textu vyhlášené výzvy (příp. v navazující dokumentaci k výzvě), včetně maximálního počtu bodů a způsobu hodnocení. Kritéria mohou být rozlišena dle jejich funkce na:

< >vylučovací kritéria – při nesplnění kritéria je žádost o podporu vyloučena ze schvalovacího procesu; hodnoticí kritéria – za splnění/nesplnění kritéria se přidělují body;kombinovaná kritéria – za splnění/nesplnění kritéria se přidělují body, při nesplnění minimální hranice bodů, která je stanovena výzvou, je žádost o podporu vyloučena ze schvalovacího procesu.Do další fáze procesu schvalování postupují žádosti o podporu, které splní podmínky věcného hodnocení dané výzvou.

 

Věcné hodnocení může být realizováno jedním ze dvou nebo kombinací obou způsobů:

< >dvojicí hodnotitelů s příp. zapojením arbitra; hodnoticí komisí.Fáze věcného hodnocení může být rozdělena do více kroků, tzn. že hodnoticí tabulka žádosti o podporu je rozdělena na několik částí. Každou část hodnoticí tabulky zpracovává buď dvojice hodnotitelů s případným zapojením arbitra, nebo hodnoticí komise. Celkový bodový výsledek je součtem bodů ze všech kroků hodnocení.

 

Hodnotitelé s případným zapojením arbitra

Hodnocení žádostí o podporu v daném kroku provádí nezávisle na sobě dvojice hodnotitelů.

Pokud je v rámci hodnocení dvěma hodnotiteli splněna alespoň jedna z následujících podmínek, je do hodnocení daného kroku zapojen další nezávislý hodnotitel, tzv. arbitr:

< >bodové hodnocení jednotlivých hodnotitelů se v rámci alespoň jednohokritéria významně liší; celkové bodové hodnocení jednotlivých hodnotitelů se významně liší; jednotliví hodnotitelé se liší v celkovém ne/doporučení žádosti o podporu k financování, tzn., že jeden z hodnotitelů žádost o podporu doporučuje a druhý nikoli.Arbitr provádí celé hodnocení žádosti o podporu v daném kroku. Při svém hodnocení má k dispozici předešlá dvě hodnocení jednotlivých hodnotitelů. Jeho bodové hodnocení v rámci jednotlivých hodnoticích kritérií v daném kroku se musí pohybovat v bodovém rozpětí, které stanovili předešlí dva hodnotitelé. V případě, že oba hodnotitelé udělili v některém z kritérií shodný počet bodů, nesmí arbitr tento výsledek měnit, do jím zpracovávaného hodnocení tento počet bodů pouze přebírá a zpracovává celkový komentář za dané kritérium.

 

V případě zapojení pouze dvojice hodnotitelů je celkovým výsledkem věcného hodnocení žádosti o podporu v daném kroku průměr bodového hodnocení obou hodnotitelů a hodnoticí tabulky obou hodnotitelů.

V případě zapojení dvojice hodnotitelů a arbitra je celkovým výsledkem věcného hodnocení žádosti o podporu v daném kroku výše bodů udělená arbitrem a hodnoticí tabulka arbitra.

Hodnoticí komise

Hodnoticí komise je složena z minimálně tří hodnotitelů, kteří v daném kroku věcného hodnocení společně provádějí hodnocení předložených žádostí o podporu, a to dle kritérií konkrétní výzvy.

Při svém jednání se hodnoticí komise řídí Statutem a Jednacím řádem, jejichž vzory jsou  k dispozici na http://www.msmt.cz/strukturalni–fondy–1/vzory–dokumentu–op–vvv.

Svá rozhodnutí a stanoviska hodnoticí komise vždy zdůvodňuje tak, aby bylo zřejmé, na základě čeho bylo příslušné rozhodnutí učiněno.

Z jednání hodnoticí komise je pořízen zápis, který musí obsahovat minimálně následující informace: datum a čas začátku jednání, přehled hodnocených projektů a jejich bodové hodnocení včetně popisu zdůvodnění ke každému projektu. Zápis z jednání hodnoticí komise je zveřejněn nejpozději do 15 pracovních dnů od data jednání na webových stránkách programu (bez uvedení jmen účastníků hodnoticí komise). Celkovým výsledkem hodnocení projektu v daném kroku je hodnoticí tabulka hodnoticí komise.

 

5.4.3 Výběr projektů

 

Cílem výběru projektů je vybrat transparentně na základě výsledků věcného hodnocení takové žádosti o podporu, které přispějí k plnění věcných a finančních cílů programu.

Výběr projektů je zajištěn výběrovou komisí. Pro každou relevantní výzvu/skupinu výzev/prioritní osu/skupinu projektů je ustanovena výběrová komise.

Pravidla, dle kterých výběrová komise hodnotí žádosti o podporu, jsou stanovena Statutem a Jednacím řádem výběrové komise, jejichž vzory jsou k dispozici na http://www.msmt.cz/strukturalni–fondy–1/vzory–dokumentu–op–vvv.

Výběrová komise přijímá rozhodnutí o výběru již vyhodnocených projektů na základě zpracovaných hodnocení ve fázi věcného hodnocení, a to ve vazbě na výši alokace, přičemž vychází z výsledků hodnocení projektů (a pořadí projektů dle bodového ohodnocení), které provedli hodnotitelé/arbitr/hodnoticí komise.

Výběrová komise rozhoduje o tom, zda bude projekt doporučen/nedoporučen k financování, příp. doporučen s výhradou (tzn., že projekt obdrží podporu až po splnění podmínek stanovených výběrovou komisí) nebo doporučením.

Svá rozhodnutí a stanoviska výběrová komise vždy zdůvodňuje tak, aby bylo zřejmé, na základě čeho bylo příslušné rozhodnutí učiněno, každé zdůvodnění musí být transparentní, průkazné a jednoznačné. Současně nesmí být uvedené důvody v rozporu s kritérii, dle kterých byl projekt posuzován. Kritéria výběru a možné důvody pro nedoporučení žádosti o podporu jsou vždy uvedeny ve výzvě/v navazující dokumentaci k výzvě/ve Statutu a Jednacím řádu výběrové komise.

Výsledkem jednání výběrové komise je seznam doporučených a nedoporučených projektů k financování. Výběrová komise může vytvořit zásobník náhradních projektů. Zápis z jednání výběrové komise je zveřejněn nejpozději do 15 pracovních dnů od data jednání na webových stránkách programu.

 

5.4.4 Schválení velkých projektů EK

 

Po poslední fázi hodnocení a výběru projektů ŘO ověřuje správné určení typu projektu, resp. indentifikuje velké projekty.

V souladu s čl. 101 a 102 Obecného nařízení musí být velké projekty schváleny EK. EK zpracovává doporučení a připomínky k obdrženým žádostem o podporu.

Po vydání rozhodnutí EK k žádosti o podporu dochází na straně žadatele k dopracování žádosti o podporu v podobě, ve které ji schválila EK. ŘO osloví žadatele k doložení potřebných podkladů pro kompletaci podkladů pro vydání právního aktu o poskytnutí/převodu podpory pro úspěšného žadatele – viz následující kapitola 5.5. Součástí právního aktu o poskytnutí/převodu podpory je příloha Rozhodnutí EK.

 

5.5 Způsob oznámení výsledků procesu schvalování žadateli

 

Do 10 pracovních dní od ukončení každé fáze procesu schvalování projektů je žadatel vyrozuměn o výsledku dané fáze, a to změnou stavu u projektu v IS KP14+ a interní depeší.

Úspěšní žadatelé jsou po ukončení poslední fáze procesu schvalování před vydáním právního aktu osloveni prostřednictvím interní depeše ŘO OP VVV mimo jiné s žádostí o doložení dokumentace potřebné pro vydání právního aktu o poskytnutí/převodu podpory – více viz kapitola 6.3 a 6.4.

Po procesu hodnocení a výběru projektů může u projektů doporučených s výhradou probíhat proces negociace, při němž jsou ze strany žadatele upraveny žádosti o podporu v souladu se zněním výhrad hodnoticí/výběrové komise. Předmětem negociace je pouze způsob zapracování výhrad hodnoticí/výběrové komise, tj. způsob, jakým žadatel splní podmínky stanovené hodnoticí/výběrovou komisí. Předmětem negociace nemůže být změna výsledků hodnocení a výběru projektů, tzn. změna znění výhrad hodnoticí/výběrové komise. Splnění všech výhrad žadatelem je nezbytnou podmínkou pro podporu projektu.

Hodnoticí/výběrová komise může v rámci zápisu z jednání formulovat kromě výhrad také doporučení pro úspěšné žadatele. Tato doporučení mohou být následně předmětem negociací, avšak rozhodnutí, zda-li budou v žádosti o podporu zohledněna či nikoli, je v pravomoci žadatele, který o svém rozhodnutí informuje ŘO.

V případech neúspěšných žadatelů, kteří nevyužijí možnost podání připomínek a v případech, kdy žádost o podporu nebude po vyřízení připomínek vrácena zpět do procesu schvalování, vydá ŘO Rozhodnutí o ukončení administrace žádosti, které v souladu se zákonnými požadavky na doručování a prostřednictvím MS2014+, doručí žadateli. Rozhodnutí o ukončení administrace žádosti obsahuje minimálně:

< >výsledek hodnocení a výběru projektů; odůvodnění vyřazení žádosti o podporu či nedoporučení projektu k financování, ve kterém budou uvedeny důvody a podklady pro rozhodnutí, a jak se ŘO vypořádal s případným vyjádřením žadatele k podkladům rozhodnutí; výsledky hodnocení, které vedly k ukončení administrace žádosti o podporu; informaci, že proti rozhodnutí o ukončení administrace nelze podat opravný prostředek. V případě průběžné výzvy mohou neúspěšní žadatelé podat přepracovanou žádost o podporu v rámci výzvy opakovaně, pokud výzva nestanoví jinak.

 

 

 

6. KAPITOLA – PROCESY A PRAVIDLA VYDÁNÍ PRÁVNÍHO AKTU O POSKYTNUTÍ/PŘEVODU PODPORY

 

6.1 Poskytnutí finanční podpory žadateli

 

Přidělování finančních prostředků z Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání se řídí podmínkami OP VVV a dále vychází ze závazných metodických pokynů MMR a MF uvedených v kapitole 3.3, zejména Metodického pokynu pro způsobilost výdajů a jejich vykazování v programovém období 2014–2020, Metodického pokynu pro oblast zadávání zakázek pro programové období 2014–2020 a Metodického pokynu finančních toků programů spolufinancovaných z Evropských strukturálních fondů, Fondu soudržnosti a Evropského námořního a rybářského fondu na programové období 2014–2020, které tvoří součást Jednotného metodického prostředí.

Žadatel se s některými základními podmínkami platnými pro přidělování finanční podpory seznamuje již v procesu přípravy a předložení žádosti o podporu.

Jedná se o:

< >Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání; znění vyhlášené výzvy včetně dokumentace k výzvě.V případě schválení projektu k financování je nezbytné, aby se úspěšný žadatel (a tedy budoucí příjemce) podrobně seznámil se zněním právního aktu o poskytnutí/převodu podpory. Tento dokument obsahuje hlavní podmínky přidělení finanční podpory a hlavní povinnosti příjemce. Součástí právního aktu o poskytnutí/převodu podpory jsou také další dokumenty, které obsahují podmínky a pravidla, které jsou pro příjemce závazná, a jimiž bude povinen při realizaci projektu podpory řídit. Jedná se o přílohy právního aktu:

 

< >Pravidla pro žadatele a příjemce OP VVV;případně další specifikované dokumenty uvedené v právním aktu o poskytnutí/převodu podpory.Tyto dokumenty jsou průběžně aktualizovány. Závazná je však vždy verze dokumentů, označených v právním aktu o poskytnutí/převodu podpory.

 

Tyto dokumenty jsou pro příjemce zveřejněny způsobem umožňujícím dálkový přístup, včetně jejich aktualizovaných verzí, na webových stránkách Řídicího orgánu OP VVV, kterým je Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR (ŘO) – http://www.msmt.cz/strukturalni–fondy1/op–vvv a dále na http://www.dotaceeu.cz.

Vzory právních aktů na webových stránkách jsou pouze obecné a jsou ze strany Řídicího orgánu upravovány v závislosti na požadavcích/specifikách výzvy/žadatele apod.

Příjemce je povinen řídit se při realizaci projektů také platnou a účinnou legislativou České republiky a Evropské unie.

Nedílnou součástí právního aktu o poskytnutí/převodu podpory bude závazek příjemce k poskytování výstupů projektu pro využití do databáze výstupů a pro informaci veřejnosti s ohledem na skutečnost, že se jedná o veřejné prostředky, viz kapitola 7.3.3.

V právním aktu o poskytnutí/převodu podpory mohou být rovněž uvedeny milníky projektu, ke kterým příjemce bude povinen vykazovat splnění určitých předem daných hodnot (věcných i finančních).

Dále bude příjemce v právním aktu o poskytnutí/převodu podpory zavázán k poskytování součinnosti při realizaci evaluačních aktivit v rámci OP VVV.

 

6.2 Formy přidělení finančních prostředků

 

Finanční podpora bude příjemci poskytnuta v návaznosti na schválení předložené žádosti o podporu a na základě vydání právního aktu o poskytnutí/převodu podpory mezi poskytovatelem podpory a příjemcem. Poskytovatelem podpory je MŠMT (ŘO OP VVV).

Jednotlivé typy právních aktů poskytnutí/převodu podpory upravují vztahy mezi poskytovatelem podpory a příjemcem. Právní akty o poskytnutí/převodu podpory jsou zpracovány na základě závazných dokumentů OP VVV, nařízení EU a platné legislativy ČR.

Na základě výsledků hodnocení žádostí o podporu a jejich schválení k financování vypracovává ŘO OP VVV návrh následujících právních aktů o poskytnutí/převodu podpory dle typu příjemce.

< >Rozhodnutí o poskytnutí dotace v souladu s § 14 rozpočtových pravidel v případě projektů, jejichž příjemce je např. PO zřizovaná MŠMT, územní samosprávný celek, a PO, jimž je dotace poskytována na základě zvláštního zákona a jejichž příjemcem není organizační složka státu (OSS) nebo příspěvková organizace (PO OSS). Opatření NM v případě projektů, kde příjemce je OSS – MŠMT, případně ČŠI, se stanovenými konkrétními podmínkami poskytnutí podpory.  Dopis (oznámení) NM o převodu podpory/, který obsahuje Podmínky, v případě projektů mimorezortních OSS a jimi zřízených státních příspěvkových organizací, tj. OSS a PO OSS, jejichž zřizovatelem není MŠMT. V případě, že žadatelem/příjemcem je PO OSS mimorezortní OSS, mimorezortní OSS resp. zřizovatel PO OSS, následně vydává své vlastní Rozhodnutí o poskytnutí dotace dle ustanovení rozpočtových pravidel, v němž jsou respektovány Podmínky a všechny náležitosti zaslané MŠMT. Žadatelům, jehichž projekt byl schválen, budou finanční prostředky podpory poskytnuty na základě těchto právních aktů o poskytnutí/převodu podpory, vždy v závislosti na typu příjemce.

 

Povinné náležitosti všech typů právních aktů o poskytnutí/převodu podpory jsou:

< >název a adresa poskytovatele, označení příjemce dotace,účel, na který je podpora poskytována,výše poskytnuté podpory,den vydání,rozčlenění prostředků dle § 44 odst. 2 rozpočtových pravidel,způsob poskytování prostředků na projekt,závaznou dobu realizace podpořeného projektu,povinnosti příjemce dotace,podmínky pro užití dotace,sankce za neplnění podmínek právních aktů o poskytnutí/převodu podpory. 6.3 Vyrozumění o schválení žádosti o podporu z OP VVV

ŘO OP VVV po poslední fázi procesu schvalování před vydáním právního aktu v každé kolové výzvě sestaví definitivní seznam doporučených/nedoporučených žádostí o podporu k financování. U průběžných výzev se nejedná o definitivní seznam.

O doporučení žádosti o podporu k financování jsou žadatelé vyrozuměni formou Oznámení o doporučení žádosti o podporu k financování. Toto oznámení je žadatelům (resp. statutárním orgánům uvedeným v žádosti o podporu) zasláno prostřednictvím IS KP14+ zpravidla do 10 pracovních dní od podepsání seznamu doporučených/nedoporučených projektů ŘO OP VVV.

Oznámení obsahuje zejména následující údaje: 

< >výsledek dané fáze hodnocení a výběru projektů; detailní výsledky hodnocení a výběru projektu včetně výhrad (tzn. informace o nutnosti provedení změn v projektu vycházejících ze závěrů procesu schvalování – např. změny v řízení projektu, případná změna rozpočtu – krácení, úprava indikátorů a věcných aktivit) a doporučení (tzn. nezávazné změny projektu podléhající rozhodnutí žadatele);informace týkající se zahájení a ukončení projektu a způsobilosti výdajů;vzor právního aktu o poskytnutí/převodu podpory (případně s požadavkem na doplnění relevantních údajů – identifikační údaje, zastupující osoba, adresa, aktivity/etapy, číslo účtu); seznam a vzory doplňujících podkladů pro vydání právního aktu o poskytnutí/převodu podpory; informaci o lhůtě 15 kalendářních dní na seznámení se žadatele s výsledky procesu schvalování, návrhem právního aktu a seznamem doplňujících podkladů pro vydání právního aktu o poskytnutí/převodu podpory. V případě, že žádost o podporu je doporučena k financování (bez výhrad), je po uplynutí lhůty pro podání připomínek žadatel vyzván ke kompletaci podkladů pro vydání právního aktu o poskytnutí/převodu podpory (včetně lhůty pro jejich dodání) – viz kap. 6.4.

 

V případě, že žádost o podporu je doporučena k financování s výhradou, je žadatel vyzván k úpravě žádosti o podporu v IS KP14+ a kompletaci podkladů pro vydání právního aktu o poskytnutí/převodu podpory až po vyřízení připomínek, příp. marném uplynutí lhůty pro podání připomínek – viz kap. 10.1.

 

6.4 Doklady potřebné k vydání právního aktu o poskytnutí/ převodu podpory

 

Úspěšní žadatelé musí před vydáním odpovídajících právních aktů o poskytnutí/ převodu podpory zaslat poskytovateli podpory všechny požadované doklady, které poskytovatel podpory uvedl ve výzvě a v oznámení o doporučení žádosti o podporu k financování. Tyto dokumenty jsou žadatelé povinni odeslat ve lhůtě stanovené poskytovatelem podpory (zpravidla 15 pracovních dnů). V opačném případě se žadatelé vystavují riziku, že finanční podpora bude poskytnuta dalšímu projektu v pořadí, zařazenému do „Zásobníku náhradních projektů“.

Seznam podkladů potřebných pro přípravu a vydání právního aktu o poskytnutí/ převodu podpory může být konkretizován a uveden již ve výzvě nebo v navazující dokumentaci k výzvě – viz popis níže této kapitoly. Tento seznam může být dále upřesněn v oznámení zasílaném příjemci.

K požadovaným dokumentům patří např.:

1a)  Doklad o bezdlužnosti – doklad o bezdlužnosti vůči finančnímu úřadu, zdravotním pojišťovnám, České správě sociálního zabezpečení.

Doklad prokazující, že žadatel/partner nemá v evidenci daní zachyceny vymahatelné daňové nedoplatky, a to jak v České republice, tak v zemi sídla, místa podnikání či bydliště; nemá nedoplatek na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění nebo na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, a to jak v České republice, tak v zemi sídla, místa podnikání či bydliště).

Za splněné podmínky bezdlužnosti se považuje, pokud bylo poplatníkovi (plátci) daně povoleno posečkání daně nebo placení daně ve splátkách dle ust. § 156 daňového řádu, nebo placení pojistného a penále ve splátkách dle ust. § 20a zákona o pojistném na sociálním zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.

Po uplynutí data posečkání daně (odložené splatnosti) nebo data placení daně ve splátkách v předloženém dokladu o bezdlužnosti je žadatel a partner povinen opakovaně doložit doklad o bezdlužnosti prokazující neexistenci vymahatelných daňových nedoplatků.

Kdo dokládá: žadatelé a partneři kromě partnera bez finanční spoluúčasti.

Kdy se dokládá: pokud bylo doloženo pouze čestné prohlášení při podání žádosti o podporu.

Forma doložení: originál nebo úředně ověřená kopie.

1b)  Čestné prohlášení o bezdlužnosti – žadatelé a partneři kromě partnera bez finanční spoluúčasti.

Kdo dokládá: žadatelé a partneři kromě partnera bez finanční spoluúčasti.

Kdy se dokládá: pokud byly doloženy doklady o bezdlužnosti při podání žádosti o podporu.

Forma doložení: originál nebo úředně ověřená kopie.

Vzor čestného prohlášení je umístěn na webových stránkách MŠMT.

2)        Plná moc/pověření k zastupování

Kdo dokládá: žadatelé a partneři.

Kdy se dokládá: pokud byla při podání žádosti o podporu plná moc/pověření k zastupování ve formě prosté kopie.

Forma doložení: originál nebo úředně ověřená kopie.

3) Čestné prohlášení o aktivní datové schránce a závazku mít datovou schránku aktivní po celou dobu realizace a udržitelnosti projektu.

Kdo dokládá: žadatelé a partneři, pokud budou vyzvání k doložení.

Kdy se dokládá: žadatelé, pro které není zřízení datové schránky povinné, a pokud mají datovou schránku aktivní.

Pro tyto subjekty je zřízení datových schránek povinné ze zákona: orgány veřejné moci, právnické osoby zapsané v obchodním rejstříku, právnické osoby zřízené zákonem, organizační složky podniku zahraniční právnické osoby zapsané v obchodním rejstříku, advokáti, daňoví poradci a insolvenční správci.

Pro tyto subjekty není zřízení datové schránky povinné: právnické osoby nezapsané v obchodním rejstříku, tedy např. spolky, nadace, ústavy, společenství vlastníků jednotek, obecně prospěšné společnosti, příspěvkové organizace, církve, honební společnosti a zahraniční právnické osoby neregistrované v ČR.

Forma doložení: originál nebo úředně ověřená kopie.

Vzor čestného prohlášení je umístěn na webových stránkách MŠMT.

< >Smlouva o partnerství (partnerská smlouva) – pokud nebyla dodána podepsaná smlouva k žádosti o podporu, musí být dodána nejpozději v termínu pro dodání podkladů pro vydání právního aktu o poskytnutí/převodu podpory stanoveném poskytovatelem podpory.  Forma doložení: originál nebo úředně ověřená kopie.

 

Kdo dokládá: žadatelé.

Kdy se dokládá: pokud byla při podání žádosti o podporu doložena příloha „Principy partnerství“.

Vzor smlouvy o partnerství je umístěn na webových stránkách MŠMT.

Právnická osoba vykonávající činnost školy nebo školského zařízení je povinna v případě finančního partnerství respektovat požadavky stanovené v ust. § 32a školského zákona „Je-li smluvní stranou právnická osoba zřizovaná státem, krajem, obcí nebo svazkem obcí, je podmínkou platnosti smlouvy také doložka osvědčující souhlas zřizovatele s tím, aby právnická osoba smlouvu o partnerství uzavřela“.

< >Čestné prohlášení partnera (v případě partnera v projektu) – přijatelnost (oprávněnost), zajištění vlastních prostředků, likvidace, exekuce a insolvenční řízení, bezúhonnost, bezdlužnost, závěrečné čestné prohlášení. Kdo dokládá: partner.

 

Kdy se dokládá: pokud nebyl originál nebo úředně ověřená kopie doložena při podání žádosti o podporu.

Forma doložení: originál nebo úředně ověřená kopie.

Vzor čestného prohlášení je umístěn na webových stránkách MŠMT.

6)        Doklad o ročním obratu

Kdo dokládá: žadatelé a partneři vymezení výzvou, případně navazující dokumentací (např. MAS, mikroregion, soukromoprávní subjekty, atp.).

Kdy dokládá: pokud bylo při podání žádosti o podporu dodáno čestné prohlášení o doložení obratu.

Forma doložení: prostá kopie výkazů zisků a ztrát za předchozí uzavřené účetní období.

7)        Prohlášení o velikosti podniku

Kdo dokládá: žadatelé a partneři.

Kdy se dokládá: v případě aplikace Nařízení Komise č.651/2014.

Forma doložení: originál nebo úředně ověřená kopie.

Vzor čestného prohlášení je umístěn na webových stránkách MŠMT.

8)       Prohlášení o propojenosti s ostatními podniky

Kdo dokládá: žadatelé a partneři.

Kdy se dokládá: v případě aplikace Nařízení Komise č. 1407/2013, týká se projektů, kterým je poskytována podpora v režimu de minimis.

Forma doložení: originál nebo úředně ověřená kopie.

Vzor čestného prohlášení je umístěn na webových stránkách MŠMT.

< >Doklad o bankovním účtu/podúčtu –, informace o bankovním účtu nebo podúčtu určeném pro finanční operace spojené se schváleným projektem.  Je akceptován dokument vydaný bankou, obsahující všechny relevantní informace, např. ověřenou kopii uzavřené smlouvy o účtu, potvrzení o vedení účtu, výpis z účtu bez finančních údajů. Potvrzení a výpis (kromě uzavřené smlouvy o vedení účtu) nesmí být starší než 90 kalendářních dní od data zaslání vyrozumění o schválení finanční podpory ze strany poskytovatele podpory.

 

Kdo dokládá: žadatel.

Kdy se dokládá: vždy povinně.

Forma doložení: originál nebo úředně ověřená kopie.

< >Doklad o bankovním účtu zřizovatele.  Kdo dokládá: žadatel.

 

Kdy dokládá: je-li relevantní (např. v případě tzv. „průtokových dotací“ – PO územně správných celků, obce aj.).

Forma doložení: originál nebo úředně ověřená kopie.

Je akceptován dokument vydaný bankou, obsahující všechny relevantní informace, např. ověřená kopie uzavřené smlouvy o účtu, potvrzení o vedení účtu, výpis z účtu bez finančních údajů. Potvrzení (kromě uzavřené smlouvy o vedení účtu) nesmí být starší než 90 kalendářních dní od data zaslání vyrozumění o schválení finanční podpory ze strany poskytovatele podpory.

11)      Změny od doby podání žádosti o podporu

Při provádění změn před vydáním právního aktu je žadatel povinen postupovat obdobně dle kapitoly 7.2.

12)      Stavební přílohy

Kdo dokládá: dle popisu v dokumentaci k výzvě.

Forma doložení: dle popisu v dokumentaci k výzvě.

Kdy se dokládá: dle popisu v dokumentaci k výzvě.

Žadatel je povinen doložit upravenou žádost o podporu v IS KP14+ dle pokynu administrátora ŘO OP VVV včetně aktualizovaného finančního plánu předfinancování a vyúčtování (v případě nutnosti krácení rozpočtu na základě hodnocení/výběru), který bude sloužit pro nastavení závazných finančních ukazatelů projektu a pro určení výše první zálohové platby, jež bude uvedená v právním aktu o poskytnutí/převodu podpory.

 

V případě, že jsou požadovány další povinné přílohy nad rámec výše uvedených, jsou uvedeny ve PpŽP – specifická část/vyrozumění.

Formy doložení příloh:

< >„elektronického originálu“ (výpisy primárně zhotovené elektronicky nebo dokumenty podepsané zaručeným elektronickým podpisem);nebo úředně ověřené kopie v elektronické podobě – dokumenty vzniklé autorizovanou konverzí originálu v listinné podobě do elektronické podoby; nebo prosté kopie (scanu).Originál nebo úředně ověřenou kopii je žadatel/partner povinen přeložit na vyžádání ŘO OP VVV nebo při kontrole.

 

6.5 Přidělení finanční podpory

 

Po dodání požadovaných dokladů žadatelem poskytovatel podpory zahájí kompletaci a přípravu podkladů pro vydání právního aktu o poskytnutí/převodu podpory. Právní akt o poskytnutí/ převodu podpory je vydán nejpozději do 3 měsíců od výběru projektu, resp. od data, kdy žadatel vybraného projektu předloží všechny podklady požadované poskytovatelem podpory k vydání právního aktu o poskytnutí/převodu podpory. Lhůtu může ŘO OP VVV upřesnit, resp. zkrátit, v rámci navazující dokumentace k výzvě.

Právní akt o poskytnutí/převodu podpory je příjemci zaslán prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky. Není-li možné právní akt doručit do datové schránky, doručuje se prostřednictvím provozovatele poštovních služeb. Právní akt je také uložen v MS2014+ a IS KP14+. Právní akt o poskytnutí/převodu podpory nabývá účinnosti dnem podpisu poskytovatelem podpory.

Vydáním právního aktu o poskytnutí/převodu podpory se žadatel stává příjemcem a je povinen řídit se při realizaci projektu závaznými podmínkami uvedenými v právním aktu o poskytnutí/ převodu podpory a v Pravidlech pro žadatele a příjemce OP VVV.

Příjemce je oprávněn požádat o změnu právního aktu o poskytnutí/převodu podpory pouze v souladu s rozpočtovými pravidly, a pravidly stanovenými v PpŽP (zejména v kapitole 7.2).

Změnu práv nebo povinností v právním aktu o poskytnutí/převodu podpory lze na základě žádosti příjemce provést formou změnového řízení v IS KP14+, a to pouze  za podmínek umožněných § 14 odst. 13 písm. a) rozpočtových pravidel.

Poskytovatel podpory je oprávněn na základě žádosti příjemce v právním aktu o poskytnutí/ převodu podpory změnit:

< >poskytovanou částku nebo částku, do jejíž výše může být dotace poskytnuta; lhůtu, v níž má být stanoveného účelu dosaženo; případné další podmínky, které musí příjemce v souvislosti s použitím dotace splnit; u dotací, jejichž součástí jsou peněžní prostředky podle § 44 odst. 2 písm. b), d), f) nebo h),rozpočtových pravidel, částku těchto prostředků (§ 44 odst. 6 rozpočtových pravidel); ostatní povinnosti, které příjemce v souvislosti s poskytnutím dotace plní a jejichž nedodržení není neoprávněným použitím podle § 3 písm. e). V právním aktu o poskytnutí/převodu podpory nelze měnit, je-li příjemce dotace právnickou osobou:

 

< >název, adresu sídla a identifikační číslo osoby,název a adresu poskytovatele,účel, na který je poskytovaná částka určena,pokud není rozpočtovými pravidly (ust. 14a až 14d) upraveno (blíže viz kapitola 7.2.2). Poskytovatel podpory vydá tzv. Rozhodnutí o změně právního aktu o poskytnutí/převodu podpory, ve kterém stanoví, jaké náležitosti původního právního aktu o poskytnutí/převodu podpory se mění, popř. nahrazují, přičemž původní právní akt o poskytnutí/ převodu podpory zůstává nadále v platnosti.

 

Opravy zřejmých nesprávností, jimiž jsou zejména chyby v psaní a počtech, a z těchto zřejmých nesprávností vyplývající změny projektů, které nemění závazné ukazatele, se provádějí vydáním Opravného rozhodnutí právního aktu o poskytnutí/převodu podpory i bez žádosti příjemce.

Podmínky právního aktu o poskytnutí/převodu podpory (§ 14 odst. 4 písm. g) rozpočtových pravidel) mohou být změněny pouze do okamžiku, kdy v důsledku jejich porušení dojde k PRK.

Rozhodnutí o změně právního aktu o poskytnutí/převodu podpory a Opravné rozhodnutí je příjemci zasláno prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky. Není-li možné právní akt doručit do datové schránky, doručuje se prostřednictvím provozovatele poštovních služeb. Rozhodnutí o změně právního aktu o poskytnutí/převodu podpory a Opravné rozhodnutí jsou také uloženy v MS2014+ a IS KP14+.

 

 

7. KAPITOLA – PROCESY A PRAVIDLA PROJEKTOVÉHO ŘÍZENÍ

 

7.1 Monitorování

 

Monitorování je nedílnou součástí projektového cyklu. Cílem monitorování je průběžné sbírání, třídění, agregování, ukládání dat a informací a zjišťování stavu a pokroku v realizaci projektů  a porovnávání získaných informací s výchozími hodnotami a předpokládaným plánem i po jeho realizaci (např. indikátory výsledků). Monitorovací aktivity mají vedle kontrolních a hodnoticích (evaluačních) činností také částečně preventivní funkci související se včasným zachycením možných rizik a potenciálních nesrovnalostí. Monitorování je soustavnou činností, která probíhá během celého trvání projektu. Monitorování projeku se provádí buď formou administrativního ověřování (prostřednictvím monitorovacích zpráv a monitorovacích návštěv) nebo prostřednictvím kontroly na místě (viz. kapitola 9.1).

Příjemce finanční podpory musí plnit povinnosti spojené s monitorováním, tj. zejména podávání pravidelných zpráv (monitorovací zprávy) o realizaci projektu.

Typy monitorovacích zpráv:

< >průběžná zpráva o realizaci projektu (ZoR projektu), informace o pokroku v realizaci projektu (IoP), závěrečná zpráva o realizaci projektu (ZZoR projektu), závěrečná zpráva o realizaci projektu za celé období realizace projektu (ZZoR za celé období realizace), průběžná zpráva o udržitelnosti projektu (ZoU projektu), závěrečná zpráva o udržitelnosti projektu (ZZoU projektu). Relevantní typy monitorovacích zpráv a frekvence jejich předkládání jsou uvedeny v navazující dokumentaci k výzvě a následně v právním aktu o poskytnutí/převodu podpory.

 

Vzory příloh k monitorovacím zprávám/ŽoP jsou pro informaci umístěny na webových stránkách MŠMT http://www.msmt.cz/strukturalni–fondy–1/prehled–vzoru–prilohy–

monitorovacich–zprav. Finální znění vzorových příloh budou k dispozici v IS KP14+ u příslušné výzvy.

V případě potřeby může být ze strany ŘO OP VVV provedena tzv. „monitorovací návštěva“, v rámci níž bude ověřován stav, ve kterém se projekt nachází a dále především diskutovány či řešeny nejasnosti nebo problémy projektu, které si vyžadují konzultaci příjemce s ŘO OP VVV. Tímto způsobem lze předcházet již nenapravitelným pochybením a příp. sankcionování příjemce. Z monitorovací návštěvy zpracuje ŘO OP VVV záznam v MS2014+ (modul

Monitorovací návštěva). O zpracování záznamu z monitorovací návštěvy informuje ŘO OP VVV přjemce formou interní depeše.

 

Evaluační aktivity

 

Příjemce/partner projektu je také povinen poskytovat součinnost při realizaci evaluačních aktivit v rámci OP VVV, a to po celou dobu realizace projektu, po dobu jeho udržitelnosti a kdykoliv to bude v souvislosti s řešením projektu nutné.  Cílem realizace evaluačních aktivit programu je vyhodnocování úspěšnosti intervencí OP VVV realizovaných na úrovni programu, prioritních os, investičních priorit, specifických cílů, výzev i jednotlivých projektů. Příjemce projektu se podílí na základě oslovení ŘO OP VVV na evaluačních aktivitách, a to např. formou účasti na řízených rozhovorech, dotazníkových šetřeních, apod. Závazek příjemce/partnera poskytovat součinnost při vyhodnocování úspěšnosti intervencí OP VVV bude nedílnou součástí právního aktu o poskytnutí/převodu podpory. Specifika pro evaluační aktivity budou dle relevantnosti dále upřesněna v konkrétní výzvě, případně v navazujících dokumentech k dané výzvě.

 

7.1.1 Průběžná zpráva o realizaci projektu (včetně průběžné žádosti o platbu)

 

Průběžná zpráva o realizaci projektu (ZoR projektu) slouží k informování ŘO OP VVV o postupu prací na projektu schváleném v rámci OP VVV. Zahrnuje jak věcný, tak finanční monitoring projektů. Je nástrojem pro sledování a vyhodnocování postupu prací v rámci schváleného projektu. Důraz je kladen na popis prací provedených v období od předložení předchozí ZoR projektu. ZoR projektu obsahuje informace o dodržování původního harmonogramu prací v tomto období, změny v realizaci prací a jejich důvody. ZoR projektu obsahuje i popis činností a aktivit plánovaných na následující sledované období.

 

Příjemce předkládá průběžnou ZoR projektu společně s žádostí o platbu (ŽoP).

 

Příjemce předkládá ZoR projektu/ŽoP v závislosti na typu financování projektu následovně:

 

< >u projektů s ex-post a kombinovaným financováním společně s ŽoP s doloženými požadovanými doklady; u projektů s ex-ante financováním společně s vyúčtováním prostředků poskytnutých ze státního rozpočtu na předfinancování a s další žádostí o platbu (zaslání dalších finančních prostředků). Příjemce je povinen předkládat poskytovateli podpory průběžně ZoR projektu a ŽoP včetně všech nezbytných příloh (např. harmonogram klíčových aktivit, doklady o úhradě výdajů uvedených v soupisce dokladů, faktury apod.). První průběžnou ZoR projektu /ŽoP včetně všech nezbytných příloh předkládá příjemce do 20 pracovních dnů po uplynutí 3 měsíců ode dne vydání právního aktu o poskytnutí/převodu podpory, a každou další průběžnou ZoR projektu/ŽoP do 20 pracovních dnů, zpravidla po uplynutí 6 měsíců od ukončení předchozího sledovaného (monitorovacího) období. V textu výzvy k předkládání žádostí o podporu, resp. v právním aktu o poskytnutí/ převodu podpory, může poskytovatel podpory určit délku sledovaného období kratší. V případě, že je výzvou definována zpětná způsobilost výdajů (tudíž zahájení projektu/zahájení fyzické realizace projektu je možné před vydáním právního aktu o poskytnutí/ převodu podpory), tak tyto zpětně způsobilé výdaje příjemce předkládá zpravidla v první průběžné ZoR projektu/ŽoP.

 

Posunutí termínu předložení ZoR projektu/ŽoP

 

V případě, že ŘO OP VVV neobdrží od příjemce ZoR projektu/ŽoP v termínu stanoveném v právním aktu o poskytnutí/převodu podpory, je příjemci zaslána formou interní depeše Žádost o zjednání nápravy s upozorněním na možné uplatnění finančního postihu dle právního aktu o  poskytnutí/převodu podpory. V interní depeši je stanovena lhůta max. 10 pracovních dní pro předložení ZoR projektu/ŽoP v náhradním termínu. Tato lhůta se počítá ode dne následujícího po dni,  kdy měla být ZoR projektu/ŽoP předložena v řádném termínu. Výše uvedené platí i v případě, že příjemce požádá prostřednictvím interní depeše o posunutí termínu předložení ZoR projektu/ŽoP před řádným termín stanoveného ve finančním plánu projektu. ŘO OP VVV po posuzení žádosti informuje příjemce prostřednictvím interní depeše o vyhovění/nevyhovění žádosti o posunutí termínu. V případě nedodržení náhradního termínu pro předložení ZoR projektu/ŽoP ŘO přistoupí k uplatnění finančního postihu dle právního aktu o poskytnutí/ převodu podpory.

 

Termín pro předložení jedné a téže ZoR projektu/ŽoP je možné prodloužit pouze jednou, tj. je možné stanovit pouze jeden náhradní termín.

 

Vrácení ZoR projektu/ŽoP k dopracování

 

V případě, kdy je ZoR projektu/ŽoP vrácena příjemci k přepracování, opravě anebo doplnění, ŘO OP VVV definuje vždy plný výčet nedostatků ZoR projektu/ŽoP, pokud se ŘO OP VVV nedohodne s příjemcem jinak (například v případě rozsáhlých ZoR projektu/ŽoP je možné připomínkování fázovat z důvodu plynulého vypořádání). Příjemce je povinen vypořádat připomínky ZoR projektu/ŽoP ve lhůtě stanovené ŘO OP VVV. Standardně stanoví ŘO OP VVV lhůtu zpravidla na 10 pracovních dní, avšak v závislosti na charakteru a rozsahu nedostatků může stanovit i lhůtu kratší nebo delší (při adminitraci ZoR projektu/ŽoP je důležité posuptovat v případě jejího vrácení k dopracování tak, aby byla dodržena lhůta 90 kalendářních dnů).

 

Nedostatečná lhůta pro vypořádání připomínek k ZoR projektu/ŽoP

 

V případě, že příjemce vyhodnotí, že lhůta pro vypořádání připomínek není dostatečná, požádá ŘO OP VVV prostřednictvím IS KP14+ o její prodloužení, a to s dostatečným časovým předstihem (minimálně 2 pracovní dny před uplynutím lhůty). Projektový administrátor/ administrátorka ŘO OP VVV po obdržení žádosti sdělí náhradní termín pro odevzdání vypořádání připomínek k ZoR projektu/ŽoP prostřednictvím interní depeše v IS KP14+. Maximální lhůta pro prodloužení termínu předložení vypořádání připomínek k ZoR projektu/ŽoP je 10 pracovních dní. Tato lhůta se začíná počítat ode dne následujícího po dni, ke kterému mělo být vypořádání připomínek ZoR projektu/ŽoP předloženo. O toto prodloužení termínu může příjemce požádat zpravidla jenom jednou (ne při každém opětovném doplnění v rámci jedné ZoR projektu/ŽoP – pokud ve zcela výjimečných případech ŘO OP VVV nerozhodne jinak).

 

Dřívější předložení ZoR projektu/ŽoP

 

V mimořádných případech může příjemce požádat ŘO OP VVV o dřívější předložení ZoR projektu/ŽoP. Děje se tak prostřednictvím změnového řízení, kde příjemce žádá o podstatnou změnu harmonogramu ZoR projektu a finančního plánu projektu (ŽoP). Je-li změnové řízení schváleno, předkládá příjemce ZoR projektu/ŽoP v požadovaném dřívějším termínu. Harmonogram dalších ZoR projektu/ŽoP se posouvá v závislosti na délce monitorovacího období určené v právním aktu o poskytnutí/převodu podpory. V případě ex-ante financování, může být první průběžná ZoR projektu/ŽoP předložena v dřívějším termínu, ale až po proplacení první zálohové platby ze strany poskytovatele podpory.

 

Předložení ZoR projektu/ŽoP

 

ZoR projektu/ ŽoP příjemce předkládá v elektronické podobě na předepsaném formuláři uvedeném v modulu Zprávy IS KP14+. Společně se ŽoP příjemce předkládá naskenované účetní a jiné doklady, které jsou nezbytné pro prokázání způsobilosti výdajů předkládaných v dané ŽoP.

V případě projektů realizovaných žadatelem/příjemcem, který má dle § 2 ods. 1 zákona č. 340/2015 Sb., o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o registru smluv“) povinnost uveřejňovat soukromoprávní smlouvy prostřednictvím registru smluv, má tento žadatel/příjemce povinnost ke každé takto zaregistrované smlouvě, která souvisí s realizací projektu a která slouží k prokázání způsobilosti výdajů projektu, uvádět při jejím předložení příslušné ID smlouvy, pod kterým je vedená v registru smluv. Toto ID smlouvy uvede žadatel/příjemce buď v samotné Smlouvě, nebo jej uvede do textového pole v rámci ZoR projektu u příslušné aktivity, v rámci které k uzavření této smlouvy došlo.

V ŽoP v případě ex-ante financování příjemce předkládá vyúčtování finančních prostředků předfinancovaných v rámci zálohových plateb. Součástí je zpravidla požadavek na proplacení další zálohové platby. V případě, že již byly ze státního rozpočtu převedeny příjemci veškeré prostředky určené na realizaci projektu, předkládá příjemce ŽoP, která obsahuje pouze vyúčtování předchozí zálohové platby. Příjemce je povinen před předložením každé ŽoP provést revizi stavu čerpání finančních prostředků schváleného projektu a v případě, že příjemce sám usoudí, že má dostatečnou finanční rezervu předfinancování pro následující období realizace projektu, předkládá ŽoP, která obsahuje pouze vyúčtování předchozí zálohové platby.

V ŽoP v případě ex-post financování příjemce předkládá požadavek na zpětné proplacení způsobilých výdajů vynaložených na realizaci projektu z jeho vlastních zdrojů.

V případě provádění kombinovaných plateb předkládá příjemce v ŽoP jak uhrazené výdaje, tak neuhrazené náklady. Pravidla pro financování způsobem kombinovaných plateb jsou uvedena v kapitole 8.1.3.

 

Dohoda mezi ŘO OP VVV a příjemcem o nepředložení poslední průběžné ZoR projektu/ŽoP

 

Po dohodě s projektovým administrátorem/administrátorkou ŘO OP VVV (formou interních depeší v IS KP14+) lze dohodnout případné nepředkládání poslední řádné ZoR projektu/ŽoP, a to na základě žádosti o podstatnou změnu, viz kapitolu 7.2.2, jako změna nezakládající změnu právního aktu o poskytnutí/převodu podpory. Tato dohoda je možná v případě, že by poslední průběžná ZoR projektu/ŽoP měla být předložena dva měsíce před ukončením realizace projektu nebo v termínu kratším než dva měsíce před ukončením realizace projektu. Příjemce požádá ŘO OP VVV o nepředložení ZoR projektu/ŽoP a o úpravu finančního plánu obdobným způsobem, jako v případě dřívějšího předložení ZoR projektu/ŽoP. ŘO OP VVV následně může povolit vypracování pouze závěrečné ZoR projektu (ZZoR projektu)/ závěrečné ŽoP (ZŽoP).  Lhůty pro administraci ZoR projektu/ŽoP

Celková doba administrace ZoR projektu/ŽoP od podání příjemcem do schválení ze strany ŘO OP VVV nepřekročí 40 pracovních dnů. V případě, že předložená ZoR projektu/ŽoP, nebo požadované podklady, obsahují nedostatky nebo jsou neúplné, obrací se ŘO OP VVV na příjemce s žádostí, aby uvedené nedostatky ve stanovené lhůtě odstranil. Standardně stanoví ŘO OP VVV lhůtu na odstranění nedostatků a doplnění v rozsahu zpravidla na 10 pracovních dní, avšak v závislosti na charakteru a rozsahu nedostatků může stanovit i lhůtu kratší nebo delší. Po dobu, po kterou je ZoR projektu/ŽoP u příjemce, dochází k pozastavení běhu lhůty 40 pracovních dní. Jakmile je nedostatek odstraněn, začíná tato lhůta 40 pracovních dní běžet znovu od začátku. Celková doba administrace ZoR projektu/ŽoP včetně pozastavení lhůty však nesmí přesáhnout lhůtu 90 kalendářních dní od jejího podání příjemcem do schválení ze strany ŘO OP VVV v případě ZoR projektu a do proplacení v případě ŽoP. O schválení/ neschválení ZoR projektu a proplacení/neproplacení ŽoP je příjemce informován prostřednictvím interní depeše. Neschválení ZoR projektu znamená nesouhlas se zaslanou formou nebo obsahem ZoR projektu (např. obsahuje nepravdivé nebo pochybné údaje, které příjemce nedokázal obhájit doložením doplňující dokumentace). Neschválení ŽoP nastává ze strany ŘO OP VVV pouze tehdy, jsou-li na ní zamítnuty veškeré předkládané výdaje. Administrace ZoR projektu/ŽoP Administrátor/administrátorka ŘO OP VVV ověří formální náležitosti ZoR projektu/ŽoP. Následně je možné ze strany ŘO OP VVV vrátit ZoR projektu/ŽoP příjemci k doplnění, nebo je možné případné nedostatky řešit až v průběhu procesu hodnocení obsahu ZoR projektu/ŽoP. Příjemce je o důvodech vrácení informován prostřednictvím interní depeše.

ŘO OP VVV nastavuje obsah ZoR projektu a obsah i formát příloh v MS2014+ v návaznosti na vyhlášené výzvy k předkládání žádostí o podporu (tj. formát ZoR projektu se může lišit pro projekty podpořené v různých výzvách). Vzor ZoR projektu je uveden v kapitole 18 v příloze č. 2.

Po schválení ŽoP je její proplacení (resp. v případě ex-ante financování proplacení další zálohové platby) provedeno nejpozději do 10 pracovních dnů od jejího schválení ŘO OP VVV.

V případě, že příjemce není schopen doložit veškeré účetní doklady k výdajům, které předložil v dané ŽoP (ani po dodatečném vyzvání k jejich doložení ze strany poskytovatele podpory při administraci dané ŽoP),  mohou být tyto výdaje ze strany příjemce na podnět ŘO OP VVV vyjmuty z dané ŽoP. Tyto vyjmuté výdaje, nejsou nezpůsobilé a nejsou označené jako nesrovnalost. V takovém případě může příjemce tyto výdaje dostatečně doložené předložit v rámci následujících ŽoP. Pokud příjemce tyto vyjmuté výdaje nepředloží nejpozději v závěrečné ŽoP, stávají se tyto výdaje nezpůsobilými a o jejich proplacení již příjemce nemůže požádat. Další informace k závěrečné ŽoP jsou uvedeny v kapitole 7.3.3. V případě krácení soupisky dokladů o nezpůsobilé výdaje ze strany ŘO, má příjemce k dispozici fínální verzi soupisky dokladů po automatickém přenosu dat z CSSF14+ do IS KP14+.

V případě, že ŘO OP VVV zjistí, že se příjemce dopustil porušení podmínek, za kterých mu byla dotace poskytnuta, ŘO OP VVV vyhodnotí dotčené výdaje jako nezpůsobilé a v souvislosti s tím má mimo jiné možnost dotčené prostředky nevyplatit (zkrátit ŽoP). Bližší postup případů vymáhání prostředků dotčených pochybením příjemce je uveden v kapitole 9.2.

V případě, že je nezbytné při kontrole podkladů k ZoR projektu/ŽoP požádat o vyjádření jiné orgány (a není možné výdaje z předložené ŽoP vyjmout), dochází k pozastavení lhůty 40 pracovních dnů pro adminitraci dané ZoR projektu/ŽoP po nezbytně nutnou dobu. Stejně tak se lhůty pozastavují v případě aplikace následujícího odstavce.

Pokud ŘO OP VVV v rámci administrace ŽoP dospěje k podezření, že došlo k porušení rozpočtové kázně podle  rozpočtových pravidlel, k trestnému činu, který souvisí s operací spolufinancovanou z rozpočtu EU, či ke správnímu deliktu zadavatele či dodavatele ve smyslu ZVZ, ŘO OP VVV předá případ kompetentnímu orgánu k dalšímu šetření, tj. orgánu finanční správy (dále jen „OFS“), Policii ČR či státnímu zástupci, ÚOHS.

Poskytovatel podpory může v průběhu realizace projektu navrhnout dočasné pozastavení proplácení. To nastane v případě:

< >když administrátor/administrátorka při administraci ŽoP identifikuje výrazný rozdíl mezi částkami, které byly ze strany poskytovatele podpory na daný projekt proplaceny, a mezi částkami, které byly ze strany příjemce z těchto proplacených zálohových plateb vyúčtovány; když současně příjemce nedoloží finanční plán vyúčtování dalších sledovaných období, který by odpovídal potřebě proplatit požadovanou výši zálohové platby v rámci dané ŽoP; že ŘO OP VVV identifikuje podezření na podvod týkající se dosud nevyplacených částek, které by toto podezření mohlo ohrozit – např. podvodné získání dotace, podezření na nepravdivé vykazování aktivit apod. Administrátor/administrátorka ŘO OP VVV zpracuje v součinnosti s příjemcem návrh dočasného pozastavení proplácení a zohlední v něm plán vyúčtování a harmonogram plánovaných aktivit projektu v dalších monitorovacích obdobích.

 

O schválení dočasného pozastavení proplácení je následně příjemce informován prostřednictvím interní depeše v IS KP14+. Současně je příjemce povinen nejpozději do termínu předložení následující ŽoP oznámit poskytovateli podpory změnu finančního plánu prostřednictvím změnového řízení v IS KP14+.

Vratka nevyužitých finančních prostředků v průběhu realizace projektu

V průběhu realizace projektu příjemce může vrátit v rámci jednoho kalendářního roku nevyužité finanční prostředky, které mu byly zaslány formou zálohových plateb. Z toho důvodu finanční administrátor/administrátorka příslušného oddělení ŘO OP VVV prostřednictvím interní depeše v IS KP14+ vyzývá příjemce zpravidla do 15. listopadu v daném kalendářním roce k vrácení nevyužitých finančních prostředků, které v daném roce příjemci předfinancoval. Současně musí platit, že se jedná o finanční prostředky, které už příjemce nevyužije do konce daného kalendářního roku. V případě, že příjemce bude výše uvedenou vratku finančních prostředků posílat, je povinen na základě této výzvy zaslat prostřednictvím interní depeše avízo k dané vratce finančnímu administrátoru/administrátorce příslušného oddělení ŘO OP VVV nejlépe 5 pracovních dní předem, ale minimálně 1 pracovní den před zasláním finančních prostředků na účet poskytovatele podpory. Pro jednodušší evidenci uvede příjemce v avízu jako povinnou položku, variabilní symbol registrační číslo projektu. Finanční prostředky musí být na účtu poskytovatele podpory připsány nejpozději do termínu, který stanový poskytovatel podpory v zaslané výzvě k provedení vratky.

ŽoP vystavované z úrovně ŘO OP VVV

ŽoP jsou vystavovány v IS KP14+ příjemcem. Pouze v následujících případech je možné vystavit ŽoP z úrovně ŘO:

a) při úhradě první zálohové platby (v případě ex-ante financování) a zálohových plateb vycházejících přímo z právního aktu o poskytnutí/převodu podpory;

b) v rámci administrace vratky nevyužitých finančních prostředků, které byly předfinancovány ve stejném roce;  c) v rámci administrace dodatečné ŽoP – v případě, když ŘO OP VVV při administraci dané

ŽoP pokrátí výši předložených výdajů a následně danou ŽoP v ponížené výši proplatí, příjemce může předložit Žádost o přezkum. Pokud ŘO OP VVV žádosti vyhoví, jsou krácené výdaje opětovně proplaceny. Příjemce může předložit Žádost o přezkum  v průběhu realizace projektu, kdy ještě nebyla předložená a schválená závěrečná ŽoP – v takovém případě může příjemce tyto krácené výdaje opětovně předložit v některé z dalších ŽoP, v rámci které mu pak budou následně proplaceny (nejpozději musí tyto výdaje předložit v závěrečné ŽoP). V případě , že závěrečná ŽoP už byla ze strany ŘO OP VVV schválená a ŘO OP VVV se rozhodne žádosti o přezkum vyhovět, vystavuje ŘO OP VVV tzv. dodatečnou ŽoP, na jejímž základě bude doplacena částka krácených způsobilých výdajů z předchozího období.

 

7.1.2 Informace o pokroku v realizaci projektu

 

IoP slouží k průběžnému sledování postupu realizace projektů schválených k spolufinancování z fondů ESIF v období od vydání právního aktu o poskytnutí/převodu podpory do předložení první ZoR projektu a v období mezi předložením dalších průběžných a závěrečné ZoR projektu. Informace o pokroku v realizaci projektu neobsahuje žádost o platbu. IoP projektu je doplňkový nástroj k ZoR projektu, který ŘO může využít v rámci řízení a koordinace implementace programu a jednotlivých projektů. Požadavek na předkládání tohoto typu zprávy má možnost ŘO OP VVV stanovit kdykoliv v průběhu realizace projektu od okamžiku, kdy identifikuje v projektu nějaké zásadní nedostatky nebo hrozby zabraňující plynulé realizaci aktivit projektu.

Minimální informace v případě požadavku na předložení IoP, která musí být Admin OA zaslána v interní depeši v MS2014+ je:

< >konkrétní frekvence/období, do kdy má být IoP předložena, včetně předběžné informace, po jaké období bude tato zpráva po příjemci vyžadována; na základě jakých skutečností je předložení této zprávy vyžadováno. Informace o pokroku v realizaci projektu příjemce předkládá v elektronické podobě na předepsaném formuláři uvedeném v modulu Zprávy v IS KP14+.

 

Následující IoP může příjemce podat, jakmile je předchozí informace schválena poskytovatelem.

Ověřování, schvalování a administrace IoP je zajištěna projektovým administrátorem/ administrátorkou ŘO OP VVV a probíhá stejným způsobem jako kontrola ZoR projektu, viz kapitola 7.1.1.

ŘO OP VVV nastavuje obsah zprávy a obsah i formát příloh v MS2014+ v návaznosti na vyhlášené výzvy k předkládání žádostí o podporu (tj. formát zprávy se může lišit pro projekty podpořené v různých výzvách). Vzor IoP je uveden v kapitole 18 v příloze č. 4.

 

7.1.3 Závěrečná zpráva o realizaci projektu

 

Závěrečná zpráva o realizaci projektu (ZZoR) poskytuje ŘO OP VVV informaci o stavu projektu do ukončení jeho (fyzické) realizace. Obsah ZZoR projektu hodnotí úspěšnost celého projektu a informuje o výsledcích a splněných aktivitách realizovaných v rámci projektu. ZZoR projektu musí obsahovat podrobný popis podmínek, v nichž byl projekt realizován, souhrnnou informaci o přijatých opatřeních k publicitě projektu, informaci o splnění všech podmínek, parametrů a indikátorů definovaných v žádosti o podporu, právním aktu o poskytnutí/převodu podpory, zdrojích financování a o skutečnostech, které mohou být použity k vyhodnocení dopadu a synergií projektu.

Příjemce předkládá ZZoR projektu obsahující informace, které pokrývají období od poslední schválené ZoR projektu do data ukončení (fyzické) realizace projektu a současně období, které souvisí s fyzickou realizací projetku ale úhrada výdajů proběhla až po datu ukončení (fyzické) realizace projektu,  maximálně však do data podání ZZoR projektu. Příjemce předkládá ZZoR projektu společně se závěrečnou ŽoP, viz kapitola 7.3.3.

Příjemce je povinen předložit ŘO OP VVV ZZoR projektu do 40 pracovních dní od data ukončení (fyzické) realizace projektu. V případě, že ŘO OP VVV neobdrží od příjemce ZZoR projektu v termínu stanoveném v právním aktu o poskytnutí/převodu podpory, příjemci je zaslána formou interní depeše Žádost o zjednání nápravy s upozorněním na možné uplatnění finančního postihu dle právního aktu o poskytnutí/převodu podpory. V interní depeši je stanovena lhůta pro předložení ZZoR projektu v náhradním termínu na 10 pracovních dní. Tato lhůta se začíná počítat ode dne doručení této interní depeše. V případě nedodržení náhradního termínu pro předložení ZZoR projektu je možné přistoupit k uplatnění finančního postihu dle právního aktu o poskytnutí/převodu podpory.

V případě projektu, který generuje příjmy podle čl. 61 Obecného nařízení, příjemce dokládá společně se ZZoR projektu přepočet finanční mezery dle skutečně dosažených hodnot. Kontrola ZZoR projektu probíhá stejným způsobem jako kontrola ZoR, viz kapitola 7.1.1.

ŘO OP VVV nastavuje obsah zprávy a obsah i formát příloh v MS2014+ v návaznosti na vyhlášené výzvy k předkládání žádostí o podporu (tj. formát zprávy se může lišit pro projekty podpořené v různých výzvách). Vzor ZZoR projektu je uveden v kapitole 18 v příloze č. 2.

 

7.1.4 Závěrečná zpráva projektu za celé období realizace projektu (dále ZZoR za celé období realizace)

 

ZZoR projektu za celé období realizace projektu obsahuje informace o celém období realizace projektu a  je předkládaná příjemcem společně se závěrečnou ŽoP.

Předkládání této zprávy je povinné pouze pro příjemce splňující jednu z níže uvedených podmínek:

< >investiční projekty s objemem celkových způsobilých výdajů nad 100 mil. Kč dle právního aktu o poskytnutí/převodu podpory; projekty, u kterých s poslední ŽoP, resp. vyúčtováním, pokračuje fyzická a/nebo finanční realizace akce⁵², jejíž součástí byl projekt spolufinancovaný z ESIF. U projektů, které splňují jednu z výše uvedených podmínek, předkládá příjemce pouze ZZoR za celé období realizace, a to po ukončení (fyzické) realizace projektu a/nebo finanční realizace akce. Lhůty pro předkládání této zprávy stejné jako u ZZoR projektu (viz kapitola 7.1.3).

 

Kontrola ZZoR projektu za celé období realizace probíhá stejným způsobem jako kontrola ZoR projektu, viz kapitola 7.1.1.

Další informace k této zprávě jsou uvedeny v kapitole 7.3.3.

Kontrola ZZoR projektu za celé období realizace probíhá stejným způsobem jako kontrola ZoR projektu, viz kapitola 7.1.1.

ŘO OP VVV nastavuje obsah ZZoR projektu za celé období realizace projektu a obsah i formát příloh v MS2014+ v návaznosti na vyhlášené výzvy k předkládání žádostí o podporu (tj. formát zprávy se může lišit pro projekty podpořené v různých výzvách). Vzor ZZoR projektu za celé období realizace projektu je uveden v kapitole 18 v příloze č. 3.

 

7.1.5 Průběžná zpráva o udržitelnosti projektu

 

Průběžnou zprávu o udržitelnosti projektu předkládá příjemce po dobu stanovenou v právním aktu o poskytnutí/převodu podpory. Předkládá se vždy za každý uplynulý rok, sledované (monitorovací) období se počítá buď od skutečného data ukončení (fyzické) realizace projektu (platí pro projekty financováné z ESF) nebo od data, kdy projekt nabyl centrální stav „Projekt finančně ukončen ze strany ŘO“ (týká se projektů financovaných z EFRR), nejpozději 10. pracovní den po uplynutí každého jednoho roku udržitelnosti. Konkrétní okamžik sledovaného (monitorovacího) období je vymezeno ve výzvě/v právním aktu o poskytnutí/ převodu podpory.

Ověřování, schvalování a další administrace průběžné zprávy o udržitelnosti projektu je v kompetenci pověřeného pracovníka ŘO OP VVV a probíhá stejným způsobem jako kontrola ZoR projektu, viz kapitola 7.1.1.

Příjemce předkládá zprávy prostřednictvím IS KP14+, součástí zpráv není žádost o platbu. ŘO OP VVV nastavuje obsah zprávy a obsah i formát příloh v tomto informačním systému v návaznosti na vyhlášené výzvy k předkládání žádostí o podporu (tj. formát zprávy se může lišit pro projekty podpořené v různých výzvách).

Vzor průběžné zprávy o udržitelnosti projektu je uveden v kapitole 18 v příloze č. 5.

 

7.1.6 Závěrečná zpráva o udržitelnosti projektu

 

Po ukončení doby udržitelnosti, která se počítá buď od skutečného data ukončení (fyzické) realizace projektu (platí pro projekty financováné z ESF) nebo od data, kdy projekt nabyl centrální stav „Projekt finančně ukončen ze strany ŘO“ (týká se projektů financovaných z EFRR), resp. do 10 pracovních dnů od jejího uplynutí, příjemce předkládá závěrečnou zprávu o udržitelnosti projektu. Zpráva se předkládá ve stejné formě a obsahu jako průběžná zpráva o udržitelnosti projektu. Součástí Závěrečné zprávy o udržitelnosti projektu je Vyhodnocení úspěšnosti realizace projektu, resp. realizovaných aktivit, viz kapitola 7.3.6.

 

7.2 Změny projektu a doplnění projektu

 

Projekt musí být realizován v souladu s vydaným právním aktem o poskytnutí/převodu podpory, případně v souladu s právním aktem a změnami realizovanými v průběhu projektu. Všechny změny se zapisují do IS KP14+ v podobě tzv. změnových řízení.

Při provádění změn před vydáním právního aktu o poskytnutí/převodu podpory je žadatel povinen postupovat obdobně jako u změn prováděných v průběhu realizace projektu. Mezi podstatné změny, které v tomto období lze provést, patří zejména:

< >Změna sídla příjemce – pouze za splnění zákonných podmínek dle rozpočtových pravidel. Změna názvu subjektu příjemce – pouze za splnění zákonných podmínek dle rozpočtových pravidel. Změna IČO příjemce – pouze za splnění zákonných podmínek rozpočtových pravidel. Změna právní formy příjemce– právnická osoba příjemce nezaniká ani nepřechází její jmění na právního nástupce, pouze se mění její vnitřní právní poměry a právní postavení jejích společníků. Změna právní formy příjemce je přípustná jen v těch případech, kdy budou i nadále splněny všechny podmínky oprávněnosti žadatele stanovené výzvou (příp. navazující dokumentací k výzvě) a právním aktem o poskytnutí/ převodu podpory. Změna názvu projektu. Změny před vydáním právního aktu o poskytnutí/převodu podpory žadatel předkládá prostřednictvím IS KP14+ nejdříve po obdržení interní depeše s vyrozuměním o schválení žádosti o podporu.

 

 

Každá provedená změna musí respektovat podmínky pro realizaci projektů dané OP VVV a musí být doložena s relevantním zdůvodněním. 

Změny rozlišujeme na:

< >nepodstatné změny – změny, které je příjemce oprávněn provádět i bez souhlasu ŘO OP VVV;  podstatné změny – změny, u kterých je před jejich provedením nezbytný souhlas ŘO OP VVV;

 

< >zakládající změnu právního aktu o poskytnutí/převodu podpory;nezakládající změnu právního aktu o poskytnutí/převodu podpory.Odsouhlasení podstatných změn nelze provést se zpětnou účinností. Výjimkou je odsouhlasení změn spadajících do období před vydáním právního aktu o poskytnutí/převodu podpory a změn, jejichž příčinu příjemce nemohl ovlivnit.

 

Změna je zpravidla účinná ke dni schválení podstatné změny ze strany ŘO. Datum účinnosti může být stanoveno i později, než k datu schválení. V tomto případě je změna účinná až od stanoveného data.

O schválení/zamítnutí podstatné změny bude příjemce informován prostřednictvím interní depeše.

Vrácení žádosti o změnu k dopracování

V případě, kdy je žádost o změnu vrácena příjemci k přepracování, opravě anebo doplnění, ŘO OP VVV definuje vždy plný výčet nedostatků žádosti o změnu. Příjemce je povinen vypořádat zaslané připomínky a podat doplněnou žádost o změnu ve lhůtě stanovené ŘO OP VVV. ŘO OP VVV stanoví lhůtu zpravidla na 5 pracovních dní, avšak v závislosti na charakteru a rozsahu nedostatků může stanovit i lhůtu kratší nebo delší.

Obecná pravidla změn ve finanční oblasti: 

< >změny rozpočtu mohou být prováděny jen s ohledem na možná pravidla definovaná dokumenty OP VVV a českou legislativou; v případě prováděných změn nesmí dojít k překročení závazných procentních limitů stanovených pro jednotlivé kapitoly rozpočtu projektu uvedených ve výzvě a musí být dodrženy všechny podmínky právního aktu o poskytnutí/převodu podpory;konkrétní položky, které byly v rozpočtu kráceny/zrušeny na základě doporučení hodnoticí/výběrové komise, nemůže již příjemce při realizaci projektu navýšit/obnovit formou nepodstatné/podstatné změny (netýká se položek sociálního a zdravotního pojištění, zákonnného pojištění zaměstnanců a FKSP), které byly kráceny v souvislosti s krácením jiné mzdové položky). Jedná se o změny v projektu, které před jejich realizací nevyžadují předchozí souhlas ŘO OP VVV (jsou vzaty pouze „na vědomí“). Příjemce nepodstatné změny průběžně oznamuje (nejpozději však před odevzdáním ZoR projektu) a ŘO OP VVV je potvrzuje. 

 

7.2.1.1 Nepodstatné změny věcného charakteru

 

< >Změna kontaktních údajů příjemce.  Změna názvu subjektu partnera. Změna kontaktní osoby (nejedná-li se současně o klíčového/excelentního pracovníka – pak se rozlišuje typ závažnosti změny na nepodstatnou – viz níže v kap. 7.2.1 a na podstatnou viz 7.2.2.2). Změna právní formy příjemce vyplývající ze změny legislativy. Změna auditora (pokud je povinností příjemce projektu dané výzvou nechat provést audit).  Změna smlouvy příjemce s partnerem mající charakter nepodstatné změny, která neovlivní splnění cílů ani hodnotu indikátorů projektu, jedná se např. o změnu adresy partnera, zástupce statutárního orgánu partnera, změnu bankovního účtu partnera nebo další změny uvedené v této kapitole vztahující se k partnerovi projektu (mimo změny názvu subjektu partnera). Změna ve statutu plátce DPH. Změna statutárního orgánu/osoby oprávněné jednat jménem příjemce. Příjemce je povinen do 5 pracovních dnů zaslat oznámení o změně zástupce statutárního orgánu spolu s podklady, které tuto změnu prokazují. Nepodstatné změny stavebně – technického charakteru –  změna stavebně-technické části (úspora – snížení rozpočtu, ale může jít i o zvýšení, pokud projekt disponuje úsporami a bude zvyšována kvalita nebo rozsah, tj. mohou to být i vícepráce, které byly objektivně nepředvídatelné), která:  nemá negativní dopad na rozsah a užitné vlastnosti stavby, nezpůsobuje zhoršení technických parametrů použitých materiálů. Změna stavebně – technického charakteru vyvolaná vnějšími vlivy (vedoucí ke zvýšení nebo snížení rozpočtu), kterou nemohl objednatel ani při náležité péči předpokládat. Změna ve způsobu provádění aktivit/etap, která nemá negativní dopad na plnění cílů projektu: změna plánované položky klíčového vybavení/funkčního modulu či změna výzkumného programu, pro který bude takovéto zařízení/modul použito, platí pouze pro klíčové vybavení/funkční moduly s pořizovací cenou nad 1 mil. Kč bez DPH a zároveň do 5 mil. Kč bez DPH, pokud zároveň touto změnou nedojde ke změně jiných částí právního aktu o poskytnutí/převodu podpory (např. rozpočtu či obsahu výzkumného programu dotčeného změnou ve vybavení). Pokud změny v takovém klíčovém vybavení přesáhnou v rámci jednoho kalendářního roku kumulativně objem 10 mil. Kč bez DPH, bude změna, kterou tento objem překročí, a všechny následující změny v klíčovém vybavení v daném kalendářním roce považována za podstatnou bez ohledu na cenu pořizovaného klíčového vybavení. Změna klíčového/excelentního pracovníka – je možné provádět bez omezení, pokud v textu výzvy a navazující dokumentaci není stanoven požadavek na doložení životopisu pracovníka při předložení žádosti o podporu.  Další změny, které neovlivní dosažení indikátorů a plnění cílů projektu. Potvrzení nepodstatné změny ze strany ŘO OPVVV automaticky nezakládá způsobilost výdaje, realizovaného na základě provedené nepodstatné změny. Způsobilost bude posouzena ŘO OP VVV až na základě předložení relevantních dokumentů v rámci příslušné ZoR projektu/ŽoP.

 

Kapitolou rozpočtu se míní souhrnná část rozpočtu (např. cestovní náhrady), položkou rozpočtu se myslí její část (např. per diem).

< >Přesun prostředků mezi položkami uvnitř jednotlivých kapitol rozpočtu je možné provádět bez omezení, s výjimkou přesunů prostředků týkajících se kapitoly Osobní výdaje (viz níže), a přesunů mezi investicemi a neinvesticemi (kde se jedná o podstatnou změnu). Přesun finančních prostředků mezi jednotlivými kapitolami – bez předchozího souhlasu poskytovatele podpory je možné přesouvat prostředky mezi jednotlivými kapitolami do výše 15 % objemu způsobilých výdajů kapitoly (dle platného rozpočtu), ze které jsou finanční prostředky převáděny. Kapitola Osobní výdaje může být tímto nebo více přesuny navýšena pouze do výše 15 % stávajícího objemu způsobilých výdajů této kapitoly (dle platného rozpočtu).

 

< >Vytvoření nové položky nebo zrušení položky rozpočtu – přesunem prostředků uvnitř kapitoly nebo přesunem prostředků v rámci nepodstatných změn. Zrušení či vytvoření položky je možné provést pouze za podmínky, budou-li zachovány schválené aktivity v žádosti o podporu.  Úprava finančního plánu – jedná se o přesun částek požadovaného předfinancování/ vyúčtování mezi jednotlivými obdobími finančního plánu (v případě, že jsou na projekt aplikovány finanční milníky, je nutné současně zohlednit pravidla pro změnu těchto milníků). Změnové řízení týkající se finančního plánu může zahájit jak příjemce, tak ŘO OP VVV. V případě úpravy finančního plánu ze strany ŘO OP VVV předává ŘO OP VVV svůj návrh změn příjemci k posouzení, příjemce následně změnu realizuje. Přesun do položky Úspory k rozdělení – na základě úspory dle kapitoly 12.5.  Přesun do položky Úspory nad 10 % – na základě úspory dle kapitoly 12.5.  V rámci nepodstatných změn je možno provést v této kapitole pouze následující změny:

 

< >změnu formy pracovně – právního vztahu (např. z DPP na DPČ);rozdělení či sloučení již schválených úvazků (např. úvazek pro jednoho pracovníka 1,0 budou nadále vykonávat dva pracovníci, každý na 0,5 úvazku); sloučený úvazek musí respektovat nejnižší schválenou jednotkovou mzdu ze slučovaných úvazků (vždy je však nutno respektovat omezení o vykonávání maximálně 1,2 uzavřeného pracovního úvazku pro pracovníka zaměstnaného subjekty zapojenými do projektu (tj. příjemce a partnery), viz kapitola rozpočtu „Osobní výdaje“);. změny vyvolané příplatky za práci o sobotách a nedělích a svátcích, které jsou způsobilé (opodstatněné) a jejich úhradou dojde k překročení rozpočtovaných výdajů položek této kapitoly;

 

< >v případech, kdy je náhrada mzdy vyplacena průměrem, který je vyšší než alikvotní část mzdy v daném měsíci (průměr je ovlivněn nízkým fondem pracovní doby v předchozím období), tento rozdíl je možno pokrýt v rámci nepodstatné změny; vytvoření nové pracovní pozice;snížení mzdové sazby; navýšení či snížení úvazku stávající pozice (nesmí být překročena schválená jednotková cena, musí být proveden přepočet jednotek);vytvoření/navýšení položky pro výdaje, které je příjemce povinen hradit ze zákona (FKSP, zákonné pojištění v rámci položky rozpočtu Jiných povinných výdajů, apod.).

 

U příspěvkových organizací se stanovenými závaznými ukazateli rozpočtu jsou jakékoliv změny rozpočtu v kapitole Osobní výdaje, které způsobí přesun mezi limitními hodnotami, považovány za změny podstatné. 

Služební cesty zahraniční

Položka může být v rámci jedné nebo více nepodstatných změn navýšena maximálně o 15 % vůči stávajícímu objemu způsobilých výdajů této položky (dle platného rozpočtu).

 

7.2.2 Podstatné změny v projektu

 

Jsou změny, které zásadním způsobem mění parametry a obsah projektu. Všechny podstatné změny projektu zakládají povinnost příjemce předložit v rámci změnového řízení v IS KP14+ žádost o posouzení změny ŘO OP VVV. V žádosti o změnu je třeba uvést a patřičně objasnit důvod změny. Schválení podstatné změny ze strany ŘO automaticky nezakládá způsobilost výdaje, realizovaného na základě provedené podstatné změny. Způsobilost bude posouzena ŘO OP VVV až na základě předložení relevantních dokumentů v rámci příslušné ZoR projektu/ŽoP.

Žádost o podstatnou změnu, která mění skutečnosti období realizace projektu (nikoli udržitelnosti), musí být poskytovateli podpory předložena nejpozději 40 pracovních dnů před termínem ukončení realizace projektu, pokud poskytovatel podpory neumožní termín kratší. Rozlišujeme podstatné změny, které:

< >zakládají změnu právního aktu o poskytnutí/převodu podpory; nezakládají změnu právního aktu o poskytnutí/převodu podpory.

 

7.2.2.1 Podstatné změny zakládající změnu právního aktu o poskytnutí/převodu podpory

 

< >Změna sídla příjemce pouze za splnění zákonných podmínek dle rozpočtových pravidel.  Změna názvu subjektu příjemce – pouze za splnění zákonných podmínek dle rozpočtových pravidel.  Změna IČO příjemce – pouze za splnění zákonných podmínek dle rozpočtových pravidel. Změna v osobě příjemce dotace je možná výlučně v těchto případech:

 

< >změna právní formy příjemce dotace, kdy ostatní údaje zůstanou nezměněny; právnická osoba příjemce nezaniká ani nepřechází její jmění na právního nástupce, pouze se mění její vnitřní právní poměry a právní postavení jejích společníků. Změna právní formy příjemce je přípustná jen v těch případech, kdy budou i nadále splněny všechny podmínky oprávněnosti žadatele stanovené výzvou (příp. navazující dokumentací k výzvě) a právním aktem o poskytnutí/převodu podpory; přeměna obchodní společnosti nebo družstva podle zákona zákon o přemeněnách obchodních společností a družstev a v rozsahu stanoveném v § 14a rozpočtových pravidlel; při slučování, splývání a rozdělování školských právnických osob ve smyslu § 14d odst. 3 rozpočtových pravidel; změna příjemce ze zákona, kdy od určitého data dojde k jeho přejmenování či změně právní formy. Nelze akceptovat přechod práv a povinností z titulu rozhodnutí o poskytnutí dotace z fyzické osoby na právnickou osobu, neboť v tomto případě se nejedná o právní nástupnictví.  Změna názvu projektu.

 

< >Změna cílových hodnot závazných výstupových a výsledkových indikátorů v relevantních letech. (Překročení výše stanovených indikátorů není považováno za podstatnou změnu projektu, pokud nesouvisí s podstatnou změnou rozpočtu nebo nepřevyšuje 25 % původní cílové hodnoty indikátoru.) Žádosti o podstatnou změnu cílových hodnot indikátorů bude vyhověno pouze, když příjemce svou žádost o změnu důkladně a relevantně odůvodní. Zrušení povinných indikátorů není možné. Přidání indikátoru (lze pouze v rámci indikátorů definovaných v příslušné výzvě). Zapojení nového partnera do projektu – ve výjimečných a dostatečně odůvodněných případech je možné do projektu zapojit nového partnera, který nebyl uveden v žádosti o podporu (např. dojde-li k transformaci subjektu partnera a vzniku nástupnické organizace nebo výměně partnera za jiného partnera při zachování všech povinností a závazků). Při této změně nesmí dojít k narušení principů partnerství uvedených v kapitole 13. Odstoupení/změna partnera v průběhu realizace projektu.Změna data ukončení realizace projektu – změnu doprovází doložení přepracovaného harmonogramu realizace projektu: prodloužení doby realizace projektu; zkrácení doby realizace projektu.Změna bankovního účtu příjemce – záměr změnit bankovní účet/podúčet je příjemce povinen předem oznámit poskytovateli podpory. Realizovat změnu je příjemce oprávněn až po vydání dodatku k právnímu aktu o poskytnutí/převodu podpory (před vydáním dodatku příjemce doloží ověřenou kopii smlouvy o zřízení bankovního účtu, nebo formulář finanční identifikace). Poskytovatel podpory v dodatku k právnímu aktu o poskytnutí/převodu podpory příjemci stanoví povinnost převést všechny prostředky OP VVV určené na realizaci projektu z původního bankovního účtu příjemce na nový bankovní účet příjemce. Není-li v dodatku stanovena lhůta jiná, příjemce uskuteční převod prostředků do 10 pracovních dnů od data uvedeného v dodatku k právnímu aktu o poskytnutí/převodu podpory jako datum realizace změny. Změna účtu musí být promítnuta v následných žádostech o platbu. V případě, že změna banky je vynucena uzavřením bankovních operací banky, u které byl otevřen původní bankovní účet příjemce, oznámí to příjemce bezodkladně a do 5 pracovních dnů zašle poskytovateli podpory oznámení o provedené změně bankovního účtu, jehož součástí musí být kopie smlouvy o zřízení nového účtu, nebo formulář finanční identifikace potvrzený bankou a doklad o převodu finančních prostředků z původního bankovního účtu na nový bankovní účet. Změna průtokového účtu zřizovatele. Snížení celkové výše způsobilých výdajů a s tím související změna finančního plánu. Přesun finančních prostředků mezi položkami investičních a neinvestičních výdajů, případně další změny rozpočtu, které mají za důsledek vzájemnou změnu celkové výše investičních a neinvestičních prostředků a s tím související změna finančního plánu.  V případě, že projekt je projekt evidován v EDS/SMVS a v žádosti o podporu investice neobsahoval, je změna neinvestic na investice možná pouze v roce, ve kterém byl vydán právní akt o poskytnutí/převodu podpory.V případě, že rozpočet projektu neobsahoval v době podání žádosti o podporu investice (a nebyl proto evidován v EDS/SMVS), a na právní formu příjemce nebo jeho zaměření se nevztahují žádné zákonné výjimky evidence v EDS/SMVS, vrací příjemce v případězjištěné potřeby přesunu z neinvestic do investic nevyužité neinvestiční prostředky ŘO. Ten dodatečně registruje projekt v EDS/SMVS, vydává změnu právního aktu a proplácí požadované investiční prostředky.

 

< >V případě projektů, které v EDS/SMVS na základě zákonných výjimek evidovány nejsou, je takovou změnu možné realizovat jako podstatnou změnu zakládající změnu právního aktu o poskytnutí/ převodu podpory. Navýšení stanovené maximální procentní výše zálohové platby. Přesun mezi kapitolami rozpočtu přesahující 15 % objemu způsobilých výdajů kapitoly dle platného rozpočtu, ze které jsou prostředky přesouvány. Navýšení objemu způsobilých výdajů kapitoly Osobní výdaje dle platného rozpočtu o více než 15 %. Změny rozpočtu v kapitole Osobní výdaje u organizací se stanovenými závaznými ukazateli, které způsobí přesun mezi limitními hodnotami.  V případě, že prostředky byly dle závazných ukazatelů již vyplaceny formou zálohových plateb, lze změnu provést pouze tehdy, jestliže poskytnutí i změna spadají do stejného kalendářního roku. Příjemce v takovém případě poskytnuté prostředky vrátí a poskytovatel podpory mu je poskytne znovu, v požadované struktuře.

 

Při podstatné změně rozpočtu se v novém platném rozpočtu zohledňují položky, u nichž se provádí podstatná změna, a dále všechny položky, které s podstatnou změnou souvisejí a byly již ovlivněny nepodstatnou změnou.

 

7.2.2.2 Podstatné změny nezakládající změnu právního aktu o poskytnutí/převodu podpory

 

< >Změna výzkumného programu. Změna klíčové aktivity/etapy projektu – kdy se mění účel aktivity/etapy. Změna plánované položky klíčového vybavení/funkčního modulu a výzkumného programu, pro který bude takovéto zařízení/modul použito s pořizovací cenou nad 5 mil. Kč bez DPH.  Změna smlouvy příjemce s partnerem mající charakter podstatné změny – žadatel je povinen doložit s žádostí o podstatnou změnu návrh nové smlouvy s partnerem. Jedná se např. o změnu názvu partnera, změnu IČO (např. z důvodu slučování škol), změnu finančního podílu partnera.  Změna plánované výše úvazků u klíčových/excelentních pracovníků.  Změna klíčového/excelentního pracovníka – pokud je v textu výzvy a navazující dokumentaci stanoven požadavek na doložení životopisu pracovníka při předložení žádosti o podporu. Nový pracovník musí vždy splňovat kritéria uvedená v textu výzvy a navazující dokumentaci.  Služební cesty zahraniční – navýšení položky o více než 15 % původního objemu. Přesun z položky Úspory k rozdělení do jiné položky rozpočtu (kromě Úspory nad 10%) – přerozdělení úspor do 10 % do libovolné položky rozpočtu vždy musí být řádně odůvodněno. Přesun finančních prostředků musí být splňovat požadavky věcné způsobilosti, být hospodárný a přispívat ke zkvalitnění výstupů projektu.  Navýšení plánované zálohy pro aktuální rok. Změna harmonogramu realizace projektu týkající se jednotlivých aktivit/etap včetně data dosažení hodnoty indikátoru (nejedná se o prodloužení celkové doby realizace projektu), změnu doprovází doložení přepracovaného harmonogramu realizace projektu. Změna klíčových výstupů, které naplňují jednotlivé indikátory (příloha žádosti o podporu/ ZoR projektu).  Dřívější předložení ZoR projektu/ŽoP – schválením návrhu ze strany ŘO OP VVV se upravují i termíny předložení následujících ZoR projektu/ŽoP. Vytvoření nové položky rozpočtu, která bude věcným příspěvkem projektu. Navýšení/snížení stávající položky rozpočtu, která je věcným příspěvkem projektu (v případě, že současně s touto změnou dochází k přesunu finančních prostředků mezi položkami investičních a neinvestičních výdajů jedná se o podstatnou změnu zakládající změnu právního aktu o posktynutí/převodu podpory). Změna harmonogramu či významnější technické změny stavebně – technické části projektu, například: navýšení či zmenšení užitné plochy; změna výše indexu způsobilosti společných prostor; změna stavebního povolení nebo změna stavby před jejím dokončením dle ustanovení § 118 stavebního řádu; všechny ostatní změny ve stavbě, zejména změny vedoucí ke snížení rozsahu stavby, zhoršení užitných vlastností stavby a zhoršení parametrů použitých materiálů;Všechny výše uvedené změny harmonogramu doprovází doložení přepracovaného harmonogramu realizace projektu či doložení relevantní části upravené stavebně-technické dokumentace projektu.

 

V případě pochybností, o jaký typ změny se jedná, se má za to, že jde o změnu podstatnou.

 

7.2.2.3 Změny v období udržitelnosti

 

Stejně jako v období realizace projektu může příjemce i v období udržitelnosti projektu (zejména v návaznosti na monitorování projektu v tomto období) identifikovat potřebu odchylky v plnění stanovených povinností uvedených v právním aktu. V této chvíli se jeví jako žádoucí realizovat nápravná opatření formou nepodstatné nebo podstatné změny projektu v období udržitelnosti, vždy ale za předpokladu respektování cílů a účelu projektu. Pro tyto změny platí obdobná pravidla jako pro změny v období realizace projektu.

Nepodstatné změny v období udržitelnosti, resp. změny formálního charakteru, nepodléhají předchozímu souhlasu poskytovatele podpory.

Příjemce postupuje při realizaci těchto změn stejným způsobem, jako při nepodstatných změnách v období realizace, viz kapitola 7.2.1.

Za nepodstatnou změnu v období udržitelnosti projektu je považována např.: 

< >změna kontaktních údajů příjemce – adresy, telefonního čísla příjemce (doporučujeme oznámit neprodleně);změna názvu příjemce (doporučujeme oznámit neprodleně);změna sídla příjemce (doporučujeme oznámit neprodleně);změna zástupce statutárního orgánu (doporučujeme oznámit neprodleně);změna kontaktní osoby projektu a manažera projektu (doporučujeme oznámit neprodleně);změna v osobě příjemce, např. formou sloučení, rozdělení apod., kdy subjekt doloží právní nástupnictví, nikoli v případě zániku, kdy by povinnosti chtěl na sebe vzít dříve nezúčastněný subjekt (doporučujeme oznámit neprodleně); nahrazení majetku pořízeného z podpory, který měl příjemce/partner povinnost určitou dobu udržet, v případě poškození, ztráty či odcizení; změna partnerské smlouvy příjemce s partnerem mající charakter nepodstatné změny. Za nepodstatné změny jsou dále považovány všechny změny v harmonogramu, počtu akcí či počtu účastníků jednotlivých akcí, atd., kdy v rámci jednotlivého období udržitelnosti, za které je

 

vykazována ZoU, dojde k naplnění závazku příjemce vztahujícímu se k tomuto období. Jedná se například o:

• změnu harmonogramu aktivit v rámci jednotlivého období udržitelnosti, za které je vykazována ZoU;
• sloučení obdobných akcí, pokud rozsah agendy a počet účastníků zůstane zachován;
• změnu místa, kde aktivity udržitelnosti probíhají, pokud tato změna nijak neovlivní dostupnost pro cílovou skupinu či způsob provádění.

Podstatné změny v období udržitelnosti

Při žádosti o změnu se postupuje stejným způsobem jako při podání žádosti o schválení podstatné změny v období realizace, viz kapitola 7.2.2.

Za podstatnou změnu udržitelnosti je považována zejména:

• změna konkrétních subjektů, se kterými příjemce původně deklaroval spolupráci v době udržitelnosti;
• změna týkající se monitorovacích indikátorů;
• změny vnějších okolností, při kterých již není možno naplnit původní závazek (například při vyvinutí nových technologií již příjemce nebude školit překonané technologické postupy, ale inovované, nebo při změně legislativy, kdy bude nutno upravit obsah a způsob provádění školení, apod.);
• sloučení akcí původně plánovaných v různých obdobích udržitelnosti;
• změna v osobě partnera, nahrazení partnera, odstoupení partnera;
• změna smlouvy příjemce s partnerem mající charakter podstatné změny. V případě pochybností, o jaký typ změny se jedná, se má za to, že jde o změnu podstatnou. Odsouhlasení změn nelze provést se zpětnou platností (tzn. měnit skutečnosti, které již nastaly před podáním žádosti příjemcem). Výjimkou je odsouhlasení změn, jejichž příčinu příjemce nemohl ovlivnit. Změna bude účinná ke dni následujícímu po dni schválení podstatné změny.

Změny, které nelze provádět:

• změna ve vlastnictví majetku (vybavení, investice), které bylo pořízeno z projektových prostředků, pokud z podmínek poskytnutí podpory plyne povinnost udržet pořízené zařízení/vybavení – musí zůstat ve vlastnictví příjemce;
• změny, které zásadním způsobem mění původní závazek udržitelnosti (např. závazek uspořádání jedné konference ročně by příjemce chtěl nahradit vydáním publikace, či navázáním spolupráce s jiným subjektem, apod.);
• změny závazku, který navrhla a schválila hodnoticí/výběrová komise na základě hodnocení projektu;
• změna účelu projektu;
• ukončení nebo zkrácení doby udržitelnosti.

ŘO OP VVV doporučuje příjemcům podpory, aby charakter i obsah změn konzultovali s poskytovatelem podpory předem.

 

7.3 Ukončování projektu a udržitelnost

 

7.3.1 Časový rámec ukončování projektů

 

Všechny typy projektů musí být příjemcem ukončeny v termínu uvedeném v právním aktu o poskytnutí/převodu podpory, nejpozději však do 31. 12. 2023. Z důvodu zajištění dostatečného časového prostoru na dokončení všech projektových aktivit, na přípravu závěrečné zprávy programu a příslušné dokumentace k uzavření celého programového období ze strany poskytovatele podpory, ŘO OP VVV doporučuje, aby byla realizace projektu ukončena nejpozději do 30. 6. 2023, pokud není ve vyhlášené výzvě uvedeno jinak.

Realizace projektu podpořeného z OP VVV může být ukončena oproti termínům uvedeným v právním aktu o poskytnutí/převodu podpory i dříve (dále jen „předčasné“ či „dřívější“ ukončení realizace projektu). Dřívější ukončení realizace projektu je vždy považováno za podstatnou změnu projektu. Příjemce informuje poskytovatele podpory prostřednictvím IS KP14+ o záměru ukončit realizaci projektu v dřívějším termínu a podá žádost o podstatnou změnu. Po schválení podstatné změny předloží závěrečnou ZoR projektu (viz kapitola 7.1.3), a to nejpozději do 40 pracovních dnů od ukončení (fyzické) realizace projektu.

 

7.3.2 Ukončení realizace projektu z hlediska formálního zajištění

 

Příjemci jsou povinni zajistit ukončení realizace projektu z formálního/technického hlediska, tj. připravit a ošetřit veškerou dokumentaci spojenou s plněním projektu k uchovávání pro potřeby Evropské komise, Evropského účetního dvora a dalších orgánů s právem náhledu/kontroly. Veškerý majetek pořízený z prostředků OP VVV je příjemce povinen označit např. inventárním číslem tak, aby byl po závaznou dobu snadno identifikovatelný (závazná doba je určena, např. stanovenou dobou udržitelnosti aktivit a výstupů, dobou stanovenou pro nepřevoditelnost majetku v právním aktu o poskytnutí/převodu podpory, partnerskou smlouvou, apod.).

 

Příjemci OP VVV je doporučeno: provést kontrolu evidence dokumentů, která zaručí po celou dobu uchovávání jejich vypovídací schopnost (označení dokumentů, trvalost nosičů, zejména tisku, apod.); nelze-li z důvodu zákonných postupů zařadit do dokumentace originály dokumentů (např. mzdové výkazy), je třeba přiložit k dokumentaci písemné sdělení, kde lze tyto dokumenty dohledat a ověřit („auditní stopa“); provést kontrolu oddělené účetní evidence příjmů a výdajů projektu a jejího souladu s proplacenými ŽoP a soupiskami dokladů a vykázanými příjmy; uchovávat výpis z oddělené účetní evidence; provést před ukončením projektu inventarizaci majetku pořízeného z prostředků projektu a přiřadit soupis majetku k uchovávané dokumentaci, při dodržení následujících pokynů; příjemce zpracuje inventární seznam ve formátu, který užívá standardně pro inventarizaci majetku; v záhlaví v pravém horním rohu zpracovaného seznamu bude uvedeno registrační číslo projektu a jeho zkrácený název; pořízený, evidovaný majetek musí být označen inventárním číslem, aby mohl být v případě kontroly identifikován; v seznamu bude uvedeno jeho umístění v rámci příslušné organizace (příjemce/partner); Soupis tohoto majetku příjemce předkládá jako přílohu ZZoR projektu/ŽoP; v případě, že byl pořízený majetek dělen mezi několik partnerů, příp. bude předán partnerům do užívání po ukončení realizace projektu, musí být k inventárnímu seznamu tyto skutečnosti písemně doloženy/zaevidovány, včetně poučení nabyvatele o závazné době držení majetku a jeho identifikaci, včetně povinnosti nahlásit poskytovateli podpory změny ve stavu majetku (např. zničení, odcizení) a změny jeho umístění; příjemce označí karty majetku povinnou dobou držení majetku, aby nedošlo k jeho vyřazení či prodeji. připravit k uchovávání veškeré materiály a dokumenty, které byly v rámci publicity a propagace projektu vytvořeny (např. letáky, publikace, CD a další předměty); ověřit, zda byly písemně oznámeny ve zprávách o realizaci projektu všechny nepodstatné změny v projektu; došlo-li k opomenutí, je třeba uvést tyto skutečnosti v závěrečné zprávě o realizaci projektu; v souvislosti s povinností realizovat nápravná opatření uložená oprávněnými subjekty na základě provedených kontrol a doporučení provedených auditů ověřit úplnost dokumentů vztahujících se k plnění opatření (záznamy/zápisy) a přiřadit je k uchovávané dokumentaci; přiřadit k uchovávané dokumentaci korespondenci se všemi subjekty, která je pro případnou kontrolu ukončeného projektu podstatná, zejména s Řídicím orgánem, Platebním a certifikačním orgánem, Auditním orgánem, Komisí EU, Evropským účetním dvorem, Evropským úřadem pro potírání podvodného jednání (OLAF), Ministerstvem financí a finančními úřady, Nejvyšším kontrolním úřadem, nezávislými auditními orgány, případně dalšími orgány s pověřením ke kontrole (MMR – NOK, ÚOHS, apod.); po dobu udržitelnosti projektu zachovat výstupy projektu vhodným způsobem;

10) personálně zajistit udržitelnost projektu, zejména podávání ZoU projektu, je–li udržitelnost stanovena.

Příjemce nejpozději do předložení ZZoR projektu zajistí:

• správné nakládání s osobními údaji, pokud se stanou předmětem uchovávaných dokumentů, dle zákona o ochraně osobních údajů;
• ověření splnění oznamovací povinnosti vůči Úřadu pro ochranu osobních údajů, je-li pro projekt relevantní;
• originály dokladů určené k uchovávání; výčet základních materiálů určených pro uchovávání je uveden v kapitole 7.4.2;
• provedení auditu projektu, je-li tato povinnost uložena;
• vyúčtování záloh dodavateli;
• výpočet výše nepřímých nákladů projektu vzhledem k celkovým způsobilým výdajům projektu (dle nároku z poslední soupisky dokladů) a jejich zahrnutí do závěrečné ŽoP;
• vypořádání prostředků převedených do pokladny tak, aby mohla být provedena případná vratka prostředků;
• uchování uživatelského jména a hesla pro vstup do IS KP14+ (pro možnost podávání ZoU projektu prostřednictvím IS KP14+), je-li udržitelnost stanovena.

 

7.3.3 Ukončení realizace projektu z hlediska monitorování a financování

 

Příjemce po ukončení (fyzické) realizace projektu předkládá poskytovateli podpory:

1) ZZoR projektu včetně výstupů projektu

Výstupy projektu příjemce předkládá průběžně v rámci realizace projektu a přikládá je k ZoR projektu, nejpozději je předává se ZZoR projektu pokud není vymezeno výzvou nebo navazující dokumentací k výzvě jinak. Produkty vytvořené v rámci realizace projektu dle žádosti o podporu předá v elektronické podobě a zajistí pro poskytovatele podpory neomezené licenční právo (prostřednictvím Licenční smlouvy) k použití těchto produktů a jejich dalšímu šíření. Tento závazek se nevztahuje na výstupy projektů v oblasti výzkumu a vývoje (VaV) a na výstupy, u nichž z důvodu nezávislých na příjemci není možné převést neomezené licenční právo na poskytovatele podpory (např. články ve vědeckých časopisech, kde je nutné uzavřít výhradní smlouvu s vydavatelem, tj. výstupy podléhající „transfer of copyright agreement“, produkty vytvořené v režimu slučitelné veřejné podpory či podpory de minimis a další výstupy, jejichž volné šíření je omezeno ochranou duševního vlastnictví, bezpečnostními pravidly nebo oprávněnými obchodními zájmy).

Postup administrace ZZoR projektu je uveden v kapitole 7.1.3.

2) Závěrečnou ŽoP

Do závěrečné ŽoP mohou být zahrnuty:

• všechny výdaje prokázané v posledním sledovaném období;
• dosud nedoložené výdaje za předchozí sledovaná období;
• případně další způsobilé výdaje, které může v souladu s podmínkami a pravidly způsobilosti výdajů uplatnit.

Způsobilé výdaje projektu, které nejsou zahrnuty nejpozději do závěrečné ŽoP, nemohou být ze strany poskytovatele podpory proplaceny.

Doporučení ŘO: Před předložením závěrečné ŽoP je příjemci doporučeno provést kontrolu všech proplacených ŽoP a jejich soulad s proplacenými výdaji a poskytnutými zálohami.  Před předložením závěrečné ŽoP musí být vypořádány všechny zálohy mezi dodavatelem a příjemcem.

U ex-ante financování v rámci kontroly finanční správnosti závěrečné ŽoP ŘO OP VVV stanoví rozdíl mezi přijatými prostředky a schválenými způsobilými výdaji projektu ze všech ŽoP včetně závěrečné, tj. stanoví případnou výši doplatku podpory ze strany poskytovatele podpory, případně výši vratky. V případě vyčíslení vratky zašle ŘO OP VVV příjemci prostřednictvím IS KP14+ výzvu k vrácení nevyužitých prostředků dotace. Příjemce provede vratku prostředků ve lhůtě do 30 pracovních dnů od schválení závěrečné ZoR projektu/závěrečné ŽoP, nebo do lhůty dle vyhlášky č. 367/2015 Sb., podle toho, co nastane dříve. Příjemce o provedené vratce informuje poskytovatele podpory zasláním informace formou interní depeše (avíza).

Obsahem avíza o vratce je: 

• registrační číslo projektu (jako variabilní symbol se uvede posledních devět čísel registračního čísla projektu),
• název projektu,
• identifikace příjemce,
• výše vratky a její rozčlenění na investice a neinvestice, bankovní účet, na který bude provedena vratka, není–li uveden v právním aktu o poskytnutí/ převodu podpory.

Pokud příjemce nedodrží termín pro převedení případných nevyužitých prostředků na účet poskytovatele podpory, ŘO OP VVV ho opětovně vyzve k vrácení nevyužitých prostředků dotace. Pokud ani po opětovném vyzvání příjemce nedodrží termín pro zaslání nevyužitých prostředků, může se jednat o neoprávněné zadržování finančních prostředků a tudíž i o PRK dle rozpočtových pravidel. Obdobně ŘO OP VVV postupuje v případě, kdy výše vrácené nevyužité dotace je nižší než výše, ke které byl příjemce vyzván.

V případě ex-post financování ŘO OP VVV provádí po předložení závěrečné ŽoP kontrolu finanční správnosti předložených uhrazených výdajů a stanoví výši doplatku ze strany poskytovatele podpory.

V případě kombinovaných plateb ŘO OP VVV provádí po předložení závěrečné ŽoP kontrolu všech účetních dokladů a stanoví výši doplatku ze strany poskytovatele podpory.

Příjemce při ukončování projektu provede chronologicky: a) výpočet skutečné výše nepřímých výdajů;

• refundaci veškerých způsobilých výdajů projektu provedených z vlastních prostředků až do výše poskytnutých záloh;
• zachování bankovního účtu i po ukončení realizace projektu – bankovní účet smí příjemce zrušit nejdříve v okamžiku, kdy je provedeno finanční vypořádání (tj. jsou provedeny všechny platby vztahující se k projektu, vč. proplacení závěrečné ŽoP, resp. provedeny vratky prostředků).

Pravidla o zachování bankovního účtu i po ukončení realizace projektu se vztahují ve stejném rozsahu také na partnera projektu s finančním příspěvkem.

Pokud je příjemce povinen předložit dle vyhlášky č. 367/2015 Sb. finanční vypořádání podpory, příjemce provádí toto vypořádání k 31. prosinci roku, v němž byl projekt ukončen. Nejzazší termín pro předložení podkladů ze strany příjemce a vrácení prostředků na účet cizích prostředků (finanční vypořádání) je vyhláškou stanoveno zpravidla na 15. 2. roku následujícího po roce, ve kterém byl projekt ukončen podle níže uvedené definice.

Ukončením projektu se pro účely finančního vypořádání se státním rozpočtem rozumí:

• buď okamžik uplynutí lhůty pro podání žádosti o přezkum po obdržení schválené závěrečné ZoR projektu/ŽoP;
• okamžik obdržení stanoviska k podané žádosti o přezkum; nebo okamžik obdržení doplatku.

V rámci finančního vypořádání příjemce:

• předkládá formulář finančního vypořádání (použije se formulář podle typu příjemce), který je přílohou vyhlášky č. 367/2015 Sb. Tento formulář předkládá poskytovateli podpory souhrnně za všechny dotace obdržené od MŠMT na projekty, které v daném roce podléhají finančnímu vypořádání;
• vrací nepoužité finanční prostředky zpět poskytovateli podpory.

Projekty spolufinancované z prostředků z rozpočtu EU, kterým byly poskytnuty prostředky ve výši již uskutečněných výdajů (tzn. financování ex-post), se považují za finančně vypořádané.

 

7.3.4 Nedosažení účelu dotace při ukončení realizace projektu

 

Příjemci, jehož projekt nejpozději k datu ukončení realizace nedosáhne minimálních hodnot indikátorů stanovených v právním aktu o poskytnutí/převodu podpory a/nebo nesplní účel, na jehož dosažení byla dotace poskytnuta, nevzniká nárok na žádnou část dotace.

Poskytovatel podpory na základě ZZoR projektu krátí všechny výdaje předložené v závěrečné ŽoP a vyzve příjemce na základě ust. §14f odst. 3 rozpočtových pravidel, k vrácení doposud poskytnutých prostředků na bankovní účet poskytovatele podpory ve stanovené lhůtě. U takto příjemcem vrácených prostředků platí, že nedošlo k porušení rozpočtové kázně a poskytovatel podpory na základě §14f odst. 7 rozpočtových pravidel, pouze informuje příslušný orgán finanční správy o vydání výzvy k vrácení dotace a o tom, jak bylo na výzvu reagováno.

 

7.3.5 Předčasné/nestandardní ukončení realizaceprojektu

 

1) Odstoupení od realizace projektu ze strany žadatele před vydáním právního aktu o poskytnutí/převodu podpory

Žadatel žádá o odstoupení od realizace projektu, např. z důvodu neakceptace podmínek právního aktu o poskytnutí/převodu podpory, prostřednictvím IS KP14+, funkcionality Stáhnout žádost, a následně zasílá žádost o odstoupení od realizace projektu, jako přílohu interní depeše v IS KP14+, která musí být schválena statutárním zástupcem žadatele, tj. obsahuje elektronický podpis statutárního zástupce.

Poskytovatel podpory nevydá právní akt o poskytnutí/převodu podpory a následně vyrozumí žadatele o akceptaci žádosti o odstoupení od realizace projektu.

2) Předčasné ukončení realizace projektu s vydaným právním aktem o poskytnutí/ převodu podpory na základě žádosti příjemce

Změna data ukončení (fyzické) realizace projektu je vždy podstatnou změnou. Příjemce podá žádost o podstatnou změnu projektu na předčasné ukončení realizace projektu s uvedením důvodů. Pokud poskytovatel podpory žádosti vyhoví, vydá Rozhodnutí o změně  právního aktu o poskytnutí/ převodu podpory, kde stanoví nový termín (datum) pro ukončení (fyzické) realizace projektu.

Předčasné ukončení je v zásadě umožňováno v případech, kdy příjemce i přes dřívější ukončení fyzické realizace projektu dosáhne plánovaných výstupů a výsledků.

Předčasné ukončení fyzické realizace projektu v případech, kdy projekt nedosáhne plánovaných výstupů a výsledků, je umožněno jen ve výjimečných případech, ze zvlášť závažných důvodů.

Pokud poskytovatel podpory nevyhoví žádosti o předčasné ukončení fyzické realizace projektu a příjemce nechce/nemůže projekt dále realizovat, pak za naplnění podmínek uvedených v ust. § 15 zákona rozpočtových pravidel, dojde k zahájení řízení o odnětí dotace. Poskytovatel podpory současně písemně vyrozumí příjemce o zastavení financování projektu.

K zahájení řízení o odnětí dotace může též dojít v případech, pokud příjemce oznámí nezájem realizovat projekt po udělení podpory prostřednictvím právního aktu o poskytnutí/převodu podpory, pokud ještě neobdržel žádné prostředky na realizaci projektu, nebo prostředky sice obdržel, ale ještě nepoužil.

Řízení o odnětí dotace

V případech, kdy poskytnutí dotace  probíhá na základě rozpočtových pravidel a za podmínek stanovených v ust. § 15 zákona rozpočtových pravidel, může být zahájeno řízení o odnětí dotace. Poskytovatel podpory zahájí řízení o odnětí dotace z moci úřední nebo na žádost příjemce. Jeho výsledkem bude vydání správního rozhodnutí, jímž bude dotace odejmuta. Rozhodnutí bude obsahovat lhůtu, do které musí příjemce dosud poskytnuté prostředky vrátit, a identifikaci účtů, na které mají být tyto finanční prostředky převedeny. Na toto řízení se vztahují obecné předpisy o správním řízení, proto je možné proti rozhodnutí poskytovatele podpory o odnětí dotace podat rozklad. K odnětí dotace lze přistoupit, pouze pokud dosud nedošlo k porušení rozpočtové kázně z důvodu nenaplnění účelu dotace.

Vyhovění žádosti o předčasné ukončení realizace projektu

Poskytovatel podpory  na základě žádosti stanoví v dodatku k právnímu aktu o poskytnutí/převodu podpory nové datum ukončení (fyzické) realizace projektu. V závislosti na okolnostech ukončení realizace projektu může dojít k pozastavení financování projektu či ke snížení poskytnuté částky dotace.

V případě, kdy byla alespoň formálně zahájena fyzická realizace projektu, je příjemce zavázán předložit ZoR projektu za období, ve kterém disponoval s prostředky poskytovatele podpory (za datum ukončení (fyzické) realizace projektu bude považováno nové datum stanovené v dodatku/změně právního aktu o poskytnutí/převodu podpory), není-li této povinnosti zbaven v právním aktu o poskytnutí/převodu podpory, resp. dodatku. Současně se ZoR projektu je povinen doložit výpis z účtu, ze kterého je zřejmé, zda a jak dotaci použil (vztahuje se také na poplatky za vedení účtu). Příjemce provede finanční vypořádání dle vyhlášky č. 367/2015 Sb., viz kapitola 7.3.3.

3) Odstoupení od právního aktu o poskytnutí/převodu podpory ze strany poskytovatele podpory

Pokud byla podpora příjemci udělena formou rozhodnutí o poskytnutí dotace, existuje ze strany poskytovatele podpory pouze možnost tuto dotaci odejmout v řízení o odnětí dotace podle ust. § 15 odst. 1 rozpočtových pravidel. Ze strany poskytovatele podpory není možné projekt předčasně ukončit.

4) Předčasné ukončení projektů realizovaných na základě Opatření NM (technická pomoc Řídicího orgánu)

Zjistí-li příjemce, že není možné dosáhnout účelu  podpory definovaného v Opatření NM, a zároveň doposud nedošlo k vyúčtování výdajů v žádosti o platbu, podá příjemce návrh na předčasné ukončení fyzické realizace projektu formou žádosti o podstatnou změnu projektu.

Poskytovatel podpory v případě schválení žádosti vyhotoví změnu k Opatření NM, ve kterém určí termín pro ukončení aktivit projektu a specifikuje nové povinnosti příjemce spojené s ukončením aktivit projektu a vrácením finančních prostředků poskytovateli podpory. Příjemci v těchto případech nevzniká žádný nárok na úhradu výdajů projektu.

Prostředky, které příjemce použil, avšak nezařadil do ŽoP, poskytovatel řeší jako podezření na porušení rozpočtové kázně podáním podnětu na orgán finanční správy.

Došlo-li k úhradě výdajů a jejich vyúčtování v ŽoP, poskytovatel podpory prostředky vyúčtované v ŽoP označí jako podezření na porušení rozpočtové kázně a případ předá orgánu finanční správy.

Poskytovatel podpory vyhoví žádosti příjemce o předčasné ukončení fyzické realizace projektu a v dodatku ke změně k Opatření NM určí povinnosti příjemce při nakládání s prostředky, které nebyly označeny za porušení rozpočtové kázně, zejména termín pro navrácení finančních prostředků.

Je-li realizátorem projektu OSS, na základě ust. § 26 odst. 3 rozpočtových pravidel, bude ŘO OP VVV postupovat obdobně podle ust. § 14f zákona rozpočtových pravidel. Tzn., že poskytovatel podpory vyzve příjemce k vrácení doposud poskytnutých či přesunutých prostředků. Vrácení přesunutých prostředků se provádí rozpočtovým opatřením, mají-li být vráceny do státního rozpočtu, v ostatních případech je organizační složka státu, jejíž rozpočet byl snížen, přijímá na účet cizích prostředků. U takto příjemcem vrácených prostředků platí, že nedošlo k porušení rozpočtové kázně a ŘO OP VVV na základě ust. § 14f odst. 7 rozpočtových pravidel, pouze informuje příslušný finanční úřad o vydání výzvy k vrácení dotace a o tom, jak bylo na výzvu reagováno.

 

7.3.6 Udržitelnost projektu

 

Plnění podmínek v době udržitelnosti projektu vychází z čl. 71 Obecného nařízení.

• projektů, které podléhají povinnosti zachovávat investice do infrastruktury nebo produktivní investici, je příjemce povinen zajistit, aby ve stanoveném období od ukončení realizace projektu (poslední platby příjemci) nedošlo k zastavení nebo přemístění výrobní činnosti mimo programovou oblast, změně vlastnictví položky infrastruktury a podstatné změně nepříznivě ovlivňující povahu a cíle projektu. Při nesplnění povinnosti udržitelnosti bude příjemce ze strany poskytovatele podpory vyzván k navrácení dotace nebo její části.

Převedení majetku jinému subjektu v době udržitelnosti je možný, avšak musí být zachován původní účel při jeho pořízení i dodrženy veškeré podmínky při přiznání dotace. Subjekt, na nějž je majetek převeden, nesmí z jeho vlastnictví získat nepatřičnou výhodu. V takovém případě je příjemce povinen část dotace ve výši pořizovací ceny majetku vrátit (v souladu s článkem 71 nařízení EK č. 1303/2013, odst. 1).

• případě podpory zahrnující investici do infrastruktury nebo produktivní investici musí příjemce příspěvek z OP VVV vrátit, pokud je do 10 let od poslední platby příjemci výrobní činnost přemístěna mimo území Unie, s výjimkou případů, kdy je příjemcem malý, střední podnik (MSP). Pokud má příspěvek z ESIF podobu veřejné podpory, nahradí se období 10 let lhůtou platnou podle pravidel pro poskytování veřejné podpory (např. je-li podpora poskytnuta dle Nařízení o blokových výjimkách č. 651/2014, může být lhůta udržitelnosti stanovena odlišně, a to v souladu s podmínkami relevantní blokové výjimky).

ŘO OP VVV si vyhrazuje právo stanovit dle specifikace výzev a jejich zaměření podmínku udržitelnosti u projektů, u nichž tato povinnost nevyplývá z výše uvedeného nařízení, ale které jsou svým zaměřením klíčové a žádoucí pro udržení. Podmínka udržitelnosti bude v případě využití této možnosti stanovena ve výzvě (nebo v navazující dokumentaci k výzvě). Konkrétní podmínky udržitelnosti jsou uvedeny v příslušeném právním aktu o poskytnutí/převodu podpory.

Indikátory a další povinnosti, které musí příjemce plnit po dobu udržitelnosti projektu, jsou definovány v podmínkách právního aktu o poskytnutí/převodu podpory.

Podrobné informace o typech zpráv předkládaných v období udržitelnosti jsou uvedeny v kapitole 7.1.5 a 7.1.6.

Příjemce předkládá průběžné a závěrečné zprávy o udržitelnosti projektu po dobu definovanou v právním aktu o poskytnutí/převodu podpory.

V případě projektu generujícího příjmy podle čl. 61 Obecného nařízení s poslední zprávou o udržitelnosti (nebo s uzavíráním programu – co nastane dříve) dokládá opět přepočet finanční mezery a řídicí orgán zadministruje případnou vratku příjmů.

Jako součást kontroly/ověření v době udržitelnosti ŘO OP VVV realizuje kontroly trvalosti operací.

 

7.4 Uchovávání dokumentů

 

7.4.1 Obecná pravidla pro uchovávání dokumentů a dokladů vztahujících se k projektu

 

Uchovávání dokumentů a dokladů spisů spojených s OP VVV se řídí zákonem o archivnictví a spisové službě, dále ustanoveními Obecného nařízení, zejména čl. 140, Nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 480/2014, stanovující podrobné minimální požadavky na auditní stopu, pokud jde o účetní záznamy, které mají být uchovány, a o podklady, které mají být uchovávány na úrovni certifikačního orgánu, řídicího orgánu, zprostředkujících subjektů a příjemců podpory a Prováděcím nařízením Komise (EU) č. 821/2014 ze dne 28. července 2014, kterým se stanoví pravidla pro uplatňování nařízení (EU) č. 1303/2013 Evropského parlamentu a Rady, pokud jde o podrobná ujednání pro převod a správu příspěvků z programu, podávání zpráv o finančních nástrojích, technické vlastnosti informačních a komunikačních opatření k operacím a systém pro zaznamenávání a uchovávání údajů.

 

7.4.2 Výčet dokumentů a výstupů projektu, které podléhají uchovávání

 

Přehled dokumentů, které je třeba zejména uchovávat:

• dokumenty předkládané k žádosti o podporu (podrobný přehled je uveden ve výzvě, viz kapitola 5.1);
• dokumenty předkládané k právnímu aktu o poskytnutí/převodu podpory (podrobný přehled viz kapitola 6.4);
• doklady prokazující příslib a přiznání podpory (včetně příloh a případných dodatků) – registrační list, právní akt o poskytnutí/převodu podpory;
• dokumenty k zadávacím řízením – dokumentace o zakázkách a záznamy o elektronických úkonech souvisejících s realizací zakázek;
• doklady prokazující účel použití poskytnutí finančních prostředků – např. ŽoP, účetní záznamy, faktury, výpisy z bankovního účtu;
• doklady k monitorovacím zprávám projektu (podrobný přehled viz kapitola 7.1);
• dokumenty související s prováděním kontrol ze strany řídicího orgánu a dalších orgánů;
• úplná korespondence, kterou příjemce obdržel ze strany řídicího orgánu a implementačního orgánu nebo na tyto orgány zaslal;
• další podklady vztahující se k projektu a jeho realizaci, které dokumentují průběh administrace projektu od podání žádosti o podporu po závěrečné vyhodnocení, včetně doložení splnění ukazatelů výstupů operace, dosažených hodnot indikátorů a minimální požadované doby udržitelnosti projektu – např. fotografie, záznamy provedených prací, předávací protokoly staveb a dodaného majetku, apod.

 

7.4.3 Pravidla uchovávání dokumentů

 

Příjemce je povinen uchovávat dokumenty spojené s realizací projektu. 

U dokumentů, které jakožto originály existují v IS KP14+ (resp. MS2014+), ovšem příjemce

(popř. partner) není povinen zajistit jejich uchovávání v originále na místě odlišném od IS

KP14+ (resp. MS2014+). Pokud je v tomto informačním systému k dispozici pouze sken dokumentu, musí uchování originálu (či ověřené kopie) zajistit příjemce, popř. partner.

Ve vazbě na potřebu zajištění řádné funkce systému pro záznam a uchovávání účetních záznamů pro každou činnost je stanovený termín, po kterou musí být originální dokumenty k dispozici kontrolním orgánům do 31. 12. 2033, pokud legislativa nestanovuje pro některé typy dokumentů dobu delší.

 

8. KAPITOLA – PROCESY A PRAVIDLA FINANČNÍHO ŘÍZENÍ

 

8.1 Financování projektu

 

Financování projektů probíhá způsobem ex-ante nebo ex-post a ve specifických případech způsobem kombinovaných plateb. Způsob financování bude určený dle právní formy příjemce a bude definován v konkrétní výzvě.

 

8.1.1 Financování ex-post

 

Při financování ex-post jsou příjemci zpětně propláceny způsobilé výdaje vynaložené na realizaci projektu. U těchto projektů hradí příjemce výdaje na realizaci projektu z vlastních zdrojů a v průběhu realizace projektu předkládá v pravidelných intervalech v souladu s právním aktem o poskytnutí/převodu podpory na ŘO OP VVV žádost o platbu, ve které žádá o jejich zpětné proplacení. OP VVV je financován ex-ante, k využití financování ex-post dochází při provádění plateb OSS, PO OSS, viz kapitola 8.1.4.

 

8.1.2 Financování ex-ante

 

Při ex-ante financování jsou příjemci v průběhu realizace projektu poskytovány platby předfinancování na základě předložených žádostí o platbu. Účel vynaložených prostředků příjemce dokládá zpětně formou podkladů pro vyúčtování, které jsou součástí každé následující žádosti o platbu.

Maximální výše první zálohové platby je definována výzvou, přičemž konkrétní výše první zálohové platby je příjemci poskytnuta ve výši částky, která se vypočte součtem plánovaných výdajů zpravidla za první dvě sledovaná období uvedená v předloženém finančním plánu, pokud není výzvou stanoveno jinak. Právní akt o poskytnutí/ převodu podpory stanovuje její absolutní částku i termín, ke kterému poskytovatel podpory první zálohovou platbu vyplatí.

Další zálohové platby jsou příjemci poskytovány na základě předložených žádostí o platbu. Jejich výše bude záviset na předpokládané potřebě příjemce vyplývající z finančního plánu projektu. Celkový součet záloh poskytnutých nad rámec schváleného vyúčtování nesmí přesáhnout 50 % celkových způsobilých výdajů projektu.

 

8.1.3 Financování způsobem kombinovaných plateb

 

Příjemce předkládá žádost o platbu, jejíž součástí mohou být doklady uhrazené i neuhrazené ze strany příjemce (např. faktury zhotovitele), včetně všech podkladů. V případě uhrazených dokladů jsou předkládány výpisy z účtu, zjišťovací protokoly, soupisy provedených prací a další vyžadované podklady. Žádost o platbu je předkládána ve lhůtách stanovených v příslušném právním aktu o poskytnutí/převodu podpory.

Pro realizaci kombinovaných plateb a předkládání žádostí o platbu platí následující podmínky:

1. v případech, kdy příjemce předloží neuhrazené doklady k průběžné úhradě ze strany ŘO OP VVV před řádným termínem pro předložení žádosti o platbu, neplatí automatický přenos dat mezi EIS JASU CS a MS2014+;
2. v případě postupu podle bodu 1. provádí ŘO OP VVV dvojí kontrolu výdajů, a to při předložení neuhrazených dokladů k průběžné úhradě ze strany ŘO/ZS před řádným termínem pro předložení žádosti o platbu a také při zahrnutí daných výdajů do žádosti o platbu;
3. do žádosti o platbu musí být zahrnuty všechny příjemcem předložené a neuhrazené doklady podle bodu 1., jejichž úhrada ze strany ŘO OP VVV a prokázání úhrady příjemcem proběhly nejpozději k datu zpracování žádosti o platbu.

ŘO OP VVV provede kontrolu věcné a finanční správnosti žádosti o platbu a kontrolu oprávněnosti fakturace, případně další kontroly podle svých platných vnitřních postupů. Po provedených kontrolách a schválení žádosti o platbu předává ŘO OP VVV žádost o platbu finančnímu útvaru. Finanční útvar převádí ve lhůtě do 10 pracovních dnů od obdržení žádosti o platbu finanční určené na předfinancování na účet příjemce, pokud doklady zahrnuté v dané žádosti o platbu nebyly již uhrazeny (viz bod 1. výše).

ŘO OP VVV v příslušném právním aktu o poskytnutí/převodu podpory zajistí, aby příjemce z převedených prostředků uhradil schválené způsobilé výdaje z dosud neuhrazených požadovaných dokladů svému dodavateli nejpozději do 10 pracovních dnů od data převedení prostředků.

 

8.1.4 Provádění plateb OSS, příspěvkových organizací OSS (PO OSS)

 

Platby mezi ŘO OP VVV a příjemcem, kterým je OSS a PO OSS, se považují za platby ex-post a jsou podle toho daným způsobem evidovány na příslušných formulářích a v IS KP14+. Důvodem je skutečnost, že OSS (PO OSS získává prostředky na financování projektu formou dotace od svého zřizovatele, tj. od OSS, nebo z prostředků vlastní činnosti) financují svůj projekt ze svých rozpočtových prostředků schválených ve státním rozpočtu pro daný rok. Z těchto zdrojů následně uvolňují prostředky na financování projektů. Uplatněné výdaje jsou tímto příjemcem vykázány ŘO OP VVV, který následně kontroluje předložené podklady k uskutečněným výdajům.

Označení finančního toku ex-post je použito pouze z hlediska evropského výkaznictví a není relevantní z hlediska dikce rozpočtových pravidel, tedy především v souvislosti s výkladem pojmu neoprávněného použití peněžních prostředků, resp. porušení rozpočtové kázně.

Žadatelem/příjemcem je OSS

OSS financuje projekt ze svých rozpočtových prostředků schválených ve státním rozpočtu (SR) pro daný rok.

OSS musí při přípravě SR narozpočtovat příjmy a výdaje na daný projekt v příslušné kapitole SR. Pokud příjmy a výdaje na daný projekt nebyly narozpočtovány ve schváleném rozpočtu OSS v roli příjemce, ale jsou narozpočtovány v rozpočtu ŘO OP VVV, provádí se rozpočtové opatření a navýší příjmy a výdaje OSS v roli příjemce a současně o tuto částku se sníží příjmy a výdaje ŘO OP VVV. V případě, že příjmy a výdaje na daný projekt nebyly narozpočtovány ani v rozpočtu ŘO OP VVV, může OSS v roli příjemce požádat v souladu s příslušným ustanovením rozpočtových pravidel o souvztažné navýšení příjmů a výdajů. O souvztažné navýšení příjmů a výdajů lze požádat až poté, co byly v rozpočtu OSS zajištěny prostředky na národní spolufinancování projektu. Z těchto zdrojů OSS následně uvolňuje prostředky na financování projektu.

Žadatelem/příjemcem je PO OSS

OSS financuje projekt ze svých rozpočtových prostředků schválených ve státním rozpočtu (SR) pro daný rok.

V níže uvedených případech nemusí být platby mezi ŘO a příjemcem, kterým je PO OSS, vykazovány jako ex-post:

1. pokud je ŘO OP VVV (resp. MŠMT) zřizovatelem PO OSS a daná PO OSS získává prostředky na financování projektu formou dotace na úhradu výdajů, které jsou nebo mají být kryty prostředky z rozpočtu EU,
2. pokud ŘO OP VVV (resp. MŠMT) není zároveň zřizovatelem PO OSS a daná PO OSS získává prostředky na financování projektu přímo od ŘO na základě ustanovení zvláštního zákona.

V případě, že příjemcem je PO OSS, musí její zřizovatel (tj. OSS) při přípravě SR narozpočtovat příjmy a výdaje na projekt své PO v příslušné kapitole SR. Z tohoto důvodu je podstatné, aby PO OSS svého zřizovatele o záměru předkládat projekt spolufinancovaný z prostředků z rozpočtu EU, o schválení projektu a výši prostředků (celkem i v jednotlivých letech) informovala s dostatečným předstihem, aby zřizovatel stihl včas zajistit potřebné rozpočtové prostředky. Příjemce, kterým je PO OSS, dokládá s žádostí o podporu prohlášení o zajištění souhlasného stanoviska zřizovatele s realizací projektu a dále prohlášení, že bude zřizovatele informovat o schválení projektu a výši prostředků (celkem i v jednotlivých letech).

Obdobně musí ŘO, který není zřizovatelem dané PO OSS a poskytuje PO OSS prostředky na financování projektu na základě ustanovení zvláštního zákona, při přípravě SR narozpočtovat příjmy a výdaje na projekt dané PO OSS v příslušné kapitole SR.

Pokud příjmy a výdaje na daný projekt nebyly narozpočtovány ve schváleném rozpočtu OSS v roli zřizovatele, ale jsou narozpočtovány v rozpočtu ŘO OP VVV, je nutné provést rozpočtové opatření a navýšit příjmy a výdaje OSS v roli zřizovatele a současně o tuto částku snížit příjmy a výdaje ŘO OP VVV. V případě, že příjmy a výdaje na daný projekt nebyly narozpočtovány ani v rozpočtu ŘO OP VVV, může OSS v roli zřizovatele požádat v souladu s příslušným ustanovením rozpočtových pravidel o souvztažné navýšení příjmů a výdajů. O souvztažné navýšení příjmů a výdajů lze požádat až poté, co byly v rozpočtu OSS v roli zřizovatele nebo ŘO OP VVV zajištěny prostředky na národní spolufinancování projektu. Z těchto zdrojů PO OSS následně uvolňuje prostředky na financování projektu.

Příjemce předkládá žádosti o platbu ŘO OP VVV ve lhůtách stanovených v právním aktu o poskytnutí/převodu podpory.

 

8.1.5 Spolufinancování v projektech OP VVV

 

OP VVV se řadí mezi více kategoriální program pokrývající dvě programové oblasti:

• méně rozvinuté regiony;
• a více rozvinuté regiony.

Programovou oblastí se rozumí, v případě programu vztahujícího se na více než jednu kategorii regionu, zeměpisná oblast odpovídající každé jednotlivé kategorii regionu. 

Podpora je poskytována formou nevratné přímé pomoci (dotace) až do výše 100 % celkových způsobilých výdajů projektu. Míra spolufinancování OP VVV z ESIF (EFRR/ESF) dosáhne maximálně 85 % a zbývajících minimálně 15 % bude hrazeno z národních zdrojů, ať již přímo ze zdrojů státního rozpočtu, nebo z vlastních zdrojů příjemce.

Míra spolufinancování nezbytná pro realizaci projektu bude vždy deklarovaná v podmínkách při vyhlášení konkrétní výzvy.

Konkrétní míra spolufinancování na projektech je závislá na těchto faktorech:

1. kategoriích regionu, ve kterých bude realizován a ve kterých budá mít projekt dopad;
2. zda podporovaná činnost podléhá režimu státní podpory ve smyslu čl. 107 Smlouvy o fungování EU;
3. typu příjemce a zaměření aktivit projektu.

Ad 1) Kategorie regionu, ve kterých bude mít projekt dopad

OP VVV pokrývá programové oblasti méně i více rozvinutých regionů. Přípustné kombinace programových oblastí a místa realizace stanovují v rámci každé jednotlivé výzvy Pravidla pro žadatele a příjemce – specifická část. Pro žadatele jsou tyto přípustné kombinace závazné.

Poměr rozdělení finančních prostředků mezi programové oblasti OP VVV zpravidla zadává žadatel do IS KP14+ v žádosti o podporu (v rámci Kategorie regionu viz kapitola Specifické cíle v Uživatelské příručce IS KP14+ – Pokyny pro vyplnění formuláře žádosti o podporu). Ze zadaného poměru mezi méně a více rozvinutým regionem monitorovací systém vypočítá rozpad zdrojů financování mezi EU, SR a mezi zdroje žadatele/příjemce. Tento poměr nepředstavuje spolufinancování v projektu ze zdrojů EU, SR a zdrojů žadatele/příjemce. Zadání chybných poměrů finančních prostředků mezi programové oblasti nebo podílů vlastního financování (v případě, že je žadatel povinen tento podíl upravit) vede k vypočtení chybných podílů zdrojů financování na projektu.

Ad 2) Podporovaná činnost podléhá režimu veřejné podpory ve smyslu čl. 107 Smlouvy o fungování EU. – povinnou míru podpory v takovém případě upřesňují Pravidla pro žadatele a příjemce – obecná část (kapitola 15) a Pravidla pro žadatele a příjemce – specifická část.

Ad 3 ) Typu příjemce a zaměření jeho aktivit

Povinnou míru spolufinancování dle typu příjemce a zaměření jeho aktivit stanovují Pravidla spolufinancování evropských strukturálních a investičních fondů v programovém období 2014– 2020,       vydaná Ministerstvem             financí             (celé    znění   naleznete        na        odkaze: http://www.mfcr.cz/cs/zahranicni–sektor/podpora–ze–zahranici/strukturalni–fondy).

Z tohoto dokumentu vyplývají poměry zdrojů financování uvedené níže v Tabulce č. 1 – přehled míry spolufinancování příjemců v projektech v programovém období 2014-2020. 

Povinná míra spolufinancování žadatele/příjemce dle právní formy žadatele/ příjemce se v monitorovacím systému doplní automaticky, žadatel/příjemce ji ale může (v některých případech musí) upravit. Nikdy však nesmí být tato hodnota nižší, než je nastavena ve výzvě.

Míra spolufinancování dle typu příjemce:

Tabulka č. 1 – přehled míry spolufinancování příjemců v projektech v programovém období 2014-2020⁷⁹

Typ žadatele/příjemce

Méně rozvinuté regiony – míra spolufinancování – EFRR

Méně rozvinuté  regiony – ESF

Území regionu hlavního města Praha  – míra spolufinancování k EFRR

Území regionu hlavního města Praha  – míra spolufinancování k ESF

EU podíl %

Národní podíl %

Celkem %

EU podíl%

Národní podíl %

Celkem %

EU podíl %

Národní podíl %

Celkem %

EU podíl%

Národní podíl %

Celkem %

EFRR

SR

Příjemce

ESF

SR

Příje mce

EFRR

SR

Příjemce

ESF

SR

Příjemce

Organizační složky státu a příspěvkové organizace státu (vztahuje se rovněž na školy a školská zařízení zřizovaná ministerstvy dle paragrafu 8 odst. 2 až 4 zákona č. 561/2004 Sb. a na státní vysoké školy)

85

15

0

100

85

15

0

100

50

50

0

100

50

50

0

100

Právnické osoby vykonávající činnost škol a školských zařízení (školy a školská zařízení, která jsou zapsaná ve školském rejstříku)80

85

max. 5

min. 10

100

85

max. 10

min. 5

100

50

max. 40

min. 10

100

50

max. 45

min. 5

100

 

1. Tabulka vychází z Pravidel spolufinancování evropských strukturálních a investičních fondů v programovém období 2014–2020.
2. Do této kategorie žadatelů/příjemců, se řadí také školy a školská zařízení, které jsou příspěvkovou organizací územních samosprávních celků a dobrovolných svazků obcí, zapsaných ve školském rejstříku. ŘO může rozhodnout o snížení míry spolufinancování žadatele/příjemce až na 0 %. Snížení míry spolufinancování je plně v kompetenci ŘO OP VVV, není možné o snížení požádat ze strany žadatele/příjemce.

Prav	idla pro žadatele a příjemce – obecná část
Číslo vydání: 4	Datum účinnosti: 1. září 2016	Stránka 116 z 303

 

Typ žadatele/příjemce	Méně rozvinuté regiony – míra spolufinancování – EFRR				Méně rozvinuté  regiony – ESF				Území regionu hlavního města Praha  – míra spolufinancování k EFRR				Území regionu hlavního města Praha  – míra spolufinancování k ESF
Územní samosprávné celky a jejich příspěvkové organizace	85	max. 5	min. 10	100	85	max. 10	min. 5	100	50	max. 40	min. 10	100	50	max. 45	min. 5	100
	EFFR	SR	Příjemce		ESF	SR	Příje mce		EFRR	SR	Příjemce		ESF	SR	Příjemce
Veřejné vysoké školy a výzkumné organizace	85	max. 10	min. 5	100	85	max. 10	min. 5	100	50	max. 45	min. 5	100	50	max. 45	min. 5	100
Soukromoprávní subjekty vykonávající veřejně prospěšnou činnost, jejichž hlavním účelem činnosti není vytváření zisku	85	10	5	100	85	10	5	100	50	45	5	100	50	45	5	100
Ostatní subjekty neobsažené ve výše uvedených kategoriích	85	0	min. 15	100	85	0	min. 15	100	50	0	min. 50	100	50	0	min. 50	100

 

Výsledné poměry zdrojů financování jsou v monitorovacím systému vypočteny na základě zadaných vstupů (poměrů kategorií regionů na jednotlivých specifických cílech a míry vlastního financování v méně/ více rozvinutých regionech).

Na základě výsledných poměrů zdrojů financování dle žádosti o podporu je stanoven fixní poměr, kterým se během realizace projektu budou rozpadat veškeré platby na podíl EU, státního rozpočtu a vlastního podílu žadatele/ příjemce. Z této skutečnosti vyplývá, že si žadatel ve svém rozpočtu musí zajistit dostatečné prostředky, aby dokázal pokrýt stanovený podíl vlastního financování z investičních i neinvestičních prostředků.

Příklad:  Projekt s celkovými způsobilými výdaji 100 mil. Kč, z toho je 30 mil. Kč investic a 70 mil. Kč neinvestic.

Poměry zdrojů financování: 85 % EU, 10 % SR, 5 % vlastní zdroje.

Projekt je realizován v  méně rozvinutém regionu.

Investice (v mil. Kč)
EU	85 %	25,5
SR	10 %	3,0
Vlastní podíl	5 %	1,5

 

Neinvestice (v mil. Kč)
EU	85 %	59,5
SR	10 %	7,0
Vlastní podíl	5 %	3,5

 

Závěr: příjemce obdrží od ŘO 28,5 mil. Kč investic a 66,5 mil. Kč neinvestic z veřejných zdrojů (součet podílů EU a SR). Ze svých zdrojů musí pokrýt 1,5 mil. Kč investic a 3,5 mil. Kč neinvestic.

V případě využití věcného příspěvku pro spolufinancování projektu jsou pravidla způsobilosti, dokladování a možnosti využití popsána v kapitole 8.7.3.

V případě, že žadatelem/příjemcem je veřejná vysoká škola, za vlastní zdroje žadatele/příjemce pro účely spolufinancování projektů v rámci OP VVV se považují příjmy veřejných vysokých škol dle zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, v platném znění v § 18, odst. 2 písmeno a), e), g), h) a dále zdroje uvedené v § 18, odst. 6 písmeno a), b), d) a g). Za vlastní zdroje lze pro tento účel dále považovat prostředky dotace na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné organizace podle zákona č. 130/2002 Sb. Za vlastní zdroje z výše uvedeného výčtu však nelze považovat prostředky, jejichž použití na spolufinancování projektů v OP VVV by bylo v rozporu s účelovostí uvedenou v rozhodnutí, na jehož základě byly poskytnuty. Použití uvedených prostředků pro spolufinancování projektů v OP VVV nesmí být v rozporu s vnitřními předpisy školy.

 

8.2 Účetnictví a dokladování

 

Příjemci jsou povinni vést účetnictví nebo daňovou evidenci v souladu s právními předpisy ČR.

Projekt musí být účtován odděleně od ostatních aktivit organizace (například prostřednictvím analytických účtů, použitím účetního střediska, aj.). Toto se vztahuje pouze na skutečně vzniklé přímé výdaje, případně věcné příspěvky a odpisy, nikoliv na výdaje vykazované některou ze zjednodušených forem vykazování. Vznikají-li na projektu rovněž nezpůsobilé výdaje, příjemce o nich účtuje odděleně od způsobilých výdajů.

Příjemci, kteří nevedou účetnictví dle zákona o účetnictví, jsou povinni v případě skutečně vzniklých výdajů vykazovaných metodou úplného vykazování výdajů vést daňovou evidenci podle zákona o daních z příjmů, rozšířenou o níže uvedené požadavky, které budou uvedeny v právním aktu o poskytnutí/převodu podpory.

Tito příjemci:

• povedou oddělenou evidenci nebo odpovídající kód k příjmům a výdajům souvisejícím s projektem;
• příslušný doklad musí splňovat předepsané náležitosti účetního dokladu ve smyslu ustanovení § 11 zákona o účetnictví (s výjimkou písm. f), pro subjekty, které nevedou účetnictví, ale daňovou evidenci;
• předmětné doklady musí být správné, úplné, průkazné, srozumitelné a průběžně chronologicky vedené způsobem zaručujícím jejich trvalost;
• při kontrole příjemce poskytne na vyžádání kontrolnímu orgánu daňovou evidenci v plném rozsahu.

Oddělené účetnictví projektu je nutné vést nejpozději od data vydání právního aktu o poskytnutí/ převodu podpory, jinak se příjemce vystavuje nebezpečí, že vynaložené výdaje nebude možné náležitě zkontrolovat a budou považovány za nezpůsobilé. Při zakoupení majetku je příjemce povinen při jeho evidenci zabezpečit označení, že se jedná o majetek pořízený z konkrétního projektu nebo konkrétních projektů.

V případě výdajů, které spadají pod režim daný možnostmi zjednodušeného vykazování výdajů, příjemce vede účetnictví nebo daňovou evidenci, ale jednotlivé účetní položky ve svém účetnictví nebo daňové evidenci nemusí přiřazovat ke konkrétnímu projektu a nemusí prokazovat skutečně vzniklé výdaje ve vztahu k projektu účetními doklady. V případě využití paušálních sazeb jsou základem pro určení paušální sazby přímé náklady jednoznačně definované v příslušném právním aktu o poskytnutí/převodu podpory, které musí být příjemcem náležitě doloženy pomocí účetních dokladů. U výdajů vykazovaných v ostatních režimech zjednodušeného vykazování výdajů se dokládají podklady nezbytné pro ověření, že činnosti nebo výstupy, které jsou uvedeny v právním aktu o poskytnutí/převodu podpory, byly skutečně provedeny. V těchto případech nemá příjemce povinnost dokládat své výdaje v žádostech o platbu konkrétními účetními doklady. Pro příjemce, kteří vedou účetnictví podle zákona o účetnictví nebo daňovou evidenci podle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, se na výdaje vykazované zjednodušenou formou nevztahuje povinnost jednoznačně přiřadit všechny účetní položky ke konkrétnímu projektu, pokud tato povinnost není dána předpisy ČR.

Účetní doklady, které souvisí s realizací projektu, musí být označeny číslem projektu. Příjemce/partner je povinen zavázat dodavatele předkládat k proplacení pouze faktury, které obsahují číslo projektu v textu faktury.

 

8.3 Bankovní účet

 

Před vydáním právního aktu o poskytnutí/převodu podpory je příjemce vyzván k identifikaci svého bankovního účtu. Bankovní účet může být založen u jakékoliv banky oprávněné působit v České republice a musí být veden výhradně v měně CZK. Platby příjemci je možné poukázat pouze na účet specifikovaný v právním aktu o poskytnutí/ převodu podpory. Subjekty vyjmenované v § 3 písm. h) rozpočtových pravidel, kteří mají účty vedeny u České národní banky (ČNB), jsou povinni uvádět pro účely poskytnutí/převodu podpory pouze tyto účty zřízené u ČNB. Příjemce je povinen zachovat svůj bankovní účet i po ukončení realizace projektu až do doby finančního vypořádání, viz kapitola 7.3.3.

Podmínkou podpory z OP VVV není samostatný bankovní účet/podúčet pro daný projekt.

Bezhotovostní výdaje projektu mohou být hrazeny z libovolného bankovního účtu příjemce. Při prokazování přímých výdajů musí být úhrada prokázána skenem výpisu toho bankovního účtu, ze kterého byla platba skutečně provedena. Z výpisu musí být zřejmé, že se jedná o bankovní účet příjemce a jednotlivé výdaje musí být řádně označeny (např. číslem dle soupisky dokladů).

 

8.4 Pokladna

 

Příjemce ani partner nejsou povinni vést pro projekt samostatnou pokladnu na hotovostní výdaje a příjmy (je však nutné v účetnictví zajistit analytickou evidenci čerpání hotovosti).

 

8.5 Daň z přidané hodnoty

 

Daň z přidané hodnoty (DPH) je obecně jako všechny daně nezpůsobilá s výjimkou případů, kdy je podle vnitrostátních předpisů neodpočitatelná. DPH je tak způsobilá pouze pro příjemce, kteří si nemohou nárokovat odpočet DPH na vstupu (dle zákona o DPH).

Způsobilá daň z přidané hodnoty se vztahuje pouze k plněním, která musí být sama považována za způsobilá. V případě, že je plnění způsobilé pouze z alikvotní části, pak je i daň z přidané hodnoty vztahující se k tomuto plnění způsobilá ze stejné alikvotní části.

Vyúčtování DPH v rámci žádostí o platbu u subjektů (příjemce/partner), které mohou uplatnit nárok na odpočet částečně na základě koeficientu.

Subjekty (příjemce/partner), které mohou uplatnit nárok na odpočet DPH částečně na základě koeficientu v rámci realizace projektu, použijí při vykazování v žádosti o platbu (tj. stanovení sumy způsobilých výdajů) zálohový koeficient, jehož výše je doložena s první žádostí o platbu obsahující vyúčtování. Způsobilou část DPH mohou v soupisce dokladů uplatnit:

a) Průběžně – v soupisce účetních dokladů je DPH nárokována společně s příslušným výdajem (tj. částkou bez DPH) v rámci příslušného monitorovacího období.

Zároveň nejpozději v rámci první žádosti o platbu následující po stanovení správné výše vypořádacího koeficientu za předchozí rok v souladu se zákonem o DPH, provedou příjemci vyúčtování způsobilé části DPH na základě tohoto vypořádacího koeficientu.  Je-li vypořádací koeficient nižší než zálohový, tzn., že v projektu mohla být uplatněna větší část DPH, je tato skutečnost zohledněna na soupisce dokladů, kde je o vzniklý rozdíl navýšeno vyúčtování.

Je-li vypořádací koeficient vyšší než zálohový, tzn., že byla uplatněna vyšší částka DPH, je tato skutečnost zohledněna na soupisce dokladů, kde je o vzniklý rozdíl poníženo vyúčtování.

Jako podklad pro posouzení oprávněnosti výše DPH uplatňované v průběhu roku do způsobilých výdajů, doloží příjemce kopii přiznání k dani z přidané hodnoty, kde je stanoven zálohový koeficient.

Jako podklad pro posouzení vyúčtování DPH za daný rok doloží příjemce na začátku následujícího roku kopii přiznání k dani z přidané hodnoty, kde je vypočten vypořádací koeficient. Zároveň s tím doloží sestavu z účetnictví jako doklad o tom, že DPH bylo v účetnictví řádně přeúčtováno a v rámci způsobilých výdajů projektu je zaúčtována pouze skutečně způsobilá DPH.

b) Souhrnně – DPH je do projektu uplatněna až na základě vypořádacího koeficientu na začátku následujícího roku.

Jako podklad pro posouzení vyúčtování DPH za daný rok doloží příjemce na začátku následujícího roku kopii přiznání k dani z přidané hodnoty, kde je vypočten vypořádací koeficient. Zároveň s tím doloží sestavu z účetnictví jako doklad o tom, že DPH bylo v účetnictví řádně přeúčtováno a v rámci způsobilých výdajů projektu je zaúčtována pouze skutečně způsobilá DPH.Vyúčtování způsobilé DPH ve vazbě na vypočtený vypořádací koeficient proběhne za každý kalendářní (účetní) rok realizace projektu.

Používá-li příjemce pro výpočet nároku na odpočet daně poměrný koeficient, dochází k vyúčtování způsobilé části DPH dle skutečné hodnoty koeficientu tehdy, odchyluje-li se poměrný koeficient vypočtený podle skutečného použití na konci roku od poměrného koeficientu stanoveného dopředu odhadem o více než 10 procentních bodů.

Pokud nebude z časového hlediska možné provést vyúčtování způsobilé DPH za poslední rok realizace projektu v rámci závěrečné žádosti o platbu, je možné provést toto vyúčtování až v rámci finančního vypořádání dotace v souladu s vyhláškou č. 367/2015 Sb., kterou se stanoví zásady a termíny finančního vypořádání vztahů se státním rozpočtem, státními finančními aktivy nebo Národním fondem, avšak pouze v případě, je-li vypořádací koeficient vyšší než zálohový, tzn., že byla uplatněna vyšší částka DPH – příjemce tuto skutečnost zohlednění v rámci finančního vypořádání. Je-li však vypořádací koeficient nižší než zálohový, tzn., že v projektu mohla být uplatněna větší část DPH, není již možné tento rozdíl v rámci finančního vypořádání nárokovat.

Vyúčtování DPH v rámci žádostí o platbu u subjektů (příjemce/partner) s plněním v režimu přenesené daňové povinnosti – poskytnutí stavebních a montážních prací.

V případech, kdy je příjemce (plátce DPH), dle ust. § 92 a zákona o DPH povinen účtovat DPH v režimu přenesené daňové povinnosti, je v rámci jedné žádosti o platbu možné proplatit způsobilé výdaje, včetně výdajů připadajících na způsobilou část DPH, pouze za předpokladu, že bude prokázáno taktéž splnění daňové povinnosti, tj. řádné podání daňového přiznání a úhrada vlastní daňové povinnosti příjemcem.

Jako podklad pro prokázání splnění daňové povinnosti nebo nadměrného odpočtu příjemce předkládá řídicímu orgánu specifickou přílohu daňového přiznání (výpis z evidence pro daňové účely vedené podle ustanovení § 92 a odst. 5 zákona o DPH) obsahující údaje o dani odvedené v režimu přenesené daňové povinnosti a doklad o úhradě vlastní daňové povinnosti finančnímu úřadu.

Příjemce je povinen prokázat splnění daňové povinnosti nejpozději do doby ukončení kontroly správnosti vyúčtování, v rámci něhož byla způsobilá část DPH v režimu přenesené daňové povinnosti nárokována. Nejpozději ve stejném termínu je povinen provést refundaci/úhradu této způsobilé části DPH z prostředků poskytovatele podpory.

 

8.6 Vykazování výdajů

 

8.6.1 Úplné vykazování výdajů

 

V rámci úplného vykazování výdajů dochází ke stanovení výše způsobilých výdajů na základě vykázání skutečně vzniklých a uhrazených výdajů prostřednictvím jejich doložení účetním, daňovým či jiným dokladem.

V případě úplného vykazování výdajů rozpočet obsahuje pouze přímé výdaje.Náležitosti účetního dokladu jsou stanoveny ust. § 11 zákona o účetnictví. Daňové doklady musí splňovat náležitosti stanovené zákonem o DPH.

Prostřednictvím účetních, daňových či jiných dokladů prokazuje příjemce způsobilost z hlediska věcného, časového i z hlediska přiměřenosti vzhledem k dosaženým výstupům a výsledkům.

Dokladování výdajů

Příjemce vyúčtovává realizované výdaje prostřednictvím žádostí o platbu. Jejich harmonogram je stanoven v právním aktu o poskytnutí/ převodu podpory. V rámci žádosti o platbu zařazuje veškeré své výdaje na soupisku dokladů.

Výdaje:

• u nichž celková částka vykazovaná jako způsobilá je vyšší než 10 000 Kč, nebo v případě, kdy si doložení výdaje výslovně vyžádá ŘO OP VVV, dokládá pomocí skenů:
  • účetních dokladů;
  • dokladů o úhradě;
  • a další podpůrné dokumentace specifikované v rámci popisu dokladování jednotlivých kategorií způsobilých výdajů v části 8.7.2;
• které výše uvedené podmínky nesplňují, příjemce zařazuje do soupisky dokladů, ale nedokládá je výše uvedenými skeny.

Obecnými podmínkami zahrnutí výdaje do soupisky dokladů jsou:

• vznik nákladu v monitorovaném období nebo dříve;
• doložení, že tento náklad příjemce uhradil (vznikl mu výdaj); úhrada výdaje přitom nemusí spadat do monitorovaného období (viz obecné podmínky časové způsobilosti výdajů), viz kapitolu 8.7.1.

Výdaje, které nejsou doloženy výše uvedeným způsobem, jsou vždy považovány za výdaje nezpůsobilé.

Výjimku tvoří výdaje, které spadají pod režim některé z forem zjednodušeného vykazování výdajů. Postup při zjednodušeném dokladování je popsán v části 8.6.2.

Pravidla pro specifické druhy účetních dokladů  Zálohové faktury

Zálohové faktury dodavatelům zboží nebo služeb v rámci projektu je možno hradit a uplatňovat v žádosti o platbu pouze v případě, že tyto výdaje naplňují pravidla způsobilosti, jsou vydány v souladu s platnou smlouvou (s dodavatelem zboží nebo služeb) a běžnou obchodní praxí, a budou nejpozději do konce projektu vyúčtovány. Vyúčtování záloh mezi dodavatelem a příjemcem bude realizováno nejpozději před podáním závěrečné žádosti o platbu.

Výjimkou jsou zálohové platby týkající se záloh na vodu, paliva a energie. Příjemci se doporučuje v těchto případech vyjednat s dodavatelem odečet a vyúčtování k datu ukončení (fyzické) realizace projektu. Pokud bude vyúčtování dodavatelem služby poskytnuto až po datu ukončení (fyzické) realizace projektu (po datu uvedeném v právním aktu o poskytnutí/ převodu podpory) v době do podání závěrečné žádosti o platbu, pak do závěrečné žádosti o platbu mohou být zahrnuty pouze skutečně vyúčtované výdaje.

Interní doklady

Způsobilé výdaje projektu lze prokazovat rovněž interními účetními doklady, podmínkou je, že příjemce/partner vede vnitropodnikové účetnictví. Příjemce/partner musí interní směrnicí doložit způsob rozpočítávání nákladů na jednotlivá střediska a interní doklad musí splňovat obecné formální požadavky na účetní doklad.

 

8.6.2 Zjednodušené vykazování výdajů

 

Na rozdíl od úplného vykazování výdajů dochází v případě užití zjednodušených metod vykazování výdajů k odklonu od zásady „skutečných“ výdajů k vykazování (a následné úhradě) paušálních částek, které představují odhad skutečných výdajů vynaložených příjemcem za účelem realizace projektu. Tento odhad je pro vybrané výzvy/podporované aktivity stanoven ze strany ŘO OP VVV.

V případě zjednodušeného vykazování výdajů rozpočet obsahuje jak přímé výdaje, tak i částku, která odpovídá stanovené paušální sazbě jedné ze zjednodušených forem vykazování.

Výdaj vykázaný některým ze zjednodušených způsobů je považován za doložený stejně jako výdaj prokázaný účetním, daňovým či jiným dokladem. Cílem následných auditů a kontrol je výlučně ověření toho, že byly splněny podmínky jednotlivých zjednodušených forem vykazování.

Způsobilost výdajů vykázaných jednou ze zjednodušených forem se posuzuje ve vztahu k schváleným  způsobilým přímým výdajům.

Typy zjednodušených forem vykazování výdajů jsou následující:

• Standardní stupnice jednotkových nákladů (dále jen „jednotkové náklady“) – využívá se v projektech, ve kterých je možné přesně stanovit měřitelný výstup nebo výsledek a je možné jim přiřadit jednotkové náklady. Celková výše způsobilých výdajů na projektu složeného z jednotkových nákladů se rovná součinu počtu dosažených jednotek výstupu a jednotkového nákladu na dosažení výstupu. Výstupy jednotkových nákladů a jednotkové náklady za jednotlivé výstupy stanoví ŘO OP VVV ex-ante.

Příjemce ve zprávě o realizaci předkládá pouze výsledky a výstupy. Kontrola spočívá v jejich posouzení, výše schválené částky žádosti o platbu je určena na základě skutečně dosažených výstupů a výsledků projektu definovaných v právním aktu o poskytnutí/převodu podpory dokumentované prostřednictvím příjemcem dodané podpůrné dokumentace (např. zprávou o realizaci projektu, fotodokumentací, resp. ověřením projektu na místě či jiným vhodným způsobem). Snížení počtu dosažených výstupů znamená snížení výše způsobilých výdajů. Účetní doklady ani jiná dokumentace ekvivalentní důkazní hodnoty nejsou předmětem kontroly. ŘO OP VVV si může vyžádat podklady k realizovaným zadávacím a výběrovým řízením.

• Jednorázové částky příspěvku z veřejných zdrojů do 100 000 EUR – výše způsobilých výdajů projektu vykázaných jako jednorázová částka je vyjádřena vždy nominálně jako paušální částka, která slouží k pokrytí výdajů spojených s dosažením předem stanoveného výstupu či výsledku. Maximální výše jednorázové částky na jeden projekt je 100 000 EUR příspěvku z veřejných zdrojů. Výše této částky není závazná pro platby příjemcům v rámci Společných akčních plánů (viz čl. 109 odst. 1 Obecného nařízení).

Na rozdíl od standardních stupnic jednotkových nákladů u jednorázových částek neplatí proporcionální propojení mezi dosaženými dílčími výstupy a platbami příjemci (tj. snížení proplacené částky v případě snížení množství dosažených výstupů), protože úhrada jednorázové částky je vázána na dosažení předem stanoveného cíle projektu. V případě, že jej není dosaženo, není možno vyplatit z jednorázové částky nic, a to i přesto, že příjemci reálné náklady vznikly.

Maximální výši jednorázové částky na projekt v rámci jedné výzvy k předkládání žádostí o podporu stanoví ŘO OP VVV a není možné ji v rámci výzvy měnit. Jednorázová částka může být složena z několika dílčích jednorázových částek vážících se na různé aktivity projektu, avšak celkový objem výdajů projektu vykázaných jednorázovou částkou nesmí překročit maximální výši jednorázové částky danou obecným nařízením (100 000 EUR).

Maximální výše způsobilých výdajů, které budou žadatelem/příjemcem vykazovány jako jednorázová částka a podmínky pro její vyplacení budou stanoveny řídicím orgánem v právním aktu o poskytnutí/převodu podpory.

Výstupy projektu jsou příjemcem dokladovány prostřednictvím podpůrné dokumentace (např. zprávou o realizaci projektu, fotodokumentací), resp. ověřovány kontrolou projektu na místě či jiným vhodným způsobem. Účetní doklady ani jiná dokumentace ekvivalentní důkazní hodnoty nejsou předmětem kontroly.

c) Financování paušální sazbou (flat rate) – paušální sazba představuje procentní sazbu vypočtenou z předem určených způsobilých výdajů, resp. kapitol rozpočtu projektu.

Výsledkem použití paušální sazby jsou:

paušální náklady – pro podporu z ESF platí, že lze použít paušální sazbu až do výše

40 % způsobilých přímých výdajů na zaměstnance za účelem pokrytí zbývajících nákladů na projekt. V případě použití této paušální sazby se řídí přímé mzdové výdaje pravidly uvedenými v kapitole 8.7.2,nebo

nepřímé náklady – mohou být určeny prostřednictvím jedné z následujících paušálních sazeb (platí pro ESF i EFRR):

• paušální sazbou až do výše 25 % způsobilých přímých výdajů, přičemž tato sazba se vypočte na základě přiměřené, spravedlivé a ověřitelné metody výpočtu, nebo metody, která se v rámci režimů pro granty financované výhradně členským státem uplatňuje na podobný druh projektu a příjemce;
• paušální sazbou až do výše 15 % způsobilých přímých výdajů na zaměstnance;
• paušální sazbou způsobilých přímých výdajů na základě stávajících metod a odpovídajících sazeb platných v rámci politik EU pro podobný druh projektu a příjemce.

Uvedené možnosti zjednodušeného vykazování je možné spolu s úplným vykazováním kombinovat (dovolí-li to pravidla výzvy/ Pravidla pro žadatele a příjemce – specifická část), avšak pouze tehdy:

• pokud se každá z nich vztahuje na jinou kategorii výdajů;
• pokud se použijí pro různé projekty, které tvoří součást operace, nebo;
• pokud se použijí na jednotlivé po sobě jdoucí fáze jedné operace.

Možnost využití konkrétní formy zjednodušeného vykazování (v případě financování paušální sazbou také její procentní výše) bude stanovena v textu výzvy / Pravidlech pro žadatele a příjemce – specifická část a současně bude uvedena v právním aktu o poskytnutí/převodu podpory.

 

8.7 Způsobilé výdaje

 

8.7.1 Obecné podmínky způsobilosti výdaje

 

Aby mohl být výdaj považován za způsobilý, musí být níže uvedené podmínky naplněny kumulativně:

1. musí být v souladu s právními předpisy EU a ČR;
2. musí být v souladu s pravidly OP a podmínkami podpory (vydaný právní akt o poskytnutí/ převodu podpory);
3. musí být přiměřený tj. musí být vynaložen v souladu s principy hospodárnosti, účelnosti a efektivnosti (a odpovídat cenám v místě a čase obvyklým);
4. musel vzniknout a být uhrazen příjemcem podpory/partnerem s finančním příspěvkem v období od 1. 1. 2014 do 31. 12. 2023;
5. musí mít vazbu na programovou oblast;
6. musí být řádně identifikovatelný, prokazatelný a doložitelný.

Tyto podmínky dohromady tvoří pět hledisek způsobilosti výdaje:

• věcné (body 1,2);
• přiměřenosti výdaje (bod 3);
• časové způsobilosti (bod 4);
• místní způsobilosti (bod 5); prokázání výdaje (bod 6).

Způsobilý výdaj musí splňovat všechna hlediska způsobilosti. Jestliže není kterékoliv z uvedených hledisek splněno, nelze výdaj posoudit jako způsobilý.

ŘO OP VVV si nad rámec výše uvedeného vyhrazuje právo pro jednotlivé výzvy omezit způsobilost výdajů (časovou a/nebo věcnou), případně i stanovit limity způsobilosti pro určitý typ výdaje.

Věcná způsobilost výdaje Výdaj musí být v souladu s:

• obecnými pravidly způsobilosti uvedenými v PpŽP – obecná část;
• specifickými pravidly způsobilosti danými PpŽP – specifická část (jsou-li v dané výzvě vydány), je-li věcná způsobilost určena odlišně oproti PpŽP – obecná část;
• podmínkami danými právním aktem o poskytnutí/převodu podpory uzavřeným mezi poskytovatelem podpory a příjemcem. Vzhledem k specifičnosti jednotlivých prioritních os/ investičních priorit/ specifických cílů se mohou konkrétní podmínky lišit v rámci OP VVV pro jednotlivé výzvy.

Je-li zakoupený majetek, materiál nebo služba v projektu využity jen z části, způsobilým výdajem je pouze tato část. Příjemce dokládá částečné využití v projektu prostřednictvím přístrojových deníků nebo svého kvalifikovaného odhadu přiloženého k elektronické soupisce faktur.

Přiměřenost výdaje

Přiměřeností výdaje se rozumí dosažení optimálního vztahu mezi jeho hospodárností, účelností a efektivností.

• Hospodárností se rozumí zajištění stanovených úkolů s co nejnižším vynaložením prostředků, a to při dodržení odpovídající kvality plněných úkolů.
• Efektivností se rozumí takové použití prostředků, kterým se dosáhne nejvýše možného rozsahu, kvality a přínosu plněných úkolů ve srovnání s objemem prostředků vynaložených na jejich plnění.
• Účelností je takové použití prostředků, které zajistí optimální míru dosažení cílů při plnění stanovených úkolů.

Časová způsobilost výdaje

Z časového hlediska jsou výdaje způsobilé, pokud vznikly a byly skutečně uhrazeny v době realizace projektu. Okamžik vzniku způsobilého výdaje je v případě účetních dokladů vystavených osobou, která není plátcem DPH, datum uskutečnění účetního případu. Ve většině případů je okamžik uskutečnění účetního případu totožný s okamžikem vyhotovení účetního dokladu. U daňových dokladů vystavených plátcem DPH je okamžikem vzniku způsobilého výdaje datum uskutečnění zdanitelného plnění. I zde platí, že datum uskutečnění zdanitelného plnění je nezbytnou náležitostí daňového dokladu dle zákona o DPH v platném znění. Datum vzniku je následně rozhodující pro to, do kterého monitorovacího období bude účetní doklad zařazen.

Výdaje, k jejichž uskutečnění dojde po skončení realizace projektu, jsou z časového hlediska způsobilé za podmínky, že jejich věcné plnění souvisí s obdobím, ve kterém se projekt realizoval, a jsou předloženy (a vyúčtovány) nejpozději v závěrečné žádosti o platbu. Z výše uvedeného vyplývá, že výdaj je časově způsobilý, pokud souvisí s nákladem, který vznikl v období mezi datem zahájení projektu a datem ukončení (fyzické) realizace projektu. Časový rámec realizace projektu je přesně definován v právním aktu o poskytnutí/převodu podpory.

ŘO OP VVV může stanovit způsobilost výdajů uhrazených ve stanovené lhůtě před datem vyhlášení výzvy, toto datum je uvedeno v textu vyhlášené výzvy nebo Pravidlech pro žadatele a příjemce – specifická část.

Časová způsobilost může být dále upravena ve vyhlášené výzvě. Pokud není časová způsobilost ve výzvě  nebo Pravidlech pro žadatele a příjemce – specifická část dále definována, platí, že výdaje jsou způsobilé nejdříve dnem podpisu právního aktu o poskytnutí/ převodu podpory.

Místní způsobilost výdaje

Z hlediska umístění projektů platí obecná zásada, že výdaj projektu je způsobilý, pokud je projekt realizován na území, na které se vztahuje program, v jehož rámci je podporován. Realizace projektu mimo programovou oblast je možná za splnění následujících podmínek.

V případě realizace projektu:

1. na území Evropské unie:
   • musí být projekt ve prospěch programové oblasti, a zároveň,
   • musí být dodrženy povinnosti v oblasti řízení, kontroly a auditu blíže vymezené rovněž v unijní legislativě,
   • v případě projektu podpořeného z EFRR nesmí výše podpory přesáhnout limit 15 % alokace na prioritní osu; monitorovací výbor musí k takovému projektu nebo druhu projektů dát výslovný souhlas,
2. mimo území Evropské unie:
   • musí být projekt ve prospěch programové oblasti OP VVV, a zároveň
   • musí být dodrženy povinnosti v oblasti řízení, kontroly a auditu blíže vymezené rovněž v unijní legislativě,
   • v případě projektu podpořeného z ESF nesmí výše podpory přesáhnout limit 3 % alokace na program; monitorovací výbor musí k takovému projektu nebo druhu projektů dát výslovný souhlas,
   • v případě projektu podpořeného z EFRR se může jednat pouze o aktivity technické pomoci nebo propagační činnosti.

Místní způsobilost může být dále upřesněna ve výzvě.

Prokázání výdaje

Příjemce je povinen řádně doložit způsobilé přímé výdaje nárokované pro daný projekt příslušným účetním dokladem, popřípadě další podpůrnou dokumentací. Prostřednictvím účetních, daňových či jiných dokladů prokazuje příjemce vždy časovou způsobilost pro vznik výdaje, přímou vazbu vynaloženého výdaje na projekt a jeho nezbytnost pro realizaci projektu. Výdaje, byť z věcného hlediska způsobilé, které nejsou řádně doložené, jsou vždy považovány za výdaje nezpůsobilé. Další informace k dokladování výdajů jsou uvedeny v kap. 8.2 a 8.7.2.

 

8.7.2 Způsobilé výdaje dle druhu

 

V následujících podkapitolách jsou popsány kategorie způsobilých výdajů v té nejširší možné škále. Pro jednotlivé výzvy mohou být pravidla způsobilosti upřesněna, omezena pouze na určité kategorie výdajů, a to zejména s ohledem na charakter podporovaných aktivit v dané výzvě. Výdaje jako takové, lze rozlišit na výdaje, na které se v projektech uplatňuje úplné vykazování (viz kapitola 8.6.1) a výdaje v režimu zjednodušeného vykazování výdajů (viz kapitola 8.6.2).

Kategorie způsobilých výdajů Výdaje se dále dělí na investiční a neinvestiční:

• Investičními výdaji se rozumí výdaje na pořízení nebo technické zhodnocení dlouhodobého hmotného nebo nehmotného majetku s dobou použití delší než 1 rok a částkou pořizovací ceny dlouhodobého hmotného majetku či jeho technického zhodnocení vyšší než 40 000 Kč a nehmotného majetku či jeho technického zhodnocení vyšší než 60 000 Kč;
• neinvestičními výdaji se rozumí veškeré výše neuvedené výdaje.

A. Výdaje na přímé aktivity – investiční

Pozemky

Pozemky je možné pořizovat pouze v případě projektů financovaných z EFRR (Evropský fond pro regionální rozvoj). Výdaje spojené s nákupem pozemku jsou způsobilé v případě, že jsou současně splněny následující podmínky:

• pořizovací cena pozemku je započtena maximálně do výše 10 % celkových způsobilých výdajů na projekt;
• pozemek je oceněn znaleckým posudkem, který nesmí být starší než 6 měsíců před pořízením nemovitosti, a musí být vyhotovený dle zákona o oceňování majetku;
• způsobilým výdajem je pořizovací cena, maximálně však do výše ceny zjištěné znaleckým posudkem.

Doložení způsobilosti:

• kupní smlouva, popř. smlouva o smlouvě budoucí kupní;
• znalecký posudek na tržní cenu;
• doklad o úhradě; a dále variantně:

• výpis z katastru nemovitostí;
• nebo návrh na vklad do katastru nemovitostí⁹⁷.

Z hlediska posouzení časové způsobilosti je rozhodující datum vkladu práva do katastru nemovitostí (datum, ke kterému má vklad právní účinky). Pokud tedy datum vkladu vlastnického práva do katastru splňuje časový test způsobilosti, není rozhodující, zda byla smlouva o koupi pozemku sepsána mimo rámec časové způsobilosti. Budovy a stavby

Pořizovat budovy a realizovat nové stavby je možné pouze v případě projektů financovaných z EFRR (Evropský fond pro regionální rozvoj). Výdaje spojené s pořízením a rekonstrukcí budov či jejich stavbou jsou způsobilé pouze za splnění těchto kumulativních podmínek:

1. Nová stavba
   • způsobilými jsou zejména výdaje na pořízení příslušné projektové dokumentace, jejího veřejnoprávního projednání, zajištění územního rozhodnutí, stavebního povolení, příp. ohlášení stavby, dokumentace pro výběr zhotovitele stavby a vlastní výběrové řízení, náklady na realizaci stavby dle oceněného výkazu výměr, náklady na autorský dozor (AD), technický dozor příjemce (TDI) a funkci inspektora bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP). Náklady na stavbu mohou dále zahrnovat např. tyto výdaje: výdaje na úpravy pozemků (hrubé terénní úpravy pozemku, sadové úpravy v okolí objektu), výdaje na odstranění staveb nutné k realizaci nové stavby, odstranění ekologických zátěží (dekontaminace a rekultivace pozemků určených pro realizaci projektu), výdaje na sítě (včetně přeložek plynových, vodovodních a elektrických sítí, pokud jsou pro realizaci projektu nezbytné), výstavbu přípojek k telekomunikačním sítím, budování páteřních sítí, parkovací místa a komunikace ke stavbám (způsobilost výstavby parkovacích míst a komunikací je podmíněna požadavkem stavebního úřadu, který vzešel ze stavebního řízení);
   • a zároveň je na dokončenou stavbu vydán příslušným stavebním úřadem souhlas s užíváním dle § 120 stavebního řádu, nebo kolaudační souhlas dle § 122. Pokud se jedná o stavbu, jejíž realizace nevyžaduje povolení stavebního úřadu dle § 103 a dalších stavebního řádu, doloží žadatel potvrzení mlčky vydaného souhlasu případně vlastní čestné prohlášení. Stavba je dokončena v termínu dle smluvního ujednání, náklady vynaloženy dle schváleného rozpočtu a jsou doloženy doklady uvedené níže.
2. Stavební úpravy stávající stavby (úpravy stávajících konstrukcí, přístavba nebo nástavba):
   • výdaje dle bodu 1) a) jsou způsobilými;
   • a zároveň jsou stavební úpravy dokončeny s náležitostmi dle bodu 1) b).
3. Pořízení nemovitosti (budovy)
   • budova bude oceněna znaleckým posudkem, který nesmí být starší než 6 měsíců před pořízením stavby , a musí být vyhotovený dle zákona o oceňování majetku, ve znění pozdějších předpisů;

                                                                                                                                                     

⁹⁷ V případě, že vlastnické právo není ještě zaneseno do katastru nemovitostí, je možné vlastnictví doložit prostřednictvím návrhu na vklad do katastru nemovitostí potvrzeného katastrálním úřadem a smlouvou o nabytí vlastnického práva. Nejpozději se závěrečnou žádostí o platbu musí být však doložen výpis z katastru nemovitostí.

• způsobilým výdajem je pořizovací cena, maximálně však do výše ceny zjištěné znaleckým posudkem;
• stavební stav budovy a podmínky provozu splňují veškerá ustanovení stavebního řádu, pro užívání staveb, jeho prováděcích vyhlášek a dalších právních předpisů, zejména požárních, hygienických a bezpečnostních;
• pokud stav budovy nesplňuje podmínky v bodě 3 c), nebo jsou nutné dodatečné stavební úpravy pro realizaci projektu OP VVV, jsou dalším způsobilým výdajem náklady na pořízení projektové dokumentace a realizaci stavebních úprav dle bodu

1a);

• stavební úpravy jsou dokončeny s náležitostmi dle bodu 1b).

V případě, že se stavba eviduje v katastru nemovitostí dle katastrálního zákona, je rozhodným okamžikem pro posouzení časové způsobilosti pořízení stavby datum vkladu práva do katastru nemovitostí (datum, ke kterému má vklad právní účinky).

V ostatních případech, kdy se stavba neeviduje v katastru nemovitostí, je rozhodující okamžik pro posouzení časové způsobilosti pořízení stavby datum přechodu nebo převodu vlastnických práv.

Doložení způsobilosti variantně dle bodů 1), 2) a 3):

• kupní smlouva;
• znalecký posudek na tržní cenu;
• výpis z katastru nemovitostí nebo návrh na vklad do katastru nemovitostí;
• projektová dokumentace stavby;
• dokumentace skutečného provedení stavby;
• doložení relevantních dokladů definovaných zákonem č. 183/2006 Sb., konkrétně v dílu 1 „Povolení a ohlášení“ a v dílu 2 „Užívání staveb“ (např. územní rozhodnutí, stavební povolení, kolaudační souhlas, aj.)smlouva o dílo vč. příloh –položkový rozpočet zpracovaný dle vydané cenotvorby (např. URS Praha), harmonogram

stavebních prací, milníky stavby (dílčí plnění);

• doklady o fakturaci dle položkového rozpočtu stavby (faktura včetně zjišťovacího protokolu se soupisem provedených prací);
• doklady (protokoly) o plnění harmonogramu prací a milníků;
• smlouvy o výkonu činnosti TDI a BOZP a AD včetně dokladů prokazujících výkon o činnosti.

 

Výpočet způsobilých výdajů společných prostor

V případě, že jsou součástí stavby, dostavby nebo rekonstrukce prostory, které nejsou využívány pouze pro projekt, výši způsobilých výdajů na tyto společné prostory stanoví žadatel/příjemce tímto způsobem:

• vymezí celkovou podlahovou plochu stavebního objektu a u tohoto objektu vyčíslí finanční plnění;
• rozdělí celkovou podlahovou plochu stavebního objektu na jednotlivé druhy ploch:
  • pro účely projektu,
  • mimo účel projektu,
  • společné prostory,
• určí absolutní položky/m2, které se přímo váží k vybudování prostor pro účely projektu; –           určí absolutní položky/m2, které se přímo váží k vybudování prostor mimo účel projektu;
• vypočte index způsobilosti společných prostor v %: