Text se zabývá významnými novinkami zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve vztahu k hodnotícím kritériím a k hodnocení nabídek. Jde o úvodní text seriálu o hodnocení nabídek pro server www.nzvz.cz, který se bude podrobně věnovat jednotlivým aspektům zadávání veřejných zakázek.

Oddělit hodnotící kritéria od samotného procesu otevírání a hodnocení nabídek ve vztahu k hodnotícím kritériím by bylo nepatřičné, proto se v 2 části věnujeme novinkám samotného aktu otevírání obálek a hodnocení nabídek z hlediska hodnotících kritérií a povinnosti otevírací či hodnotící komise.

NZVZ nově upřesňuje pojem ZVZ „ihned“ na  „bez zbytečného odkladu“ a přináší  tzv. dvouobálkovou metodu. Pojem ihned se v minulém dotačním období stal častým nástrojem rozporování řízení ze strany neúspěšných uchazečů i zdrojem častých výtek ze strany kontrolních orgánů. Nová formulace bez zbytečného odkladu zabraňuje zpochybnění hodnocení nabídek při přesunu obálky z podatelny do kanceláří, aniž by přitom umožňovala nesmyslné přesuny nabídek a časově náročné operace s nimi. I když pojem sám není definován, je vhodné držet se času do 15 minut od přijetí nabídky.

NZVZ zužuje akt otevírání obálek v listinné podobě na kontrolu:

  • dodržení lhůty pro podání nabídek
  • identifikačních údajů účastníků zadávacího řízení;
  • údajů z nabídek odpovídajícím číselně vyjádřitelným kritériím hodnocení.

Pokud je v zadávací dokumentaci vyhrazeno, že tyto údaje musí být v samostatné obálce, pak tato bude otevřena po vyhodnocení kritérií kvality a na otevírání obálek s nabídkovou cenou či s údaji o nákladech se použijí pravidla obdobně.  V rámci této nové, dvouobálkové metody (§ 110 odst. 3 NZVZ), je nutno umožnit otevírání obálek i vyloučeným účastníkům zadávacího řízením, kterým nezanikla účast v zadávacím řízení (§ 47 NZVZ).

Podstatnou změnou u hodnocení nabídek je povinnost zadavatele sestavit hodnotící komisi u zakázek nad Kč 300 000 000,- (§ 42 odst. 2 NZVZ). Pod tímto limitem zůstává sestavení hodnotící komise dobrovolné (§ 42 odst. 3 NZVZ) a v některých případech i zbytečné.

NZVZ také zcela upouští od nutnosti svolávat hodnotící komisi minimálně 5 pracovních dnů předem (původně § 75 odst. 1 ZVZ). Ustálenou praxí zůstává zvát členy komise v dostatečném předstihu s ohledem na jejich pracovní vytížení.

Jednou z nejdůležitějších změn z hlediska vyhodnocování nabídek je ustanovení § 46 NZVZ Objasnění nebo doplnění údajů, dokladů, vzorků nebo modelů. Oproti původnímu § 76 ZVZ se jedná o velkou liberalizaci ve vztahu k chybám v nabídkách účastníků. V kombinaci s mimořádně nízkou nabídkovou cenou (§ 113 NZVZ), či s možností iterovat rozpočet bez změny konečné nabídkové ceny – se zadavatel/členové komise vystavují riziku komplikace celého řízení. Toto právo je přitom fakultativní, a proto by jeho uplatnění mělo být dobře zváženo.

Nově zadavatel musí kontrolovat, zda se v rámci objasnění nebo doplnění údajů, dokladů, vzorků nebo modelů nezměnila hodnotící kritéria a to i vzhledem k parametrům, které nejsou předmětem hodnocení, ale jsou zadány coby minima či maxima. Dále je třeba zjistit, zda vysvětlení chybějící části rozpočtu nespadá do kategorie mimořádně nízké nabídkové ceny atd.

U dotovaných projektů bude patrně požadavek objasnění nebo doplnění údajů, dokladů, vzorků nebo modelů zautomatizován, obdobně jako v § 59 odst. 4 ZVZ. U zjednodušených podlimitních řízení se bude postupovat mírně odlišně oproti řízením nadlimitním: zadavatel nemusí výslovně uvádět některé ustanovení v zadávací dokumentaci (§ 113 NZVZ), přesto může i v těchto případech žádat o zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny a účastník nemusí dodržet striktně zákonnou deklaraci podle § 113 odst. 4 písm. a) a b) NZVZ.

Téma objasnění nebo doplnění údajů, dokladů, vzorků nebo modelů přináší zadavatelům mnohá  pozitiva i negativa, proto se mu budeme věnovat ve zvláštním článku.

Zadavatelé by mohli uvítat úlevu v podobě posouzení splnění podmínek účasti v zadávacím řízení před hodnocením nabídek nebo až po hodnocení nabídek (§ 39 odst. 4 NZVZ). Zadavatel si tedy může vybrat, zda bude nejdřív posuzovat kvalifikaci a až posléze hodnotit nabídky, nebo předběžně vyhodnotí nabídky a až posléze kontrolovat splnění podmínek účasti. Takto může zadavatel uchazeče posoudit vybrat coby nejvhodnějšího, aniž by posuzoval zbývající nabídky.

Riziko takového postupu spočívá v nesplnění zadávacích podmínek nejvhodnějším uchazečem, či v tom, že nejvhodnější uchazeč odstoupí od podpisu smlouvy. Pak musí zadavatel provést nové hodnocení nabídek a postupovat u nového nejvhodnějšího účastníka obdobně.

Při řízeních vyhodnocujících vícero kritérií a s menším počtem nabídek je vhodné provést posouzení kvalifikace a nabídek standardním způsobem dle ZVZ – tedy u všech účastníků, a až posléze přistoupit k hodnocení podle zadaných kritérií. U řízení orientovaných pouze na cenu, lze podle předběžného hodnocení zkontrolovat pouze nabídky na prvním až třetím místě. Konkrétní postup dle § 39 odst. 4 NZVZ je nejlepší zvážit až in situ. Ostatně jde o pravomoc zadavatele a jím případně jmenované komise.

Významný rizikem hodnocení, které předchází posouzení splnění podmínek účasti, je opomenutí nového posouzení dosud neposouzené nabídky nově nejvhodnějšího účastníka. Této situaci je třeba zamezit navzdory časové tísni i navzdory přesunu rozhodovací kompetence na novou komisi.

Smyslem tohoto textu je shrnutí podstatných rozdílů zákona č. 134/2016 Sb. vůči zákonu č. 137/2006 v problematice hodnocení nabídek. NZVZ přináší celou řadu dalších novinek (např. omezení u elektronické aukce aj.), kterými se budeme podrobně zabývat v dalších textech na portálu www.nzvz.cz.