Nový zákon o zadávání veřejných zakázek (dále jen ZZVZ) pozměňuje mimo jiné i lhůty týkající se průběhu zadávacích řízení. A to sice jejich délku a způsob počítání.
Klíčovou okolností pro počítání lhůt je soulad s novým občanským zákoníkem (dále jen NOZ), neboť nový ZZVZ stejně jako předcházející zákon č. 137/2006 Sb., neobsahuje konkrétní ustanovení specifikující počítání lhůt. NOZ je nadřazen ZZVZ v rámci principu Lex specialis derogat generali, a proto dle § 605 odst. 1 NOZ platí, že: „Lhůta nebo doba určená podle dnů počíná dnem, který následuje po skutečnosti rozhodné pro její počátek“.
V minulosti zadavatelé často chybně stanovovali konec lhůty pro podání pobídek. To bylo způsobeno i tím, že přecházející úprava ZZVZ č. 137/2006 Sb. nedostatečně citlivě specifikovala lhůty s ohledem na pracovní a kalendářní dny. Nový ZZVZ situaci napravuje a lhůty uvádí výslovně buď ve dnech kalendářních nebo pracovních – a to sice pro jednotlivé druhy řízení:
- zjednodušené podlimitní řízení – 11 pracovních dnů pro dodávky, služby i stavební práce;
- otevřené podlimitní řízení – 15 pracovních dnů pro dodávky a služby, 20 pracovních dnů pro stavební práce;
- nadlimitní otevřené řízení – 30 (kalendářních) dnů pro dodávky, služby i stavební práce.
I když se při prvním pohledu může zdát, že došlo ke zkrácení lhůt pro podání nabídek, není tomu tak. Například u zjednodušeného podlimitního řízení může být nově stanovená lhůta pro podání nabídek – 11 pracovních dní – fakticky delší než původní lhůta stanovená na 15 kalendářních dní.
Veškeré lhůty pro podání nabídek jsou uváděny jako minimální. Z nového zákona bylo vyňato ustanovení § 39 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb. („Veškeré lhůty určené veřejným zadavatelem musejí být stanoveny s ohledem na předmět veřejné zakázky.“), jeho smysl byl však zachován v ustanovení § 36 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb. („Zadavatel je oprávněn stanovit lhůty potřebné k průběhu zadávacího řízení. Délka lhůt musí být stanovena tak, aby byla zajištěna přiměřená doba pro vyžadované úkony dodavatelů.“) Právě z tohoto ustanovení vyplývá, že lhůty pro podání nabídek zákon jsou stanoveny coby minimální a jejich délka musí být posouzena s ohledem na specifické okolnosti dané veřejné zakázky. Porušení zákona tedy hrozí i v případě, kdy je stanovena lhůta, která odpovídá minimálním lhůtám, avšak neodpovídá obtížnosti zakázky a schopnostem uchazečů včas reagovat na požadavky zadavatele.
Kromě změn délky lhůt pro podání nabídek je třeba brát v potaz další okolnosti, které mají vliv na krácení či prodlužování lhůt pro podání nabídek. Možnost krácení lhůty, kterého zadavatel nevyužije, není porušením zákona a nevyplývají z něj pro zadavatele žádné sankce. Neprodloužení lhůt ve stanovených případech však bude posuzováno jako porušení zákona. Z velkého množství modifikací lhůt pro podání nabídek je třeba zdůraznit nutnost prodloužení lhůt, pokud zadavatel umožnil dodavatelům prohlídku místa plnění a možnost podání nabídky pomocí elektronického nástroje.
Zvlášť u prohlídky místa plnění může být povinné prodloužení lhůty pro podání nabídek snadno opomenuto, neboť je upraveno mimo část ustanovující minimální délky lhůt pro podání nabídek. Pokud je prohlídka místa umožněna, je nutno stanovit lhůtu pro podání nabídek delší než minimální. Konkrétně dle § 97 písm. b) nového ZZVZ: „Umožní-li zadavatel prohlídku místa plnění, v zadávací dokumentaci stanoví lhůtu pro podání nabídek tak, aby byla vždy delší než minimální lhůta stanovená pro příslušný druh zadávacího řízení.“ Povinné prodloužení minimální délky lhůty přitom platí pro všechny druhy zadávacích řízení. U možnosti podání nabídky pomocí elektronického nástroje ZZVZ výslovně uvádí, že pokud zadavatel neumožní podání nabídek v elektronické podobě u otevřeného nadlimitního řízení, pak je povinen prodloužit lhůtu pro podání nabídek. Jelikož podání nabídek v elektronické podobě ještě není zcela běžné u všech zadavatelů, bude potřeba pamatovat na povinné prodloužení lhůty pro podání nabídek u většiny zadávacích řízení.
Pro správnou aplikaci lhůt v novém ZZVZ není nutné pouze nalézt ustanovení upravující danou lhůtu, ale je potřeba také pochopit zákon jako celek, včetně všech možných propojení jednotlivých ustanovení. Pouhá znalost délky lhůt pro podání nabídek není dostačující. Pro administraci veřejných zakázek v souladu se zákonem musí zadavatel znát nový ZZVZ a vědět, která ustanovení a části zákona se k danému druhu zadávacího řízení vztahují.
