PROKAZOVÁNÍ SKUTEČNÝCH MAJITELŮ V ZADÁVACÍCH ŘÍZENÍCH A ZMĚNY OD 1. 1. 2018
Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „zákon“) upravuje povinnost vybraných dodavatelů, kteří jsou právnickými osobami, informovat zadavatele o svých skutečných majitelích. Tato povinnost má původ v zákoně č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu (dále jen „AML zákon“) a má především zajistit, aby při zadávání veřejných zakázek nedocházelo ke střetu zájmů. Dne 1. 1. 2018 vchází v účinnost novela AML zákona, která přináší několik podstatných změn včetně zavedení zcela nové evidence údajů o těchto skutečných majitelích.
Právní úprava účinná do 31. 12. 2017
Zákon upravuje problematiku ověřování vlastnické struktury dodavatele ve dvou variantách, a to jako:
- možnost zadavatele požadovat od účastníka řízení nebo jeho poddodavatele v zadávací dokumentaci informace o vlastnické struktuře dle § 103 odst. 1 písm. d),
- povinnost zadavatele tyto informace a doklady požadovat před podpisem smlouvy v případě, že je vybraný dodavatel právnickou osobu dle § 104 odst. 2.
Jak vyplývá ze znění zákona, tyto dvě varianty se liší především mírou závazností pro zadavatele.
První představuje pouhou možnost postupu a je na zvážení zadavatele, zda se rozhodne ji využít, kdežto ve druhém případě zadavateli vzniká povinnost, kterou musí před podpisem smlouvy dodržet vždy, je-li vybraný dodavatel právnickou osobou. V následující části článku se zaměříme na postup podle § 104 odst. 2.
Požadavek na předložení údajů dle § 104 odst. 2 zákona
V § 104 odst. 2 zákon ukládá zadavateli povinnost požadovat v zadávací dokumentaci, aby vybraný dodavatel,
který je právnickou osobou, předložil jako obligatorní podmínku k uzavření smlouvy se zadavatelem identifikační údaje všech osob, které jsou jeho majitelem dle AML zákona a doklady, které prokazují vztah těchto osob k dodavateli (těmito doklady může být dle § 104 odst. 2 např. výpis z obchodního rejstříku nebo seznam akcionářů). Stanovením této povinnosti se zákonodárce snaží především předcházet situacím, kdy by veřejnou zakázku získal subjekt skrytý za složitou a málo průhlednou vlastnickou strukturou, u nějž by zadavatel nebyl schopen posoudit a odhalit možný střet zájmů.
Předložení a vyhodnocení informací o vlastnické struktuře
Předložení informací a dokladů se vyžaduje před uzavřením smlouvy, a to na základě písemné výzvy zadavatele podle § 122 odst. 3 písm. c) zákona. Formální požadavky na předkládané doklady dovozujeme z § 45 zákona, postačí tedy, bude-li se jednat o prosté kopie, případně prostý překlad do českého jazyka.
Pokud dodavatel požadované údaje předloží a zadavatel neshledá střet zájmů, může být smlouva mezi nimi uzavřena. Pokud dodavatel údaje nepředloží nebo pokud zadavatel z předložených údajů zjistí střet zájmů, je povinen dodavatele dle § 122 odst. 5 a § 124 odst. 3 ze zadávacího řízení vyloučit.
Kdy může dojít ke střetu zájmů?
Střet zájmů je v § 44 zákona definován třemi základními znaky – typem osoby, existencí kvalifikovaného zájmu osoby a minimální intenzitou tohoto jejího zájmu:
- Typ (charakter) osoby: jde o osobu, která se podílí na průběhu zadávacího řízení nebo která má nebo by mohla mít vliv na výsledek zadávacího řízení.
- Kvalifikovaný zájem osoby: výše uvedená osoba má zájem získat v zadávacím řízení osobní výhodu nebo má zájem snížit majetkový nebo jiný prospěch zadavatele.
- Intenzita zájmu: je alespoň taková, že ohrožuje nestrannost nebo nezávislost osoby v souvislosti se zadávacím řízením.
Případem, kdy může dojít ke střetu zájmů, jsou dle příručky vypracované v roce 2013 Evropskou komisí, Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) s názvem „Identifikace střetu zájmů při zadávání veřejných zakázek týkajících se strukturálních opatření“ např. následující situace:
- manželka úředníka, který je u veřejného zadavatele pověřen administrací zadávacího řízení, pracuje pro jednoho z účastníků
- společnost, jejíž akcie vlastní osoba XY, se zúčastní zadávacího řízení, a současně je tato osoba XY jmenována do hodnotícího komise v daném zadávacím řízení
Nová právní úprava účinná od 1. 1. 2018
Největší novinkou, která má zefektivnit postup v zadávacím řízení, je zavedení evidence údajů
o skutečných majitelích (dále jen „evidence“), která bude vedena rejstříkovým soudem v neveřejné části obchodního rejstříku. Tyto údaje tedy nebudou veřejně přístupné, neobjeví se ani ve výpisu z obchodního rejstříku. Budou je moci získat pouze vymezené orgány veřejné moci, případně další osoby, které prokážou právní zájem, nebo to o nich stanoví jiný zákon – právě jako o zadavatelích veřejných zakázek nebo Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže stanoví zákon o zadávání veřejných zakázek.
Zadavatelům proto odpadne povinnost dle § 104 odst. 2 požadovat od vybraného dodavatele údaje v zadávací dokumentaci, jelikož budou všechny údaje získávat primárně z evidence. V případě, že údaje nebude zadavatel moci z evidence získat, může vyzvat dodavatele k předložení výpisu z evidence obdobné (např. evidence vedené v zahraničí).
Každé právnické osobě vzniká souvislosti s novelou povinnost doplnit do evidence údaje o své vlastnické struktuře. Tuto povinnost musí splnit právnické osoby zapsané do obchodního rejstříku do 1. ledna 2019; ostatní právnické osoby zapsané do dalších veřejných rejstříků (včetně svěřenských fondů zapsaných do evidence svěřenských fondů) pak musí svého skutečného majitele zapsat do 1. ledna 2021. Zápis skutečného majitele (či změna zápisu) nepodléhá do 1. ledna 2019 soudnímu poplatku. Po uplynutí této doby bude činit poplatek za zapsání údajů o skutečném majiteli 1000 Kč.
Závěr
Lze předpokládat, že zavedením centrální evidence informací o dodavatelích dojde ke zrychlení a zjednodušení postupu v zadávacím řízení. V důsledku pozdního přijetí prováděcí vyhlášky se však zcela jistě nevyhneme komplikacím v podobě situací, kdy Evidence zpočátku nebude obsahovat informace o všech dodavatelích a zadavatelé tak budou muset ještě nějakou dobu postupovat obdobně, jako tomu bylo ustanovení u ustanovení § 122 odst. 3 písm. c) zákona[1] a dodavatele k předložení informací vyzývat.
Autoři:
Jana Ševčíková
Veronika Svobodová
.
.
.
.
ZDROJE
Komentář k zákonu o zadávání veřejných zakázek
Dvořák, D., Machurek, T., Novotný P., Šebesta, M. a kolektiv. Zákon o zadávání veřejných zakázek. Komentář. 1. vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2017
Zákon o zadávání veřejných zakázek č. 134/2016 Sb. ve znění učinném od 1. 1. 2018
Dostupné např. na https://www.epravo.cz/top/clanky/prokazovani-tzv-skutecneho-majitele-ve-verejnych-zakazkach-104831.html
Prokazování tzv. skutečného majitele ve veřejných zakázkách (epravo.cz)
Prokazování tzv. skutečného majitele ve veřejných zakázkách. Epravo.cz [online]. [cit. 2017-12-09]. Dostupné z: https://www.epravo.cz/top/clanky/prokazovani-tzv-skutecneho-majitele-ve-verejnych-zakazkach-104831.html
[1] Nově nahrazeného § 122 odst. 5 zákona.
