Institut mimořádně nízké nabídkové ceny (dále jen MNNC) není v zákoně o zadávání veřejných zakázek (dále ZZVZ) žádnou novinkou. Úpravy se ovšem nevyhnuly ani jemu, proto je třeba věnovat pozornost změnám, které se dotknou nejen dodavatelů, ale i zadavatelů.

Předně je třeba vymezit smysl MNNC. Ten dle opakovaných rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže vztahujících se k zákonu č. 137/2006 Sb. spočívá v ochraně zadavatele před situací, kdy uchazeč nabídne:

  • cenu, za níž není možné z objektivních důvodů veřejnou zakázku realizovat;
  • cenu, která by vedla k nekvalitnímu plnění či nedokončení zakázky;
  • cenu, u níž lze předpokládat nekontrolovatelné navyšování v průběhu zakázky.

Bez institutu MNNC by byl zadavatel nucen uzavřít smlouvu i s uchazečem, který by nebyl za nabídnutou cenu schopen předmět zakázky realizovat řádně nebo vůbec.

Stávající právní úprava institutu MNNC

Dle zákona č. 137/2006 Sb. je hodnotící komise povinna posoudit při posuzování nabídek uchazečů výši nabídkových cen ve vztahu k předmětu veřejné zakázky. Jestliže vyhodnotí některou z nabízených cen jako MNNC, musí si od uchazeče vyžádat písemné zdůvodnění těch částí nabídky, které jsou pro výši nabídkové ceny podstatné. Komise přitom může vzít v potaz zdůvodnění MNNC objektivními příčinami, za které zákon považuje:

  • ekonomické aspekty konstrukční metody či technologie, výrobního procesu nebo poskytovaných služeb,
  • objevnost technického řešení nebo výjimečně příznivé podmínky, které má uchazeč k dispozici pro provedení stavebních prací nebo poskytnutí dodávek či služeb,
  • originalitu stavebních prací, dodávek nebo služeb,
  • soulad s předpisy týkajícími se ochrany zaměstnanců a pracovních podmínek, které jsou účinné v místě provádění stavebních prací, poskytování služeb nebo dodávek, nebo
  • potenciální možnost uchazeče získat veřejnou podporu.

Dle zákona č. 137/2006 Sb. nabídka musí být vyřazena když:

  • uchazeč písemně neodůvodní MNNC ve stanovené lhůtě,
  • uchazeč se nedostaví k podání vysvětlení nebo
  • komise posoudí jeho zdůvodnění jako neopodstatněné.

MNNC v nové právní úpravě

Dle zákona č. 134/2016 Sb. (ZZVZ) zadavatel posuzuje nabízené ceny z hlediska MNNC kdykoli před oznámením o výběru nejvhodnější nabídky. ZZVZ stejně jako předchozí zákon č. 137/2006 Sb. ukládá zadavateli povinnost vždy posuzovat nabídky z hlediska MNNC a vždy vyžadovat od uchazeče vysvětlení, když vyhodnotí nabízenou cenu jako mimořádně nízkou.Tato žádost se řídí procesními pravidly podle § 46 odst. 1 ZZVZ, to znamená, že žádost zadavatele lze vnášet opakovaně nebo žádost doplňovat nebo v další žádosti lze vznést jiné další dotazy nebo předchozí žádost znovu konkretizovat.

Uchazeč pak musí v zadavatelem stanovené lhůtě podat vysvětlení způsobu stanovení nabízené ceny. Minimální lhůta na podání vysvětlení není v ZZVZ kodifikována, stanovuje ji zadavatel a to tak, aby byla přiměřená. Důvodová zpráva ZZVZ připomíná, že dodavateli musí být již při sestavování nabídky zřejmé, jakým způsobem nabízenou cenu kalkuloval, a proto by nemělo být nikterak časově náročné, tuto cenu odůvodnit.

Důvody pro vyloučení nabídky MNNC jsou:

  • MNNC je odůvodněna porušováním právních předpisů či kolektivních smluv vztahujících se k předmětu veřejné zakázky ze strany dodavatele či jeho subdodavatelů (dodavatel z tohoto hlediska zodpovídá za subdodavatele);
  • MNNC má původ v nedovolené veřejné podpoře;
  • zdůvodnění MNNC neobsahuje potvrzení o tom, že dvě výše uvedené skutečnosti nejsou důvodem MNNC.

MNNC naopak může být odůvodněna mj. těmito skutečnostmi:

  • ekonomickými aspekty výrobního procesu, poskytovaných služeb nebo konstrukčních metod,
  • použitými technickými řešeními nebo výjimečně příznivými podmínkami, které má účastník zadávacího řízení k dispozici pro plnění veřejné zakázky, nebo
  • originalitou stavebních prací, dodávek nebo služeb.

Uvedený výčet je přitom demonstrativní, dodavatel může MNNC odůvodnit jakýmkoliv jiným vhodným způsobem.

ZZVZ dává zadavateli větší volnost při rozhodování, zda má uchazeč s nedostatečně odůvodněnou MNNC v zadávacím řízení zůstat. Pokud je totiž MNNC nedostatečně odůvodněna, je na rozhodnutí zadavatele, zda takového účastníka z řízení vyloučí či nikoli. Dle předchozího zákona č. 137/2006 Sb. zadavatel byl v takovém případě povinen uchazeče vyloučit.

ZZVZ nově výslovně opravňuje zadavatele ke stanovení pravidel pro identifikaci MNNC již v zadávacích podmínkách (ani v předchozím zákoně č. 137/2006 Sb. to nebylo vyloučeno). I když nastane případ naplňující stanovená kritéria MNNC, nemůže zadavatel uchazeče nabízejícího MNNC bez dalšího vyloučit a musí mu umožnit vysvětlení. Předem stanovená pravidla identifikace MNNC by však měla celý proces usnadnit.

Pravidla pro identifikaci MNNC mohou zahrnovat pevnou výši, pod jejíž úrovní budou ceny považovány za MNNC, či třeba vymezení konkrétního způsobu identifikace MNNC (např. vzorce výpočtu, způsoby porovnávání nabídkových cen). Je třeba brát v potaz, že vzorce porovnávající nabídkové ceny či pracující s významnou odchylkou od ceny průměrné budou reliabilní pouze v případě dostatečného počtu nabídek. Vymezený způsob identifikace MNNC je pro zadavatele závazný. Pokud ho uvede v zadávacích podmínkách, musí pak požadovat vysvětlení každé ceny, která naplní definovaná kritéria MNNC.

Ovšem i v případě vymezení způsobu identifikace MNNC je zadavatel i nadále oprávněn posuzovat nabídkové ceny individuálně ve vztahu k předmětu plnění. Proto si zadavatel může vyžádat vysvětlení i takové ceny, která sice nesplňuje předem vymezená kritéria MNNC, ale mohl by ji za MNNC považovat vzhledem k předmětu veřejné zakázky.