Vyhlášení nouzového stavu z důvodu koronavirové epidemie s sebou přináší velké množství dočasných omezení, jejichž dopady jsou patrné také v oblasti veřejných zakázek. V první části dnešního článku se budeme věnovat stanovisku Ministerstva pro místní rozvoj (dále také jako „MMR“) k dopadům nouzového stavu na probíhající zadávací řízení a realizaci plnění již uzavřených smluv o dílo na veřejné zakázky. Dále představíme problematiku dočasného omezení konání zasedání obecních a krajských zastupitelstev dle nového usnesení vlády. Na závěr informujeme o omezeních, která byla přijata Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže (dále také jako „ÚOHS“) v souvislosti s nahlížením do spisů.
Dopady nouzového stavu na probíhající zadávací řízení a plnění smluv na veřejné zakázky
Vyhlášení nouzového stavu může mít dopady jak na průběh zahájených zadávacích řízení, tak na plnění smluv o dílo uzavřených na základě již ukončených zadávacích řízení. Následující text čerpá z doporučení MMR, které bylo zveřejněno 25. 3. 2020 na jejich webových stránkách.
Je zadavatel povinen prodloužit lhůtu pro podání nabídek?
Ne, v souvislosti s vyhlášením nouzového stavu zadavateli automaticky povinnost k prodloužení lhůty pro podání nabídek nevzniká. Zadavatelům však lze doporučit, aby zvážili okolnosti, které nouzový stav u konkrétního zadávacího řízení vyvolá a jaký bude jejich dopad. Zadavatelé by měli především zhodnotit, zda nebude mít nouzový stav dopad na jejich schopnost řádně nabídky dodavatelů zpracovat. Prodloužení lhůty pro podání nabídek se jako vhodné jeví například v případě, kdy jsou zaměstnanci zadavatele disponující přístupem do elektronického nástroje v karanténě a bez jejich součinnosti zadavatel nebude schopen nabídky řádně zpracovat.
Lze z důvodů vyvolaných nouzovým stavem zrušit zadávací řízení?
Ano, zadavatel může zadávací řízení zrušit, pokud lze situaci vyvolanou nouzovým stavem podřadit pod některý z důvodů pro zrušení dle § 127 odst. 2 písm. c) a d) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále také jako „ZZVZ“). Bude se jednat především o tyto případy:
- realizaci veřejné zakázky nelze prakticky provést (např. pokud předmět veřejné zakázky není z důvodu zavedení nouzového stavu dostupný nebo je bezpředmětný),
- na straně dodavatele nastaly administrativní, právní, výrobní nebo jiné komplikace, pro které po něm není možné plnění vyžadovat (lze si představit například situaci, kdy poddodavatel nemůže dodavateli s plněním veřejné zakázky poskytnout součinnost, jelikož je spolu se všemi zaměstnanci v karanténě bez alternativní možnosti dodat mu sjednané zboží).
Může zadavatel v souvislosti s vyhlášením nouzového stavu prodloužit dobu realizace plnění veřejné zakázky?
Ano, pokud budou naplněny všechny podmínky stanovené v § 222 odst. 6 ZZVZ. V takovém případě bude prodloužení doby realizace plnění veřejné zakázky představovat tzv. nepodstatnou změnu závazku, pro kterou není třeba provést nové zadávací řízení. Podmínky § 222 odst. 6 ZZVZ jsou následující:
- potřeba prodloužit dobu realizace plnění vznikla v důsledku okolností, které zadavatel s náležitou péčí nemohl předvídat (= vyhlášení nouzového stavu z důvodu epidemie),
- prodloužení doby realizace plnění nemění celkovou povahu veřejné zakázky a
- hodnota změny, tj. prodloužení doby realizace plnění, nepřekročí 50 % původní hodnoty závazku.
Provedená změna musí být přiměřená délce trvání nouzového stavu, tedy pokud bude nouzový stav ve výsledku trvat po dobu 1 měsíce, mělo by se prodloužení doby realizace plnění pohybovat rovněž okolo 1 měsíce.[1]
Zasedání zastupitelstva v době nouzového stavu
Jedním z opatření vyhlášených v rámci nouzového stavu je omezení volného pohybu osob a jejich shromažďování, tak aby bylo co nejefektivněji zabráněno přenosu koronaviru. V souvislosti s tímto omezením vydala vláda usnesení č. 274, které upravuje zasedání obecních a krajských zastupitelstev v době nouzového stavu. Na oblast veřejných zakázek toto usnesení dopadá především v případech, kdy obec či kraj vystupuje v pozici veřejného zadavatele a na zasedání zastupitelstva projednává například otázky výběru administrátora veřejné zakázky, schválení zadávací dokumentace, schválení podpisu smlouvy s vybraným dodavatelem apod. V následující části textu zodpovíme nejčastější otázky související se zasedáním zastupitelstva dle nového usnesení, které je účinné od 24. 3. 2020 od 00:00 hodin a v plném znění je dostupné například na tomto odkaze.
Může se zasedání zastupitelstva dle usnesení konat?
Ano, ale pouze v případě, je-li zasedání nezbytné k:
- přijetí opatření souvisejících s řešením nouzového stavu (např. organizace pomoci obyvatelstvu
či volba důležitých orgánů územního samosprávného celku, jsou-li funkce neobsazeny) nebo - schválení právních jednání nezbytných k dodržení termínů nebo zabránění bezprostředně hrozícím škodám (např. schválení podpisu smlouvy o dílo či žádosti o poskytnutí dotace).
Zasedání zastupitelstva za účelem projednávání záležitostí souvisejících se zadáváním veřejných zakázek je tak možné konat pouze v případě, kdy je třeba schválit právní jednání nezbytné k dodržení termínů nebo zabránění bezprostředně hrozícím škodám, tedy například jde-li o schválení podpisu smlouvy s vybraným dodavatelem.
V jaké formě se mohou zasedání zastupitelstva dle usnesení konat?
Zasedání zastupitelstev se mohou konat pouze prostřednictvím dálkové komunikace umožňující účast členů zastupitelstva na zasedání v reálném čase bez jejich osobní přítomnosti (tedy především prostřednictvím videokonference či telekonference). Standardní zasedání za fyzické přítomnosti všech osob na jednom místě nejsou povolena.
Lze v souladu s usnesením konat zasedání zastupitelstva tzv. per rollam?
Ne, o konání zastupitelstva tzv. per rollam čili na základě předem zaslaných stanovisek členů zastupitelstva k návrhům usnesení výslovně jako o alternativě standardního zasedání nehovoří, proto je třeba vycházet z účinné úpravy zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (dále také jako „zákon o obcích“). Zákon o obcích stanovuje pravidla usnášeníschopnosti zastupitelstva vycházející z počtu přítomných členů zastupitelstva – je tedy vyžadována osobní přítomnost zastupitelů v reálném čase a nemůže být nahrazena předem zaslanými stanovisky.
Je usnesením omezena účast veřejnosti na zasedání zastupitelstva?
Ano, usnesení vylučuje osobní přítomnost veřejnosti na zasedání zastupitelstva. Současně je však obcím a krajům doporučeno, aby průběh těchto zasedání v co největší možné míře zpřístupnily veřejnosti, a to přinejmenším pořízením a zveřejněním zvukového záznamu. Rovněž si lze představit situaci, kdy se osoby z řad veřejnosti zúčastní zasedání zastupitelstva v reálném čase, pokud jim bude umožněno připojit se k telekonferenci či videokonferenci (některé internetové aplikace umožňují vést hovor mezi velkým počtem účastníků, ke kterému se lze připojit prostřednictvím sdíleného odkazu). Lze připomenout, že i ze zasedání zastupitelstva konaného v době nouzového stavu je nutné pořídit a zpřístupnit záznam, vůči kterému může veřejnost podávat námitky.
Jsou usnesením omezena také zasedání rady obce?
Ne, usnesení vlády se vztahuje pouze na zasedání zastupitelstva a schůze rady je tak možné nadále konat ve stávajícím režimu. Za účelem ochrany veřejného zdraví lze však také radám obcí doporučit určité dobrovolné omezení jejich zasedání.
Ve vztahu k zasedáním zastupitelstev lze navíc připomenout, že dle § 102 odst. 3 zákona o obcích rada obce zajišťuje rozhodování ostatních než zákonem vyjmenovaných záležitostí v samostatné působnosti obce vždy, pokud nejsou vyhrazeny zastupitelstvu nebo pokud si je zastupitelstvo nevyhradilo (tzv. „nevyhrazená pravomoc rady obce“). Navíc platí, že tyto pravomoci může rada zcela nebo zčásti svěřit starostovi obce. Z toho vyplývá, že ve velkém množství případů v rámci samostatné působnosti může rada či dokonce pouze starosta rozhodovat namísto zastupitelstva a zasedání zastupitelstva, jehož konání prostřednictvím videokonference či telekonference může být organizačně i technicky náročné, se tak nemusí konat. Dle Ministerstva vnitra se jako nejvhodnější řešení jeví, aby rada svěřila rozhodování ve všech záležitostech z tzv. nevyhrazené pravomoci rady obce (viz výše) starostovi či obecnímu úřadu, čímž by byla zasedání zastupitelstva, ale také rady omezena na minimum. Rada obce může případně rovněž dobrovolně zasedat prostřednictvím videokonference či telekonference, rozhodování per rollam je však z totožných důvodů jako u zasedání zastupitelstva vyloučeno.
Další podrobnosti týkající se výkladu usnesení vlády jsou uvedeny na stránkách Ministerstvo vnitra.
Změny v nahlížení do správního spisu v době nouzového stavu u ÚOHS
Poslední aktualitou související s vyhlášením nouzového stavu je změna v nahlížení do správních spisů Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, o které ÚOHS informoval dne 26. 3. 2020. Účelem této změny je stejně jako u omezení zasedání zastupitelstev minimalizace přímého kontaktu mezi účastníky řízení a jejich zástupci a zaměstnanci ÚOHS. V současné situaci je možné zpřístupnit obsah spisu kromě částí s utajovanými informacemi nebo informacemi, na něž se vztahuje povinnost mlčenlivosti pouze následujícími způsoby:
- zasláním do datové schránky žadatele (žadatel se obrátí na ÚOHS se žádostí a písemným souhlasem se zasláním obsahu spisu tímto způsobem, následně ÚOHS požadovaný obsah doručí do datové schránky žadatele) nebo
- poskytnutím na technickém nosiči dat (flash disku) (pouze v případě, že žadatel nesouhlasí se zasláním do datové schránky, nosič dat bude k vyzvednutí v sídle ÚOHS po předchozí domluvě a se souhlasem žadatele).
Zvláštní opatření se týká těch částí spisu, ze kterých není možno činit si výpisy či požadovat
od ÚOHS, aby byly pořízeny kopie; dle § 38 odst. 6 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, jde o ty části spisu obsahující utajované informace nebo skutečnosti, na něž se vztahuje zákonná povinnost mlčenlivosti. Do těchto částí spisu není v době nouzového stavu možno v sídle ÚOHS nahlížet. Současně však platí, že pokud byl nebo má být těmito částmi spisu proveden důkaz, nedojde v době nouzového stavu k vydání rozhodnutí ve věci.
V souvislosti s těmito omezeními vyjadřuje ÚOHS v tiskové zprávě přesvědčení, že opatření nemůže vést ke zkrácení procesních práv účastníků řízení.
Závěrem
V současné době nelze předvídat, jak dlouho přijatá opatření potrvají, případně kdy dojde k jejich rozvolnění či naopak zpřísnění. Nouzový stav vláda vyhlásila dne 12. 3. 2020 na 30 dní a se souhlasem poslanecké sněmovny jej může nejvýše o 30 dní prodloužit. Dle dosavadního postupu orgánů veřejné moci lze však alespoň předpokládat pokračující snahu o zajištění informovanosti ve všech oblastech, pro sledování aktualit z oblasti veřejných zakázek tak doporučujeme sledovat webové stránky Ministerstva pro místní rozvoj a Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.
[1] S tímto doporučením MMR si dovolujeme nesouhlasit. Pokud bude nouzový stav trvat např. jeden měsíc, neznamená to, že následující měsíc bude realizace pokračovat ve stejném rozsahu a bez dalších navazujících komplikací, které nouzový stav vyvolal. Nouzový stav může vyvolat např. delší dobu trvající nedostatek materiálu, či komplikace při návratu pracovníků cizí státní příslušnosti z jejich domovů po ukončení nouzového stavu, jelikož v domovském státě pracovníků budou platit omezující nařízení týkající se koronaviru atd.
Autoři:
Veronika Svobodová, spoluzakladatelka NZVZ
Jana Ševčíková, spolupracovnice NZVZ
