Publikováno: 6.12.2017

Změna závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku v případech, kdy smlouva na původní veřejnou zakázku byla uzavřena mimo zadávací řízení, včetně veřejných zakázek malého rozsahu

Stejně jako původní právní předpis, obsahuje i nový zákon o zadávání veřejných zakázek č. 134/2016 Sb. (dále jen „zákon“) úpravu vztahující se na změny závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku a důsledky této změny. Při tvorbě zákona se čerpalo jednak ze staré právní úpravy (zákona č. 137/2006 Sb.), ale také z judikatury Soudního dvora Evropské unie.[1] V následujícím textu se budeme zabývat vymezením samotného pojmu změny závazku ze smlouvy a následně dopadem právní úpravy na veřejné zakázky malého rozsahu a na případy, kdy smlouva na původní veřejnou zakázku byla uzavřena mimo zadávací řízení.

Obecně o změnách závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku

Zákon upravuje problematiku změny závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku v § 222 a následujících. Z dikce § 222 vyplývá dělení změn závazku ze smlouvy na podstatné a nepodstatné, přičemž v případě podstatných změn[2] může vzniknout zadavateli povinnost provést nové zadávací řízení. Pokud se jedná o změny, které nelze klasifikovat dle zákona jako podstatné změny závazku (nepodstatné změny), zadavatel naopak není povinen nové řízení provést.[3] Vymezení podstatných změn závazku v částečně shodném znění obsahoval i původní zákon č. 137/2006 Sb. v ustanovení § 82 odst. 7.

V případě, že by se zadavatel měl zamýšlenou změnou dopustit porušení ustanovení § 222 a zároveň v plnění smlouvy nelze pokračovat, může dle ustanovení § 223 odst. 1 zákona smlouvu vypovědět nebo od ní odstoupit. Zadavateli je také dle § 100 odst. 1 zákona umožněno vyhradit si změnu smlouvy předem, např. v podobě inflační doložky[4], a tím se do budoucna zbavit povinnosti provést nové zadávací řízení či postupovat dle některé z výjimek uvedených z v ustanovení § 222 odst. 4 a násl.

Veřejné zakázky zadávané mimo zadávací řízení

Výše uvedená povinnost zadavatele se dle stanoviska Ministerstva pro místní rozvoj z října tohoto roku[5] vzhledem k zařazení úpravy mezi společná ustanovení zákona vztahuje také na případy, kdy byla veřejná zakázka, které se změna závazku týká, původně zadána mimo zadávací řízení na základě zákonných výjimek[6], např. výjimky pro konkrétní podlimitní veřejné zakázky dle § 30.

Vždy je nutné posoudit, zda bude veřejná zakázka ve změněné podobě stále splňovat kritéria pro uplatnění podmínky. Pokud ano, výjimka se uplatní i na změněný závazek. V opačném případě se přípustnost změny posoudí dle pravidel § 222.

Veřejné zakázky malého rozsahu

Postup zadavatele plynoucí ze změn závazku je nutno dodržet též v případě veřejných zakázek malého rozsahu, které není zadavatel v souladu s § 31 zákona povinen zadat v zadávacím řízení a při jejich zadávání je podroben pouze povinnosti postupovat dle zásad § 6 zákona.[7] Stejně jako v případě veřejných zakázek zadávaných mimo zadávací řízení, je i v tomto případě nutné zkoumat, zda i změněný závazek splňuje kritéria, pro která může být posouzen jako veřejná zakázka malého rozsahu. Pokud totiž dojde k překročení zákonného limitu dle § 27 zákona, je zadavatel povinen provést v souvislosti se změnou závazku ze smlouvy posouzení této změny dle § 222. Narozdíl od zákazu odčítání méněprací od ceny rozhodné pro určení dalšího postupu, který vyplýval z předchozí právní úpravy a který je dle výkladu Ministerstva pro místní rozvoj do jisté míry uplatnitelný i pro ustanovení § 222 stávajícího zákona, je pro posouzení samotné aplikace ustanovení § 222 u zakázek malého rozsahu rozhodující právě cena po odečtení méněprací (a zároveň přičtení víceprací). Pro určení, zda se na změny závazku u zakázky malého rozsahu vztahuje ustanovení § 222, se k původní ceně sjednané ve smlouvě přičtou všechny vícepráce a zároveň odečtou i všechny případné méněpráce.

Například na změny u zakázky na dodávky zadávané obcí, jejíž cena ve smlouvě byla sjednána ve výši 1,5 mil. Kč, se nebude vztahovat ustanovení § 222, pokud mimo vícepráce ve výši 600 tis. Kč vzniknou zadavateli i méněpráce ve výši 200 tis. Kč. Výsledná cena po provedení změn bude totiž činit 1,9 mil. Kč a nepřesáhne tak finanční limit pro zakázky malého rozsahu (na dodávky).

Ačkoliv stanovisko Ministerstva pro místní rozvoj neuvádí pojmy vícepráce a méněpráce, ale hovoří o „doplnění plnění v hodnotě …“ svědčí o výše uvedeném postupu formulace ve stanovisku, která stanovuje, že rozhodující je „stav po změně“.

Závěr

Závěrem můžeme říci, že zákon spolu s výše zmíněným stanoviskem Ministerstva pro místní rozvoj zakotvuje pravidla a postupy v případě změn závazků ze smlouvy na veřejné zakázky, která se nově za určitých podmínek mohou týkat i zakázek malého rozsahu. Vzhledem ke stále probíhajícím diskuzím a odborným debatám lze však předpokládat, že i § 222 zákona bude předmětem dalšího výkladu ze strany Ministerstva pro místní rozvoj, soudů a Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.

Autoři:

Jana Ševčíková

Veronika Svobodová

KRÁTKÉ SHRNUTÍ ZDE:

 

[1] Důvodová zpráva nového zákona o veřejných zakázkách [online]. [cit. 2017-11-23]. Dostupné z: http://www.indoc.cz/soubory/Duvodova-zprava-noveho-zakona-o-verejnych-zakazkach-ZVZ.pdf

[2] Výčet podstatných změn v § 222 odst. 3

[3] Výčet změn, které se nepovažují za podstatné v § 222 odst. 4 až 7

[4]http://www.zakazkyvpraxi.cz/: Vybrané otázky v souvislosti s úpravou změn smluv na veřejné zakázky.
Zakázky v praxi [online]. 2017 [cit. 2017-11-13]. Dostupné z: http://www.zakazkyvpraxi.cz/

[5] Změna závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku v případech, kdy smlouva na původní veřejnou zakázku byla uzavřena mimo zadávací řízení, včetně veřejných zakázek malého rozsahu: Stanoviska expertní skupiny MMR k novému zákonu o zadávání veřejných zakázek. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR [online]. [cit. 2017-11-13]. Dostupné z: https://www.portal-vz.cz/getmedia/00967aff-acdc-423c-9cb3-c5a8909c22d1/171010_Zmena-zavazku-ze-smlouvy-na-verejnou-zakazku.pdf

[6] Vztahuje se na všechny výjimky § 29, § 30, § 31, § 158 až 160, § 177 až 178, § 191 zákona

[7] Zásada transparentnosti a přiměřenosti, zásada rovného zacházení a zákazu diskriminace ve vztahu k dodavatelům, zásada neomezování účasti dodavatelů se sídlem v EU, EHP, Švýcarsku nebo se sídlem v zemi, s níž má ČR nebo EU uzavřenou mezinárodní smlouvu zaručující jim přístup k zakázkám