Text se zabývá významnými novinkami zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (ZZVZ), ve vztahu ke změnám u zjednodušeného podlimitního řízení. Článek byl vyhotoven pro server www.nzvz.cz, který se věnuje jednotlivým aspektům zadávání veřejných zakázek.
Od října 2016 se stane účinný nový zákon o zadávání veřejných zakázek, který přináší mnohé změny a úpravy při administraci zadávacích řízení. Na rozdíl od dosavadních legislativních změn, které upravovaly pouze některé aspekty a instituty využívané ve veřejných zakázkách, a které tudíž byly prováděny formou novel, nás čeká celková proměna, a to prostřednictvím celého nového zákona upravující problematiku organizace veřejných zakázek komplexně. V tomto článku se zaměříme na hlavní změny u konkrétního druhu řízení – zjednodušené podlimitní řízení (dále také „ZPŘ“), které bývá zadavateli velmi často využíváno k zadávání veřejných zakázek. Pozn.: ZPŘ je jediným druhem zadávacího řízení, které nevychází z regulace Evropských směrnic a nově je v rámci tohoto řízení dána zadavateli až „bezbřehá“ možnost stanovení kvalifikačních či hodnotícíh kritérií, avšak všechna takováto kritéria musí být v souladu se zásadami přiměřenosti a musí být, alespoň, jak explicitně stanovuje § 53 odst. 6 ZZVZ ve vztahu k hodnotícím kriteriím, založena na objektivních skutečnostech vztahujících se k osobě dodavatele nebo k předmětu veřejné zakázky. Kriteria, která nejsou stanovena zákonem tedy doporučujeme velmi zvážit, zdali je zadavatel opravdu pro zadávací řízení požaduje.
Především je nutno upozornit na nový druh řízení objevující se v zákoně, jehož název může být snadno zaměnitelný se zjednodušeným podlimitním řízením, a to „zjednodušený režim“ dle části páté zákona č. 134/2016 Sb. se zjednodušeným podlimitním řízením nemá tento nový druh řízení nic společného snad kromě podobného názvu. Zjednodušené podlimitní řízení zůstalo zachováno jako jeden z možných druhů zadávacího řízení a nalezneme jej v zákoně pod stejným názvem, avšak i pro něj platí změny, které přinese nový zákon.
Jako v předchozí úpravě, můžeme ZPŘ použít u zakázek na služby a dodávky v podlimitním řízení. U zakázek na stavební práce byl zvýšen finanční limit – v ZPŘ bude možné zadávat stavební zakázky s předpokládanou hodnotou do 50 000 000 Kč bez DPH. S účinností nového zákona tudíž bude možné aplikovat ZPŘ na větší množství veřejných zakázek a je již nyní jasné, že zadavatelé budou ZPŘ využívat ještě častěji než doposud. I z tohoto důvodu je vhodné mít úpravu ZPŘ v novém zákoně opravdu detailně prostudovanou, aby zadavatelé předešli případným opakovaným pochybením, na která by byli upozorněni až případným kontrolním/dozorovým orgánem či poskytovatelem dotace. Pozn.: Zadavatelé, kteří by rádi využili jednání o nabídkách, obdobně jak je tomu v soukromém sektoru, musí využít jiný druh řízení, a to jednací řízení s uveřejněním (JŘSÚ), kterému se v novém zákoně dostalo npředevším pro podlimitní řízení širokého uplatnění. Pokud však zadavatel využije ZPŘ nesmí v souladu s § 53 odst. 2 ZZVZ o nabídkách jednat!
Novinkou v ZPŘ bude odstranění povinnosti odesílat výzvu dodavatelům. Odpadá tak mnohdy kontroverzní a diskutovaný vhodný výběr „oslovených“ dodavatelů. Zadavatelé nebudou nuceni vysvětlovat důvody výběru oslovených dodavatelů a prokazovat územní obchodní dosah osloveného subjektu, potenciální schopnost, kapacitu či finanční způsobilost splnit zakázku. ZPŘ bude možné zahájit pouze zveřejněním Výzvy k podání nabídek na profilu zadavatele. Zadavatele však zcela nepřijdou o možnost zahájit ZPŘ původním způsobem, a to odesláním Výzvy k podání nabídek. Pokud budou chtít vyzvat potenciální zájemce o zakázku (resp. dodavatele, neboť nový zákon výraz „zájemce“ již nezná), budou muset odeslat minimálně pět Výzev a zároveň zveřejnit Výzvu, resp. zadávací dokumentaci na profilu zadavatele. Platí pravidlo min. pět či žádná – není možné oslovit například pouze tři dodavatele. V případě, že se zadavatel rozhodne napřímo oslovit dodavatele, pak musí doložit odeslání Výzvy minimálně pěti subjektům a zároveň samozřejmě i zveřejnění zadávací dokumentace (kompletní včetně příloh, mimo vyjímek dle ustanovení § 96 ZZVZ) na profilu zadavatele od počátku běhu lhůty pro podání nabídek.
Od účinnosti dubnové novely z roku 2012, kterou byl významně pozměněn průběh a podmínky organizace ZPŘ, se postupně vytvořila i ustálená zaužívaná praxe, která sjednocuje výklad některých nejasných ustanovení zákona. I přestože zákon č. 137/2006 (ZVZ) tehdy výslovně uváděl pouze možnost doložení kvalifikace čestným prohlášením (§ 62 odst. 3 ZVZ), byl odbornou veřejností přijat výklad ZPŘ zakazující vyloučení uchazeče, který předložil namísto čestného prohlášení ke kvalifikaci přímo doklady ke kvalifikaci; případně doložil pouze část dokladů ke kvalifikaci a zároveň i čestné prohlášení o splnění celé kvalifikace. Nový zákon již výslovně zakotvuje možnost doložení kvalifikace u ZPŘ jak čestným prohlášením, tak doklady, které postačí v prosté kopii. O možnosti dokládat kvalifikaci u ZPŘ i pouze pomocí dokladů tak nebude pochyb.
Hlavní novinkou v podobě uvolnění procesních pravidel je možnost přeběžně hodnotit podané nabídky a posuzovat pouze předběžně nejvhodnější nabídku, což má za následek velmi výrazné snížení administrativní náročnosti při použití ZPŘ, ale též zrychlení celého procesu výběru nejvhodnějšího účastníka, nadto by již nemělo docházet k tzv. obstruktivním podávání námitek ze strany neuspěšných účastníků s ohledem na jejich chyby či úplnost nabídky, neboť zadavatel nabídky na 2. a dalším místě není povinen posuzovat, což ve spojení zadavatelům zajisté přináší mnohdy výraznou časouvou úsporu.
Zjednodušení procesních pravidel též mění způsob dokládání originálů dokumentů ke kvalifikaci v průběhu řízení. Dle původního zákona č. 137/2006 Sb., byl u ZPŘ vyzván vítěz zadávacího řízení k předložení kvalifikace až před podpisem smlouvy. Nedoložení bylo posuzováno jako nedostatečná součinnost před podpisem smlouvy a v takovém případě byl vyzván uchazeč, který se umístil jako druhý, případně třetí uchazeč v pořadí k doložení dokladů ke kvalifikaci. Dle nové úpravy u ZPŘ platí, že zadavatel si může od kteréhokoliv dodavatele, který podal nabídku, vyžádat doklady ke kvalifikaci v originálu či úředně ověřené kopii, a to v průběhu celého zadávacího řízení (pozn. záleží na zadavateli, zdali posuzuje pouze předběžně nějvhodnějího účastníka nebo i další účastníky v pořadí). Pokud má zadavatel pochybnosti ohledně věrohodnosti či vůbec existenci dokladů, nemusí již s ověřením čekat téměř až do ukončení výběru, ale může účastníka vyzvat ihned po prvním jednání hodnotící komise. Tato možnost bude jistě zadavateli hodnocena kladně – může ulehčit administrativu a zabránit zbytečným průtahům v řízení. Povinnost doložení originálů od vítěze před podpisem smlouvy však zůstává, pokud je v dané době zadavatel nemá k dispozici (například byly obsaženy v nabídce účastníka nebo si je zadavatel vyžádal v průběhu zadávacího řízení).
Úprava ZPŘ je uvedena v samostatném § 53 ZZVZ, přičemž volba druhu pro podlimitní režim je uvedena v části třetí zákona v § 52 ZZVZ. Ustanovení § 53 ZZVZ sice stanovuje konkrétní pravidla pro ZPŘ, avšak taktéž odkazuje na další paragrafy a odstavce v zákoně, které platí jak pro nadlimitní řízení, tak i pro ZPŘ (např. část druhá zákona Základní ustanovení o zadávacích řízeních § 33 – § 51, či § 96 § 100 nebo část desátá zákona Společná ustanovení § 210 – § 223, požadavky na kvalifikaci, pokud ji zadavatel bude požadovat atd.). Je potřeba zdůraznit, že zákon rozlišuje ustanovení pro ZPŘ, která zadavatelé použít MOHOU, MUSÍ a NESMÍ. Pozn.: Například podle § 53 odst. 4 ZZVZ zadavatel „může“ ve Výzvě požadovat „kvalifikaci“, resp.: „může použít jednotlivá pravidla pro zadávací řízení pro nadlimitní režim; „Zadavatel může použít i jiná kritéria kvalifikace, než jsou uvedena v části čtvrté“, ustanovení § 81 až 85, § 87 a 88 se použijí obdobně“ tzn., zadavatel u ZPŘ kvalifikaci defacto požadovat „nemusí“. Pro zpřehlednění situace, která může zejména zpočátku činit nemalé obtíže, doporučuji vyznačit přímo v zákoně ustanovení, která mají vztah k ZPŘ a rozlišit, zda se jedná o ustanovení, která je či není možné použít pro ZPŘ a ustanovení, která se na ZPŘ neaplikují.
Nový zákon upravil lhůty pro podání nabídek. U ZPŘ je nově stanovena lhůta pro podání nabídek v délce 11 pracovních dní. Ačkoliv se lhůta může zdát kratší než původních 15 dní, není tomu tak. Hlavní rozdíl spočívá v počítání lhůt v kalendářních a pracovních dnech. Nový zákon uvádí všechny lhůty pro podání nabídek v pracovních dnech. V případě, že na průběh lhůty pro podání nabídky u zjednodušeného podlimitního řízení připadnou státní svátky, bude 11-ti denní lhůta dle nového zákona delší než původní lhůta 15-ti dní, jelikož ta byla počítána na základě „kalendářních“ dní. V ustanoveních nového zákona můžeme nalézt jak dny „kalendářní“, tak „pracovní“. Lhůty, u nichž zákon uvádí výslovně „pracovní“ dny, jsou počítány v pracovních dnech. Lhůty, u nichž není uvedeno, zda jsou počítány jako „pracovní“ či „kalendářní“, jsou počítány jako „kalendářní“.
Při stanovení požadavků na základní a profesní způsobilost musí zadavatel v zadávací dokumentaci stanoveit požadavky v soualdu s § 53 odst. 4 ZZVZ „… Doklady prokazující základní způsobilost podle § 74 a profesní způsobilost podle § 77 odst. 1 musí prokazovat splnění požadovaného kritéria způsobilosti nejpozději v době 3 měsíců přede dnem podání nabídky. …„. Lhůta pro ZPŘ je tedy stanovena odlišně od úpravy pro nadlimitní režim, kdy je tato lhůta stanovena ve vztahu k okamžiku zahájení zadávacího řízení, viz § 86 odst. 5 ZZVZ, který říká, že se prokazuje„…nejpozději v době 3 měsíců přede dnem zahájení zadávacího řízení“.
Taktéž platí stejně jako u ZVZ, pokud si zadavatel v zadávací dokumentaci vyhradí, může oznámení o vyloučení účastníka ze zadávacího řízení nebo oznámení o výběru dodavatele uveřejnit na profilu zadavatele. V takovém případě se oznámení považují za doručená všem účastníkům zadávacího řízení okamžikem jejich uveřejnění. Pro postup pro ukončení zadávacího řízení zadavatel použije ustanovení § 124 až 127 obdobně.
Změny uvedené výše byly vybrány vzhledem ke své přímé návaznosti na ZPŘ a jeho průběh. Nový zákon přináší celou řadu dalších novinek, které jsou společné pro většinu druhů zadávacích řízení, a které jsou a budou detailněji popsány v dalších článcích.
